Cesko.wiki Zakarpatská oblast
Author
Albert FloresZakarpatská oblast ( v běžném úzu Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však považováni za Ukrajince. Významnou menšinou jsou Maďaři, tvořící asi osminu obyvatelstva a soustředění na jihozápadě u hranic s Maďarskem. Hlavním městem je Užhorod, sekundárním centrem Mukačevo. Kraj je turisticky dosti přitažlivý, především pro milovníky dobrodružnějších horských túr. Je to jediná ukrajinská oblast (a jeden z mála správních celků na světě), která sousedí se čtyřmi různými státy.
Dějiny
Od 10. +more století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského království. V letech 1919/1920-1938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu, roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 1939-1944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. město Čop a obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová a Téglás.
Geografie
Karpatská biosférická rezervace Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí Ukrajiny. +more Povrch se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě; na východní hranici oblasti se tyčí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). I další větší řeky - Uh (Už), Latorica, Rika, Tereblja, Teresva (a ostatně celé území oblasti) patří do jejího povodí.
Krajní body
Krajními body oblasti jsou na západě 9° 22'E, 48° 27'N 1,5 km od obce Solomonovo na hranici se Slovenskem. Na východě 24° 37'E, 4° 48'N na hřebeni Čornohora 12 km od vsi Luhy v Rachovském okresu. +more Na severu 22° 35'E, 49° 5'N; na jihu 24° 18'E, 47° 53'N. Geografický střed Zakarpatí se nachází v blízkosti hory Kuk ve Svaljavském okresu.
Administrativní členění
Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) do r. +more 2020 dělila na 13 rajónů. Pět měst oblastního významu (viz níže) spravují městské rady podléhající přímo oblastní radě.
Nová administrativně-teritoriální struktura (od roku 2020)
V rámci reformy, která byla dokončena v létě 2020, získal kraj novou administrativně-územní strukturu. Základními jednotkami je 64 územních společenství. +more Na subregionální úrovni bylo vytvořeno 6 okresů. Mezi rysy reformy patří ztráta samostatného statutu měst regionálního významu zařazením do nově vzniklých rozšířených obvodů. Na druhé straně se postavení územních společenství zvýšilo rozšířením pravomocí, zdrojů a odpovědností.
. 1 okres Berehovo Berehovo 206 696 1,5 137,7 2 okres Mukačevo Mukačevo 251 145 2,1 119,6 3 okres Rachov Rachov 82 034 1,8 45,6 4 okres Ťačiv Ťačiv 183 756 1,9 96,7 5 okres Užhorod Užhorod 255 000 2,4 106,2 6 okres Chust Chust 265 845 3,2 83,1
Obyvatelstvo
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 1 244 476 obyvatel.
Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,24 milionů osob žilo ve městech jen 463,4 tisíce lidí (37,2 %), zatímco na venkově až 781,1 tisíc lidí (62,7 %). Míra urbanizace v Zakarpatské oblasti je nejnižší na Ukrajině.
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá, byť docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel během druhé dekády 21. století. +more Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.
Za rok 2021 se narodilo 12 631 živě narozených dětí, zemřelo však 18 448 lidí, z nichž 104 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 68 živě narozených, což je nejlepší poměr na Ukrajině. Celkový úbytek obyvatel byl 5 653 lidí, což představuje jednu z nejlepších hodnot v rámci celé Ukrajiny. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 8,2 ‰. 1990 1991 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2022 1 258 100 1 265 900 1 288 100 1 263 900 1 245 500 1 244 800 1 259 600 1 253 800 1 244 500
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 80,5 % Ukrajinců, 12,1 % Maďarů, 2,6 % Rumunů a 2,5 % Rusů.
81 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 12,7 % vyznačilo za svou rodnou řeč maďarštinu, 2,9 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu a 2,6 % považovalo za svůj rodný jazyk rumunštinu.
Města a obce
V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). +more Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, i když některé mají více než 5000 obyvatel (např. Dovhe, Ilnycja či Koločava) a byly v minulosti sídly městského typu). Jezero Siněvir Město Rachov
Doprava
Volovce Přes Zakarpatskou oblast vstupuje na Ukrajinu několik důležitých silničních a železničních tahů ze střední Evropy.
){kind=link}
Železnice
Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě směrovány od Budapešti. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí spojeny přímo, ale značnou oklikou.
Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná železniční trať Lvov - Stryj - Čop ze Lvova (Lvovská oblast) přes Volovecké sedlo a Mukačevo do Čopu, která je součástí 5. panevropského dopravního koridoru; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na Slovensko (Čierna nad Tisou) a do Maďarska (Záhony). +more Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých míst Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu vychází také trať do Užhorodu (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes Perečín a Užocký průsmyk dále směrem na Lvov.
Další osou je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Baťovo - Královo nad Tisou, na niž navazuje trať Královo nad Tisou - Chust - Teresva - Solotvina - Velký Bočkov (poslední není v provozu od r. 1995); úsek Teresva (obec) - Trebušany vede peáží přes rumunské Sighetu Marmației, přičemž osobní a většinou i nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvině, na druhé v Rachově; úsek Rachov - Jasiňa - Ivanofrankivská oblast je tak izolovanější. +more V provozu jsou také odbočky z Králova nad Tisou do Ďakova s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťoviec (víz Železniční trať Užhorod - Haniska pri Košiciach) a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy.
Silnice
Síť hlavních silnic je podobná železniční, napojuje však i Mižhirjský okres, který železnici nemá. Mezinárodní silniční tahy se křižují v západní části oblasti, s uzly v Užhorodě a Mukačevu. +more Oblastí prochází evropská silnice E50 (z Košic přes Užhorod, Mukačevo a Latorku směrem na Stryj a Ternopil), s větví E471 do Lvova. V Užhorodě se napojuje E573 vedoucí přes Čop z Debrecína. Souběžně s E50 vede evropská silnice E58, která se v Mukačevu odpojuje spolu s E81 přes Berehovo a Výlok směr Rumunsko.
Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českem a Slovenskem přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. +more V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvině). V Užhorodě je v provozu také menší letiště.
Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městskou dopravu v posledních letech (po 2010) obstarávají hlavně maršrutky.
Turistické zajímavosti
| město Berehovo * hora Bliznica (1881 m n. m. +more) * polonina Boržava * město Čop * hora Pop Ivan (Čorna hora) (2020 m n. m. ) * ves Trebušany (u Rachova) - údajný střed Evropy * městečko Dubove * Gent d'armes („zuby Bliznice“) * hora Hoverla (2061 m n. m. ) * město Chust * město Iršava * městečko Jasiňa * vesnice Koločava * horský hřeben Krásná Polonina * vesnice Krásná * hora Kremenec (1222 m n. m. ) * vesnice Kvasy * osada Lazešina | bunkry Linie Arpád * Lipovecké jezero * ves Malý Berezný * městečko Mižhirja (dříve Volové) * město Mukačevo * hora Nehrovec (1707 m n. m. ) * ves Německá Mokrá (dříve Komsomolsk) * jezírko Ozirce * hora Petros (2020 m n. m. ) * vesnice Pilipec * polonina Piskoňa * osada Podobovec * vesnice Poljana * sedlo Pryslop * město Rachov * ves Ruská Mokrá * vesnice Siněvir * osada Siněvirská Poljana | jezero Siněvir * městečko Solotvina (též Slatinské Doly) * prales Stužica * hora Stoh (1650 m n. m. ) * hora Stij (1681 m n. m. ) * hora Strimba (1719 m n. m. ) * polonina Svidovec * městečko Svaljava * hora Šešul (1688 m n. m. ) * vodopád Šipot * město Ťačiv * vesnice Usť-Čorna * město Užhorod * ves Užok a Užocký průsmyk * hora Velykyj verch (1598 m n. m. ) * městečko Velký Berezný * vesnice Vilšany * město Vynohradiv (dříve Sevluš) * městečko Volovec |
|---|
Reference
Externí odkazy
[url=https://www. ceskatelevize. +morecz/porady/11823869781-podkarpatske-rusinsko/]Podkarpatské Rusínsko[/url] ČT 2, 25. 10. 2022. Režie Zdeněk Tyc, průvodce prof. Jan Rychlík * [url=https://web. archive. org/web/20070319052613/http://karpaty. prygl. net/ukrajina. php]Zakarpatská oblast[/url] - informace + fotografie přírody i místních obyvatel * [url=http://zakarpati. cz]Zakarpati. cz - aktuální i historické materiály o Zakarpatí[/url] * [url=http://ukrajina. chytrak. cz/]Zakarpatská Ukrajina v zimě - fotogalerie a informace[/url] * [url=http://zakarpatska-ukrajina. unas. cz/]Zakarpatská Ukrajina - horská turistika - fotogalerie[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071021033445/http://www. karpaty. net/ukrajina/ukrajina. htm]Ukrajinské Karpaty na www. karpaty. net[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090911224313/http://www. pulctvrte. punkfilm. cz/]Půl čtvrté - filmový dokument o životě v Rachovském okresu[/url] * [url=http://www. karpatia. cz/]Karpatia[/url] - všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování * [url=http://words. eugene-home. kiev. ua/]Slovník Zakarpatská slova[/url].