Maráthština

Mapa rozšíření maráthštiny Maráthština (maráthsky मराठी, marāṭhī) je indoárijský jazyk, používaný v indických státech Maháráštra (kde je úředním jazykem) a Goa.

Historie a rozšíření

Jako všechny indoárijské jazyky se maráthština vyvinula ze sanskrtu. Maráthské nápisy jsou doložené z přelomu 1. +more a 2. tisíciletí. Ve středověku vznikala v maráthštině důležitá hinduistická díla. Vzhledem k rozšíření kolem dnešní Bombaje byla maráthština prvním indoárijským jazykem, se kterým se seznamovali Evropané (v tomto případě Portugalci). Dnes je maráthština úředním jazykem státu Maháráštra (zatímco všeindická hindština a angličtina se objevují v komunikaci s federálními úřady).

Charakteristika

Maráthština má blíže k sanskrtu než třeba hindština, a to jak složitější gramatikou (pády), tak slovní zásobou, kterou méně ovlivnila perština a arabština. Slovosled je poměrně pevný a řadí maráthštinu mezi SOV jazyky (subject - object - verb), tedy nejdříve podmět, pak předmět a nakonec sloveso.

Fonetickou výbavu více méně sdílí s ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada retroflexních hlásek t - th - d - dh - n. Zvláštností oproti severoindickým jazykům je časté nahrazování l v sanskrtských slovech retroflexní laterální aproximantou ḷ.

Abeceda a výslovnost

Maráthština používá písmo dévanágarí, ve kterém každá souhláska obsahuje implicitní samohlásku šva a případné jiné samohlásky se vyznačují diakritickými znaménky nad, pod, před nebo za souhláskou. Kromě toho existují i samostatné znaky pro samohlásky, které stojí na začátku slabiky.

Tradiční abecední pořadí písmen v dévanágarí a dalších příbuzných písmech je podle fonetických vlastností, tedy nejdříve samohlásky, pak souhlásky, nejdříve ražené v pěti řadách podle místa tvorby (ka, ča, ṭa, ta, pa), v rámci řady vždy dvojice neznělých (bez přídechu a s přídechem), dvojice znělých a odpovídající nosová souhláska. Nakonec přicházejí polosamohlásky, sykavky a ostatní.

dévanágarí:	अ	आ	इ	ई	उ	ऊ	ऋ	ए	ऐ	ओ	औ	अं	अः	अँ	आँ	क	ख	ग	घ	ङ	च	छ	ज	झ	ञ	ट	ठ	ड	ढ	ण	त	थ	द	ध	न	प	फ	ब	भ	म	य	र	ल	व	श	ष	स	ह	ळ	क्ष	ज्ञ
samohlásky:	क	का	कि	की	कु	कू	कृ	के	कै	को	कौ	कं	कः	कँ	काँ
transliterace:	a	ā	i	ī	u	ū	r̥	ē	ai	ō	au	añ	'	ä	ô	k	kh	g	gh	ng	č	čh	j	z	ň	ṭ	ṭh	ḍ	ḍh	ṇ	t	th	d	dh	n	p	ph	b	bh	m	y	r	l	v	ś	ṣ	s	h	ḷ	x	dny
výslovnost:	a	á	i	í	u	ú	ri	e	aj	o	au	n/m	h	æ	ó	k	kh	g	gh	ng	č	čh	dz	z	ň	t	th	d	dh	ng	t	th	d	dh	n	p	ph/f	b	bh	m	j	r	l	v	š	š	s	h	l	kš	dnj

* Cerebrální souhlásky ट, ठ, ड, ढ, ण se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o horní měkké patro místo o zuby. * Znaménko ं se nazývá anusvár (अनुसवार) a má způsobovat nazalizaci samohlásky ve slabice, nad kterou se objeví. +more V praxi to obvykle znamená, že se na konci slabiky objeví nosová souhláska ze stejné řady, jako je počáteční souhláska následující slabiky (např. před k se objeví ng, před b se objeví m atd. ) * Znaménko ः se nazývá visarg (विसर्ग) a označuje přídech za slabikou, za kterou se objeví. * Samohláska अँ se používá pro fonetický přepis anglického a ve slově act (æ). * Samohláska आँ se používá pro fonetický přepis anglického a ve slově all (ɔ). * Na rozdíl od hindštiny se hláska ज nevyslovuje dž, ale dz.

Gramatika

Podstatná jména

Podstatná jména rozlišují rod mužský (pullinga), ženský (strílinga) a střední (napusakalinga). Pravidla přiřazení slov k rodům jsou složitá, ale často platí, že jména rodu mužského končí na -á, ženského na -í. +more V množném čísle se mužské -á mění na -é, ženské -í se mění na -já. K podstatným jménum rodu středního končícím na souhlásku se v množném čísle připojuje -é. Příklady:.

मुलगा	mulagá	chlapec	मुलगे	mulagé	chlapci
मुलगी	mulagí	dívka	मुलग्या	mulagjá	dívky
घर	ghar	dům	घरे	gharé	domy

V souladu s tradiční indickou mluvnicí se v maráthštině rozlišuje osm pádů. Jejich názvy pocházejí ze sanskrtu a znamenají (s výjimkou vokativu) prostě „první“ až „sedmý“ pád. +more Pády se nicméně nekryjí se všemi tvary, kterých podstatná jména nabývají s pomocí přípon (koncovek). Na jednu stranu tvary akuzativu a dativu jsou v podstatě shodné. Na druhou stranu existuje řada přípon, které mají podobnou funkci jako předložky nebo záložky. Jimi vytvořené tvary by bylo možné chápat jako další pády, podobně jako v aglutinačních drávidských jazycích.

Pád	Maráthský název	Přípony
Nominativ	प्रथमा विभक्ति prathamá vibhakti
Akuzativ	द्वित्तीया विभक्ति dvittíjá vibhakti	स (sa), ला (lá), ना (ná)
Instrumentál	त्रितीया विभक्ति tritíjá vibhakti	ने (né), नी (ní), शी (ší)
Dativ	चतुर्थी विभक्ति čaturthí vibhakti	स (sa), ला (lá), ना (ná)
Ablativ	पंचमी विभक्ति pančamí vibhakti	पासून (pásún), तून (tún), हून (hún)
Genitiv	षष्ठी विभक्ति šašthí vibhakti	चा (čá), ची (čí), चे (čé), च्या (čjá)
Lokativ	सप्तमी विभक्ति saptamí vibhakti	आत (át), ईत (ít), वर (var)
Vokativ	संबोधन विभक्ति sambódhan vibhakti

.

Tvar nominativu je typicky základní tvar slova bez přípony, jako je tomu ve většině indoevropských jazyků. Výjimkou je ale případ, kdy podstatné jméno tvoří podmět přechodného slovesa v minulém čase. +more Potom se k základnímu tvaru připojuje přípona -né.

U akuzativu a dativu jsou přípony स a ला určeny pro jednotné číslo, přípona ना pro množné.

U instrumentálu přípona ने (jednotné číslo) a नी (množné číslo) odpovídá prostému českému instrumentálu (otázka kým / čím). Naproti tomu přípona शी (jednotné i množné číslo) odpovídá významu předložky s.

Tvary genitivu se liší podle rodu a čísla vlastněného předmětu, takže spíše odpovídají českému odvozování přídavných jmen přivlastňovacích od podstatných jmen.

Přípony ablativu jsou společné pro obě čísla a odpovídají významu předložek od, z. Přípony lokativu odpovídají významu předložek v (आत, ईत) a na (वर).

Vokativ se sice v maráthské mluvnici rozlišuje, ale netvoří se připojováním koncovek ke kmeni podstatného jména. Místo toho se před slovo v nominativu vloží slovo, odpovídající českému „hej, haló. +more“ V důvěrné komunikaci je to अरै araj a ऐ aj, zdvořilostní tvar je अहो ahó.

Příklady předložkových přípon, které nejsou v tabulce pádů uvedeny: * करीता (karítá) = „pro“ * साथी (sáthí) = „pro“ * बाहेर (báhér) = „vně“ * खाली (khálí) = „pod“ * पाशी (páší) = „u“ * जवल (džaval) = „u“ * शेजारी (šédžárí) = „u“ * पुढे (puḍhé) = „před“ * समोर (samór) = „před“ * मागे (mágé) = „za“ * बरोबर (baróbar) = „spolu s“ * वाचून (váčún) = „bez“ * शिवाय (šiváj) = „bez“ * कदे (kadé) = „k“, „do“ * मुले (mulé) = „kvůli“ * ऐवजी (ejvadží) = „místo“

Příklady

Maráthsky	Transliterace	Doslovný překlad	Česky	Poznámka
राम विद्यार्थ्याला शिकवितो	Rám vidjárthjálá śikavitó.	Ráma žáka učí. +more	Ráma učí žáka.	Akuzativ.
राम विद्यार्थ्याना शिकवितो	Rám vidjárthjáná śikavitó.	Ráma žáky učí.	Ráma učí žáky.
राम पानी पितो	Rám pání pitó.	Ráma voda pije.	Ráma pije vodu.	Akuzativní přípona se nepoužije, pokud jde o jídlo, pití nebo řízení vozidla.
मी सुरीने आंबा कापतो	Mí suríné ámbá kápató.	Já nožem mango krájím.	Krájím mango nožem.	Instrumentál.
ते सुर्यानी आंबे कापतात	Té surjání ámbé kápatát.	Oni noži manga krájí.	Krájí manga noži.
मी त्यांना काय सांगु.	Mí tjáná káj sángu.	Já jim co řeknu.	Co jim řeknu.	त्यांना je dativ od त्या
तु कानपुरहून केंव्हा परत आलास.	Tu Kánpurhún kénvhá parat álás.	Ty Kánpur-z kdy vrácený byls.	Kdy jsi se vrátil z Kánpuru.	Ablativ.
कालपासून पऊस पदत आहे	Kálpásún paús padat áhé.	Včera-od déšť padající je.	Od včerejška prší.
मुलाचा / मुलीचा चेहरा	muláčá / mulíčá čéhrá	chlapcův / dívčin tvář	chlapcova / dívčina tvář	चॆहरा je mužského rodu. Rod vlastníka (tedy podstatného jména, které ohýbáme do genitivu) na koncovku nemá vliv.
मुलांचे / मुलींचे चेहरे	mulánčé / mulínčé čéhré	chlapců / dívek tváře	tváře chlapců / dívek
मुलाची / मुलीची सायकल	muláčí / mulíčí sájkal	chlapcova / dívčina kolo	chlapcovo / dívčino kolo	सायकल je ženského rodu.
मुलांच्या / मुलींच्या सायकली	mulánčjá / mulínčjá sájkalí	chlapců / dívek kola	kola chlapců / dívek
मुलाचे / मुलीचे पुस्तक	muláčé / mulíčé pustak	chlapcovo / dívčino kniha	chlapcova / dívčina kniha	पुस्तक je středního rodu.
मुलांची / मुलींची पुस्तके	mulánčí / mulínčí pustaké	chlapců / dívek knihy	knihy chlapců / dívek
चहात साखर नाही	Čahát sákhar náhí.	Čaji-v cukr není.	V čaji není cukr.	Lokativ.
राम मित्रास पत्र लीहितो	Rám mitrása patra líhitó.	Ráma příteli dopis píše.	Ráma píše dopis příteli.	Sloveso má dva předměty, přímý (akuzativ) a nepřímý (dativ). Akuzativ a dativ mají v maráthštině stejné koncovky, ale pokud se mají objevit oba u jednoho slovesa, příponu dostane pouze nepřímý předmět.

.

Zájmena

मी	mí	já
तू	tú	ty
तो	tó	on
ती	tí	ona
ते	té	ono
आम्ही	ámhí	my
तुम्ही	tumhí	vy
ते	té	oni
त्या	tjá	ony
ती	tí	ona

Zdvořilostní varianty zájmen 2. a 3. osoby (kromě středního rodu) odpovídají tvarům množného čísla (srov. vykání).

Číslovky

Na číslovkách je dobře vidět příbuznost maráthštiny se slovanskými a ostatními indoevropskými jazyky.

एक	ék	jeden
दोन	dón	dva
तीन	tín	tři
चार	čár	čtyři
पाच	páč	pět
सहा	sahá	šest
सात	sát	sedm
आठ	áṭh	osm
नउ	nau	devět
दहा	dahá	deset

Slovesa

Infinitiv má příponu -ṇé (-णे).

Přítomné tvary slovesa बोलणे bólaṇé „mluvit“

	Jednotné číslo		Množné číslo
	Mužský rod	Ženský a střední rod	Všechny rody
1. +more osoba	मी बोलतो mí bólató mluvím	मी बोलते mí bólaté mluvím	आम्ही बोलतो ámhí bólató mluvíme
2. osoba	तू बोलतोस tú bólatós mluvíš	तू बोलतेस tú bólatés mluvíš	तुम्ही बोलता tumhí bólatá mluvíte
3. osoba	तो बोलतो tó bólató mluví	ती (ते) बोलते tí (té) bólaté mluví	ते (त्या, ती) बोलतात té (tjá, tí) bólatát mluví

.

Minulé tvary slovesa बोलणे bólaṇé „mluvit“

	Jednotné číslo			Množné číslo
	Mužský rod	Ženský rod	Střední rod	Mužský rod
1. +more osoba	मी बोललो mí bólaló mluvil jsem	मी बोलले mí bólalé mluvila jsem		आम्ही बोललो ámhí bólaló mluvili jsme
2. osoba	तू बोललास tú bólalás mluvil jsi	तू बोललीस tú bólalís mluvila jsi		तुम्ही बोललात tumhí bólalát mluvili jste
3. osoba	तो बोलला tó bólalá mluvil	ती बोलली tí bólalí mluvila	ते बोलले té bólalé mluvilo	ते बोलले té bólalé mluvili

.

Budoucí tvary slovesa बोलणे bólaṇé „mluvit“

	Jednotné číslo	Množné číslo
	Všechny rody	Všechny rody
1. +more osoba	मी बोलेन mí bólén budu mluvit	आम्ही बोलू ámhí bólú budeme mluvit
2. osoba	तू बोलशील tú bólśíl budeš mluvit	तुम्ही बोलाल tumhí bólál budete mluvit
3. osoba	तो (ती, ते) बोलेल tó (tí, té) bólél bude mluvit	ते (त्या, ती) बोलतील té (tjá, tí) bóltíl budou mluvit

.

Existují i složené časy. Průběhový přítomný čas se tvoří pomocí tvaru slovesa असणे asaṇé „být.“ Příklad:

Maráthsky:	मी बोलत आहे।
Transliterace:	Mí bólat áhe.
Doslova:	Já mluvící jsem. +more
Překlad:	Mluvím.

.

* Průběhový přítomný čas se tvoří z příčestí přítomného a přítomného tvaru slovesa असणे. * Průběhový minulý čas se tvoří z příčestí přítomného a minulého tvaru slovesa असणे. +more * Předpřítomný čas se tvoří z příčestí minulého a přítomného tvaru slovesa असणे. * Předminulý čas se tvoří z příčestí minulého a minulého tvaru slovesa असणे.

Slovosled

Výchozí slovosled je podmět - předmět - sloveso. Přívlastek se klade před podstatné jméno, které rozvíjí. +more Příslovečné určení obvykle stojí před slovesem nebo před předmětem, mnohdy ale také na začátku věty. Určení času se klade před určení místa. Záporky se zpravidla kladou před sloveso. Příklady:.

Maráthsky:	हे पुस्तका आहे।
Transliterace:	Hé pustaká áhé.
Doslova:	To kniha je. +more
Překlad:	To je kniha.

.

Slovní zásoba

Na rozdíl od hindštiny maráthština přejala méně slov z perštiny a arabštiny, místo toho si uchovala původní výrazy ze sanskrtu. V moderním jazyce je mnoho výpůjček z angličtiny, třeba „nádraží“ se řekne rajlvéstéšan.

Vzorový text

Reference

Externí odkazy

Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků. Albatros, Praha, 1989. Str. 150 - 151. * R. S. Deshpande, G. E. Salpekar: Teach Yourself Marathi. Hippocrene Books, New York, 2005.

Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Jazyky Indie Kategorie:Indoíránské jazyky Kategorie:Západní indoárijské jazyky