Slavonie

Popis území

vlevo Slavonie se táhne od řeky Ilovy v Chorvatsku až k soutoku Sávy a Dunaje na území srbského hlavního města Bělehradu; jedná se o pruh území, jehož jižní hranici vymezuje řeka Sáva, severní a východní hranici řeky Dráva a Dunaj, západní hranice je pak částečně vymezena řekou Ilovou. +more Slavonie je nížinné území; zasahuje sem Velká uherská nížina a je tedy velmi úrodné a vhodné pro zemědělství. V chorvatské části je největším městem i centrem stotisícový Osijek, do srbské části pak zasahují okrajové čtvrti velkoměst Nového Sadu a Bělehradu. Podél řeky Sávy vede jak hlavní mezinárodní dálniční tah, tak i hlavní železniční trať mezi Záhřebem a Bělehradem.

Územní rozdělení Slavonie

Chorvatská část

Bjelovarsko-bilogorská župa (malá část župy s městem Daruvar jihovýchodně od řeky Ilovy) * Brodsko-posávská župa (celá župa) * Osijecko-baranjská župa (část župy jižně od řeky Drávy) * Požežsko-slavonská župa (celá župa) * Sisacko-moslavinská župa (východní část župy ohraničená řekami Pakra a Sáva s městem Novska a opčinami Jasenovac a Lipovljani) * Viroviticko-podrávská župa (téměř celá župa, ale bez okolí opčiny Pitomača a vesnice Jasenaš v opčině města Virovitica, která je již v užším Chorvatsku) * Vukovarsko-sremská župa (celá župa)

Srbská část

ve Vojvodině: ** Sremský okruh (území mezi Dunajem a Sávou) ** Jihobačský okruh (území jižně od Dunaje)

* ve vlastním Srbsku: ** Město Bělehrad (Bělehradské městské části Zemun, Nový Bělehrad a Surčin)

Historický vývoj

Slavonie roku 1751 V Římské říši byla dnešní Slavonie začleněna jako součást provincie Panonie. +more Po stěhování národů ji osídlili Avaři a později ještě Chorvati. Území bylo ale roku 1102 začleněno do Uherského království. V 16. století se jí zmocnili Turci, stejně jako většinu Uherska. V průběhu válek mezi Rakouskem a Osmanskou říší se jižní části Slavonie staly součástí Vojenské hranice, zatímco severní část tvořila v rámci Uherské Koruny samostatnou zemi Království Slavonie. Roku 1745 byla tato část Slavonie po zdejších selských bouřích spojena s Chorvatským královstvím jako Chorvatsko-slavonské království, nicméně však byla od Chorvatského království izolována územím kolem Bjelovaru, které rovněž náleželo k vojenské hranici. Slavonie se v té době skládala ze 3 žup: Požežské, Sremské a Virovitické. Roku 1751 pak bylo ustanoveno, že slavonské župy mají vysílat 3 poslance přímo do uherského sněmu. Roku 1785 pak císař Josef II. zrušil župní členění, ale roku 1790 je zase obnovil.

Slavonie roku 1849 Roku 1849 se Chorvatsko-Slavonské království odtrhlo od Uher a stalo se korunní zemí Rakouska se značnou autonomií. +more Slavonie zároveň ztratila část Sremu ve prospěch Srbské Vojvodiny a Temešského Banátu, ale roku 1860 se jí po zrušení této země tato část Sremu opět vrátila.

Po Rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 se Chorvatsko-Slavonsko vrátilo do rámce Uher. Roku 1868 pak došlo k uhersko-chorvatskému vyrovnání (tzv. +more nagoda) a obnově autonomie Chorvatsko-slavonského království v rámci Rakousko-uherského Zalitavska, v němž pak setrvala až do roku 1918. Do roku 1881 byly zároveň zrušeny poslední zbytky Vojenské hranice.

Po pádu Rakousko-Uherska se 29. +more října 1918 stala Slavonie součástí Státu Srbů, Chorvatů a Slovinců, který se 1. prosince 1918 sloučil se Srbskem (a jím kontrolovanou Černou Horou) do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v němž bylo Chorvatsko-Slavonsko sloučeno s Dalmácií do autonomní země Chorvatska. 3. října 1929 bylo Království SHS přejmenováno na Jugoslávii, autonomní země byly zrušeny a rozděleny mezi nově vzniklé bánoviny, pojmenované podle řek. Tyto celky již nerespektovaly historické hranice a neměly žádnou samosprávu. Slavonie byla rozdělena mezi Sávskou, Drinskou, Dunavskou a Bělehradskou bánovinu. Za 2. světové války byla součástí ustašovského Chorvatska, po válce byla většina jejího území v rámci Socialistické Jugoslávie začleněna do socialistického Chorvatska, východní část Sremu se stala součástí srbské autonomní oblasti Vojvodiny, s výjimkou malého území v okolí Bělehradu, které dnes tvoří 3 městské části Bělehradu.

Když v roce 1991 vypukla v Jugoslávii občanská válka a Chorvatsko vyhlásilo nezávislost, Srbové žijící v chorvatské části Slavonie vyhlásili republiku Srbská Krajina a bojovali proti Chorvatské armádě; dodnes je východní část země těžce poškozena a intenzivně se za pomoci EU a USA obnovuje.

Největší města

# Osijek 114 616 # Slavonski Brod 64 612 # Vinkovci 35 912 # Vukovar 31 670 # Đakovo 30 092 # Požega 28 201 # Virovitica 22 618 # Našice 17 320 # Županja 16 383 # Nova Gradiška 15 833 # Virovitica 14 688 # Novska 13 518 # Daruvar 11 633 # Slatina 10 208

Související články

Východní Slavonie

Externí odkazy

[url=http://lazarus. elte. +morehu/hun/maps/1910/pozsega. jpg]Mapa Požežské župy v měřítku 1:570 000 z roku 1910[/url] * [url=http://lazarus. elte. hu/hun/maps/1910/szerem. jpg]Mapa Sremské župy v měřítku 1:660 000 z roku 1910[/url] * [url=http://lazarus. elte. hu/hun/maps/1910/veroce. jpg]Mapa Virovitické župy v měřítku 1:570 000 z roku 1910[/url].

Kategorie:Geografie Srbska Kategorie:Regiony Chorvatska Kategorie:Historická území Chorvatska Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově