Urbanizace

Celosvětová mapa urbanizace zobrazující procento urbanizace v jednotlivých zemích k roku 2015. Urbanizace (také poměšťování) je proces, při kterém společnost mění svůj způsob života z venkovského na městský. S tím je také spojen zvyšující se podíl lidí žijících ve městech. Města samotná se zvětšují i kvůli narůstajícímu podílu pracujících dojíždějících za prací do významných center.

V roce 2014 žilo 54% světové populace ve městech oproti roku 1950 kdy zde žilo jen 30%. Podle Organizace spojených národů by do roku 2050 mělo ve městech žít až 66% lidí.

Nejvíce lidí ve městských oblastech se vyskytuje v Severní Americe (82% v roce 2014), Latinské Americe a oblasti Karibiku (80%) a v Evropě (73%). Nejméně urbanizované oblasti jsou v Africe (40%) a Asii (48%) k roku 2014. +more Tokio je největším městem na světě, s aglomerací má okolo 38 milionu obyvatel. Pojem urbanizace spadá do mnoha vědních oborů, zahrnující geografii, sociologii, ekonomii nebo demografii. Nejobecněji je urbanizace definována jako „prostorová koncentrace obyvatelstva i lidských činností odrážející se v chování lidí, v jejich motivacích, v kulturních vzorech i ve formách organizace společnosti. Tyto změny jsou vyvolány životem v prostředí s velkým počtem, vysokou hustotou a značnou různorodostí obyvatelstva. ”.

Historie

Sídliště městského typu se začínají objevovat již od neolitu. Nejstarší města vznikla v Číně, Indii, Egyptě a na Blízkém východě. +more V Evropě se objevují města nejprve v Řecku a poté i v dnešní Itálii (Řím). Tato města byla často ohrožována dobyvateli a růstu bránily nedostatky v dopravě, zásobení nebo hygieně. Zpravidla města vznikala tam, kde se seskupilo více zemědělců a začaly zde převládat nezemědělské činnosti (směny, obchod a řemesla), které se staly natolik dominantními, že potlačily venkovský způsob života. K urbanizaci jakou známe dnes dochází však až v posledních dvou staletích v Anglii.

Velká Británii začala v polovině 18. století industrializovat svou ekonomiku, to významně podpořilo stěhování obyvatel z venkova do menších či větších měst. +more Na začátku 19. století žilo ve městech 20% Britů, o století později to bylo již 74%. V ostatních státech Evropy a ve Spojených státech amerických začal proces urbanizace později. Rapidní nárůst obyvatel ilustruje skok z 60 000 obyvatel New Yorku v roce 1800 na 4,8 milionu v roce 1900. Migrace do měst neprobíhá jen uvnitř státu, lidé z chudších oblastí Evropy se často stěhovali do Spojených států nebo velkoměst v jiných evropských zemích.

V dnešní době lidé migrují do měst kvůli rozsáhlým sociálním benefitům, stěhují se za lepším vzděláním a zdravotní péčí nebo obecně za kvalitnějším společenským životem.

Důsledky urbanizace

Důsledky poměšťování obyvatel mohou být pozitivní i negativní. Mezi pozitivní patří například celkové zvyšování životní úrovně a dožití se vyššího věku, které sebou ovšem přináší problém stárnutí populace v dané společnosti.

Dalšími kladnými důsledky je vyšší procento vzdělanosti obyvatel, lepší zdravotní péče, zlepšení infrastruktury nebo modernizace společnosti. Na druhou stranu negativní jsou například komercializace, komerce a obchod dominují ve městech. +more Ve velkých městech je dostupné cokoliv a téměř kdykoliv, proto lidé často začínají žít hyperkonzumním způsobem života, který je při zvyšujícím se tempu urbanizace do budoucna neudržitelný.

Častými problémy jsou také dopravní zácpy, špatné ovzduší, tepelné nebo hlukové znečištění nebo přelidnění. Přelidnění může vyústit v nedostatek obytných prostor, nezaměstnanosti nebo vzniku chudinských čtvrtí.

Vnímání měst společností

Od 18. století se vnímání měst a především velkoměst měnilo. +more Část lidí vidí poměšťování civilizace jako správný evoluční krok vedoucím k spokojenosti, prosperitě, rozkvětu kultury i ekonomiky. Na druhé straně pro jiné je velkoměsto “kouřícím peklem, přecpaným agresivními davy lidí, prolezlým zločinem, násilím, korupcí a chudobou”. Chudoba se opravdu s narůstajícím bohatstvím velkoměst prohlubovala, ve městech se začaly vyčleňovat celé čtvrtě v závislosti na příjmech tamních obyvatel. Sociologové se začínají zajímat danou problematikou, první rozsáhle sociologické analýzy vznikají v Chicagu, které zažilo prudký vzestup doprovázený nerovnostmi ve společnosti (viz Chicagská škola).

Obdobný problém se později přenesl i do rozvojových zemí, kde jsou nekvalifikovaní pracovníci přitahování do měst za potenciální prací. Zde se jim však nedaří najít dostatečně placenou práci na zajištění vyšších životních nákladů a jsou proto nucení žít ve slumech, kde panují velice špatné podmínky.

Vliv na životní prostředí

V městských zástavbách se tvoří tepelné ostrůvky následkem zmenšeného množství zelených ploch. Toto je způsobeno tím, že zatím co v rurálních oblastech je sluneční teplo pohlcováno odpařenou vodou, případně půdou, ve městech je obou pohlcovačů zásadně méně a většina tepla je pohlcena buď asfaltem nebo budovami, což pak zvyšuje povrchovou teplotu města. +more Roční průměrná teplota v městech nad 1 milion obyvatel tak může být o 1-3 °C vyšší než v rurálním okolí.

Další zásadní vliv urbanizace je eutrofizace (zejména hypereutrofizace) vody. Toto je způsobeno přenášením nadměrného objemu živin či znečišťujících látek (např. +more CO2 a jiné skleníkové plyny, popřípadě zbytky hnojiv, čisticích prostředků atd. ) deštěm z měst do vodních zdrojů, čímž se snižuje jejich celková kvalita, ale dochází i k přemnožení planktonu a jiných microorganismů, což pak vede k snižování obsahu kyslíku ve vodě.

Urbanizace dále snižuje dostupné množství obdělávatelné půdy a zároveň snižuje kvalitu vody a ovzduší. Tím vyvíjí tlak i na přilehlé venkovské oblasti. +more Kromě toho se urbanizace vyznačuje jedním z nejdrastičtějších a nejdéle trvajících zmenšení místní biodiverzity.

Urbanizace v Číně vedla k drastickému snížení kvality ovzduší a pouze 24 z 350 čínských prefektur splňuje standardy kvality ovzduší WHO. Přes milion Číňanů zemřelo v roce 2012 na následky vzdušného znečistění. +more Počet aut v Pekingu se v období 1990-2002 zvýšil čtyřnásobně, což vedlo ke značnému zvýšení emisí.

Významná sídla

Téměř polovina lidí žijících ve městech sídlí v menších městech s počtem obyvatel do 500 000. Pouze jedna osmina lidí žije v jednom z 28 megaměst, které mají přes 10 milionů obyvatel. +more Největším městem je Tokio s aglomerací okolo 38 miliony obyvateli, následují ho města Nové Dillí, Šanghaj, Mexico City, Bombaj a São Paulo. Do roku 2030 má být na světě 41 megaměst.

Nejvyšší formou městského života je megapolis („velkoměsto velkoměst”). Tímto termínem byl označen poprvé pás dlouhý 724 km táhnoucí se od Bostonu po +moreC. '>Washington, D. C. s přibližně 40 miliony obyvatel.

Reference

Související články

Aglomerace * Suburbanizace * Venkov * Město

Externí odkazy

Kategorie:Geografie Kategorie:Města Kategorie:Sídla