Bombaj

Název

Původně šlo o osídlení na sedmi ostrovech, z nichž jeden měl být pojmenován Mumbádéví podle bohyně, která ho chránila. Předpokládá se, že právě zkrácením tohoto názvu vzniklo pozdější Mumbaí. +more Název Bombay se ujal v době, kdy bylo město pod správou Britů, tedy od 17. století, a podle některých lingvistů ho lze odvodit z portugalského bom bahía, „dobrý záliv“. Zpětně se Bombaj dostala i do některých indických jazyků, zejména do hindštiny (बॉम्बे). Centrální indická vláda tento název (hindské बॉम्बे a anglické Bombay) používala i po získání nezávislosti v roce 1947. Teprve v roce 1995 místní vláda město oficiálně přejmenovala zpět na původní Mumbaí. Podobný akt „odstraňování dědictví kolonialismu“ provedly místní vlády i s řadou dalších indických měst, např. u tamilské Čennaíe (dříve Madrás) a bengálské Kolkaty (dříve Kalkata).

Klimatické poměry

Město má tropické podnebí, díky němuž teplota klesá jen výjimečně pod 15 °C. Nejnižší naměřená teplota zde činila 7 °C dne +more_leden'>27. ledna v roce 1962. Prší výhradně v letních měsících během monzunu. Průměrná teplota ve městě je 27 °C, průměrný úhrn srážek 2100-2400 mm za rok.

Historie

Okolí Bombaje mezi světovými válkami +morejpg|náhled|vlevo'>Nádraží čhatrapatího Šivádžího.

Sedm ostrovů, na kterých později vznikla Bombaj, bylo osídleno rybářskou kmenovou kastou Kólí (कोळी; tento výraz v maráthštině znamená jak rybář, tak pavouk, tedy někdo, kdo tká sítě) už od 2. století př. +more n. l. Od 6. století toto území patřilo různým hinduistickým dynastiím, až ho ve 14. století získal gudžarátský sultán. Ten ho musel v roce 1534 vydat Portugalcům, kteří zde ale žádné významné osídlení nezaložili (v rámci kolonie Portugalské Indie měli mnohem důležitější opěrné body v Kalikatu, Kóčinu, Damau a Díu a hlavně v Goi). Dali však místu jméno Bom Bahai, tedy „Dobrý záliv“ (v dnešní portugalštině by jméno zřejmě znělo boa bahía).

V roce 1661 byla oblast součástí věna portugalské princezny Kateřiny z Braganzy (Catarina Henriqueta de Bragança), která si brala anglického krále Karla II. +more (Charles II. ) Britská vláda převzala ostrovy v roce 1665, ale o tři roky později je pronajala Východoindické společnosti za roční nájem 10 liber šterlinků. Původní portugalský název byl zkomolen na Bombay (bay je pro změnu anglický výraz pro „záliv“). V Bombaji kvetl obchod a přístav se rychle rozrostl natolik, že Východoindická společnost sem během 20 let přesunula své vedení z faktorie v Surátu. V roce 1720 byla dokončena bombajská pevnost a o století později byly zasypány průlivy mezi jednotlivými bombajskými ostrovy a pevninou, čímž vznikl dnešní 15 km dlouhý poloostrov.

Navzdory malárii bombajská populace rostla, ale město bylo odříznuté od britských držav ve vnitrozemí až do roku 1818, kdy Britové porazili středoindické Maráthy a obsadili rozsáhlé území v západní Indii. V roce 1864 byly rozebrány zdi pevnosti a v Bombaji přibývala velkolepá koloniální architektura. +more Během Americké občanské války se Indie stala hlavním dodavatelem bavlny do Británie a většina zboží procházela právě Bombají; v opačném směru pochopitelně přitékaly peníze.

Město hrálo důležitou roli v hnutí za indickou nezávislost. Mahátma Gándhí byl jeho častým návštěvníkem, první setkání Indického národního kongresu se konalo v roce 1885 právě tady a v roce 1942 zde Gándhí spustil hnutí Quit India. +more Po získání nezávislosti v roce 1947 se Bombaj stala správním střediskem svazového státu Bombaj. Když byl tento stát v roce 1960 rozdělen na maráthsky mluvící Maháráštru a gudžarátsky mluvící Gudžarát, Bombaj se stala hlavním městem Maháráštry.

V roce 1985 ovládla radnici nacionalistická strana Šiv Sena (doslova „Šivádžího armáda“) a za její vlády se do té doby multikulturní ráz města začal viklat. Docházelo k diskriminaci muslimů a přistěhovalců z oblastí mimo Maháráštru. +more Při nepokojích, které následovaly po zničení mešity Babri masdžíd v Ajódhji v prosinci 1992, zde zemřelo na 800 lidí, a při teroristických útocích 12. března 1993 zahynulo dalších 300 a byla zničena budova Bombajské burzy a Air India. Náboženské třenice neusnuly ani v novém tisíciletí a při vlakových útocích v červenci 2006 zemřelo více než 200 lidí. Další útok otřásl celým světem v listopadu 2008, když skupiny teroristů napadly střelbou i výbušninami hlavní nádraží, hotel Tádžmahal a několik dalších míst ve městě. Bombaj se změnila ve válečnou zónu a speciální jednotky bojovaly s teroristy téměř tři dny. Zemřelo přes 150 lidí včetně několika desítek cizinců.

Strana Shiv Sena měla velký vliv i na přejmenování města na Mumbaí v roce 1995 (podle některých pramenů až 1996). Kromě toho prosadila i přejmenování některých důležitých míst a budov ve městě, např. +more z Viktoriina nádraží se stalo Nádraží čhatrapatiho Šivádžího (pojmenováno po velkém vůdci Maráthů), stejná změna potkala i obě letiště a Muzeum Prince z Walesu. Stará jména ale ještě z užívání zcela nevymizela a některé instituce si dokonce ponechaly v názvu staré jméno města (např. Bombay High Court, Bombajský vrchní soud).

Doprava

Přibližně patnáct kilometrů severně od centra Bombaje leží mezinárodní letiště Čhatrapatího Šivádžího, druhé nejrušnější letiště v rámci celé Indie.

Městskou dopravu v Bombaji zajišťují autobusy, městská železnice a metro.

Do Bombaje směřuje celá řada železničních tratí z celé Indie, včetně Konkanské železnice nebo Západního koridoru pro nákladní dopravu.

Partnerská města

Honolulu, USA * Izmir, Turecko * Los Angeles, USA * Petrohrad, Rusko * Pusan, Jižní Korea * Stuttgart, Německo * Šanghaj, Čína

Odkazy

Literatura

Sarina Singh, Stuart Butler, Virginia Jealous, Amy Karafin, Simon Richmond, Rafael Wlodarski: Lonely Planet South India. Lonely Planet Publications, Victoria - Oakland - London, 2007.

Související články

Brána Indie * Bollywood * Nová Bombaj * Malabárský vršek * Nariman Point

Externí odkazy

Kategorie:Města v Maháráštře Kategorie:Arabské moře