Jajce

Jajce (v srbské cyrilici Јајце) je město v Bosně a Hercegovině. Leží na předělu rovinaté a hornaté části země, administrativně ve Federaci Bosny a Hercegoviny, přesněji ve Středobosenském kantonu. Je umístěno na soutoku řek Pliva a Vrbas. V roce 2013 v něm žilo dle údajů bosenského sčítání lidu 8 087 obyvatel.

Město je známé zejména díky vodopádům, které se nacházejí přímo v jeho centru; tvoří je řeka Pliva, která se vlévá do Vrbasu. Nad centrem města se vypínají ruiny hradu, dochovala se i část středověkého opevnění.

Historie

První písemná zmínka o městu Jajce pochází z roku 1396. Již tehdy zde existoval hrad, město navíc bylo obehnáno hradbami. +more Vzniklo na strategickém místě, kde se setkávaly staré obchodní cesty, vedené údolími obou řek. Po nějakou dobu bylo hlavním městem středověkého bosenského státu, pevnost s fortifikačním systémem odolávaly poměrně dlouhou dobu řadám nájezdníků, kteří v předtureckých dobách měli zájem na získání Jajce. O stavební rozvoj města na přelomu 14. a 15. století se zasloužil nejspíše tehdejší regionální vládce, Hrvoje Vukčić Hrvatinić. Město bylo připomínáno i v letech 1404 a 1411. V té době město získalo svůj název (který v bosenštině znamená vejce), nejspíše podle vrcholu, který svým tvarem slepičí vejce připomínal. Ve městě sídlil poslední bosenský panovník, Štěpán Tomašević.

V roce 1463 během expanze Osmanské říše na Balkán Turci úspěšně Jajce dobyli. Dokázali jej udržet však pouhý rok, než jej získal uherský král Matyáš Korvín. +more Uhři se město pokoušeli před Turky udržet, dařilo se jim po několik desítek let jejich výpady odrážet. V roce 1501 se uskutečnil největší turecký útok, v roce 1527 se město dostalo pod nadvládu již definitivně. Vzhledem k postupu Osmanů směrem na sever do Uher město velmi rychle ztratilo svůj původní význam. Regionální centrum se přesunulo nejprve do Bihaće a poté do Karlovace v dnešním Chorvatsku. Podle tureckého cestopisce Evlije Čelebiho, který procestoval celou tehdejší Osmanskou říši, bylo město dobyto lstí; Turci vtrhli branami zrovna v chvíli, když se místní křesťané modlili.

Dále také ve svém cestopisu z konce 16. +more století uváděl, že město má tisíc domů, a to jak přízemních, tak i patrových, většinou v dobrém stavu. Obchodů pak napočítal na několik desítek. Ulice byly většinou úzké, žádné široké třídy se v té době ve městě nenacházely. Hlavní obchodní třída se táhla od travnické až po banjaluckou bránu, ve spodní části města. V okolí Jajce, sevřeného kaňony řek, se také nacházely četné vinohrady. Na vrcholu kopce, na jehož úpatí se Jajce rozkládá, se nachází citadela, která byla v začátcích osmanské vlády ve značně zuboženém stavu; sídlil zde ovšem správce města (dizdar).

Místní sulejman-hanova mešita, kterou také autor zmínil, byla zbudována na místě zničeného kostela. K ní později přibyla náboženská škola (medresa), hamam a mekteb.

Travnická brána v historickém středu města +morejpg|vpravo|náhled'>Starý dům v centru města Vodopád na řece Plivě Pohled na město z pevnosti V letech 1731, 1783, 1796 a 1814 Jajce opakovaně zasáhly epidemie moru, v letech 1527, 1586 a 1658 město vyhořelo. Požár se odehrál i v první polovině 19. století, vznikl nepozorností přítomných albánských vojáků, kteří zde byli na několik let umístěni.

V roce 1878 po Berlínském kongresu připadla Bosna a Hercegovina do správy Rakousko-Uhersku. V Jajce tak, stejně jako ve zbytku Bosny, odstartovaly modernizační procesy, které jej přiblížili řadě evropských měst. +more Roku 1895 byla do města například zavedena úzkorozchodná železnice, která zůstala v provozu až do roku 1975. Rozvíjena byla také těžba dřeva a vybudovány byly některé průmyslové podniky. Město získalo veřejné osvětlení, osvětlen byl i ikonický vodopád. Postaveno bylo také gymnázium a hotel. V roce 1910 mělo Jajce 4366 obyvatel.

Během existence meziválečné Jugoslávie bylo město součástí tzv. Vrbaské bánoviny, které zahrnovala značnou část současné Bosny.

V předvečer druhé světové války na území rozpadajícího se Království Jugoslávie bylo město připojeno k nezávislému státu Chorvatsko (NDH). Po německé okupaci Balkánu a rozdělení Jugoslávie se v blízkosti města nacházela dělicí linie mezi italským a německým vojenským vlivem. +more V letech 1942 a 1943 probíhaly o město poměrně urputné boje mezi jugoslávskými partyzány a chorvatskými fašisty. Partyzáni město osvobodili již v srpnu 1942, poté znovu na konci září a listopadu téhož roku. Dne 29. listopadu roku 1943 se v Jajce uskutečnilo tzv. druhé zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ) za účasti budoucího prezidenta Josipa Tita a dalších čelních představitelů partyzánského vojska. To ustanovilo, že po osvobození bude Jugoslávie federativní stát a návrat královské rodiny bude otázkou, kterou bude nezbytné řešit po ukončení konfliktu. V dobách existence SFRJ se díky tomu stalo Jajce populární turistickou destinací a bylo často připomínáno v rámci glorifikace partyzánského boje tehdejší komunistickou vládou země. V rámci industrializace Bosny a Hercegoviny zde vznikly četné průmyslové závody, byť dopravní spojení Jajce se zbytkem Jugoslávie bylo problematické. Plánována byla také výstavba vodní elektrárny na řece Plivě.

Po skončení války bylo město modernizováno; vybudovány nové silnice a pod historickým centrem města byl proražen silniční tunel.

Před vypuknutím války v Bosně a Hercegovině v 90. letech +more_století'>20. století bylo město víceméně národnostně smíšené, jednotlivé národnosti byly nicméně zastoupeny relativně více v okrajových částech města. Po roce 1995 bylo na základě Daytonské dohody město přičleněno k Federaci Bosny a Hercegoviny. Západní část města nicméně připadla k Republice srbské jako separátní obec (opština) s názvem Jezero.

Obyvatelstvo

Jajce patřilo vždy k menším městům na území Bosny a Hercegoviny, značnou roli v tomto faktu sehrála jeho prostorová dispozice a relativně hornaté okolí. V roce 1961 žilo na území města Jajce 6853 osob, roku 1971 potom 9127, v roce 1981 11981 a v roce 1991 celkem 13 579 lidí.

V roce 2013 se ve sčítání lidu přihlásilo 48,6 % obyvatelstva općiny Jajce k bosňácké národnosti a 46,06 % k chovatské. Podíl Srbů činil 1,8 %; před válkou v 90. +more letech se pohyboval okolo 20 % obyvatelstva.

Ekonomika

Jajce leží stranou hlavních dopravních tahů. Kříží se zde silniční tahy, které vedou údolím řeky Vrbas (z Banja Luky směrem na Bihać a Bugojno).

Ekonomický potenciál místních dvou řek využívají dvě vodní elektrárny, vybudované v letech 1954 a 1957. V blízkosti města se nacházejí naleziště sádrovce a také bauxitu. +more Bauxit se v okolí města těží (důl byl otevřen roku 1959). V rámci industrializace Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce byl rozvíjen průmysl i ve městě Jajce. Byla zde zbudována továrna na výrobu hliníkových dílů a továrna na zpracování kovů a chemických sloučenin. Sídlil zde podnik Elektrobosna a Energoinvest. Továrny (jedna z nich se nacházela i na znaku Bosny a Hercegoviny) vznikaly především v údolí řeky Vrbas.

Turistika

V Jajce i jeho okolí se nachází řada kulturních památek a turisticky atraktivní lokality, jako např. jezera nebo hory. +more Nejnavštěvovanějším místem je nicméně symbol města; vodopád řeky Plivy, které se vlévá do Vrbasu. Je vysoký 27 m, pohled na něj je k dispozici z několika vyhlídkových plošin. Původně byl vodopád mnohem vydatnější, po výstavbě vodní elektrárny průtok řekou Plivou poklesl. Navštěvovaná jezera v okolí jsou velké a malé plivské jezero s typickými mlýnky a okolním parkem. Jezera jsou rovněž známá i díky mistrovství světa v kanoistice, které se zde uskutečnilo v roce 1963.

Mezi další zajímavé stavby v Jajce patří pozůstatek předkřesťanského chrámu boha Slunce Mithry, dále třípatrová věž Sv. Lukáše, resp. +more Medvjed kula, katakomby pod městem, Sultánova mešita, muzeum AVNOJe, první dům tiskové agentury TANJUG a další. Historické centrum města bylo sice různě přestavováno, vzniklo však původně v 15. století. Obnovováno bylo ještě v době existence socialistické Jugoslávie, jeho rozsáhlá oprava se uskutečnila po válce v 90. letech 20. století.

V roce 1979 zamýšlelo tehdejší vedení města zapsat pevnost v Jajci s historickým centrem na seznam kulturních památek UNESCO. Nominace byla předložena v roce 2009, nicméně později ji zástupci města stáhli.

Doprava

Město po zrušení úzkorozchodné trati v Bosně ztratilo napojení na železniční síť. Hlavní dopravní obslužnost je prosto zajištěna několika silnicemi, a to ze směrů od měst Mrkonjić Grad, Banja Luka a Bugojno.

Sport

V Jajce působí sportovní týmy:

* NK Elektrobosna * RK Jajce * NK Maestral '95 * NK Jajce * KK Vodopad * KKV Jajce * Auto moto klub Jajce * Sportovní auto moto klub Komotin

Známí rodáci

Mato Jajalo (narozen 1988), profesionální fotbalista * Irfan Skiljan, autor programu IrfanView * Hrvoje Vukčić Hrvatinić * Nikola Šop * Hasija Borić * Dubravko Lovrenović * Aldin Popaja * Aldin Kurić * Gordan Firić * Denis Bahtijarević * Danka Damjanović * Ilija Sivonjić

Partnerská města

Alaçatı * Hallsberg * Ottensheim * Piacenza * Virovitica * Zenica

Literatura

Amra Hadžimuhamedović: A Comparative Analaysis of the Historical Area of Jajce

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060408013558/http://jajceportal. com/]Informační portál města Jajce (bosensky)[/url] * [url=http://www. sdetmipoevrope. cz/2018/03/27/jajce-pohadkovy-vodopad-uprostred-mesta/]Turistický článek o městě Jajce na portálu sdetmipoevrope. cz[/url].

Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině Kategorie:Středobosenský kanton