Cesko.wiki Bačka Palanka
Author
Albert FloresBačka Palanka (v srbské cyrilici Бачка Паланка, slovensky Báčská Palanka, maďarsky Palánka) je město v severozápadní části Srbska, v autonomní oblasti Vojvodina, poblíž hranice s Chorvatskem. V roce 2011 zde žilo 28 239 obyvatel. Administrativně je součástí Jihobačského okruhu a historicky součástí regionu Bačka.
Obyvatelstvo
+morejpg|vlevo|náhled'>Slovenský evangelický kostel Kostel římskokatolické církve v centru města Město je spolu s obcemi Hložany a Báčským Petrovcem jedním z center slovenské menšiny, která žije v Srbsku. Do roku 1944 žilo ve městě i německé obyvatelstvo, které však v závěru války své domy opustilo v souvislosti se stahující se německou armádou.
Geografie
Bačka Palanka se nachází na břehu řeky Dunaje, jako jedno z nejzápadnějších měst srbské republiky. S nejvýchodnějším městem Chorvatska, Ilokem, je spojena +more_maj'>mostem. Přes Bačku Palanku prochází významný silniční tah Novi Sad - Ilok - Osijek.
Historie
Jisté příměstí Iloku je doloženo poprvé z roku 1486, nejspíše bylo ale zničeno v souvislosti s událostmi a migracemi okolo bitvy u Moháče a postupem Turků. ázev města Palanka byl poprvé zaznamenán v roce 1593. +more Turci zde nechali postavit opevnění s šancemi. Po Karlovickém míru sídlo připadlo Hasburské monarchii (v roce 1687, Turci odešli v roce 1699) a ta jej začlenila pod tzv. Vojenskou hranici .
V roce 1755 byla obnovena místní fara (římskokatolická), roku 1787 byl obnoven místní kostel. Ve stejnou dobu zde vznikl také pravoslavný kostel +more_Jana_Křtitele_(Bačka_Palanka)'>sv. Jana Křtitele. V 60. letech 18. století zde byla postavena cihelna, později se zde zpracovával tabák. Pravoslavné obyvatelstvo je zde poprvé zdokumentováno jako dominantní v 18. století. Historický střed sídla vznikal v dnešní východní části Bačké Palanky. V 40. 70. a 80. letech 18. století se sem dosídlila řada německých rodin a založili novou část města, tzv. Německou Palanku. V roce 1792 přišly v rámci pokračují kolonizace nejjižnějších částí Uher i rodiny z oblasti okolí Nitry a místní obyvatelstvo bylo obohaceno i o slovenský prvek.
Do roku 1916 tvořily město formálně tři separátní obce: Stará Palanka, Nová Palanka a Německá Palanka.
V závěru druhé světové války bylo německé obyvatelstvo vyhnáno. Na konci roku 1945 a začátku roku 1946 přišli do města noví kolonisté. +more Někteří ještě i v letech 1947 a 1948. Noví obyvatelé Bačky Palanky pocházeli z míst západní části Bosny; okolí měst Bosanski Petrovac, Bosansko Grahovo, Cazin, Drvar a dalších. Do města a jeho okolí (srez, celkem sedm vesnic) se nastěhovalo celkem 15 747 osob; do samotné Bačské Palanky přesněji 3609 lidí z oblasti jižních částí tehdejší Jugoslávie. Nové soužití se starousedlíky nebylo snadné a úřady zavedly řadu kurzů, v rámci nichž se snažili obyvatele z odlehlejších částí Jugoslávie přizpůsobit hospodaření v jiných podmínkách.
V roce 1965 bylo město zasaženo povodní, kterou způsobil vzestup hladiny řeky Dunaje. Zvýšená hladina řeky byla zaznamenána po dobu 106 dní. +more Protržen byl již existující protipovodňový val na břehu Dunaje.
Na konci 60. let +more_století'>20. století probíhaly pokusné vrty v okolí města, které měly najít ropu. Roku 1974 byl otevřen silniční most, který město spojil s nedalekým Ilokem.
V první polovině 90. let přijalo město na hranici s nově nezávislým Chorvatskem okolo pěti tisíc uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. +more Během bombardování Jugoslávie v roce 1999 bylo zasaženo celkem dvakrát (2. dubna a 27. dubna).
Kultura
Městské muzeum v Bačce Palance shromažďuje okolo 8 000 předmětů. Zdědilo fond po amatérské muzejní sbírce z konce 60. +more let 20. století. Oficiálně bylo ustanoveno v roce 1983.
Ve městě také sídlí Lidová knihovna Veljka Petroviće . V její blízkosti se nachází budova katolického kostela, postaveného v 80. +more letech 18. století. V obdobné době byl postaven také pravoslavný chrám sv. Jana Křtitele.
V blízkosti města se také nachází archeologická lokalita (naleziště) Turski šanac (Turecká šance).
Doprava
V Bačce Palance se nachází také nádraží; město je napojeno na železniční síť prostřednictvím odbočky z tratě regionálního významu Novi Sad - Odžaci - Bogojevo - Erdut - Osijek. V minulosti sem směřovala také trať z obce Bač.
Severně od města je veden silniční obchvat okolo Bačky Palanky. Město nemá napojení na dálniční síť Srbska.
V roce 2014 bylo rozhodnuto o výstavbě silničního mostu přes Dunaj z Bačky Palanky do obce Neštin. Výstavba probíhala v třetí dekádě +more_století'>21. století.
Ekonomika
V Bačce Palance sídlí výrobní závod společnosti Nektar. Dále se zde také nachází továrna na podlahové krytiny a obklady. +more Mezi další společnosti, které jsou zde přítomné, se řadí Enia, Sintelon, Tarkett, Dunavprevoz, AD Bačka, Carlsberg, Marina, Majevica, Plattner, Žitoprodukt a Budućnost. Z území celé opštiny Bačka Palanka je zaměstnáno nejvíce lidí ve výrobě, a to okolo pěti tisíc.
Sport
Sídlí zde srbský fotbalový klub FK Bačka založený roku 1945, hraje na stadionu Slavko Maletin Vava s kapacitou 5500 diváků, který byl slavnostně otevřen 7. +more července 1951. V blízkosti Dunaje se nachází sportovní centrum Tikvara.
Zdravotnictví
Místní poliklinika nese název po Mladenu Stojanovićovi a umístěna je ve středu města.