Velký Berezný
Technology
12 hours ago
8
4
2
Author
Albert FloresVelký Berezný, také Velká Berezná je sídlo městského typu v ukrajinské Zakarpatské oblasti, na řece Uh, těsně u hranic se Slovenskem. Velký Berezný má kolem 7 500 obyvatel. Je součástí okresu Užhorod, do července 2020 byl centrem zaniklého okresu Velký Berezný. Od roku 1894 tudy vede železnice Užhorod-Sjanky-Lvov.
Na jihu městečko sousedí s obcí Malý Berezný, kde se nachází silniční hraniční přechod se Slovenskem.
Místní části
Název | |||
---|---|---|---|
transkkript do latinky | ukrajinsky | česky/slovensky | maďarsky |
Behendjacka Pastiľ | Бегендяцька Пастіль | Beginďatská Pastiľ, Begenďat Pastiľ | Alsópásztély, Begengyátpásztély |
Knjahynja | Княгиня | Kňahynín, Kňahinina | Csillagfalva, Knyahina |
Kosteva Pastiľ | Костева Пастіль | Kosťova Pastiľ, Kosťeva Pastiľ | Nagypásztély, Kosztovapásztély |
Roztocka Pastiľ | Розтоцька Пастіль | Roztocká Pastiľ, Roztoka Pastiľ | Felsőpásztély, Rosztokapásztély |
Ruskyj Močar | Руський Мочар | Močár, Ruský Močar | Oroszmocsár |
Zabriď | Забрідь | Zábroď | Révhely, Zábrogy |
Stryčava | Стричава | Stričava | Eszterág, Sztricsava |
Historie
Místo bylo poprvé zmíněno v roce 1409 a poté v roce 1427 bylo v souvislosti s majetkem Drugethů; bylo uvedeno jako Nagberezna.
Město patřilo k Horním Uhrám až do rozpadu Rakouska-Uherska. V roce 1910 zde žilo oficiálně 2822 obyvatel, z nichž 1120 mluvilo rusínsky, 930 německy, 426 maďarsky a 300 slovensky. +more Během 1. světové války zde byl založen vojenský hřbitov, na kterém je pohřbeno 258 vojáků. V letech 1918-1938 bylo město součástí Československa, jako jedno z nejmenších okresních měst tehdejší Podkarpatské Rusi. V roce 1937 zde žilo 2989 obyvatel, z toho 1290 Rusínů, 543 Čechů a 876 Židů.