Ivano-Frankivsk

Ivano-Frankivsk ( (IPA: , dříve častěji uváděný rusky jako Ivano-Frankovsk a do roku 1962 Stanislav, ukrajinsky Станісла́в, polsky Stanisławów, ; / Stanislew) je historické město a správní středisko v Ivanofrankivské oblasti na západě Ukrajiny. Po Lvově je největším kulturním a hospodářským střediskem západní Ukrajiny. Je centrem jihovýchodní Halyčyny, která se tradičně nazývá Pokutí (Pokucie). V roce 2022 zde žilo přes 238 000 obyvatel a společně s přilehlými rajóny tvoří půlmilionovou aglomeraci. Město také spravuje pět přilehlých vesnic, které ho obklopují: Mykytynci, Krychivci, Vovčynec, Uhornyky a Chryplyn.

Název

Dříve polské město se nazývalo „Stanislavov“ (polsky Stanisławów, česky též Stanislav). V roce 1663 jej tak nazval zakladatel města, polský šlechtic Andrzej Potocki (1630-1691), podle svého otce Stanisława Rewery Potockého (1579-1667). +more Po druhé světové válce sovětské úřady název města zjednodušily na Stanislav (ukrajinsky Станісла́в) a v roce 1962 přejmenovaly podle ukrajinského spisovatele Ivana Franka na Ivano-Frankivsk.

Dějiny

Město, pojmenované Stanisławów (Stanyslaviv), bylo postaveno jako pevnost k ochraně polsko-litevského společenství před tatarskými invazemi a k posílení regionu v případě, že by došlo k nějakému dalšímu Chmelnického povstání. Byl postaven z pevnosti, která byla postavena vedle vesnic Zabolotiv, která byla známá od roku 1435 a Knyahynyn (1449). +more Obec Zabolotiv a pozemky kolem ní koupil Stanisław Rewera Potocki od dalšího polského šlechtice Rzeczkowského. Území bylo využíváno k rekreaci, zejména k lovu. Jméno města bylo později vytvořeno Stanisławovým synem, polským šlechticem Andrzejem Potockim, připomínajícím jeho otce nebo jeho prvorozeného syna Stanisława Potockiho.

Období 1772-1918

Město bylo připojeno k habsburské říši během prvního dělení Polska v roce 1772, poté se stalo majetkem státu v rámci rakouského císařství. Pevnost se pomalu měnila v jedno z nejvýznamnějších měst na úpatí Karpat.

20. století

V říjnu 1918 se Rakousko-Uhersko zhroutilo a byla vyhlášena Západoukrajinská lidová republika. V prvních měsících roku 1919 (od ledna do května) se město stalo dočasným hlavním městem Západoukrajinské národní republiky, zatímco se ještě vzpamatovávalo z 1. +more světové války. Veškeré státní záležitosti se odehrávaly v budově hotelu Dnister. Ve stejném roce bylo město vystaveno polsko-ukrajinským a rumunsko-ukrajinským potyčkám.

Polsko nakonec anektovalo město jako součást druhé polské republiky, a to jako centrum Stanisławówského vojvodství. Od 25. +more května do 21. srpna 1919 bylo město obsazeno rumunskou armádou. Během polsko-sovětské války v roce 1920 převzala město na krátkou dobu Rudá armáda. Po sovětském ústupu obsadily město na několik dní ukrajinské jednotky loajální Symonovi Petlurovi.

Při invazi německých a sovětských sil do Polska v roce 1939 bylo území okupováno v září 1939 Sověrtským svazem a bylo zahrnuto do Ukrajinské SSR. Mezi zářím 1939 a červnem 1941 nařídil sovětský režim tisícům obyvatel města, aby opustili své domy a přestěhovali se na Sibiř, kde většina z nich zahynula. +more Když sovětské síly v roce 1941 opouštěly město, bylo z městského vězení vyvedeno a jednoduše zastřeleno mnoho lidí.

Dne 26. července 1941 bylo město okupováno nacistickým Německem; tehdy bylo ve městě více než 40 000 Židů. +more Během okupace (1941-44) bylo zavražděno více než 600 vzdělaných Poláků a většina židovské populace města (válku přežilo kolem 1500 Židů z tohoto města).

Rudá armáda osvobodila město dne 27. července 1944, v té době bylo ve městě asi 100 Židů, kteří se ukryli a přežili. +more Sověti donutili většinu polského obyvatelstva opustit město, většina z nich se usadila na znovuzískaných územích. V roce 1958 byla k městu připojena přilehlá obec Pasichna. Za několik let (1962) byla k městu přidána vesnice Opryshivtsi. V roce 1962 byl název změněn na počest ukrajinského spisovatele Ivana Franka. O pět let později byla založena Ivano-Frankivská národní technická univerzita ropy a zemního plynu.

Na počátku 90. let bylo město silným centrem ukrajinského hnutí za nezávislost.

21. století

Dne 24. +more února 2022 zde během Ruské invaze na Ukrajinu došlo k raketovému útoku na místní mezinárodní letiště.

Fotogalerie

IvanoFrankivskMapCentral. JPG|Turistická mapa města Ратуша (Івано-Франківськ). +morejpg|Radnice ze 17. století, přestavěná v roce 1920 ve stylu art deco Ivano-Frankivsk National Medical University. jpg|Místní lékařská univerzita (Івано-Франківський національний медичний університет).

Osobnosti

Světlana Alexijevičová (* 1948), běloruská spisovatelka a novinářka * Jurij Andruchovyč (* 1960), spisovatel a hudebník * Sofija Andruchovyčová (* 1982), spisovatelka, dcera Jurije * Dani'el Auster (1893-1962), politik, jeden ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti * Sadok Barącz (1814-1892), římskokatolický kněz, dominikán * Zbigniew Cybulski (1927-1967), polský herec * Alfred Jansa (1884-1963), rakouský důstojník * bl. Marie Antonína Kratochvílová (1881-1942), mučednice * František Kriegel (1908-1979), český politik * Natalija Kobrynska (1855-1920), spisovatelka a feministická aktivistka * Anastasija Pylaťjukova (* 1983), ukrajinská houslistka, sólistka Palacio de las Artes Reina Sofía (Valencie) * Dr Nazarij Pylaťjuk (* 1987), ukrajinský houslista, hudební pedagog * Denys Sičynskyj (1865-1909), ukrajinští hudební skladatel, dirigent, pedagog * Stanisław Sosabowski (1892-1967), polský generál * Vasyl Velyčkovskyj (1903-1973), biskup, mučedník

Partnerská města

Ivano-Frankivsk má následující partnerská města:

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Ivanofrankivské oblasti Kategorie:Přejmenovaná sídla na Ukrajině Kategorie:Města s Magdeburským právem