Cesko.wiki Přídavné jméno
Author
Albert FloresPřídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen. V jazycích, které rozlišují rody, se přídavné jméno zpravidla shoduje s rodem podstatného jména, které rozvíjí. Ve větě mají nejčastěji funkci přívlastku shodného nebo doplňku.
Stupňování přídavných jmen
Přídavná jména lze stupňovat ve třech stupních: # stupeň - pozitiv - základní stupeň (Pavel je 'vysoký. ) # stupeň - komparativ - porovnává dva subjekty (Pavel je vyšší než Petr. +more) # stupeň - superlativ - vymezuje jeden subjekt z celku (Pavel je nejvyšší' ze třídy).
Většina přídavných jmen se stupňuje pravidelně, některá (zpravidla ta nejběžněji užívaná) nepravidelně.
Nepravidelné stupňování přídavného jména dobrý v některých jazycích
Čeština: dobrý - lepší - nejlepší * Angličtina: good - better - the best * Němčina: gut - besser - der, die, das beste * Latina: bonus - melior - optimus * Španělština: bueno - mejor - el mejor
Přídavná jména v češtině
Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový - hladov, šťastný - šťasten, které se však užívají jen v 1. +more a výjimečně 4. pádě.
Některá přídavná jména jsou utvořena ze sloves (běžet - běžící), z přídavných jmen se mohou tvořit příslovce (chytrý - chytře) nebo podstatná jména (barevný - barevnost). Některá přídavná jména jsou zpodstatnělá (ve větě mají funkci podstatných jmen) - např. +more hajný, průvodčí, stříbrný, bytná, vstupné, hovězí.
Přídavná jména v latině a románských jazycích
V latině se adjektiva skloňují podobně jako substantiva (až na malé odchylky), proto může bez větších problémů docházet k zpodstatňování adjektiv. Srov. +more např. latinský superlativ amicissimus („nejpřátelštější“) a již ustálené substantivum amicus („přítel“).
Toto kolísání mezi adjektivy a substantivy je patrné i v románských jazycích, kde jeden výraz může sloužit jednou jako adjektivum, podruhé jako substantivum; srov. italské slovo paziente - „trpělivý“ (adjektivum) i „pacient“ (substantivum). +more Týká se to zvláště původních latinských participií.
Sémantická adjektiva
Sémantická adjektiva, mezi něž kromě tradičních adjektiv patří též některé příslovce, zájmena a číslovky, se z tektogramatického hlediska dělí na: * pojmenovací sémantická adjektiva - mezi ně patří všechna tradiční adjektiva (s výjimkou přivlastňovacích), dále tradiční příslovce deadjektivní povahy (např. „hezky“ odvozené od „hezký“, „chladno“ od „chladný“) * určitá pronominální sémantická adjektiva ukazovací - ukazovací a identifikační zájmena v pozici syntaktického adjektiva (ten dům, takový přístup, tentýž problém, on už je takový) * neurčitá pronominální sémantická adjektiva - zájmena se sémantickým rysem neurčitosti a s adjektivní funkcí, tj. +more zájmena který a jaký nebo jejich neurčité, tázací, záporné a totalizační odvozeniny (některý, nijaký, každý, málokterý, jakýsi, žádný, veškerý, kdejaký, kterýpak…), pokud jsou v pozici syntaktického adjektiva, * určitá kvantifikační sémantická adjektiva - základní řadové číslovky v pozici syntaktického adjektiva, určité číslovky řadové (druhý, stý), souborové (dvoje, stery) a druhové (dvojí, sterý), odvozeniny základních číslovek, příslovce typu dvakrát nebo podruhé, číslovka tolik a její deriváty (tolikátý, tolikery, tolikerý), příslovce tolikrát a potolikáté * neurčitá kvantifikační sémantická adjektiva - základní neurčitá číslovka kolik, její neurčité, tázací, řadové, souborové a druhové odvozeniny (několik, kolikátý, kolikery…) a adverbiální odvozeniny (kolikrát, poněkolikáté) * kvantifikační sémantická adjektiva stupňovatelná - základní neurčité číslovky v pozici syntaktického adjektiva, lze-li je stupňovat (málo lidí, mnoho chyb) a příslovce typu málokrát.