Slovosled

Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp. Toto pořadí není náhodné, ale řídí se podle typu jazyka určitými pravidly.

Typy slovosledu

Pevný a volný slovosled

Pevný slovosled je charakteristický zejména pro jazyky s omezenou nebo žádnou flexí. Má daná poměrně striktní pravidla řazení jednotlivých větných členů. +more Toto pořadí slouží k vyjádření vztahů mezi jednotlivými větnými členy. Jinými slovy, pořadím větných členů je dáno, co kdo dělá. Pevný slovosled mají například germánské jazyky.

Příklad (angličtina): :Peter saw Paul. - Petr viděl Pavla. :Paul saw Peter. - Pavel viděl Petra.

Volný slovosled je značně flexibilní, pořadí větných členů není pevně dáno, ale závisí hlavně na zapojení do kontextu. Hlavním principem volného slovosledu je aktuální větné členění. +more Volný slovosled nevyjadřuje, kdo co dělá, ale má schopnost vyjádřit různé významové rozdíly, důraz a postoje mluvčího. Volný slovosled je charakteristický hlavně pro flektivní (např. slovanské) a aglutinační (např. ugrofinské) jazyky, které k vyjádření vztahů mezi větnými členy využívají rozvinutého systému skloňování a časování (flexe).

Příklad (čeština): :Petr viděl Pavla. (Koho viděl Petr?) :Pavla viděl Petr. (Kdo viděl Pavla?)

Typy slovosledu z hlediska pořadí větných členů

Existuje 6 slovosledných typů jazyků podle toho, jak obvykle řadí ve větě podmět (subjekt, S), přísudek (sloveso, verbum, V) a předmět (objekt, O). Obvykle se označují kombinací uvedených tří písmen: * SVO - angličtina, čeština, němčina * SOV - japonština, korejština, turečtina, latina, ajmarština, yalë * VSO - arabština, keltské jazyky * VOS - fidžijština, malgaština, baure * OVS - apalaí, hixkaryana * OSV - warao

Nejčastěji se vyskytují první tři typy slovosledu. Jazyky se k jednotlivým typům přiřazují podle převládajícího typu slovosledu. +more Například němčina patří k typu SVO, ale ve vedlejších větách používá typ SOV.

I v jazycích s volným slovosledem lze najít typ slovosledu, který je základní, proto je možné např. češtinu přiřadit k typu SVO.

Levé a pravé větvení

Jazyky lze typologicky rozdělit také podle toho, zda převládá postavení rozvitých větných členů před jménem (levé větvení) či za jménem (pravé větvení). Srovnej např. +more anglické: : my mother's house - the house of my mother (dům mé matky).

Zatímco v angličtině se běžně používá levé i pravé větvení, čeština u složitějších konstrukcí upřednostňuje pravé větvení, které je všeobecně považováno za srozumitelnější. Srovnej: : rádiem řízené hodiny (podle angl. +more radio-controlled clock) - hodiny řízené rádiem.

Levé větvení je v češtině používáno zejména v odborné terminologii (mj. i pod vlivem angličtiny): : melanocyty stimulující hormon (angl. +more melanocyte-stimulating hormone; tj. hormon, který stimuluje melanocyty, nikoliv naopak, jak by mohl slovosled napovídat).

Odkazy

Reference

Související články

český slovosled * slovosled anglické věty * přívlastek shodný, v antepozici nebo v postpozici * věta (lingvistika) * aktuální větné členění * větný člen

Externí odkazy

Kategorie:Větná stavba *