Užhorod

Užhorod (ukrajinsky a rusínsky Ужгород / Užhorod; / Užgorod; ; ) je město, do roku 2020 oblastního významu, na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/Už), přímo u hranice se Slovenskem. Je centrem Zakarpatské oblasti a okolního Užhorodského rajónu. V roce 2006 mělo město 116 000 obyvatel, v roce 2022 přibližně 115 tisíc obyvatel; je tedy nejen nejzápadnější, ale také nejmenší oblastní metropolí na Ukrajině. Město má dobře rozvinutý průmysl, zastoupený je zejména dřevozpracující, nábytkářský, strojírenský, chemický a potravinářský. Kultura a školství má ve městě bohatou tradici. Nachází se zde několik muzeí, divadlo a od roku 1945 i Užhorodská národní univerzita. Je zde sídlo Eparchie mukačevské.

V Užhorodu končí plynovod Sojuz, který sem přivádí plyn z ruského Orenburgu.

Název

Název města pochází od řeky Uh (ukrajinsky Уж, rusínsky Уж, maďarsky ), který se nad ní vypíná . Odtud byl název přeložen přímo do ukrajinštiny jako Užhorod/Ужгород, případně do ruštiny jako Užgorod/Ужгород. +more Zásluhu na vytvoření slovanské podoby původně maďarského města kalkem má Andrej Baluďanskij. Až do první světové války nicméně tento název nebyl všeobecně používán, o jeho uchycení nakonec se zasloužila především československá správa, která jej použila v rámci poslovanštění maďarských toponym hned po válce.

Přírodní poměry

Reliéf a hydrografie

Město se nachází v nadmořské výšce asi 120-137 metrů v podhůří Karpat na řece Už (105 km na Ukrajině). Rozloha města je 41,56 km². +more Délka města od severu k jihu je 12 km od východu na západ je 5 km. Nejvyšším bodem je Daybovetska - 224 m n. m. Plocha zeleně a výsadby činí 1574 hektarů. Navíc je Užhorod obklopen lesy. Velká část území města je pravobřežní (Staré Město). Břehy Už spojuje 7 mostů, jedním z nich je také Masarykův most, postavený za první československé republiky.

Klima

Podnebí je kontinentální s horkými léty a mírnými zimami. Významný vliv na klima ve městě mají Karpaty, které chrání město před studenými větry ze severu. +more Průměrná roční teplota je 10,1 °C , nejnižší je v lednu (−1,7 °C), naopak nejvyšší je v červenci (20,9 °C).

Během roku ve městě spadne 748 mm srážek, nejméně jich je v únoru a dubnu, nejvíce pak v červnu a červenci. Minimální roční úhrn srážek je (443 mm) byl naměřen v roce 1961, maximální (1134 mm) byl změřen v 1980. +more Maximální denní úhrn srážek je (75 mm) naměřen v červnu. Vítr vane průměrnou rychlostí 8 km/h, a to většinou v jihovýchodním směru.

Každý rok napadne ve městě sněhová pokrývka, její výška je však zanedbatelná. Vydrží za rok průměrně 17 dní. +more Průměrná relativní vlhkost vzduchu je 72 %, nejnižší je v dubnu - 62 %, nejvyšší je naopak v prosinci - 83 %.

* Absolutní maximum: 38,6 °C (1952) * Absolutní minimum: −28,2 °C (1954)

Flora a fauna

Město se pyšní údajně nejdelší lipovou alejí v Evropě, která na břehu řeky Uh spojuje Malé Galago s historickým centrem města. Na druhé straně řeky, dále na západ od centra, potom stojí rozsáhlá platanová alej. +more Třešňové aleje se potom nacházejí v samotném středu města ve velkém počtu, byť se jedná o nesouvislé a oddělené úseky (např. na Rákócziho ulici, Masarykově náměstí, Dovženkově ulici apod).

Ve městě je botanická zahrada, která byla založena roku 1945 (po připojení města k SSSR) Nachází se na adrese Olbrachtova 6. na břehu řeky, poblíž zámku.

Západně od středu města (a od části Malé Galago) se nachází při meandru řeky Uh Bozdoský park ( který je chráněn jako přírodní památka.. Obdobně potom na konci bývalé dráhy dětské železnice na východním okraji města nedaleko bývalého koupaliště Spartak stojí i Podzámecký park .

V jižní části se rovněž nachází menší Park vítězství . V centru města je také Park Marie Terezie s její sochou.

Ze severní a ze severovýchodní strany přechází postupně zástavba města v nižší vrchy karpatského oblouku, které jsou zalesněné.

Historie

Užhorod patřil před příchodem Uhrů mezi města slovanská; tehdy se zde nacházela východní část území osídleného Bílými Chorvaty. Na počátku +more_století'>10. století se zde objevili Uhři, kteří se města, stejně jako celé Panonské nížiny, zmocnili bez boje. První písemná zmínka o městě pochází od arabského kartografa Al-Idrísího z roku 1154. V roce 1241 bylo vypleněno během mongolského vpádu. Později bylo obnoveno, již ve 13. století přišli do Užhorodu první němečtí kolonisté.

V roce 1320 získali místní hrad Drugethové (italský rod) a jali se přestavby původní pevnosti. Roku 1430 získal Užhorod status svobodného královského města. +more Město v podobě středověkého sídla existovalo až do závěru turecké okupace Uher. V období velkého pustošení byl roku 1680 zcela opuštěn.

Do roku 1919 byl Užhorod uherským městem; bylo zde centrum Užské župy. V souvislosti s vydáním tolerančního patentu se začali do Užhorodu stěhovat Židé, kteří utíkali z území dnešní centrální Ukrajiny.

Dne 8. května 1919 zde Centrální ruská rada, společný orgán rusínských národních rad (užhorodské, prešovské a chustské) a zástupců emigrace, vydala tzv. +more Užhorodské memorandum a vyjádřila tak svou vůli stát se autonomní součástí Československé republiky.

Mezi lety 1919 a 1938 byl Užhorod hlavním městem Podkarpatské Rusi, součásti Československa. Město bylo ustanoveno centrem Podkarpatské Rusi a probíhal zde čilý stavební ruch. +more Velká část města vznikla podle československých plánů a architektů.

Roku 1938 se Užhorod (a celý jih Zakarpatí) stal na základě Vídeňské arbitráže opět součástí Maďarska. Nová hranice probíhala severně a východně od Užhorodu.

Dne 27. října 1944 osvobodil město +more_ukrajinský_front'>4. ukrajinský front Rudé armády. Po II. světové válce byla Podkarpatská Rus předána Sovětskému svazu, a Užhorod se tak stal součástí Ukrajinské SSR. Ještě téhož roku (1945) byla založena Užhorodská národní univerzita.

Současné postavení hlavního města Zakarpatské oblasti má Užhorod od roku 1946. V této době a později se město rozšiřovalo všemi směry, převážně ale dále na jih, kde bylo dostatek prostoru pro novou výstavbu. +more Vznikly zde proto dlouhé třídy a panelová sídliště.

Od roku 1991 je Užhorod součástí nezávislé Ukrajiny. Změna poměrů znamenala pro město velký ekonomický šok; průmyslové závody, které zaměstnávaly spoustu lidí a byly orientovány na trhy SSSR se dostaly do existenčních potíží a musely propustit tisíce zaměstnanců.

Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny (1991) byl za starostu města několikrát zvolen kontroverzní podnikatel Serhij Ratušňak, jenž se v roce 2009 stal nechvalně známým pro své antisemitské výroky, zejména v souvislosti s tehdejším prezidentským kandidátem Arsenijem Jaceňukem.

V roce 2013 a 2014 se v Užhorodě konaly v souvislosti s politickými změnami na Ukrajině demonstrace proti tehdejší vládě. Účastnily se jih až čtyři tisíce lidí.

Během prvních 50 dnů ruské invaze na Ukrajinu v únoru až dubnu 2022, jejíž součástí byly i letecké údery na území západní Ukrajiny, nebyl Užhorod ani jednou cílem útoku. V souvislosti s migrační vlnou vzrostl počet obyvatel metropole Zakarpatské oblasti dočasně zhruba na 150 000 lidí.

V roce 2022 připravovala Česká republika vznik zastupitelského úřadu v Užhorodu. Slovenský se zde již nachází.

Obyvatelstvo

Struktura obyvatelstva

Od středověku do začátku 20. +more století byli převažující národností Maďaři. V roce 1910 bylo v posledním sčítání lidu, provedeném v Rakousko-Uhersku zjištěno 16 919 osob, z toho 13 590 maďarské národnosti, 1219 Slováků, 1151 Němců a 641 Rusínů.

Viditelnou změnu přineslo připojení k ČSR (Po roce 1925 byl jediným rusínským městem s většinou československé národnosti (38 %)). V roce 1921 zde žilo 20 601 obyvatel, z toho bylo 3 613 Čechů a Slováků, 5 291 Maďarů, 3 245 Rusínů a Rusů, 3 614 Židů a 418 Němců. +more V roce 1930 zde žilo 26 675 obyvatel, z toho bylo 8 030 Čechů a Slováků, 4 499 Maďarů, 6 260 Rusínů a Rusů, 5 897 Židů a 508 Němců; 1371 obyvatel bylo jiné národnosti.

Důležitým faktorem byl ale také růst počtu obyvatel města. Jestliže měl Užhorod v roce 1910 celkem 16 tisíc obyvatel, na počátku druhé světové války to byl již dvojnásobek a v roce 1960 se počet obyvatel pohyboval okolo padesáti tisíc. +more Těsně před rozpadem SSSR se blížil ke sto dvaceti tisícům. Vzhledem k charakteru Užhorodu jako regionálního centra se předpokládá do budoucna mírný nárůst počtu obyvatel, a to např. na 130 tisíc v roce 2030.

Podle sčítání v roce 2001, kdy zde žilo 117 317 obyvatel, tvořili Ukrajinci a Rusíni 77,8 %, Rusové 9,6 %, Maďaři 6,9 %, Slováci 2,5 % a Romové 1,5 %. 75 % obyvatel uvedlo jako svůj mateřský jazyk ukrajinštinu (v roce 1989 to bylo 65 %). +more Druhý zastoupený jazyk je ruský s 12,4 % a menšina obyvatel mluví také maďarsky (7 %).

Colors= id:lightgrey value:gray(0. 9) id:darkgrey value:gray(0. +more7) id:sfondo value:rgb(1,1,1) id:barra value:rgb(0. 3,0. 7,1) ImageSize = width:700 height:400 PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 DateFormat = x. y Period = from:0 till:150 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:lavender increment:50 start:0 BackgroundColors = canvas:lightgrey BarData= bar:1631 text:1631 bar:1800 text:1800 bar:1830 text:1830 bar:1857 text:1857 bar:1869 text:1869 bar:1880 text:1880 bar:1890 text:1890 bar:1900 text:1900 bar:1910 text:1910 bar:1918 text:1918 bar:1939 text:1939 bar:1941 text:1941 bar:1944 text:1944 bar:1959 text:1959 bar:1964 text:1964 bar:1970 text:1970 bar:1979 text:1979 bar:1989 text:1989 bar:2001 text:2001 bar:2010 text:2010 bar:2015 text:2015 PlotData= color:barra width:20 align:left bar:1631 from:0 till: 1. 2 bar:1800 from:0 till: 3. 0 bar:1830 from:0 till: 6. 6 bar:1857 from:0 till: 8. 5 bar:1869 from:0 till: 11. 0 bar:1880 from:0 till: 11. 3 bar:1890 from:0 till: 11. 7 bar:1900 from:0 till: 13. 4 bar:1910 from:0 till: 16. 0 bar:1918 from:0 till: 20. 6 bar:1939 from:0 till: 23. 8 bar:1941 from:0 till: 35. 3 bar:1944 from:0 till: 17. 3 bar:1959 from:0 till: 47. 4 bar:1964 from:0 till: 56. 2 bar:1970 from:0 till: 64. 6 bar:1979 from:0 till: 91. 0 bar:1989 from:0 till: 117. 1 bar:2001 from:0 till: 115. 5 bar:2010 from:0 till: 116. 4 bar:2015 from:0 till: 115. 5 PlotData= bar:1631 at:1. 2 fontsize:S text: 1. 2 shift:(-10,5) bar:1800 at:3. 0 fontsize:S text: 3. 0 shift:(-10,5) bar:1830 at:6. 631 fontsize:S text: 6. 6 shift:(-10,5) bar:1857 at:8. 537 fontsize:S text: 8. 5 shift:(-10,5) bar:1869 at:11. 017 fontsize:S text: 11. 0 shift:(-10,5) bar:1880 at:11. 373 fontsize:S text: 11. 3 shift:(-10,5) bar:1890 at:11. 793 fontsize:S text: 11. 7 shift:(-10,5) bar:1900 at:13. 471 fontsize:S text: 13. 4 shift:(-10,5) bar:1910 at:15. 980 fontsize:S text: 16. 0 shift:(-10,5) bar:1918 at:20. 609 fontsize:S text: 20. 6 shift:(-10,5) bar:1939 at:23. 8 fontsize:S text: 23. 8 shift:(-10,5) bar:1941 at:35. 252 fontsize:S text: 35. 3 shift:(-10,5) bar:1944 at:17. 261 fontsize:S text: 17. 3 shift:(-10,5) bar:1959 at:47. 396 fontsize:S text: 47. 4 shift:(-10,5) bar:1964 at:56. 2 fontsize:S text: 56. 2 shift:(-10,5) bar:1970 at:64. 578 fontsize:S text: 64. 6 shift:(-10,5) bar:1979 at:90. 995 fontsize:S text: 91. 0 shift:(-10,5) bar:1989 at:117. 061 fontsize:S text: 117. 1 shift:(-10,5) bar:2001 at:115. 525 fontsize:S text: 115. 5 shift:(-10,5) bar:2010 at:116. 4 fontsize:S text: 116. 4 shift:(-10,5) bar:2015 at:115. 5 fontsize:S text: 115. 5 shift:(-10,5) TextData= fontsize:S pos:(20,20) text: Počet obyvatel města Užhorodu dle jednotlivých let.

Náboženský život

Mezi vyznáními převládá řecké katolictví a pravoslaví. Užhorod měl do holocaustu velmi silnou židovskou aškenázskou komunitu, cca 30 % všech obyvatel města v roce 1941 se k ní hlásilo.

Obecní správa a politika

Město Užhorod má vlastní samosprávu. Jeho zastupitelstvo má 38 členů. Volilo se do něj v posledních ukrajinských komunálních volbách v roce 2020.

Znak a vlajka

Současnou vlajku města Užhorodu přijalo místní zastupitelstvo dne 14. +more června 1990. Tvoří ji dva vodorovné pruhy (modrý a zlatý) a je v poměru 1:2. Znak města odkazuje na ten, který byl používán již před první světovou válkou v rámci Uherska. Do roku 1990 byl také červený a jeho součástí byly srp a kladivo. Současnou podobu má od roku 1990.

Hospodářství

Užhorod je důležitým hospodářským centrem regionu. Město podporuje rozvoj podnikání. +more Sídlí zde čtvrtina všech obchodních subjektů v Zakarpatské oblasti. Nejvíce firem se věnuje obchodu, následuje průmysl, stavebnictví a podnikání s nemovitostmi. V oblasti ubytování a pohostinství působí zhruba sedmdesát podniků. V bankovním sektoru poskytuje služby přibližně 30 bank.

Od roku 1962 působí v Užhorodu také továrna na výrobu koňaku.

Město se podílí 38 % na celoregionálním objemu vyrobeného zboží a poskytnutých služeb. Ekonomický rozvoj byl možný především díky zahraničním investicím. +more V roce 2002 činily přímé zahraniční investice 8,4 milionu USD, v letech 2003 až 2004 potom 9,3 milionu USD a v roce 2005 13,3 milionu USD. Investiční aktivity ve městě realizovali investoři z 28 zemí.

Zemědělství

Krajina jižně a jihovýchodně od Užhorodu je intenzivně zemědělsky obdělávána.

Průmysl

Průmysl byl rozvíjen méně za Rakousko-Uherska, do jisté míry i během ČSR a potom během období existence Sovětského svazu. Po roce 1991 došlo k hospodářské transformaci, která omezila roli průmyslu, přesto se v Užhorodu nicméně podařilo udržet nemalému počtu průmyslových podniků. +more Jiné, např. "Turbogaz", "Užhorodpribor", "Bolševik", "Elektrodvigatel", PO "Tisa" a další zkrachovaly. V roce 1990 pracovalo v místním průmyslu 26 tisíc lidí, v prvních dekádách 21. století to bylo zhruba devět tisíc. Průmyslová výroba se v roce 2004 pohybovala okolo 75 % úrovně roku 1990. Nejvíce zastoupené jsou: výroba strojů a zařízení, výroba nábytku, lehký průmysl, potravinářský průmysl apod. Průmysl se potýká především s nedostatkem investic a rozpadem původních trhů.

Již před rokem 1991 spolupracoval místní závod pro bytovou chemii se společností Spolana Neratovice.

Největšími přispěvateli do rozpočtu města jsou tyto podniky: Groklin-Karpaty LLC (šití potahů na autosedačky), Matyash and Matyash LLC, Konvektor Plant LLC (strojírenství). V průmyslových zónách okolo města potom působí některé společnosti, které na Ukrajinu přišly ze zemí západní nebo střední Evropy.

Průmyslové oblasti se nachází východně a jihovýchodně od města (na obou stranách řeky), na náhonu řeky Už východně od města se také nachází malá vodní elektrárna .

Turistika

Ve městě se nachází celá řada soch, která připomíná významné osobnosti. Mezi ně patří první prezident ČSR T. +more G. Masaryk; kromě něj zde má svoji sochu ale také Švejk. Mezi další osobnosti, které zde mají svoji sochu, patří také malíř Ignac Roškovič. Od roku 1989 existuje v Užhorodu i socha ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, jejíž realizace byla připravována od roku 1983. V roce 2022 byla v rámci deruficikace Ukrajiny odstraněna socha Puškina.

Toto město má 6 turistických známek - č. 1 pro Horjanskou rotundu, č. +more 6 pro skanzen, č. 18 pro bustu T. G. Masaryka, č. 70 pro synagogu, č. 96 pro Užgorodský hrad a č. 136 pro krčmu „Deci u notáře“.

Věda a výzkum

V rámci místní univerzity působí při Fyzikální fakultě také Laboratoř kosmického výzkumu .

Doprava

Přestavěné užhorodské nádraží +morejpg|náhled'>Užhorodská dětská železnice Autobusové nádraží Mezinárodní letiště.

Silniční doprava

Užhorod je velkým silničním dopravním uzlem. Je zde silniční hraniční přechod Užhorod - Vyšné Nemecké, přes který vedou evropské silnice: E 50, E 58.

Hlavní silniční tah od slovenské hranice dále na východ směrem k Mukačevu prochází po obchvatu severně od města Užhorodu. Obchvat rovněž stojí i z jižní strany od města (silniční tah směrem k hraničnímu přechodu Záhony a maďarské hranici). +more Žádná dálnice do města nesměřuje.

Město má autobusové nádraží, ze kterého jezdí linkové autobusy různých dopravců např. do slovenských Michalovců a Košic. +more Je to např. společnost Eurobus.

Železniční doprava

Užhorod leží na jednokolejné elektrifikované trati Čop - Sambir - Lvov. Zdejší nádraží bylo počátkem +more_století'>21. století rozšířeno a rekonstruováno. Odjíždějí odtud rychlíky do celé Ukrajiny a také do Moskvy; mezinárodní a další dálkové vlaky odjíždějí z nedalekého Čopu. Také zde začíná železniční trať Užhorod - Haniska pri Košiciach sloužící pouze pro nákladní dopravu. Hlavní nádraží je umístěno na jihovýchodním okraji města, na druhé straně, než je historické centrum. Existuje také ještě stanice Užhorod-2, ta má ale význam více z hlediska nákladní přepravy. Po městě také existují i další železniční stanice a zastávky (260. km, Domanici, Park).

Až do 70. let 20. století do města ústila úzkorozchodná dráha z Antalovců..

V roce 1947 byla vybudována Užhorodská dětská železnice. Nacházela se na břehu řeky Už, při budově filharmonie. +more Část z ní se do 21. století dochovala, obnovena byla roku 2013.

Vodní doprava

Řeka Už není splavná a není využívána pro vodní dopravu.

Letecká doprava

Je zde mezinárodní letiště. Provoz na něm bývá občasný. +more Jeho ranvej je postavena nicméně tak, že v jedné straně vstupují startující/přistávací letadla bezprostředně do slovenského vzdušného prostoru. Letiště bylo v Užhorodu otevřeno již v roce 1929.

Městská doprava

Užhorod je jediné oblastní město na Ukrajině, ve kterém nejsou nasazeny vozidla městské dopravy s elektrickou trakcí, tj. tramvaje nebo trolejbusy, přepravu zajišťují pouze autobusy a maršutky (minibusy). +more V 70. letech 20. stol. bylo plánováno zavedení trolejbusové dopravy, tento plán se však neuskutečnil.

Společnost

Školství

Užhorod je kulturním centrem Zakarpatské oblasti. Působí zde Užhorodská národní univerzita s více než deseti fakultami, včetně maďarskojazyčné Fakulty humanitních a přírodních věd. +more Její areál (kampus) se nachází v blízkosti Velkého Galaga a sportovního areálu u řeky Uh. V roce 2020 se nacházely v Užhorodu tři vysoké školy na kterých studovalo 13,8 tisíc studentů.

Již po druhé světové válce zde vznikla hudební škola.

V rámci první uvedené vysoké školy je provozována v Užhorodě také jediná botanická zahrada.

Užhorodská Ukrajinská teologická akademie je provozována ukrajinskou pravoslavnou církví. Nese název po sv. +more Cyrilu a Metodějovi. Sídlí zde také řeckokatolický učitelský seminář.

Zdravotnictví

V severní části Užhorodu (část Malá Praha/Мала Прага) se nachází oblastní nemocnice.

Média

Naprostá většina regionálních médií působí v Užhorodu. Některé z nich působí v řadě menšinových jazyků, také např. v maďarštině.

Sídlí zde vydavatelství Karpaty.

Sport

Mezi nejúspěšnější sporty ve městě patří fotbal a ženská házená. V dobách existence SSSR zde existovalo sportovní centrum "Junist". +more Při břehu řeky Už mezi Bezdoským parkem a Velkým Galagem se nachází areál s řadou hřišť a sportovišť, včetně kryté haly Burevisnik .

Fotbal

SK Rusj Užhorod - zaniklý fotbalový klub založený v roce 1925. Jeho největším úspěchem byl v sezoně 1935/36 postup do Fotbalové ligy Československa, ze které po roce sestoupil. +more Během 2. světové války klub zanikl a po přičlenění Užhorodu k Sovětskému svazu už nebyl obnoven. * FK Hoverla Užhorod - fotbalový klub založený v roce 1946, v nejvyšší ukrajinské soutěži odehrál 8 sezon. Domovskou arénou FC Hoverla je stadion Avangard. Klub hrál v nejvyšší lize čtyřikrát, a to v sezonách 2001/02, 2004/05, 2005/06 a 2007/08. * FK Minai - Fotbalový tým založený v roce 2015.

Užhorod hostí nejstarší atletické závody na Ukrajině - Mezinárodní pohár přátelství.

Házená

HK Karpaty Užhorod - ženský házenkářský klub, trojnásobný medailista z mistrovství Ukrajiny a v sezóně 2011/12 průběžně vedoucí celek nejvyšší ukrajinské soutěže.

Bezpečnost

V lokalitě Malá Praha se také v blízkosti místní nemocnice nacházela vojenská kasárna. Ve čtvrti Malé Galago existuje také věznice, a to jako součást bývalé budovy zemského a okresního soudu.

Kultura

Kulturní instituce

Muzea

Regionální muzeum bylo založeno v roce 1945. Kromě toho se zde nachází Muzeum architektury a života, které se nachází poblíž hradu a zahrnuje skanzen s dobovými dřevěnými domy a kostelem sv. +more Michala. Mezi další patří např. Zoologické muzeum při místní univerzitě nebo Muzeum umění.

Divadla

Mezi kulturní instituce patří Zakarpatské oblastní divadlo, které nese název po bratrech Juriju Augustinovi a Jevhenijovi Serhijovi, nachází se stranou centra města (na ulici Lva Tolstého). Slavnostně bylo otevřeno v druhé polovině 80. +more let 20. století.

Zakarpatské oblastní loutkové divadlo stojí přímo ve středu města na Divadelním náměstí. Slouží od roku 1980.

Užhorodské městské divadlo bylo založené roku 1920.

Galerie

Galerie Užhorod zde existuje již od roku 1998, dále se další výstavní prostor nachází v Zakarpatském uměleckém muzeu Josifa Bokšaje. Galerie Ilko byla otevřena roku 2013. +more V metropoli oblasti ještě stojí neformální umělecká galerie s názvem Koridor.

Kulturní akce

Každý rok se pravidelně konají v Užhorodě tzv. Dny Sakury. +more Název akce odkazuje na značný počet třešňových alejí po celém městě. Událost zahrnuje trhy, prezentaci dějin města a další. V rámci jarní akce se volí na konci vždy tzv. Král Sakury.

Den města Užhorodu se pravidelně slaví 27. září na svátek Povýšení svatého kříže.

Kulturní památky a pamětihodnosti města

Dominantou je Užhorodský hrad, stojící na 30 m vysoké sopečné vyvýšenině; dnes je zde muzeum s několika expozicemi. * Nedaleko od středu města leží také skanzen lidové architektury, který byl otevřen v roce 1970. +more * Mezi památkově chráněné objekty v metropoli Zakarpatské oblasti patří také episkopální palác , přebudovaný v druhé polovině 19. století. * Architektem hlavní pošty, která byl postavena v letech 1928-1930 ve funkcionalistickém stylu, je Josef Gočár. * Řada historických budov je umístěna v jižní části středu města na druhé straně řeky Už, a to okolo Petőfiho náměstí (dříve Stalinovo, Masarykovo).

Dále se zde nachází množství kostelů různých vyznání.

* Řeckokatolická katedrála se dvěma věžemi byla postavena roku 1878 a sloužila původně římským katolíkům. * Episkopální palác sloužil jako rezidence představitele řeckokatolické církve. +more Stojí na Kapitulní ulici. Dříve se jednalo o jezuitskou kolej. * Kostel svatého Jiří, který byl vybudován z iniciativy šlechtického rodu Drughetů. * Užhorodská synagoga (aškenazská) dosud stojí, byla však přeměněna na filharmonii a zbavena všech náboženských předmětů. * Horjanská rotunda patří mezi nejstarší církevní stavby dnešní Zakarpatské oblasti, nachází se v uvedené místní části a pochází z 9. století. * Kalvárie severně od středu města s hřbitovem. Do roku 1991 byla označována jako pahorek slávy, nachází se zde také vojenský hřbitov vojáků Rudé armády.

V jižní části města stojí nově postavený Chrám Krista Spasitele, a to na rohu ulic Svobody a Švabska.

Vzdálenost k nejbližším evropským metropolím

Budapešť, Maďarsko - 330 km * Bratislava, Slovensko - 490 km * Varšava, Polsko - 550 km * Vídeň, Rakousko - 573 km * Bělehrad, Srbsko - 585 km * Záhřeb, Chorvatsko - 670 km * Praha, Česko - 740 km * Kišiněv, Moldavsko - 750 km * Bukurešť, Rumunsko - 780 km * Kyjev, Ukrajina - 798 km * Lublaň, Slovinsko - 815 km * Sofie, Bulharsko - 898 km * Sarajevo, Bosna a Hercegovina - 900 km * Berlín, Německo - 907 km * Minsk, Bělorusko - 920 km * Skopje, Severní Makedonie - 940 km * Vilnius, Litva - 947 km

Větší města v okruhu Užhorodu:

Osobnosti

Rodáci

Chajim Brody (1868-1942), rabín a literární historik * József Gáti (1885-1945), československý politik a poslanec * Samuel Schillinger (1903-1998), fotbalista, záložník, reprezentant Československa * Fedir Kuruc (1910-1992), rusínský fotbalista * Vasyl Fedak (1911-1991), fotbalový brankář, trenér a sportovní novinář * Ludvík Hanina (1912 - 80. léta), československý voják a příslušník operace Glucinium * Karel Vaš (1916-2012), československý voják a prokurátor * Ladislav Schramm (1920-1980), slovenský matematik * Jaromír Hořec (1921-2010), český básník * Josef Mráz (1922-1981), český herec * Vladimír Brehovszký (1925-1976), malíř, ilustrátor, grafik a kurátor výstav * Emil Bok (1925-2007), český básník a výtvarník * Zoe Klusáková-Svobodová (* 1925), profesorka politické ekonomie * Zdeněk Zuska (1931-1982), český a československý politik * Ludmila Mojžíšová (1932-1992), terapeutka, zabývající se rehabilitací a cvičením pro léčení neplodnosti * Anton Hajduk (1933-2005), slovenský astronom * Karol Klobušický (1935-1994), slovenský pedagog a fyzik * Dušan Vančura (1937-2020), hudebník, textař, člen skupiny Spirituál kvintet * Richard Rokyta (* 1938), český fyziolog * Sergej Kohut (* 1940), slovenský právník, soudce Ústavního soudu SR * József Szabó (1940), sovětský fotbalista a fotbalový trenér * Peter Áč (* 1943), slovenský fotograf * Juraj Demeč (* 1943), československý atlet a sprinter * Andrej Kopčaj (1943-2012), český manažer * Pavel Runov, (1976), ukrajinský hráč na akordeon. +more * Károly Balla (1957), básník, prozaik a novinář maďarské národnosti * Lajos Vöneki, maďarský bojovník * Sándor Mágócsy-Dietz (1855-1945), botanik, člen Maďarské akademie věd.

Další osobnosti

Juraj Joanik Bazilovič (1742-1801), historik * Alexander Duchnovič (1803-1865), rusínský národní buditel * Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov (1817-1901), rusínský národní buditel * Anton Beskid (1855-1933), rusínský právník, politik a guvernér Podkarpatské Rusi v letech 1923-1933 * Augustin Vološin (1874-1945), podkarpatskoruský duchovní řeckokatolické církve, učitel a československý politik

Významná ocenění

Partnerská města

Ve městě jsou konzuláty Maďarska, Rakouska a Slovenska. Užhorod uzavřel partnerství s následujícími městy:

* * Corvallis, Oregon, USA

Odkazy

Reference

Literatura

RYCHLÍK, Jan, RYCHLÍKOVÁ Magdalena. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946. +more Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-7429-556-0.

Externí odkazy

[url=http://uzhorod. info]Stránky o Užhorodu včetně praktických informací[/url] * [url=http://www. +moredusekarpat. cz/ukrajina/uzhorod/]Užhorod[/url] - průvodce po městě + fotografie * [url=http://www. tourinform. org. ua/]Turistické informace po Ukrajině[/url] * [url=http://www. karpatia. cz/]Karpatia[/url] - všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování.

Kategorie:Univerzitní města Kategorie:Města v Zakarpatské oblasti