Cesko.wiki Železniční doprava v Bosně a Hercegovině
Author
Albert FloresBrčko - Tuzla Vlak na nádraží v Zenici. Vlak na nádraží v Doboj.i Železniční sít Bosny a Hercegoviny tvoří 1031 km železničních tratí. Většina tratí je jednokolejných, pouze úsek Doboj - Jelina dvoukolejný. Síť není hustá a de facto je složena ze dvou hlavních linií. Linie Západ - Východ je tvořena tratí mezi městy Dobriljn (hr. přechod s Chorvatskem) či Bihać a městem Zvornik (hr. přechod se Srbskem). Linie Sever - Jih pak vede od Bosanského Šamace (hr. přechod s Chorvatskem) do města Čapljina (hr. přechod s Chorvatskem). Linie se kříží ve městě Doboj. Železniční doprava je zajišťována dvěma společnostmi, které reprezentují etnické rozdělení Bosny a Hercegoviny. Železnice Federace Bosny a Hercegoviny (ŽFBH) spravují hlavně linii Sever - Jih (Rjačka-Čapljna) a dále krátký úsek linie Západ Východ (Petrovo Novo - Capećice). Pod správu Železnic Republiky Srbské (ŽRS) linie Západ - Východ a její severní odbočky k chorvatským hranicím. Željeznice Republike Srpske sídlí v Doboji a ŽFBH v Sarajevu. Hlavními zákazníky ŽFBH jsou průmyslové podniky, jako například chemický závod v Tuzle, železárny v Zenici a Tuzle a další. Mezi významné železniční tratě patří například trať z Bosanského Šamacu do Sarajeva nebo úsek ze Zvorniku přes Tuzlu a Dobo do Bihaće.
){kind=link}
Vozový park
Složení vozového parku se výrazně neliší od jiných nástupnických států bývalé Jugoslávie. V roce 2007 bylo objednáno 9+5 moderních souprav typu Talgo 21. +more V roce 2010 byly dodány první dvě soupravy, zbylé by měly být dodány do konce roku 2011. Od jízdního řádu 2010/2011 měly být nasazeny na spoj Sarajevo - Bělehrad, kvůli problémům se schvalováním k tomu ovšem nedošlo.
Historie
První železniční trať byla zprovozněna 24. +more prosince 1872 mezi městy Banja Luka a Dobrljinem. Délka úseku byla 101 km a byl součásti plánů Osmanské říše na propojení Istanbulu s Vídní. Trať také umožnila průmyslový rozvoj severu Bosny, především využívání nerostného bohatství v okolí města Prijedoru. Vedla do dolu Ljubija.
Krátce po okupaci Rakouskem-Uherskem v roce 1878 byla zintenzivněna výstavba železnice. Dráha však vznikala vzhledem k hornatému terénu a nezbytnosti malých poloměrů oblouku jako úzkorozchodná. +more V roce 1879 se začalo s budováním tratě spojující Bosanski Brod se Sarajevem. Byla otevřena o tři roky později v roce 1882. Dále se budovalo spojení s městy Metković a Mostar a dále do vnitrozemí. Trať byla otevřena v roce 1886 a zajistila spojení ze Sarajeva s pobřežím Jaderského moře. Na začátku 20. století vznikaly některé krátké železniční úseky místního významu. Na území Bosny a Hercegoviny zasahovala např. i trať Gabela-Zelenika. Výstavbu dalších tratí zpožďoval nedostatek financí a náročný terén, který vyžadoval nemalé investice. Na počátku 20. století byla rovněž budována i Bosenská východní dráha, která zajistila spojení Bosny se sousedním Srbskem.
Po první světové válce zdědilo Království Jugoslávie stejný problém, se kterým se potýkalo Rakousko-Uhersko, a sice nedokončenou železniční sítí na území Bosny. Na rozdíl od Rakouska však neměl jugoslávský stát dostatek prostředků na dokončení železniční sítě, a tak výstavba pokračovala pomalu. +more Kromě státních drah působily na území tehdejší Bosny i soukromé železniční společnosti, které provozovaly několik úzkorozchodných tratí, které měly především význam pro nákladní dopravu. Jednalo se např. o trať Zavidovići-Han Pijesak, nebo o železniční spojení do chorvatského města Knin z údolí řeky Sany.
Realizaci několika tratí (např. Železniční trať Sunja-Knin nebo Železniční trať Tuzla-Zvornik) přerušil začátek druhé světové války. +more Přestože tehdejší královská vláda chtěla realizovat rozsáhlé plány na rozvoj železniční infrastruktury v celé Jugoslávii, světová hospodářská krize a nedostatky prostředků omezily její vize. Na území Bosny mezi tyto trati patřilo také propojení měst Banja Luka, Jajce a Jablanica, kde jen v části trasy vedla úzkorozchodná dráha.
Po druhé světové válce se k moci dostali komunisté a vyhlásili rozsáhlý plán industrializace země, který shrnuli do prvního pětiletého plánu. V rámci něj byla předvídána výstavba nových továren na území Bosny a Hercegoviny a také nových železnic. +more Původní úzkorozchodné trati v centru Bosny byly přebudovány a vznikly zcela nové tratě, jako např. Brčko-Banovići, Sarajevo-Ploče nebo Šamac-Sarajevo, případně Podlugovi-Droškovac. Úzkorozchodné tratě byly postupně rušeny, a to v letech 1966 až 1978. První elektrifikovanou tratí se stává spojení mezi Sarajevem a městem Ploče. V roce 1969 po ní projela první elektrická lokomotiva a elektrifikace následně pokračovala i na tratích ze Sarajeva do Bihaće a dále do Kninu.
V první polovině 90. let byla železniční infrastruktura poničena válečným konfliktem. +more Následky nebyly dodnes odstraněny a bez podpory mezinárodních organizací není v silách tamní vlády provozovat a udržovat vlaková spojení na území Bosny a Hercegoviny.
Mezinárodní spojení
V současnosti (2017) nefunguje žádné mezinárodní spojení, do roku 2016 existovalo spojení s chorvatským Záhřebem, do roku 2012 existovalo spojení s maďarskou Budapeští, srbským Bělehradem a vlak ze Záhřebu pokračoval ze Sarajeva do chorvatského Ploče. Železnice Republiky Srbské považují za mezinárodní spojení také vlaky spojující Doboj se Sarajevem, ačkoliv obě města leží na území BiH. +more Ještě v 80. letech existovalo přímé spojení ze Sarajeva do Německa.