Šva
Author
Albert FloresŠva (anglicky schwa/shwa), také označované jako neutrální nebo redukovaná samohláska, je vokál, který se vyskytuje v mnoha jazycích světa. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , číselné označení IPA je 322, ekvivalentním symbolem v SAMPA je @.
Označení šva pochází z hebrejského názvu této samohlásky, která se ve vokalizovaném zápisu hebrejštiny píše ve formě dvojtečky pod písmeno (viz šva (hebrejština)).
Charakteristika
Otevřenost: středová samohláska. Jazyk se nachází ve středové rovině. +more * Střední samohláska - jazyk se nachází ve střední poloze (mezi přední a zadní). * Zaokrouhlenost: nezaokrouhlená samohláska. Rty nejsou při artikulaci zaokrouhleny.
Hebrejština
Šva ( שְׁוָא, odvozeno od שָׁוְא šáv „nic“) představuje název pro znak, jenž se užívá v hebrejské vokalizaci. Vyslovuje se buď jako polovokál ə (šva mobile), nebo prázdný vokál Ø (tj. +more nevyslovuje se, šva quiescens). Výslovnost šva v klasické a moderní hebrejštině se mírně liší.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje jako foném. Hlásku vyslovíme, když čteme jednotlivá písmena abecedy (souhlásky), např. +more b, c, d , tedy nikoliv jejich názvy (bé, cé, dé), je to také jeden z tzv. hesitačních zvuků, tedy hlásek, které vysloví mluvčí, jenž rozvažuje o tom, co má říci (v běžných textech obvykle přepisováno jako „eee…“).
V jiných jazycích
V mnoha jazycích je šva projevem redukované výslovnosti samohlásek v nepřízvučných slabikách (k tomuto jevu v češtině nedochází).
* angličtina: a, an apod. * němčina: besichtigen, Frage apod. * ruština: обл'ако, хо'рошо
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20160304195804/http://fak1-alt.kgw.tu-berlin.de/call/linguistiktutorien/phonologie/Schwa.swf]Šva na audiotutorialu Technische Universität Berlin (německy)[/url]