Chorvatština

Historie

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je spolu se slovinštinou, bosenštinou a srbštinou jedním z několika jazyků západní větve jihoslovanských jazyků. +more Její rozvoj byl ovlivněn cizími jazyky, například italštinou (převážně v dialektech čakavského nářečí), němčinou, maďarštinou, či srbštinou. Za významné chorvatské literární památky jsou považovány také i právní texty, stejně jako mnohá díla vzniklá v atmosféře vrcholného středověku. V 19. století procházelo území dnešního Chorvatska obrozeneckým procesem. Tzv. ilyrské hnutí prosazovalo myšlenku jednotného jihoslovanského jazyka. Pojem ilyrský brzy nahradil chorvatský a ještě později v souvislosti s dalšími událostmi pak srbochorvatský. V roce 1850 podepsali chorvatští jazykovědci spolu se srbskými vídeňskou jazykovou dohodu, na základě které měl vzniknout jeden jazyk jak pro Chorvaty, tak i Srby. Její realizaci však umožnilo až politické sjednocení obou zemí po první světové válce v roce 1918.

V rámci srbochorvatského jazyka, který jako konstrukt disponoval bohatou hierarchickou strukturou dialektů, nářečí a forem tvořil dnešní chorvatský jazyk tzv. „západní variantu“. +more V 2. polovině 20. století se však s chladnutím srbsko-chorvatských vztahů myšlenka jednoho jazyka ukázala jako velmi problematická. Srbové a Chorvati si sice vzájemně rozumí a lexikální, či morfologické odlišnosti jsou velmi malé, nicméně existují a přesahují ty, které by bylo možné považovat za rozdíly nářeční. Během tzv. chorvatského jara požadovali četní intelektuálové ustanovení samotného chorvatského jazyka. Dokument, který vyšel pod názvem deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka se stal jejich hlavní zbraní proti politice bratrství a jednoty komunistické Jugoslávie. Chorvaté do ústavy své svazové republiky ukotvili v roce 1974 jako oficiální jazyk chorvatský s tím, že to je lidový jazyk jak Chorvatů tak i Srbů v zemi. Koncem 80. let dostala myšlenka společného srbochorvatského jazyka ohromné rány a po válkách v 90. letech a rozpadu Jugoslávie byla kodifikována samotná chorvatština.

V 90. letech v souvislosti s vypjatou nacionální rétorikou nabyly v chorvatském jazyce na významu puristické trendy; mnohé staré výrazy začaly být nahrazovány nově vytvářenými s odůvodněním, že je třeba očistit jazyk jak od slov původu neslovanského, tak ale i srbského. +more Řada z těchto nových výrazů se v běžné každodenní řeči ujala, jiné nikoliv.

Nářečí

Státy a regiony, které uznávají chorvatštinu jako (spolu)úřední (tmavě červená) nebo menšinový jazyk (světle červená). +more Chorvatština má celou řadu podob: tři nářečí (čakavština, kajkavština a štokavština - poslední uvedená je základem moderního spisovného jazyka) a tři reflexy staroslověnské hlásky jať - ijekavský (dominantní), ikavský (v oblasti Dalmácie) a ekavský (v oblasti východní Slavonie, k srbským hranicím). Každé ze tří uvedených nářečí se ještě dělí na celou řadu dalších. Rozdíly mezi jednotlivými dialekty jsou obrovské; oficiální podoba jazyka se od lidové mluvy v některých regionech velmi odlišuje a například Chorvat z Dubrovníka si s Chorvatem z okolí Bratislavy (kde žije na rakouském území méně početná chorvatská menšina) ne zcela rozumí. Chorvati v italské Molise hovoří molisko-chorvatským nářečím.

Užití

Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL - překládána do chorvatštiny). Kromě toho je jedním z oficiálních jazyků Bosny a Hercegoviny a užívá se také i ve Vojvodině, kde žije chorvatská menšina.

Pravopis

Psaní velkých a malých písmen

Oproti češtině se zde pravidla neliší.

Lidská jména

Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar; Tomo, Katica, Pero Rovněž ženská příjmení se nepřechylují: Ivan Tomić, Jadranka Tomić Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: mercedes, pascal, rentgen

Tituly

Tituly se píší s malým písmenem: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić

Zvířata

Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: Kleopatra, Reks… Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: čivava, dalmatinac, sijamska mačka

Příslušníci národů, kontinentů a států

S velkým písmenem se píší: Příslušníci kontinentů - Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac (Australijanac nepřipadá v úvahu) Příslušníci států a národů - Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka Příslušníci regionů - Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac Příslušníci žup, krajů - Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin (nebo Newyorčanin)

Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo -in se píší s velkým písmenem: Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin (od Njemica) Obyčejná přídavná jména s koncovkou -ki se píší s malým písmenem: karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski

Zeměpis

Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: Europa, Australija Názvy států začínají velkým písmenem: Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar Přírodní úkazy se píší s velkým: Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. +more Stojim s obje noge na zemlji. Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad.

Události, období a instituce

Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba Názvy událostí pište s velkým písmenem: Prvi svjetski rat, Francuska revolucija Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti U názvů politických stran se píše velké písmeno: Hrvatska demokratska zajednica

Roky

Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou. * 1987. * 7. srpnja 2004. Někdy se také píše zkratka „g.“ (= roku …), např. 15. ožujka 1995. g.

Přechylování příjmení

V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení zakončena na souhlásku (starší, posesivní koncovka -ova vymizela v 18.-19. století).

* České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová * Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić Běžně se přechylují příjmení v mužském rodě zakončena na -ski.

Abeceda

A a	B b	C c	Č č	Ć ć	D d	Đ đ
Dž dž	E e	F f	G g	H h	I i	J j
K k	L l	Lj lj	M m	N n	Nj nj	O o
P p	R r	S s	Š š	T t	U u	V v
Z z	Ž ž	(ie)	(ŕ)

Výslovnost

komunálních voleb Výslovnost chorvatské abecedy je podobná jako v češtině. +more Zápis nicméně více odpovídá výslovnosti. Například slovo „otac“ (česky „otec“) se ve druhém pádě píše i čte „oca“, srov. české „otce“. Na rozdíl od češtiny zde psaná podoba následuje hláskovou redukci mluveného jazyka.

Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ (+ spřežku dž)

* ć měkké vyšší „č“

* č tvrdé nižší „č“

* đ se čte jako měkčí „dž“

* dž se čte jako tvrdé „dž“

* h se čte jako „ch“ (chorvatština nezná „h“), v Kajkavštině se vyhlovuje "h"

* i měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se nevyslovuje ani měkce ani tvrdě, ale podobně jako v němčině např. +more slovo: niemand. Toto I nezměkčuje souhlásky, po kterých následuje (jako čeština) - di, ti, ni - čteme jako dy, ty, ny.

* nj se čte jako „ň“

* lj se čte jako „ľ“

Gramatika

Podstatná jména

Skloňování

Chorvatština má sedm pádů stejně jako čeština.

* jednotné číslo

Pád		center | maskulinum	center | maskulinum	center | femininum	center | femininum	center | femininum	center | neutrum
		datum	voják	žena	moudrost	slovo	vesnice
1.	Nominativ	center | datum	center | vojnik	center | žena	center | mudrost	center | riječ	center | selo
2. +more	Genitiv	center | datuma	center | vojnika	center | žene	center | mudrosti	center | riječi	center | sela
3.	Dativ	center | datumu	center | vojniku	center | ženi	center | mudrosti	center | riječi	center | selu
4.	Akuzativ	center | datum	center | vojnika	center | ženu	center | mudrost	center | riječ	center | selo
5.	Vokativ	center | datume	center | vojniče	center | ženo	center | mudrosti	center | riječi	center | selo
6.	Lokál	center | o datumu	center | o vojniku	center | o ženi	center | o mudrosti	center | o riječi	center | o selu
7.	Instrumentál	center | s datumom	center | s vojnikom	center | sa ženom	center | s mudrosti/-ošću	center | s riječi/riječju	center | sa selom

* množné číslo [wiki_table=9051dabe].

Zájmena

Osobní zájmena

	já	ty	on/ono	ona		my	vy	oni/ony/ona
Nominativ	center | ja	center | ti	center | on/ono	center | ona	center	center | mi	center | vi	center | oni/one/ona
Genitiv	center | mene, me	center | tebe, te	center | njega, ga	center | nje, je	center	center | nas	center | vas	center | njih, ih
Dativ	center | meni, mi	center | tebi, ti	center | njemu, mu	center | njoj, joj	center	center | nama, nam	center | vama, vam	center | njima, im
Akuzativ	center | mene, me	center | tebe, te	center | njega, ga	center | nju, ju, je	center	center | nas	center | vas	center | njih, ih
Vokativ	center | -	center | ti	center | -	center | -	center	center | -	center | vi	center | -
Lokál	center | meni	center | tebi	center | njemu	center | njoj, joj	center	center | nama	center | vama	center | njima
Instrumentál	center | mnom	center | tobom	center | njim(e)	center | njom(e)	center	center | nama	center | vama	center | njima

Číslovky

Chorvatsky	Česky
jedan	jeden
dva	dva
tri	tři
četiri	čtyři
pet	pět
šest	šest
sedam	sedm
osam	osm
devet	devět
deset	deset

Slovesa

Infinitiv

koncovky -ti, -ći (reći - říct, čitati - číst)

Příčestí minulé

koncovky -o, -la, -lo, -li, -le, -la * příklad (ići - jít, jet): išao (šel), išla (šla), išlo (šlo), išli (šli), išle (šly), išla (šla)

Pomocná slovesa

Sponová - biti (být), htjeti (chtít) * Modální - moći (moci), morati (muset), trebati (potřebovat), smjeti (smět), željeti (přát si; htjeti - chtít) * Fázová - (za)početi (začít), (za)počinjati (začínat), prestati (přestat), prestajati (přestávat)

v | * biti - být {
	Přítomný čas	Minulý čas	Budoucí čas
ja
ti
on, ona, ono
mi
vi
oni

| valign="top" |

* htjeti - chtít

	Přítomný čas	Minulý čas	Budoucí čas
ja	center | ću (hoću)	center | sam htio/htjela/htjelo	center | ću htjeti
ti	center | ćeš (hoćeš)	center | si htio/htjela/htjelo	center | ćeš htjeti
on, ona, ono	center | će (hoće)	center | je htio/htjela/htjelo	center | će htjeti
	center	center	center
mi	center | ćemo (hoćemo)	center | smo htjeli/htjele/htjela	center | ćemo htjeti
vi	center | ćete (hoćete)	center | ste htjeli/htjele/htjela	center | ćete htjeti
oni	center | ću (hoću)	center | su htjeli/htjele/htjela	center | će htjeti

|}

v | * moći - moci {
	Přítomný čas	Minulý čas	Budoucí čas
ja
ti
on, ona, ono
mi
vi
oni

| valign="top" |

* morati - muset

	Přítomný čas	Minulý čas	Budoucí čas
ja	center | moram	center | sam morao/morala/moralo	center | ću morati
ti	center | moraš	center | si morao/morala/moralo	center | ćeš morati
on, ona, ono	center | mora	center | je morao/morala/moralo	center | će morati
	center	center	center
mi	center | moramo	center | smo morali/morale/morala	center | ćemo morati
vi	center | morate	center | ste morali/morale/morala	center | ćete morati
oni	center | moraju	center | su morali/morale/morala	center | će morati

|}

v | * smjeti - smět {
	Přítomný čas	Minulý čas	Budoucí čas
ja
ti
on, ona, ono
mi
vi
oni

| valign="top" |

* željeti - přát si

	Přítomný čas	Minulý čas	Budoucí čas
ja	center | želim	center | sam želio/željela/željelo	center | ću željeti
ti	center | želiš	center | si želio/željela/željelo	center | ćeš željeti
on, ona, ono	center | želi	center | je želio/željela/željelo	center | će željeti
	center	center	center
mi	center | želimo	center | smo željeli/željele/željela	center | ćemo željeti
vi	center | želite	center | ste željeli/željele/željela	center | ćete željeti
oni	center | žele	center | su željeli/željele/željela	center | će željeti

|}

Vzorový text

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Deklarace o společném jazyku * Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka * Srbochorvatština * Ilyrismus * Moliští Chorvati * Bunjevci

Externí odkazy

[url=http://www. croat. +morecz/]Chorvatsko-Český / Česko-Chorvatský slovník[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060901214912/http://www. bosiljak. hr/rjecnik/prijevod. php]Anglicko-chorvatský, chorvatsko-anglický slovník[/url] * [url=http://learn-croatian. com/]Learn Croatian (en)[/url].

Kategorie:Jihoslovanské jazyky Kategorie:Jazyky Chorvatska Kategorie:Jazyky Bosny a Hercegoviny