Městský tepelný ostrov

Termický obrázek amerického města Atlanta (Georgie) z 11.-12. května 1997. Městský tepelný ostrov (též tepelný ostrov města nebo tepelný ostrůvek) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšších teplot než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat (menší albedo). V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.

Měření

Tepelné ostrovy se dají měřit v infračervené části spektra. U největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C. +more Díky postupnému uvolňování tepla těchto povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu slunce a v průběhu noci. Důvod tepelných rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je v městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.

Účinek

Účinek tepelných ostrovů lze ovlivnit „zelenou zástavbou“. V případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2-4 °C. +more Ovšem tento způsob je neefektivní ve vlhkém klimatu. Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. Tepelné ostrovy ovlivňují také tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru. Zvyšuje se tak množství srážek v okolí měst, což je také jen lokální ráz.

Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí - v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry - přehřátí, dehydratace, apod.

Časové řady teplot většinou používají městské a nikoli venkovské stanice, což ovlivňuje trendy teplot. Městská zástavba se navíc zahušťuje a místa stanic jsou tak více ovlivňována svým okolím, a tak jejich měření ještě více ovlivněna.

Příklad

Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota (1961-1990) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. +more m. ) činila +9,4 °C (leden −0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m. ) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden −1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí. Experti odhadují, že tepelný ostrov v Praze je větší než 2 °C. To pak má vliv na časové řady teplot, které udává Klementinum.

Odkazy

Reference

Související články

Globální oteplování * Veřejná zeleň * Městská bríza

Externí odkazy

https://web. archive. +moreorg/web/20070926222810/http://old. mendelu. cz/~opr/kestazeni/apbio/seminare/ApB_Seminar_2. pdf * https://web. archive. org/web/20070806022158/http://www. infojet. cz/ekologie/warming. html * https://web. archive. org/web/20070928070424/http://www. simopt. cz/energyweb/web/index. php. display_page=2&subitem=1&ee_chapter=1. 7. 7.

Kategorie:Životní prostředí Kategorie:Ekologie Kategorie:Města Kategorie:Meteorologické jevy