Cesko.wiki Rusínština
Author
Albert Floresslovensky a rusínsky češtiny a rusínštiny ve Vojvodině Rusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Hovoří jím také komunity rusínských vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v srbské autonomní oblasti Vojvodina, kde je od roku 1974 jedním ze šesti úředních jazyků.
Historie
Spíše než o jednotný jazyk jde o skupinu nářečí, jak bývá běžné u obyvatel odlehlých horských oblastí, kteří navíc nedisponují vlastním státem s jednotným úředním jazykem a sdělovacími prostředky.
Oblast leží na rozhraní západoslovanského a východoslovanského prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě slovenských a polských vlivů lze pozorovat i maďarské, německé a rumunské. V +more_století'>19. století i zde probíhalo národní obrození, jehož cílem bylo zformování spisovného slovanského jazyka pro karpatské obyvatelstvo. Osobnostmi rusínského národního obrození na Slovensku byli mj, Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, spoluzakladatel Matice slovenské a Alexander Duchnovič. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné ukrajinštiny, ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi církevní slovanštiny a ruštiny či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen.
V roce 1945 byla Podkarpatská Rus připojena k Sovětskému svazu a oficiální místa prohlásila Rusíny za Ukrajince. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného Československa a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním Slovensku. +more Menšinové školství i tisk používaly spisovnou ukrajinštinu. Rusíni se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem.
Po pádu Sovětského svazu se v roce 1992 v Bardejovských Kúpelích konal první kongres o rusínštině, na kterém bylo dohodnuto, že po vzoru rétorománštiny budou vytvořeny čtyři spisovné formy, ukrajinská, slovenská, polská a jugoslávská, a také postupně vznikne „rusínské koiné“ použitelné pro všechny Rusíny.
V současnosti se obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní Zakarpatské oblasti na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince: dle výsledků sčítaní lidu roku 2001 k etnografické skupině "Rusín" se přihlásily 10 183 osoby, a 6 725 považovalo jazyk této "své etnografické skupiny" za svůj mateřský jazyk. Přitom 1 010 100 osob se přihlásilo jako Ukrajinci, většina obyvatel oblasti považovala za svůj mateřský jazyk ukrajinštinu. +more Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V Prešově se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny. A ačkoli rozdíly mezi rusínštinou a ruštinou jsou dost podstatné, ruský tisk popisuje rusínštinu jako „téměř ruštinu“ a Rusíny jako jakýsi úlomek velkého ruského národa ve střední Evropě.
Rusínské kmeny jsou Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (= Hajnalé).
Abeceda a výslovnost
Rusínština se píše cyrilicí, srbští panonští Rusíni občas používají i latinku. Kromě písmen ukrajinské abecedy obsahuje i další, která se nachází také v ruštině: má třeba všechna tři I (і, и, ы) i ukrajinské „JI“ (ї); má ukrajinské є i е, ale i ruské ё („JO“). +more г se čte „h“ jako v ukrajinštině, jako ukrajinština má i přídavné písmeno pro „g“, které se píše ґ (zejména v cizích slovech jako етноґрафія (etnografie)).
Historie rusínské jazykovědy
Mukačevský řeckokatolický biskup Jan Josef de Camellis (1641-1706) vydal v roce 1699 učebnici s názvem Букварь языка славеньска писанний чтенія оучитися хотящимъ полезное руковоженіе [Bukvar' jazyka slaveňska písanij čtenija oučytysja chotjaščym poľeznoje rukovoženije; Slabikář jazyka slovanského psaný chtějícím se čtení naučiti jako užitečná příručka].
První rusínskou gramatiku napsal řeckokatolický kněz, bazilián a filolog Arsenij Kocák (1737-1800).
Alexander Duchnovič vydal v roce 1847 rusínský slabikář Книжица читалная для начинающих [Knyžycja čytaľnaja dľa načynajuščych; Čítanka pro začátečníky].
První moderní gramatika rusínštiny je Карпаторусский букварь [Karpatorusskij bukvar'] z roku 1931 a Буквар. Перша книжечка для народных школ [Bukvar. +more Perša knyžečka dlja narodnŷch škol] z roku 1935.
Příklady
Číslovky
| Rusínsky | Česky |
|---|---|
| єден | jeden |
| два | dva |
| три | tři |
| чотыри | čtyři |
| пят | pět |
| шість | šest |
| сїм | sedm |
| вȳсям | osm |
| дивять | devět |
| дисять | deset |
Užitečné fráze
| Rusínsky | Česky |
|---|---|
| Dobry dynʻ. | Dobrý den. +more |
| Slava Isusu Chrystu. | Sláva Ježíše Krista. |
| Slava naviky Bohu. | Sláva navěky Bohu. |
| Zdorov. | Ahoj. |
| Mayte sia fest. | Opatruj se, ahoj. |
| May sia. | Na shledanou. |
| Iak sia maes. | Jak se máš. |
| Vshytko dobrii. | Všechno dobrý. |
Ukázka textu
Rusínské dialekty se dělí na dvě velké skupiny - karpatské (Slovensko, Polsko, Rumunsko, a Ukrajina) a panonské (Maďarsko, Srbsko a Chorvatsko). Karpatské dialekty se velmi podobají ukrajinštině, panonské jsou nejvíc podobné šarišskému dialektu slovenštiny. +more Na Slovensku kodifikovaná lemkovsko-prešovská rusínština zaznamenala určitý slovenský vliv a má ve svém slovníku některá slovenská slova jako „slovenský“, „volič“, „spoločenský“ apod.
Výsledné porovnání
Když porovnáme texty, vidíme, že: * Panonská rusínština má málo společného s ukrajinštinou. * V lemkovském dialektu zas vidíme slovenský vliv: slova „родак“, „хыр“, „невидженых“, „сполоченьскій“. +more * Také je vidět, že rusínština má málo společného s ruštinou.
Vzorový text
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090430050457/http://ukrcensus. gov. ua/results/general/nationality/zakarpatia/]Výsledky sčítaní lidu r. 2001, Zakarpatská oblast Ukrajiny[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100601024015/http://transatlas. com. ua/index. php. what=dictionary]Rusínsko-ukrajinský slovník online[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090104001317/http://www. premija-ru. eu/cz/index. htm]Nezávislá literární Ruská cena Podkarpatské Rusi. [/url] * [url=http://www. rusin. sk/]Rusíni Slovenska[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150402174939/http://www. holosy. sk/slovnicok/]Slovensko-rusínský slovník[/url] * [url=http://www. rusyn-rusnak. szm. sk/]Слава Ісусу Хрісту любы сестры i братя Русины. [/url] * [url=https://web. archive. org/web/20040531021132/http://rusnak. netfirms. com/rusnaci_na_internetu. htm]Ruski veb sajti[/url] - internetový rozcestník vedoucí na stránky různých rusínských politicko-kulturních organizací ve světě.