Novi Sad

Novi Sad (srbsky nebo rusínsky Нови Сад) je město ležící na severu Srbska, zároveň je to hlavní město autonomní provincie Vojvodina. Je jejím přirozeným ekonomickým, politickým i kulturním centrem. Městem protéká řeka Dunaj. Novi Sad je druhým největším městem v Srbsku, žije zde obyvatel. Město bylo v minulosti jedním z center srbské kultury a vzdělanosti.

Název

Název města vznikl z rozhodnutí Marie Terezie při povýšení Nového Sadu na svobodné královské město v roce 1749. V latině zněl Neoplanta, resp. +more Neoplantae a znamenal nové sídlo/novou kolonii. V němčině byl zaznamenán jako Ney-Satz (psáno s y), později se začala používat verze s u (Neu-Satz). Maďarský název města je doslovným překladem německého i latinského názvu (Újvidék, původně Új-vidégh). Ve všech těchto třech jazycích byl název oficiálně používán od 1. února 1749; srbský název v podobě Novi Sad/Нови Сад vznikl lidovým překladem a objevil se na úředních dokumentech o měsíc později.

Před užitím současného názvu města se často používalo označení Racko selo, resp. Srbsko selo, v němčině Ratzen Stadt/Ratzenstadt), případně Petrovaradinski Šanac/Peterwadeiner Schantz) pro předmostí Petrovaradina. +more V roce 1722 je doložen název Varadinski Šanac (v knize Karlovačko vladičanstvo Manojla Grbiće).

Dějiny

Významné centrum srbského státu se začalo rozvíjet již v dobách existence uherského mocnářství a patřilo mezi četná mnohonárodnostní města. V moderní době sem byla přivedena železnice, vznikly přístavy na Dunaji a rafinerie. +more Od roku 1918 bylo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. V roce 1929 byl Novi Sad ustanoven regionálním centrem Dunajské bánoviny. Počet obyvatel začal vzrůstat po vybudování nových sídlišť po druhé světové válce, umocnil se jihoslovanský prvek. V roce 1999 bylo město během bombardování NATO značně poškozeno, zejména infrastruktura.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo města je národnostně smíšené a instituce města proto používají více úředních jazyků. +more Město Novi Sad je se svými 389 245 obyvateli druhým největším v zemi (po metropoli Bělehradu). Tento počet dlouhodobě roste; v roce 2020 žilo v Novém Sadu cca 362 000 obyvatel.

Za svojí velikost vděčí především urbanizaci nejprve Jugoslávie a později Srbska po druhé světové válce. Od skončení konfliktu se počet obyvatel města neustále zvyšuje, a to především přistěhovalectvím, než přirozeným přírůstkem. +more Nejintenzivnějším obdobím růstu počtu obyvatel Nového Sadu byla 60. léta 20. století, kdy se počet obyvatel zvýšil o 37 %. Většina dosídlenců přišla do města z menších sídel Vojvodiny (56,2 %), dále pak z Bosny a Hercegoviny (15,3 %) a centrálního Srbska (11,7 %).

Dle sčítání lidu z roku 2002 žilo na území Města Novi Sad (vč. Petrovaradína a Sremské Kamenice) 299 294 obyvatel. +more Průměrný věk obyvatele města byl 39,8 let (38,3 pro muže, 41,2 pro ženy). Samotný Novi Sad bez Petrovaradína, Sremské Kamenice a třinácti příměstských sídel měl tehdy 191 405 obyvatel. V rámci socialistické Jugoslávie byl šestým největším městem.

Přestože bylo historicky obyvatelstvo Nového Sadu národnostně smíšené, posílil se po druhé světové válce podíl Srbů na úkor ostatních národností. Původní německé obyvatelstvo bylo vysídleno hned po skončení konfliktu. +more Podíl a význam Maďarů, Slováků a Rusínů poklesl. Dominantní slovenské obyvatelstvo je pouze v místní části Kysáč severozápadně od centra Nového Sadu. Chorvatské obyvatelstvo žije částečně na území Petrovaradína. V roce 2002 byly národnostní skupiny zastoupeny v Novém Sadu následujícím podílem: Srbové (73,91 %), Maďaři (6,03 %), Jugoslávci (3,69 %), Černohorci (2,23 %), Chorvati (1,84 %) atd. Celkový počet národností, ke kterým se přihlásili obyvatelé Nového Sadu, je 21, celkový počet jazyků je 17.

Město Novi Sad uvádí ve svém statutu čtyři jazyky jako jazyky úřední: srbštinu, maďarštinu, slovenštinu a rusínštinu.

Náboženské poměry

Podle sčítání lidu z roku 2011 bylo obyvatelstvo města Nového Sadu z náboženského hlediska rozděleno následujícím způsobem: 270 831 obyvatel se přihlásilo k pravoslaví, 21 530 k římskokatolické církvi, 8 499 k protestantským církvím, 4 760 k islámu, 84 k judaismu. Město je domovem srbské pravoslavné eparchie Bačka. +more Sídlí zde také muftí, představitel správní jednotky muslimské obce. Nachází se zde rovněž i kostel slovenské reformované církve, rusínských řeckokatolíků nebo maďarských protestantů.

Před druhou světovou válkou měl Novi Sad židovskou komunitu, která čítala 4 350 osob. Většina z nich válku nepřežila.

Pro srbskou pravoslavnou církev hraje roli hlavního (katedrálního chrámu) chrám svatého Jiří, který se nachází v samotném centru města. Symbolem města je katolický kostel Jména Panny Marie na hlavním náměstí - náměstí Svobody.

Samospráva

Novi Sad má status města, které tvoří dvě opštiny: Městská opština Novi Sad (na levém břehu Dunaje) a Městská opština Petrovaradín (na pravém břehu Dunaje). Hranici mezi nimi tvoří řeka Dunaj. +more Samosprávu města Novi Sad tvoří Zastupitelstvo města Novi Sad (skupština), primátor města, Rada města, Magistrát města a nezávislé regulatorní orgány. Zastupitelstvo města sídlí v poválečné budově, která se nachází na Bulváru Mihajla Pupina v samotném centru města. Zastupitelstvo má 78 křesel a v roce 2017 v něm většinu měla Srbská pokroková strana, stejně i jako v 3. dekádě 21. století.

Územní členění

Mapa územního členění Nového Sadu. +more Jednotný celek města Nového Sadu tvoří kromě kompaktního města také i Petrovaradín a Sremska Kamenica. Ty se dělí dohromady na celkem 46 místních částí (srbsky Месне заједнице/Mesne zajednice). Každá z nich má vlastní radu se svým předsedou.

Mezi nejstarší části města patří kromě Starého města i Podbara. Do poloviny +more_století'>19. století, kdy bylo město ještě součástí Rakousko-Uherska, vznikly ještě i dnešní místní části Rotkvarija, Salajka nebo Grbavica. V první polovině 20. století byly vybudovány místní části Banatić, Sajmište, Adamovićevo Naselje, Telep, Detelinara, Liman 1 (nejstarší část) města, Vidovdansko Naselje, Slana Bara, Mali Beograd, Stari Šangaj atd. Místní části Liman (2-4), Satelit, Novo Naselje, Nova Detelinara, Avijatičarsko Naselje a Adice vznikly v druhé polovině 20. století. Některé z nich jsou hustě osídlené, neboť zde (např. Liman) byla vybudována rozlehlá panelová sídliště. Některé městské části vznikly zcela bez územního plánování původně jako černé stavby (Adice, Šangaj).

Pod Městskou opštinu Novi Sad dále spadá 13 okolních obcí:

* Begeč * Budisava * Bukovac * Veternik * Kać * Kysáč * Kovilj * Ledinci * Rumenka * Stari Ledinci * Rumenka * Stepanovićevo * Futog * Čenej

Celkem zde žije 86 842 obyvatel města (23,7 % celkového obyvatelstva Města Nového Sadu). Největší sídla tohoto typu jsou (dle sčítání lidu z roku 2002): Veternik (18 582 obyvatel), Futog (18 582 obyvatel), Kać (11 166 obyvatel). +more Futog, který se nachází západně od Limanu, je spojen souvislou zástavbou z centrem Nového Sadu. Podobný proces probíhá vzhledem k dlouhodobému růstu obyvatel Nového Sadu i u dalších bývalých vesnic, jako např. Veternik, Ledinci, nebo Bukovac.

Město Novi Sad uděluje ocenění: Únorovou cenu ( Říjnová cena a Listopadovou cenu . První uvedená se uděluje v souvislosti s výročím udělení statutu města Novému Sadu Marií Terezií.

Ekonomika

Novi Sad je ekonomické centrum Vojvodiny, nejúrodnější zemědělské oblasti v Srbsku. Město je jedním z největších ekonomických a kulturních center země a i v bývalé Jugoslávii mělo nezastupitelné postavení. +more V roce 1981 mělo město Novi Sad 172 % celojugoslávského průměru HDP na obyvatele. Kromě zemědělství, které je tradičním způsobem obživy vojvodinského venkova, zde je přítomen i průmysl. Tradičně se v Novém Sadu vyrábělo textilní zboží, potraviny a elektrická zařízení. Nachází se zde také rafinerie.

V souvislosti s modernizací města byl v 70. a 80. +more letech průmysl přesunut z jádra města do nově zřízených průmyslových zón na jeho okrajích. Průmyslová zóna Sever I se rozkládá severně od kanálu DTD nedaleko od Klisy a sídlí zde např. závody na zpracování masa nebo chemické podniky. Společnosti Novkabel, Mašinremont a další mají závody v průmyslové zóně Sever II, která je umístěna mezi samotným kanálem a hlavním nádražím. Průmyslové zóny Sever III a Sever IV se nacházejí u ústí kanálu DTD do řeky Dunaje, na severovýchodním okraji města. Poslední uvedená zahrnuje rozsáhlý areál zmíněné novosadské rafinerie. Průmyslová zóna Východ je umístěna na druhé straně řeky Dunaje, v Petrovaradínu a zahrnuje především areál továrny Pobeda.

Průmysl města v 90. letech +more_století'>20. století těžce strádal ekonomickými sankcemi, kterými se západní svět pokoušel izolovat tehdejší politický režim. Sankce a hyperinflace vedly k dalšími poklesu životní úrovně, zastarávání podniků a snižování výkonnosti výroby. Někteří z velkých producentů museli své závody uzavřít a zbankrotovali. Mezi takové podniky patřil například Novkabel (výroba elektrických kabelů), Pobeda (zpracování kovů), Jugoalat, Albus a HINS (chemický průmysl). Jediným fungujícím podnikem zůstala pouze místní rafinerie, která se však stala cílem bombardování v roce 1999.

Po roce 2001 došlo k ekonomice k významném zvratu. Srbsko se otevřelo západnímu světu a začal ekonomický vzestup. +more Hospodářství se začalo, podobně jako v jiných zemích střední a východní Evropy, orientovat na terciární sektor, tedy služby. Fungující státní podniky byly privatizovány. V současné době tak dominují malé a střední podniky. Pro turistiku a ekonomickou spolupráci má také význam i Novosadské výstaviště, které se nachází v západní části města (Detelinara) a které bylo po roce 2000 kompletně zmodernizováno. Výstaviště slouží především pro výstavy v oblasti zemědělské techniky; v provozu je již od roku 1933.

Pro budoucí rozvoj ekonomiky města vnímá Novi Sad jako nezbytnou revitalizaci opuštěných oblastí (brownfieldů), opuštěných vojenských objektů a nepoužívaných částí průmyslových zón. V roce 2021 byla v Novém Sadu otevřena továrna společnosti Continental Automotive.

Význam Nového Sadu jako finančního centra potvrzuje velký počet bank, mezi které patří například Vojvođanska banka, Kulska banka, Panonska banka a pobočky některých dalších mezinárodních finančních ústavů. Ve městě se nachází také i sídlo podniku Naftne industrije Srbije, tedy hlavní ropné společnosti Srbska. +more V druhé polovině druhé dekády 21. století i v Novém Sadu vznikla velká nákupní centra, jako např. BIG na třídě Sentandrejski put.

Média

V Novém Sadu sídlí oblastní veřejnoprávní televize a rozhlas Rádio a televize Vojvodiny (RTV). Vysílá zde rovněž i městská televizní stanice a i některé soukromé televizní stanice, např. +more Kanal 9, Panonija a RTV Most. Významné místní soukromé rozhlasové stanice jsou AS FM a Radio 021.

Ve městě sídlí také noviny Dnevnik. Sídlí zde některá nakladatelství, např. nakladatelství Matice srbské, Stilos a Prometej.

Doprava

Železniční stanice +morejpg|náhled'>Přístaviště na Dunaji Novi Sad je významnou zastávkou na mezinárodním dopravním tahu Budapešť - Bělehrad (prochází tudy také i dálnice) a vedou sem i některé dopravní tahy regionálního (srbského) významu. Novi Sad je spojen silnicí s následujícími městy: Bačka Palanka, Bački Petrovac, Subotica, Bečej, Zrenjanin, Perlez, Sremski Karlovci, Ruma, Beočin. Vzhledem k charakteru krajiny, do které je Novi Sad umístěn, není kolem města vybudován okruh (tak jako ho má např. Bělehrad, či Sarajevo. Roli hlavního průtahu městem hraje Bulvár osvobození, představující centrální osu moderní části města a několik dalších tříd, vystavěných po druhé světové válce v pravoúhlém topografickém plánu.

Novi Sad má síť městské dopravy, kterou tvoří převážně autobusy. Městský dopravní podnik (JGSP Novi Sad) provozuje městské linky. +more Autobusová síť zajišťuje dopravu nejen ve městě, ale i v příměstských oblastech. V provozu je několik desítek linek. Původně vyřazené autobusy ze Západní Evropy doplnily později novější a v 3. desetiletí 21. století se město rozhodlo nakoupit i elektrické autobusy.

Vzhledem k roli města jako regionální metropole dojíždí do Nového Sadu i obyvatelé dalších bližších sídel, jakými jsou např. Sremski Karlovci, Beočin, Temerin, Báčský Petrovec a další. +more Provozována je proto i síť příměstské dopravy, v některých směrech tuto roli plní i vlaky.

V letech 1911-1958 zde byly v provozu i tramvaje. V souvislosti s modernizací města a jeho rychlým rozvojem se však ukázala jako nemoderní a postupně proto zrušena. +more Diskuze o možné obnově tramvajové sítě v Novém Sadu se čas od času opětovně objevují.

Trasu dálnice kopíruje také i železnice. Hlavní trať, vedoucí ze Subotice do Bělehradu. +more Severně od města se poté větví do několika dalších tratí: směrem na východ (do Zrenjaninu), směrem na sever (do Bečeje) a směrem na západ (do města Bogojevo). Město má jedno hlavní nádraží, které je umístěno v severní části města, na samotném konci Bulváru osvobození . V jeho blízkosti se nachází také autobusové nádraží. Železniční nádraží procházelo v souvislosti s modernizací železniční trati ze Subotice do Bělehradu v první polovině 20. let 21. století rozsáhlou modernizací a je proto uzavřeno.

Novi Sad se nachází na evropském veletoku Dunaji. Proto nelze zpochybnit význam dopravy lodní, a to ať už osobní (zajištěno je spojení např. +more do Iloku), či nákladní. Přes Novi Sad proplouvají četné nákladní lodě. Na místě, kde kanál Dunaj-Tisa-Dunaj ústí do Dunaje, se nachází rozsáhlý přístav. V roce 2022 bylo rozhodnuto o jeho kompletní obnově. Osobní přístav pro lodě, které plují po Dunaji, se nachází v centru města na nábřeží Sunčani Kej a byl v roce 2020 rekonstruován.

Severně od Nového Sadu se nachází malé letiště, které slouží pro sportovní účely a příležitostní nákladní dopravu. Většina obyvatel města nicméně využívá bělehradské letiště, která je vzdálené 80 km jihovýchodně a je dobře dostupné po dálnici.

Řeku Dunaj překonávají tři mosty; Most Svobody, vybudovaný v roce 1981, nejstarší Varadínský most a Žeželjův most, který slouží kombinovaně pro nákladní i silniční dopravu. Všechny novosadské mosty byly na jaře 1999 během bombardování Jugoslávie zničeny a v následujících letech zrekonstruovány (první z mostů otevřen 2005, druhý 2000, třetí jako provizorium má být zcela přebudován). +more Dokud nebyly tyto mosty vystavěny znova, sloužilo obyvatelům města pontonové provizorium. V roce 2022 byl u Petrovaradínu budován most čtvrtý.

Díky síti moderních širokých bulvárů bylo možné v minulých desetiletích zbudovat v Novém Sadu širokou síť cyklostezek. Město je v Srbsku známé především díky značnému podílu cyklistické dopravy. +more Jednotlivé cyklopruhy a cyklostezky jsou oddělené od ostatních druhů dopravy. Město má okolo 100 km cyklostezek.

Kultura

Novi Sad je kulturním centrem autonomní oblasti Vojvodina a významné kulturní centrum i na úrovni Srbska celkem. V Srbsku je vnímán jako město festivalů, kulturních akcí a specifického prostředí. +more Pro místní obyvatelstvo má význam i historický, neboť se zde v 18. a 19. století vytvářely první zárodky srbských kulturních institucí. V Novém Sadu například sídlí i Matice srbská. V roce 1861 zde bylo zřízeno srbské divadlo. Na počátku 20. století byl Novi Sad místem setkávání a tvorby celé generace srbských spisovatelů. Další místa, která jsou klíčová pro srbskou národní identitu (např. Sremski Karlovci, pravoslavné kláštery v podhůří Frušky Gory) se nachází v samotné blízkosti Nového Sadu.

Ve městě se nachází několik muzeí a značný počet soukromých, nebo veřejných galerií. Nejznámějším muzeem je Muzeum Vojvodiny, které bylo zřízeno již v roce 1847. +more V muzeu je umístěna stálá výstava historie města a Regionu. Muzeum Nového Sadu se nachází na Petrovaradínské pevnosti a věnuje se vzniku a vývoji tohoto původně rakouského opevnění. Po smrti oblíbeného balkánského písničkáře Đorđe Balaševiće bylo rozhodnuto o zřízení muzea, které by bylo věnované jemu. Největší galerií je potom Galerie Matice srbské (zřízena v roce 1958, která provozuje dvě instituce tohoto typu v centru města. Galerie výtvarného umění vystavuje rozsáhlou sbírku Rajka Mamuziće a Pavla Beljanského z první poloviny 20. století.

Ve městě se nachází rovněž i značný počet kulturních center. Nejznámější je Kulturní centrum Nového Sadu (KCNS/КЦНС), kde se konají různé výstavy, literární večery nebo hudební představení. +more Mezi další se potom řadí centrum mládeže KC13, nebo studentské kulturní centrum Fabrika. Ve městě působí i kulturní centra dalších zemí, jako např. American Corner, italské a francouzské kulturní centrum, a Institut pro kulturu Vojvodiny. Do budoucna mají být zřízena kulturní centra na jednotlivých místních částech (např. Novo naselje). Výhledově má být na areál s řadou kulturních zařízení přebudováno i místní nákladové nádraží Kulturní akce jsou rovněž pořádány i v budově Novosadské synagogy.

Dnes je město z kulturního hlediska známé také díky letnímu festivalu EXIT, který se zde koná již od roku 2000 pravidelně na začátku léta a je jednou z hlavních kulturních akcí během festivalové sezony v celé zemi. Mezi další velké kulturní akce v Novém Sadu patří také filmový festival Cinema City, který se odehrává na zhruba dvaceti lokalitách v celém městě, dále potom Novosadský jazzový festival, divadelní festival Sterijino Pozorje, festival pro děti Zmajeve dečje igre, Tamburica fest, alternativní divadelní festival INFANT a další.

V Novém Sadu sídlí rovněž i Společnost spisovatelů Vojvodiny a Sdružení výtvarníků Vojvodiny .

Město Novi Sad se snaží podporovat kulturní aktivity. V letech 2015-2016 např. +more přijalo první kulturní strategii na nadcházející období. Město získalo status Evropské město kultury pro rok 2022. V roce 2019 získal Novi Sad titul Hlavní město mladých Evropy .

Kulturní památky

Řada objektů v Novém Sadu je chráněna jako kulturní památky. Ty spadají do třech kategorií: Památky mimořádného významu (celkem 3), památky velkého významu (celkem 20) a kulturní památky jako takové, kterých je celkem 78. +more Z třetí uvedené kategorie se 5 nachází na území Petrovaradína a 7 na území Sremské Kamenice. Mezi památkově chráněné objekty patří samozřejmě hlavní pamětihodnosti Nového Sadu (ty jsou evidovány jako tzv. kulturní památky mimořádného, resp. velkého významu).

Památková ochrana je předmětem diskuzí a debat. Stejně jako ve všech zemích Jihovýchodní Evropy je i v Novém Sadu téma prolomení památkové ochrany a případné zbourání kulturních památek. +more Příkladem může být např. i výstavba Pupinova paláce v centru města na počátku 21. století, pro niž musela ustoupit budova bývalé Komunální banky. Některé secesní prvky budovy byly nicméně zachovány a inkorporovány do nové stavby.

Turistika

Po roce 2000 začal počet návštěvníků města Nového Sadu pravidelně růst v souvislosti s otevíráním Srbska Evropě. Hlavní událostí, která přiláká nejvíce návštěvníků, je hudební festival EXIT, který ročně navštíví okolo 150 tisíc lidí. +more Další akcí, která je populární rovněž v regionu je také Novosadský veletrh (Novosadski sajam), který se koná vždy v květnu. V roce 2023 se má uskutečnit již jeho 100. ročník. V roce 2017 počet návštěvníků veletrhu dosáhl 130 000 lidí.

Ve městě se nachází turistický přístav, které je umístěno na Dunaji u Varadínského mostu, kde zastavují výletní lodě. (na nábřeží Sunčani kej).

Hlavním turisticky atraktivním objektem je nad městem se vypínající Petrovaradínská pevnost s ikonickou hodinovou věží, kde se rovněž nachází i městské muzeum a ze kterého se nabízí pohled na historické centrum města. To je rovněž často navštěvovaným místem. +more 20 km jihozápadně od Nového Sadu dále leží Národní park Fruška Gora, do něhož řada návštěvníků cestuje právě z Nového Sadu. V roce 2016 byl ve městě otevřen Dino-park s replikami 26 dinosaurů.

Roku 2008 město navštívilo celkem 97 tisíc turistů, což představovalo okolo čtyř procent z celkového počtu návštěvníků země. V první polovině roku 2018 bylo v Novém Sadu zaznamenáno okolo dvou set tisíc přenocování. +more V prvních čtyřech měsících roku 2022 to bylo celkem 49 000 přenocování. Nejvíce mezi zahraničními turisty byli zastoupeni návštěvníci z Ruska, Německa a Francie.

File:Most Slobode 1. jpg|Most svobody File:Novi Sad City Hall. +morejpg|Městská radnice na Náměstí svobody File:Katedrala Novi Sad - Srbija. JPG|Kostel Jména Panny Marie File:Sinagoga u Novom Sadu. JPG|Novosadská synagoga File:Novi Sad IMG 9194. JPG|Letecký pohled File:Novi_Sad,_Narodnih_Heroja,_okno. jpgKomunální banka File:Bulevar Mihajla Pupina - panoramio (1). jpg|Dělnický dům File:Wiki. Vojvodina II Freedom Square (Novi Sad) 054. jpg|Palác Železný člověk File:Wiki. Vojvodina III Trg Republike (Novi Sad) 147. jpg|Jezdecká socha Petra I. Karađorđeviće na Náměstí republiky File:Novi Sad, hotel Vojvodina. jpg|Hotel Vojvodina File:Novi Sad, budova Bánoviny,. jpg|budova Bánoviny, dnes sídlo Autonomní oblasti Vojvodina. Soubor:Clocktower petrovaradin. jpg|vpravo|náhled|Výhled na město u hodin na Petrovaradínské pevnosti, oblíbené místo návštěvníků města.

Životní prostředí, parky a zeleň

V Novém Sadu se nachází několik parků: Dunajský park (v centru města), Limanský park (u Dunaje, v místní části Liman) a Futožský park, u výpadovky směrem k obci Futog. Ve Sremské Kamenici se nachází další park na břehu řeky Dunaje. +more Zbytky lužních lesů po obou březích veletoku jsou rovněž klidovou zónou, kterou spojuje cyklostezka, nábřežní trasa s názvem Kej. Kampus Univerzity v Novém Sadu přechází rovněž v zelený prostor, Univerzitní park, který začíná u budovy rektorátu a končí u Dunaje.

První parky vznikly v Novém Sadu na konci 19. +more století. Ve století dvacátém byly potom vysázeny na některých ulicích ve městě i první aleje. V 50. letech byla realizována parková úprava okolí Petrovaradínské pevnosti. Na počátku 21. století se v Novém Sadu (vč. Petrovaradína a Sremské Kamenice nacházelo celkem 75,16 ha parků, veškerá zeleň (vč. parkové úpravy sídlišť, izolační zeleně apod. má rozlohu 3298,15 ha). V období existence socialistické Jugoslávie byl Novi Sad jedním ze tří nejzelenějších měst v celé zemi.

Hlavní výletní destinací v okolí je pohoří Fruška Gora, které je přístupné z okolních obcí, např. ze Sremských Karlovců, kde se nachází areál Stražilovo. +more Mezi další chráněné přírodní oblasti v okolí Nového Sadu patří např. hnízdiště ptáků Koviljsko-petrovaradinski rit, tvořené lužními lesy, přírodní park Begečka jama nebo Mačkov sprud.

Na území města Nového Sadu je evidováno celkem šest památných stromů, čtyři z nich jsou platany. Jedná se o následující: Platan západní ve Futogu, Morušovník bílý na Čenejské salaši, Břestovec jižní na rohu ulice Modene a Ilije Ognjatovića, v centru města, Platan západní u základní školy Miloše Crnjanského, Platan javorolistý v areálu Futožské kasárny a Platan západní na Rumenačské ulici.

V lokalitě Petrovaradínu by měla být zřízena také botanická zahrada.

V souvislosti se snahou zlepšit situaci ohledně stavu životního prostředí se rozhodlo město Novi Sad participovat na projektu s názvem "Čista Srbija" (Čisté Srbsko) v rámci něhož má být v okrajových částech města, resp. ve vesnicích, které z administrativního hlediska spadají pod metropoli Vojvodiny, zbudována kanalizace. +more Zvýšit se rovněž má i kvalita vod, které jsou vypouštěny do Dunaje. Jen v letech 2012 až 2021 vydala místní radnice 2,5 miliardy dinárů na projekty v oblasti zlepšení životního prostředí.

Protipovodňová obrana města je realizována pomocí náspu na novosadské straně Dunaje (součást promenády Sunčani kej), která se táhne od vesnice Čelarevo až po Kovilj. Valy se nachází i z obou stran kanálu DTD, který prochází městem. +more Násyp se nachází rovněž i v blízkosti Petrovaradína, nikoliv však před Sremskou Kamenicí. Motivace na výstavbu systému protipovodňové ochrany vznikla v závěru 19. století, kdy bylo město ničeno katastrofálními záplavami Dunaje.

Školství

Střední dopravní škola v Novém Sadu Novi Sad byl v +more_století'>19. století považován za tzv. „srbské Atény“, vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o největší město s významným podílem Srbů na území Uherska. V roce 1810, jen dva roky poté, co vznikla v Bělehradě první vysoká škola, bylo v Novém Sadu založeno gymnázium, které dnes nese název spisovatele Jovana Jovanoviće Zmaje z přelomu 19. a 20. století. Na tomto gymnáziu také působil i buditel Pavel Josef Šafařík Po druhé světové válce (v roce 1960) pak město získalo i vlastní univerzitu spolu s vlastním kampusem, který se nachází na březích řeky Dunaje.

Bývalá Dělnická univerzita byla známá především díky vyhořelé výškové budově, která se nachází na Stražilovské ulici jižně od středu města. Budova byla později prodána soukromé společnosti a renovována na počátku 20. +more let 21. století. Otevřena má být roku 2022.

V současné době se v Novém Sadu nachází 37 základních škol, 4 gymnázia (Gymnázium „Jovan Jovanović Zmaj“, Gymnázum Svetozara Markoviće, Gymnázium Isidory Sekulić, Gymnázium Lazy Kostiće), 20 dalších středních škol a kromě státní Univerzity v Novém Sadu (na které studuje cca 50 000 posluchačů) i několik soukromých vysokých škol, např. Univerzita Edukons, Univerzita Hospodářská akademie , a další.

Sport

Plavecký bazén v Novém Sadu. +more Novi Sad má jednu z nejdelších tradic v oblasti sportu v celém Srbsku. Městský střelecký klub, založený v roce 1790, se stal první sportovní organizací v Novém Sadu, ještě v době existence Uherska. Dnes v Novém Sadu působí asi 220 sportovních klubů.

V Novém Sadu sídlí sportovní týmy Vojvodina, které hrají fotbal, basketbal, vybíjenou, házenou, vodní pólo, box, jduo, karate, stolní tenis, tenis a další sporty. Fotbalový tým FK Vojvodina působí v Novém Sadu již od roku 1914 a působí v první fotbalové lize Srbska. +more V místní části Detelinara sídlí fotbalový tým FK Novi Sad.

Mezi další sportovní týmy, které jsou v Novém Sadu známé, jsou OK Vojvodina (vybíjená), KK Vojvodina (basketbal) RK Vojvodina (házená) a VK Vojvodina (vodní pólo).

Na Mišeluku u Sremské Kamenice se až do roku 2009 konaly automobilové a motocyklové závody.

Ve městě se nachází několik tenisových klubů (TK 6. maj, TK Novi Sad, TK As, TK Vojvodina, TK Viner) V lokalitě Sajmište se nachází nekrytý bazén. +more V rámci obchodně-sportovního komplexu SPENS má Novi Sad k dispozici také i bazén krytý.

Díky blízkosti pohoří Fruška gora má město několik turistických klubů. Každý květen se v pohoří koná tzv. +more Fruškogorský maraton, který je populární nejen mezi obyvateli Nového Sadu, ale přitahuje i účastníky z regionu celé bývalé Jugoslávie.

Zdravotnictví

V Novém Sadu se nachází Klinické centrum Vojvodiny (KCV), které hraje roli hlavní oblastní nemocnice. Během pandemie nemoci COVID-19 byla v Novém Sadu provozována i speciální nemocnice (třetí v Srbsku) která byla určena pouze pro tento případ.

Osobnosti města

Pavel Josef Šafařík (1795-1861), slovenský spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec * Mileva Marićová (1875-1948), matematička a fyzička, první manželka Alberta Einsteina * Tommy Lapid (1931-2008), izraelský novinář a politik * Danilo Kiš (1935-1989), spisovatel * Djordje Balašević (* 1953-2021), rockový písničkář, textař, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista. * Refik Memišević (1956-2004), zápasník, olympionik * Monika Selešová (* 1973), americká tenistka * Marija Veger, bývalá srbská basketbalistka. +more * Borisav Atanasković (1931-1994), srbský a jugoslávský spisovatel * Isidor Bajić (1878-1915), srbský skladatel a učitel * Janika Balázs, maďarský hudebník hrající na tamburu * Aleksandar Tišma, srbský spisovatel * Želimir Žilnik, dokumentarista * Katalin Ladik (* 1942), maďarská básnířka a performerka * Vasa Stajić, ředitel Matice srbské * Marija Trandafil, srbská donátorka * Isidor Bajić, zakladatel první hudební školy v Novém Sadu * Jovan Grčić Milenko, básník a překladatel * Kosta Trifković, autor divadelních komedií. * Miroslav Antić (1932-1986), srbský básník.

Partnerská města

Budva, Černá Hora * Dortmund, Německo * Helioupolis, Řecko * Čchang-čchun, Čína * Lvov, Ukrajina * Modena, Itálie * Nižnij Novgorod, Rusko * Norwich, Velká Británie * Pécs, Maďarsko * Temešvár, Rumunsko

Reference

Související články

Novosadské divadlo

Externí odkazy

[url=http://www. novisad. +morers/]Oficiální webové stránky města[/url] * [url=http://www. novisad. rs/sites/default/files/documents/nacrt_strategije_odrzivog_razvoja_gns. pdf]Strategija održivog razvoja Grada Novog Sada, 2015[/url] * [url=http://www. nsurbanizam. rs/sites/default/files/1812-Studija%20zelenih%20i%20rekreativnih%20povrsina. pdf]Studija zelenih i rekreativnih površina[/url].

Kategorie:Města v Srbsku Kategorie:Sídla na Dunaji Kategorie:Opština Novi Sad Kategorie:Vzniklo 1694