Lvov

Lvov ( [ľviv], [ľvof]) je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země. Město leží v kopcovitém terénu na okraji vysočiny Roztoččja na říčce Poltvě, 60 km na východ od hranic s Polskem.

Lvov byl založen roku 1256 a byl centrem Haličsko-volyňského knížectví, později hlavním městem Haliče. Po staletí byl součástí Polska, resp. +more Rakouského císařství, což vtisklo městu originální středoevropský ráz. Centrum města je zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.

Dnes je Lvov sídlem Lvovské oblasti. Žije zde přibližně 717 tisíc obyvatel. +more Lvovská aglomerace (do 30 km od centra) činí 1,299 tisíc obyvatel. Jedna z mála zachovalých tradic je prodej na velkých tržnicích, které jsou v každé městské části.

Dějiny

Lvov byl založen Danielem Haličským, králem haličsko-volyňským, okolo roku 1250. Název dostal podle Danielova syna Lva. +more Později zde bylo hlavní město království. Roku 1349 byl Lvov dobyt polským králem Kazimírem III. Velikým a obdržel magdeburské právo (1356). V letech 1434-1772 zde bylo sídlo Ruského vojvodství Polska, resp. Polsko-litevského státu. Již od počátku zde byla židovská menšina, sídlili zde také němečtí kolonisté. Město postupně vyrostlo ve významné kulturně-hospodářské centrum, největší mezi Kyjevem, Varšavou a Krakovem.

V letech 1649 a 1655-1656 obléhala město kozácká vojska Bohdana Chmelnického, město však nebylo dobyto. Roku 1656 je obléhali též Švédové, kteří je dobyli až při dalším nájezdu roku 1704. +more Roku 1772 se výsledkem prvního dělení Polska stal Lvov a celá Halič součástí habsburského Rakouska. Přestože státní správa prosazovala germanizaci, byl Lvov i během 19. století jedním z hlavních center polské i ukrajinské kultury. Tehdy město velmi rychle rostlo, zvláště po příchodu železnice. Od roku 1867 zde zasedal parlament Haličského království (Haličský zemský sněm).

V listopadu 1918 zde sídlila Západoukrajinská lidová republika. V období mezi dvěma světovými válkami byl Lvov třetím největším městem Druhé Polské republiky. +more V letech 1939-1941 byl obsazen Rudou armádou, 1941-1944 byl součástí hitlerovského Generálního gouvernementu. Po 2. světové válce byl Lvov oblastním městem Ukrajinské SSR Sovětského svazu, rusifikace se ho však dotkla relativně málo.

Od roku 1991 je město součástí nezávislé Ukrajiny a vedle Kyjeva hlavním centrem ukrajinské kultury, které v září 2006 oslavilo 750 let existence. V červnu 2001 navštívil město papež +more'>Jan Pavel II. , který zde sloužil mši podle latinského obřadu. Dne 27. července během leteckého festivalu na lvovském letišti havarovalo letadlo SU-27, které spadlo do davu diváků. Zemřelo 77 osob (z toho 28 dětí) a 543 osob bylo zraněno.

V roce 2004 byl Lvov jedním z center Oranžové revoluce, v roce 2014 vedle hlavního města jedním z hlavních epicenter Euromajdanu. Místní radnice dokonce na krátkou dobu vyhlásila nezávislost na Janukovyčově vládě.

Kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou se Lvov v únoru 2022 stal de facto západním hlavním městem země, protože z Kyjeva byla přemístěna některá velvyslanectví a ministerstva z obav, že hlavní město padne do rukou ruských vojsk.

Ekonomika

Lvov byl tradičně spíše centrem obchodu a drobného průmyslu. Po 2. +more světové válce však přišla masivní industrializace v sovětském stylu, nicméně po rozpadu Sovětského svazu byla výroba v největších závodech (továrny na televizory, vojenskou techniku, Lvovský autobusový závod) zastavena či výrazně omezena: ve čtyřech největších podnicích, které v roce 1991 zaměstnávaly celkem 48 000 osob, zůstalo v roce 2007 jen 2500 zaměstnanců. Lvovské hospodářství se tak v době nezávislé Ukrajiny přeorientovalo ze strojírenství (59,3 % produkce v roce 1991) spíše na potravinářský průmysl (39,4 % v roce 2001, strojírenství 17,6 %). Rozvinulo se pivovarnictví (značka Lvivske je rozšířena po celé zemi). Silnou pozici si však udržela výroba autobusů a vysokozdvižných vozíků. Dále je zde výrazněji zastoupen chemický průmysl.

Doprava

Lvov je největší dopravní křižovatkou západní Ukrajiny. 6 km od centra se nachází lvovské mezinárodní letiště, odkud létají linky do některých evropských, ruských či blízkovýchodních měst. +more Hlavní autobusové nádraží leží na jihozápadním okraji města (zajímavostí je, že letiště je centru blíže), se kterým je spojeno trolejbusovou linkou. Odjíždějí odtud linky především do západoukrajinských měst, frekventované linky do Polska (Přemyšl, Krakov) a dálkové linky do střední Evropy.

Železniční doprava

Hlavní nádraží ve Lvově, vystavěné v secesním stylu roku 1903, a tramvaj české výroby Město je významným železničním uzlem a z ukrajinských měst bylo mezi prvními, která získala napojení na železniční síť: první vlak sem dorazil +more_listopad'>4. listopadu 1861 z Vídně. Dále byla trať prodloužena do Černovic (1866) a zřízena odbočka na tehdejší hranici s Ruskou říší v Brodech/Radyvylivě.

Z výstavného a vzorně udržovaného hlavního nádraží, postaveného počátkem 20. století v secesním stylu, vycházejí dvoukolejné elektrifikované tratě ve směru na Mostyska (-Přemyšl-Polsko), Krasne (-Rivne/Kyjev/Oděsa) a železniční trať Lvov - Stryj - Čop na Stryj (-Mukačevo/Ivano-Frankivsk). +more Jednokolejné železnice míří do měst Rava-Ruska, Sapižanka (-Luck/Kovel), Chodoriv (-Ivano-Frankivsk) a Sambir (-Užhorod). Na těchto tratích je provozována také příměstská doprava. Několik vlaků denně míří do Kyjeva, Oděsy, Užhorodu, Moskvy, Krakova a dalších měst. Kromě hlavního nádraží je ve městě několik dalších stanic. Nejblíže centru leží nádraží Pidzamče. Příměstským električkám slouží od roku 1996 zvláštní příměstské nádraží v sousedství hlavního. Ve Lvově sídlí Lvovská dráha, jedna z 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.

Městská doprava

Ve městě chybí páteřní dopravní systém. Spletitou, pomalou a nedostatečně kapacitní síť MHD tvoří autobusy, trolejbusy, tramvaje a maršrutky. +more Zejména tramvajová síť (o úzkém rozchodu 1000 mm), jejíž počátky, jakožto koněspřežné tramvaje, sahají již do roku 1880, je ve velmi špatném stavu. Trolejbusová síť byla otevřena roku 1952 a obsluhuje především poválečná sídliště na kraji města. Lístky jsou jako jinde na Ukrajině nepřestupní.

Koncem 80. letech byl zahájen a následně zmrazen projekt „metrotramvaje“, podobné rychlodráze v Kryvém Rihu. +more Od 90. let se pak hovoří o výstavbě lehkého metra. Do městské dopravy se zvolna zapojuje i železnice: koncem roku 2009 začala na trase Sychiv - Pidzamče fungovat městská železniční linka, jejíž dopravu zajišťuje motorový vůz.

Obyvatelstvo

Národnostní složení obyvatel Lvova v roce (2001)

Náboženské složení obyvatel Lvova (odhad, 2001)

Ve 30. letech 20. +more století byl Lvov třetím největším polským městem (po Varšavě a Lodži). V roce 1931 ve Lvově žilo 312 231 obyvatel, z čeho Poláci tvořili 63,5 % (200 000 osob), Židé 24 % (75 000 osob) a Ukrajinci 10 % (31 000 osob) obyvatel města. Po 2. světové válce sem přišli Ukrajinci (z ostatních částí Ukrajiny a z Polska) a Rusové. Většina Poláků byla přesídlena do západního Polska (mnoho jich bylo zavražděno nebo odvlečeno během války). Židovská menšina, která před válkou tvořila asi čtvrtinu obyvatelstva, čítá po holokaustu jen několik tisíc příslušníků.

Lvov je důležitým náboženským střediskem. Kostely tu má několik křesťanských církví. +more Sídlí zde Lvovská arcidiecéze a do roku 2005 zde sídlila i Ukrajinská řeckokatolická církev, jež zde má nejvíce věřících. V roce 2001 navštívil město papež Jan Pavel II. .

Vývoj počtu obyvatel

Kultura a školství

Lvov je od roku 1661 sídlem Lvovské univerzity, další vysokou školou s bohatou tradicí je Lvovská polytechnika (1844), odkud vzešlo několik významných matematiků, mj. Stefan Banach. +more Dále jsou ve Lvově desítky vysokých škol a přes 100 škol středních. Sídlí zde také 8 institutů Národní akademie věd Ukrajiny. V roce 1994 byla obnovena také Ukrajinská katolická univerzita, u jejíhož zrodu stál v meziválečném období řeckokatolický duchovní Andrej Šeptyckyj.

Patrně nejznámějším kulturním stánkem je Lvovské akademické divadlo opery a baletu sídlící v budově v eklektickém stylu z roku 1895. Dále je zde množství divadel, muzeí, knihoven a dalších zařízení.

Pamětihodnosti

Plán lvovského rynku +morejpg|náhled|Budova_Národního_akademického_divadla_opery_a_baletu_Solomija_Krušelnycka'>Solomiji Krušelnycké * Rynok - čtvercové hlavní náměstí s renesanční radnicí a památnými městskými domy, mezi nimiž vyniká Čorna kam'janycja ** sochy Adonida, Neptuna, Diany a Amfitríty v rozích rynku ** Italský dvůr * Arménská katedrála * Komplex staveb u Arménské katedrály * Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Lvov) - zvaná Latinská katedrála * Dominikánský kostel * Řeckokatolická katedrála Sv. Jiří * Ševčenkův památník * Ševčenkův lesík ** Muzeum lidové architektury a života * Vysokyj Zamok * Lvovské Národní akademické divadlo opery a baletu Solomiji Krušelnycké * secesní budova hlavního nádraží * Dům vědců * Kaple Boimů * Lyčakivskyj hřbitov.

Historické centrum Lvova je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Osobnosti

Partnerská města

Fotogalerie

Soubor:Bernardine Church in Lviv-2013. JPG |Řeckokatolický kostel svatého Ondřeje a klášter Bernardýnů (XVII stol. +more) Soubor:Tserkvaulvovi. JPG|Kostel Božího těla a klášter Dominikánů. Dnes řeckokatolický kostel nejsvětější eucharistie Soubor:St. Olha and Elizabeth Church Lviv. JPG |Řeckokatolický kostel svaté Olgy a Alžběty Soubor:IFNU Lviv. JPG|Lvovská univerzita dříve budova haličského zemského sněmu Soubor:RynokSquareLvivUkraine. JPG|Rynek Soubor:PotockiPalace2013. JPG|Palác Potockých Soubor:KatedraLacinskaLwow. jpg|Římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie (pohled z radniční věže) Soubor:SoborSwJuraLwow2. jpg|Řeckokatolická katedrála svatého Jiří Soubor:Lwów - Katedra Ormiańska 01. JPG|Arménská katedrála Soubor:Часовня Трех святителей Львов. jpg|Kaple tří svatých Soubor:Lwów - Cmentarz Orląt Lwowskich 01 Ed1. jpg|Hřbitov obránců Lvova Soubor:Lwów - Kolumna Mickiewicza. jpg|Pomník Adama Mickiewicze Soubor:Lviv - Church of Transfiguration 01. jpg|Řeckokatolický kostel proměnění Páně Soubor:Lwów05. jpg|Portál jednoho z domů na hlavním náměstí Soubor:Lwów - Rynek - Czarna kamienica. JPG|„Černý dům“ na Rynku Soubor:Lwów - Rynek - Neptun. JPG|Socha Neptuna na Rynku Soubor:Ukraina (52). jpg|Kaple na hřbitově obránců Lvova Soubor:Ukraina (81). jpg|Renesanční palác krále Jana III. Sobieského na Rynku Soubor:Lwow-dziedziniecKamienicyKrolewskiej. jpg|Dvůr královského paláce Soubor:LvivOperaHouse2013. JPG|Lvovská opera Soubor:St. George Cathedral of the UGCC, Lviv. jpg|Katedrála sv. Jiří ve městě Lvov Lwowska kawa. jpg|Tradiční lvovská káva.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný - svazek 16, str. 498-501 * Štěpán Smal-Stočkyj: Lvov, srdce západní Ukrajiny, Ukrajinské vydavatelské družstvo Čas, Kyjev - Praha 1919

Související články

Halič * Dějiny Lvova * Lvovská arcidiecéze * Tramvajová doprava ve Lvově * Trolejbusová doprava ve Lvově

Externí odkazy

[url=http://www. city-adm. +morelviv. ua]Oficiální stránky městské rady[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160615185514/http://www. gazeta. lviv. ua/]Lvivska Hazeta (zpravodajství)[/url] * [url=http://www. lwow. com. pl]Portál Mój Lwów[/url] * [url=http://www. lvivbest. com/images/map2. gif]Polský plán Lvova z roku 1937[/url] * [url=http://www. lvivbest. com]Lviv Portal[/url] * [url=http://www. lvivrem. org. ua/]Lvovské Reminiscence[/url] - obsáhlá fotogalerie Oleny Krušynské * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/1096911352-objektiv/210411030401003/obsah/127997-ukrajina-lvov/]Lvov[/url], video z pořadu České televize Objektiv.

Kategorie:Města ve Lvovské oblasti Kategorie:Halič Kategorie:Světové dědictví (Ukrajina) Kategorie:Města s Magdeburským právem