Federace Bosny a Hercegoviny

Federace Bosny a Hercegoviny ( latinkou Federacija Bosne i Hercegovine, cyrilicí Федерација Босне и Херцеговине) je jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny, druhá je Republika srbská. Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z deseti autonomních kantonů s vlastními vládami a zákonodárnými sbory.

Federace vznikla Washingtonskou dohodou z roku 1994, která ukončila chorvatsko-bosňáckou válku v rámci bosenské války, a dala vzniknout ustavujícímu shromáždění, které pokračovalo ve své práci až do října 1996.

Federace má hlavní město, vládu, prezidenta, parlament, celní a policejní oddělení a dva poštovní systémy. Zabírá asi polovinu území Bosny a Hercegoviny. +more Od roku 1996 do roku 2005 měla vlastní armádu, Armádu Federace Bosny a Hercegoviny, později sloučenou do Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. Hlavním a největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli.

Historie

Základy pro vytvoření Federace Bosny a Hercegoviny byly položeny Washingtonskou dohodou z března 1994. Podle dohody mělo být spojené území držené Armádou Republiky Bosna a Hercegovina a silami Chorvatské rady obrany rozděleno do deseti autonomních kantonů podle plánu Vance-Owen. +more Kantonální systém byl vybrán, aby zabránil dominanci jedné etnické skupiny nad jinou. Většinu území, které si Chorvati a Bosňáci nárokovali za svou Federaci, však v té době stále kontrolovali bosenští Srbové.

Washingtonská dohoda byla implementována na jaře 1994 svoláním Ústavního shromáždění, které 24. června přijalo a vyhlásilo Ústavu Federace Bosny a Hercegoviny.

V roce 1995 porazila bosenská vojska a bosensko-chorvatské síly Federace Bosny a Hercegoviny síly Autonomní provincie Západní Bosna a toto území bylo přidáno k federaci (Unsko-sanský kanton).

Po válce

Daytonskou dohodou z roku 1995, která ukončila čtyřletou válku, byla Federace Bosny a Hercegoviny definována jako jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny, která vedle Republiky srbské tvoří 51 % rozlohy země. Kantony a federální struktura byly po válce budovány poměrně pomalu. +more Separatistické chorvatské instituce Herceg-Bosny existovaly a fungovaly paralelně s institucemi federacemi až do let 1996-97, kdy byly postupně zrušeny. 8. března 2000 vznikl distrikt Brčko jako autonomní část v rámci Bosny a Hercegoviny a vznikl z části území obou bosenských celků. Distrikt Brčko je nyní kondominium, které patří k oběma subjektům.

V letech 2001-2002 Úřad vysokého představitele (OHR) prosadil změny ústavy federace a jejího volebního zákona v souladu s rozhodnutími Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny o politické rovnosti tří konstitučních národů (U-5/98). To vyvolalo stížnosti bosenských Chorvatů, kteří tvrdili, že byli zbaveni svých práv na zastupování, protože Bosňáci začali ovládat většinu i v horní komoře. +more Nespokojení chorvatští politici zřídili samostatné chorvatské národní shromáždění, uspořádali referendum souběžně s volbami a vyhlásili svou samosprávu v oblastech federace s chorvatskou většinou. Jejich pokusy skončily krátce po tvrdém zásahu SFOR a soudním řízení.

Chorvatské politické strany, které nejsou spokojeny se zastoupením Chorvatů ve federaci, trvají na vytvoření federální jednotky s většinou chorvatských území namísto několika kantonů. SDA a další bosenské strany se proti tomu ostře staví. +more V září 2010 Mezinárodní krizová skupina varovala, že „spory mezi vůdci Bosňáků a Chorvatů a nefunkční administrativní systém ochromily rozhodování, postavily subjekt na pokraj bankrotu a vyvolaly sociální nepokoje“. V lednu 2017 Chorvatské národní shromáždění prohlásilo, že „chce-li se Bosna a Hercegovina stát soběstačná, pak je nutné provést administrativně-územní reorganizaci, která by zahrnovala federální jednotku s chorvatskou většinou. Zůstává trvalou snahou chorvatského lidu Bosny a Hercegoviny. “.

V letech 2010-14 byla vláda federace vytvořena SDP bez souhlasu hlavních chorvatských politických stran, což vedlo k politické krizi.

Souběžně s rozhovory o otázce Sejdic-Finci na státní úrovni zprostředkované EU podpořilo velvyslanectví USA v únoru 2013 odbornou pracovní skupinu, která v roce 2013 předložila Sněmovně reprezentantů FBIH svých 188 doporučení s cílem řešit nákladné a komplexní správní struktury s překrývajícími se pravomocemi mezi federací, kantony a obcemi, jak je v současnosti obsaženo v ústavě federace. Iniciativa nakonec nebyla Parlamentem přijata.

Po odvolání HDZ BiH Božo Ljubiće zrušil v prosinci 2016 Ústavní soud Bosny a Hercegoviny volební vzorec pro nepřímou volbu Sněmovny lidu federace s tím, že nezaručuje legitimní zastoupení konstitučních národů. Je pozoruhodné, že rozhodnutí se neshodovalo se stanoviskem amicus curiae Benátské komise ve stejné věci. +more Vzhledem k tomu, že chybí legislativní úpravy k revizi volebního zákona, v létě 2018 Ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny prozatímně uzákonila nový vzorec pro složení Sněmovny lidu, založený na vzorci minimálního zastoupení (jeden poslanec za každého voliče v každém kantonu) a při sčítání lidu v roce 2013.

V roce 2022 vysoký představitel zavedl změny federální ústavy a volebního zákona, které provedly Ljubićův verdikt. Změny také rekonstruovaly původní rovnováhu sil mezi Chorvaty a Bosňáky ve federaci, jak si představovala Washingtonská dohoda.

V roce 2023 vysoký představite na jeden den pozastavil platnost federální ústavy, aby nastolil novou vládu. Vznikl tak obrovský skandál a politická krize. +more Někteří to vidí jako akt „zrady“.

Vláda a politika

Vlajka federace mezi lety 1996 aý 2007 +moresvg|thumb'>Znak federace v letech 1996 až 2007 Federace BaH zabírá přibližně polovinu území celé Bosny a Hercegoviny, má však o něco větší hustotu osídlení. Její hlavní město je - stejně jako celé země - Sarajevo. Podobně jako Republika srbská má i Federace BaH vlastní parlament, vládu s ministerstvy a prezidenta.

* Prezident Federace Bosny a Hercegoviny (Predsjednik Federacije Bosne i Hercegovine), úřad zpravidla zastává Chorvat, vedle toho jsou voleni 2 místopředsedové (Bosňák a Srb)

* Parlament Federace Bosny a Hercegoviny (Parlament Federacije Bosne i Hercegovine) ** Poslanecká sněmovna Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Predstavnički dom Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) - 98 členů, z toho 70 je voleno přímo ve 12 volebních okrscích (kde se vybírá 3 až 9 poslanců) a dalších 28 kompenzačních mandátů je přiděleno na úrovni celé Federace BaH, v čele sněmovny stojí předseda a 2 místopředsedové ** Sněmovna národů Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Dom naroda Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) - 58 členů, z toho 17 Bosňáků, 17 Chorvatů, 17 Srbů a 7 zástupců ostatních národů, v čele sněmovny stojí předseda a dva místopředsedové

* Vláda Federace Bosny a Hercegoviny (Vlada Federacije Bosne i Hercegovine) - 16 členů, z toho 8 Bosňáků, 5 Chorvatů a 3 Srbové, v čele kabinetu zpravidla stojí Bosňák ** Ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjih poslova) *** Policie Federace Bosny a Hercegoviny ** Ministerstvo spravedlnosti (Ministarstvo pravde) ** Ministerstvo financí (Ministarstvo finansija) ** Ministerstvo energetiky, hornictví a průmyslu (Ministarstvo energije, rudarstva i industrije) ** Ministerstvo dopravy a komunikací (Ministarstvo prometa i komunikacija) ** Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministarstvo rada i socijalne politike) ** Ministerstvo pro vysídlence a uprchlíky (Ministarstvo raseljenih osoba i izbjeglica) ** Ministerstvo pro otázky veteránů a válečných invalidů obranně-osvobozenecké války (Ministarstvo za pitanja boraca i invalida odbrambeno-oslobodilačkog rata) ** Ministerstvo zdravotnictví (Ministarstvo zdravstva) ** Ministerstvo vzdělávání a vědy (Ministarstvo obrazovanja i nauke) ** Ministerstvo kultury a tělovýchovy (Ministarstvo kulture i sporta) ** Ministerstvo obchodu (Ministarstvo trgovine) ** Ministerstvo územního plánování (Ministarstvo prostornog uređenja) ** Ministerstvo zemědělství, vodohospodářství a lesnictví (Ministarstvo poljoprivrede, vodoprivrede i šumarstva) ** Ministerstvo pro rozvoj, podnikání a řemesla (Ministarstvo razvoja, poduzetništva i obrta) ** Ministerstvo životního prostředí a cestovního ruchu (Ministarstvo okoliša i turizma)

S Republikou srbskou a má Federace BaH společnou armádu, hraniční policii, cizineckou policii, úřad vyšetřování, měnu, kterou je Konvertibilní marka a ústřední vládu reprezentovanou tříčlenným Předsednictvem/Prezídiem Bosny a Hercegoviny (Predsjedništvo Bosne i Hercegovine) a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny (Vijeće ministara/Savjet ministara Bosne i Hercegovine).

Administrativní členění

Federace BaH se dělí na 10 vysoce autonomních jednotek - kantonů (kantoni) a ty pak na 79 obcí (općine). Některé obce mají status města. +more Chorvaté kantony jednostranně označují za župy (županije). V letech 1994-1999 se Tuzlanský kanton nazýval Tuzlansko-podrinský kanton a Bosensko-podrinský kanton Goražde v letech 1994-2001 pak Goraždansko-podrinský kanton.

Demografie

Složení obyvatelstva

Sčítání lidu podle etnické příslušnosti (2013) ** celkem: 2 219 220 ** Bosňáci: 1 562 372 (70,4 %) ** Chorvaté: 497 883 (22,4 %) ** Srbové: 56 550 (2,5 %) ** Ostatní/nevyjádřilo se: 102 415 (4,6 %), v tom Bosňané 35 687, Romové 10 036, Muslimové 10 222 a Bosňané a Hercegovci 11 160

* Sčítání lidu podle náboženského vyznání (2013) ** celkem: 2 219 220 ** islámské: 1 581 868 (71,3 %) ** katolické: 490 450 (22,1 %) ** pravoslavná: 57 120 (2,6 %) ** ostatní/nevyjádřilo se: 89 782 (4,0 %), v tom muslimské 20 212, římskokatolické 5 515, ateisti 21 508, agnostici 9 425 a svědkové Jehovovi 844

* Sčítání lidu podle mateřského jazyka (2013) ** celkem: 2 219 220 ** bosenský: 1 656 461 (74,6 %) ** chorvatský: 478 624 (21,6 %) ** srbský: 43 624 (2,0 %) ** ostatní/nevyjádřilo se: 40 511 (1,8 %), v tom srbochorvatský 14 704, romský 4 138, albánský 2 215, bosenskochorvatskosrbský 1856, turecký 1 222, bosňácký 876 a bosenskosrbskochorvatský 857

Významná města a sídla

Federace BaH vyznačená na mapě Bosny a Hercegoviny * Sarajevo (275 524), status města od roku 1878, nyní se skládá z městských částí (obcí) Stari Grad, Centar, Novo Sarajevo a Novi Grad * Tuzla (110 979), status města od roku 2014 * Zenica (110 663), status města od roku 2014 * Mostar (105 797), status města od roku 1878 * Ilidža (66 730), nemá status města * Cazin (66 149), status města od roku 2017 * Živinice (57 765), status města od roku 2019 * Bihać (56 261), status města od roku 2014 * Travnik (53 482), nemá status města * Gračanica (45 220), status města od roku 2019 * Livno (34 133), status města od roku 2017 * Široki Brijeg (28 929), status města od roku 2014 * Goražde (22 080), status města od roku 2017 * Roku 2019 získala status města obce/okresy Visoko, Čapljina, Gradačac, Ljubuški a Srebrenik.

Kultura

Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se koná řada kulturních manifestací, jejichž význam přesahuje hranice země. V Sarajevu je například každoročně pořádán Mezinárodní divadelní festival MESS (od 1960), festival Sarajevské dny poezie (Sarajevski dani poezije, od 1962), Sarajevský filmový festival (Sarajevo Film Festival, od 1995) a hudební festival Baščaršijské noci (Baščaršijske noći, od 1996). +more V Mostaru jsou pak organizovány svátky hudby Mostar Blues & Rock Festival (od 2003) a Mostar Summer Fest (od 2013), v Zenici Festival bosenskohercegovského dramatu (Festival bosanskohercegovačke drame, od 2002) a v Tuzle literární setkání s udílením cen Cum grano salis (od 2001) a Tuzlanský filmový festival (Tuzla Film Festival, od 2012).

Odkazy

Reference

Související články

Chorvatsko-bosňácká válka * Republika Bosna a Hercegovina * Autonomní provincie Západní Bosna * Chorvatská republika Herceg-Bosna * Republika srbská

Externí odkazy

[url=http://www.fbihvlada.gov.ba/]Oficiální stránky vlády[/url] * [url=https://web.archive.org/web/20090225094748/http://www.parlamentfbih.gov.ba/]Parlament (skupština/sabor) Federace[/url]

Kategorie:Entity v Bosně a Hercegovině Bosna a Hercegovina Kategorie:Regiony Evropy s více úředními jazyky