Debrecín

Debrecín je město ve východním Maďarsku. Je správním městem župy Hajdú-Bihar. Žije zde obyvatel. Je tak druhým největším maďarským městem. Debrecínu se přezdívá „kalvínský Řím“, kvůli protestantskému reformovanému vyznání zdejšího obyvatelstva. Po městu jsou také pojmenovány Debrecínské párky.

Název

Město je poprvé připomínáno v roce 1235 pod názvem Debrezun. Podle jedné z teorií je slovanského původu a odvozené od slova dobrý, např. +more srovnatelně s polským názvem města Dobrzyca. Též mohlo vzniknout zkomolením původního slovanského označení jako dobře ceněné místo nebo místo s dobrou zemí. Podle jiné teorie je turkického původu, a to od slova debresin, které označuje život nebo stěhování.

Přírodní poměry, poloha a klima

Debrecín leží ve východní části země, při hranici s Rumunskem, na rozhraní dvou regionů: Hajdúhát a Nyírség. Je umístěn 190 km východně od Budapešti a 30 km od rumunských hranic. +more Město Nyíregyháza je vzdálené 46 km severně. Západně od Debrecínu se nachází národní park Hortobágy.

Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 10 °C ročně. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou roční teplotou 20 °C a nejchladnější leden s teplotou −2 °C.

Historie

Nejstarší dějiny

Okolí města bylo osídleno již v prehistorických dobách. V lokalitě se vystřídala řada kmenů a kultur (např. +more Vandalové, Gótové, Sarmati, Avaři a další. Vojenský tábor zde měla v blízkosti dnešního města také Římská říše. Když sem na konci 9. století dorazili Maďaři, nalezli zde slovanskou/staroslovenskou kolonii. Bohatství města bylo založeno na soli, obchodu s kožešinami a chovu dobytka. Na místě současného Debrecínu se nacházela malá osada ještě před mongolským vpádem do Evropy. Růst zaznamenalo i po něm, vzniklo spojením tří menších vesnic. V druhé polovině 13. století se tak stal středověkým městem. V roce 1361 uherský král Ludvík I. udělil občanům města právo volit si vlastní radu a zastupitelský sbor. Tím byl založen začátek místní samosprávy.

Novověk

Na počátku 15. +more století byl Debrecín pod nadvládou Štěpána Lazareviće a později Đurađa Brankoviće. Žilo zde okolo čtyř tisíc lidí. Město se rozvíjelo okolo hlavní třídy/náměstí (Piac), které vede severo-jižním směrem. Za domy se potom nacházel příkop. V letech 1450 až 1507 patřil rodině Hunyadiů. Obratnou politikou bylo město ušetřeno rabování a tureckých vpádů. Vzhledem k své poloze na východě dnešního Maďarska (a také Panonské nížiny) však bylo (ještě díky chybějícímu opevnění) snadným cílem pro postupující Turky. Čas od času tak byl před útočníky chráněn buď samotnými Turky, nebo sedmihradským knížetem. V roce 1558 se dostal nakonec pod nadvládu Osmanů. Až do druhé poloviny 17. století byl centrem místní správní jednotky (sandžaku). Během turecké nadvlády se zde i díky jisté otevřenosti města rozšířily myšlenky kalvinistické reformace. Velký podíl na tom měl Péter Juhász, který zde působil. Nástup nového vyznání přinesl nárůst vzdělanosti a potřebu nových knih. V Debrecínu se proto začaly také knihy tisknout. Období rozvoje a slávy města ale ukončila Velká turecká válka. Během ní se zhroutila bezpečnostní rovnováha v regionu. Přicházely stále častější nájezdy na Debrecín, které zruinovaly místní obchod.

Po osvobození mu byla v roce 1693 z rozhodnutí Leopolda I. +more navrácena městská práva. Od roku 1715 potom v Debrecíně působí Piaristé. V této době zde již stála univerzita (předchůdce současné vysoké školy), která spadala pod místní protestantskou obec. Protestantské církve zde měly poměrně značný počet věřících, což vedlo ke konfliktům mezi městem a vládou za vlády Marie Terezie. Město muselo platit vysoké clo a na jeho rozvoj bylo vynakládáno méně prostředků. m Na konci 18. století žilo v Debrecínu třicet tisíc lidí. Nárůst obyvatelstva znamenal proměnu středu města. Za domy, které byly přivrácené k hlavní třídě (Piac) se nacházely zahrady a sady. Ty byly postupně vytlačovány dále od města, za původní příkop. Namísto původních zahrad byly z hlavní třídy vedeny nové ulice a vznikaly také další domy. Dařilo se také vinařství. Ekonomicky zde významnou roli hrál obchod s dobytkem.

19. století

V roce 1840 se v Debrecínu usadili první Židé, ačkoliv o povolení žít ve městě žádali již na konci 18. +more století. O několik desítek let později získali povolení kupovat půdu a nemovitosti. Roku 1896 byla otevřena na třídě Ference Deáka i místní synagoga. Do roku 1919 činili Židé 10 % obyvatel Debrecínu, zhruba deset tisíc lidí.

Piac Utca v roce 1910 Po dobytí Budy bylo od ledna 1849 hlavním městem maďarské revoluce a boje za nezávislost. +more Po porážce Kossuthovy armády u města Mór bylo rozhodnuto přesunout hlavní stan právě sem. Lájos Kossuth prohlásil Debrecín za strážce maďarské svobody. Zde uherský sněm prohlásil nezávislost Uher a svrhl Habsburky z trůnu. Jedna z posledních bitev proběhla na západním okraji města. Samotný Debrecín nebyl během revoluce nejspíše nikterak závažněji poničen. V roce 1857 byla do města zavedena železnice ze Szolnoku. Díky ní později vznikly první moderní továrny, které dále iniciovaly populační růst. Rostly nové měšťanské domy, banky, nemocnice, kostely a vše, co město závěru 19. století potřebovalo k svému životu. Roku 1869 začaly vycházet první noviny. V roce 1884 zde byla zprovozněna parní tramvaj. Rychlý růst města a jeho modernizace však měly své limity, neboť i přes skromnou industrializaci okolí byl celý region především zemědělského charakteru. Trend rozvoje tak byl mnohem méně výrazný, než např. v Budapešti, která rychle směřovala k jednomu milionu obyvatel. I přesto se ale počet obyvatel mezi lety 1890 a 1910 téměř zdvojnásobil. V druhém uvedeném roce navíc začala působit v Debrecíně moderní univerzita.

20. století

Kasárna Františka Josefa I. +more v Debrecínu. Po první světové válce se Debrecín ocitl poblíž nově ustanovené hranice s Rumunskem. Jeho "rivalské město" Oradea se ocitlo na území cizího státu. Hranice byla vytyčena cca 30 km východně od města. Na rozdíl od např. Segedína však územní změny nedopadly na samotné město v takové míře, neboť okolní vesnice a další města v blízkosti Debrecína zůstala ještě na území Maďarska. Roku 1919 byl v souvislosti s chaosem po rozpadem Rakousko-Uherska okupován rumunskou armádou. To vyvolalo mezi místním obyvatelstvem míru nevole a protesty. Ještě v témže roce překonal počet obyvatel Debrecína sto tisíc.

Meziválečné období přineslo mírný rozvoj infrastruktury, např. výstavbu stadionu. +more Debrecín se začal více orientovat na cestovní ruch a školství. Nový rekreační areál vznikl ve Velkém lese . V roce 1920 překročil počet obyvatel hranici sta tisíc.

Těžké škody městu přinesla až druhá světová válka. Město bylo několikrát bombardováno. +more Zhruba dvě třetiny Debrecína byly závažně poškozeny a okolo polovina všech domů se změnila v ruiny. V závěru roku 1944 přes město postupovala Rudá armáda, která jej dne 20. října 1944 také obsadila (tzv. Debrecínská operace). Před dobytím Budapešti zasedal v Debrecíně jednou také maďarský parlament a byla zde ustanovena i dočasná vláda.

Po skončení konfliktu byla realizována dlouhodobá a nákladná obnova města. Některé lokality byly kompletně přebudovány jako panelová sídliště (např. +more Libakert, Vénkert, Tócóskert apod. ) Modernistická výstavba se nevyhnula ani středu města. V 50. letech 20. století bylo v okolí Debrecínu investováno ve značné míře i do rozvoje průmyslu. Byla zde vybudována továrna na kolečková ložiska, na lékařské vybavení (Medicor) a továrna na výrobu léků (Biogal). Celkem vzniklo za jen za první dvě dekády období Maďarské lidové republiky v Debrecínu asi 25 tisíc pracovních míst. Místní podniky byly nicméně orientovány především na trhy ve východní Evropě nebo v tehdejším SSSR. Jednalo se hlavně o velké závody a těžký průmysl. V samotném Debrecínu převyšoval podíl těžkého průmyslu celonárodní průměr.

V roce 1956 se místní studenti přidali k protestu proti dobovým poměrům. Došlo ke střelbě, následně se během podzimu začalo stále více lidí přidávat na stranu protestujících. +more Situaci skončila až sovětská invaze do Maďarska v listopadu téhož roku.

V roce 1982 dosáhl počet obyvatel Debrecína dvou set tisíc. Modernizace města a výstavba panelových sídlišť se nevyhnula ani jemu. +more Obytné soubory vyrostly nicméně dále od centra města. Přestavovány byly ale i některé třídy v samotném centru, např. Csapó utca. Město tak dodnes nemá kompatní historické jádro, jako řada jiných maďarských měst. V roce 1985 byla poté zprovozněna trolejbusová síť.

Ekonomický rozvoj města v 90. letech poznamenala hospodářská a politická transformace. +more Debrecín se stal městem, které je v Maďarsku vnímané především jako brána do sousedního Rumunska, v souvislosti se vstupem Maďarska do EU a pozdějším vstupem východního souseda nicméně došlo k provázanosti místní ekonomiky s rumunskou. Později byla postavena i dálnice přímo k rumunské hranici. V 90. letech bylo postaveno také konferenční centrum Kölcsey Center.

21. století

V roce 2002 byla otevřena sportovní hala főnix, odkazující mimo jiné na bájného ptáka fénixe, symbol města. Roku 2004 se Debrecín ucházel o titul Evropského města kultury.

V roce 2017 město zařadil časopis Lonely Planet do seznamu top 10 destinací pro baťůžkáře.

Dnes je Debrecín známý rozmanitým kulturním životem, například barvami hýřícím Květinovým karnevalem 20. +more srpna, jazzovými dny a Letní univerzitou pro cizince, kteří se chtějí naučit maďarsky. Centrum města bylo kompletně přebudováno, vznikla pěší zóna s ohromnou kašnou. V roce 2023 postoupil Debrecín do finále výběru Evropského města kultury, nicméně neuspěl. Porazilo jej město Veszprém.

Obyvatelstvo

Podle údajů ze sčítání lidu 2011 činil celkový počet obyvatel Debrecínu 211 320 osob. 38,6 % obyvatel župy Hajdú-Bihár žije právě v Debrecíně. +more 209 782 z nich uvedlo svůj mateřský jazyk jako maďarštinu. 84 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti, 0,6 % k romské, 0,3 k německé a 0,2 % k rumunské. 15,1 % obyvatel neuvedlo svojí národnostní příslušnost.

Z náboženského hlediska se 24,8 % obyvatel hlásí ke kalvinismu, 11,1 % k Římskokatolické církvi, 5,1 % k Řeckokatolické církvi, 0,4 % k baptismu. Řeckokatolická církev je přítomna od počátku +more_století'>20. století, kdy několik set lidí tohoto vyznání migrovalo do města. Zhruba čtvrtina debrecíňanů (25,55 %) hodnotu neuvedla, další čtvrtina není nábožensky aktivní. Mezi lety 1814 až 1944 žila v Debrecíně rovněž i méně početná komunita židů, která z velké části nepřežila druhou světovou válku a holocaust. V létě 1944 byli místní židé deportování do koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz), předtím ale byli sestěhováni do ghetta. Několik tisíc z nich přežilo a emigrovalo do Izraele po roce 1948. Malá židovská komunita se udržela ještě na venkově v okolí.

Historický vývoj počtu obyvatel

1850 - 30 306 * 1857 - 36 283 * 1869 - 46 111 * 1880 - 51 122 * 1890 - 56 940 * 1900 - 70 377 * 1910 - 87 221 * 1920 - 97 933 * 1930 - 111 778 * 1940 - 119 608 * 1950 - 110 963 * 1960 - 129 834 * 1970 - 162 313 * 1980 - 191 494 * 1989 - 219 251 (nejvyšší počet obyvatel) * 1990 - 212 235 * 2000 - 203 648 * 2008 - 205 084 * 2021 - 200 974

Ekonomika

Tradiční byl vždy průmysl potravinářský, později ve 20. století se zde investovalo do výstavby závodů na výrobu součástek do automobilů. +more Průmyslové oblasti se nacházejí buď v blízkosti železničních tratí, nebo (novější) při dálnici M35 na západním okraji Debrecínu.

V Debrecínu má být zprovozněn automobilový závod společnosti BMW, vybudovaný náklady 1 miliardy eur, dodávat součástky by měl v roce 2025. Čínský investor zde také v třetí dekádě +more_století'>21. století budoval závod na výrobu baterií do elektromobilů. Umístěn má být v jižním průmyslovém parku. Mezi zahraniční investory, kteří jsou v Debrecínu přítomni, patří také Thyssenkrup, Diehl Aviation, Krones Continental a další.

V 90. letech +more_století'>20. století se město v souvislosti s ekonomickou transformací rozhodlo rozšiřovat a modernizovat místní brownfieldy. Na rozdíl od jiných maďarských měst nebyl nikdy Debrecín centrem rozsáhlého industrializačního programu (např. jako Miskolc), což usnadnilo transformační proces a odstranilo problémy s rekvalifikací tisíců dělníků. Město se snaží i nadále být atraktivní pro zahraniční investory. Jen v nedávné době získal Debrecín zahraniční investice za 2 miliony eur, vzniknout má 8000 pracovních míst.

V Debrecínu se měla také vyrábět vakcína Sputnik V v ruské licenci, závod v rámci místní univerzity měl být dokončen do konce roku 2022.

Mezi pravidelné veletrhy a akce hospodářského významu patří Mezinárodní farmářský veletrh

Kultura a pamětihodnosti

Pamětihodnosti

Budova okresní knihovny. +more Jedna z ulic ve městě. Palác na hlavním náměstí. * Velký reformovaný kostel ( - klasicistní stavba z let 1819-1821; symbol města a s kapacitou 3 000 míst, největší kostel kalvínského vyznání v Maďarsku. * Malý reformovaný kostel - původní sídlo kalvínské církve, stavba z roku 1726 přestavěna; na Kálvin tér - Kalvínově náměstí * Kolej reformované církve - založena r. 1568, po požáru města z r. 1802 do roku 1816 přestavěna v klasicistním stylu. * Katedrální kostel sv. Anny - římskokatolický pozdně barokní kostel z r. 1746, při něm někdejší piaristická kolej, nyní sídlo spojené římskokatolické diecéze Debrecín-Nyíregyháza * Červený kostel - cihlová stavba v Kossuthově ulici . * Řeckokatolický chrám - na Attilově náměstí (Attila tér), * Déri-Múzeum - muzeum města a galerie s velkou sbírkou maleb a soch, historizující budova z 20. let 20. století * Hotel Aranybika (Zlatý štír) - založen r. 1915, větší část dostavěna za socialismu, v Bartókově sále se pořádají koncerty * Csokonai Színház - divadelní a operní dům, postaven v letech 1861-1865. Nese název po Mihálym Csokonaiovi * Termální lázně * Univerzita Debrecín - také Univerzita Lajose Kossutha na Egyetem tér (Univerzitním náměstí), hlavní budova a sídlo rektorátu * Ortodoxní synagoga, postavena r. 1894; v ulici Pásti utca * Větrný mlýn Hortobágy szélmalom (nyní Malom hotel) - na rohu Böszörményi út, kdysi největší ve střední Evropě, poškozený přestavbou na hotel * Mizarlik - budova krematoria s parkem a jezírkem * Lesní železnice Zsuzsi, nacházející se v blízkosti města. * jezero Békás s parkem, nejstarší chráněné přírodní území ve městě. * Univerzitní botanická zahrada, založená roku 1928. * Divadlo Csokonai-forum, které bylo dokončeno roku 2022 po 14 letech výstavby. * Architektonicky zajímavý veřejný hřbitov , postavený v roce 1932.

Kulturní instituce

Od 16. století je Debrecín duchovním a kulturním centrem regionu, o což se postarala především reformace a místní univerzita. +more Jako centrum žurnalistiky ve druhé polovině 19. století přitahoval i řadu v té době v Uhersku významných novinářů (Gábor Oláh, Magda Szabóová, Miklós Tóth-Máté) apod.

V roce 1789 byla v Debrecínu založena Společnost Národního divadla, která svá představení pořádala v aréně pro hosty Fehér Ló (na místě dnešního župního domu). Později bylo postaveno i kamenné divadlo. +more Mezi známé osobnosti maďarského divadla, které zde vystupovaly, patří např. Jenő Krémer, Ernő Bércky, Lili Rózsa, Kálmán Rózsahegyi, nebo Gyula Csortos).

Pro potřeby výstav a dalších kultruních událostí slouží budova MODEM, která byla otevřena v roce 2006. Kromě toho se zde konají různé hudební akce, literární večery apod. +more V roce 2020 se v budově konala akce Little Night Slam, kde se šampiony staly týmy Talented a Other Slam reprezentované Annou Katschthaler a Szabolcs Tóthem.

Kulturní akce

Každý rok se pravidelně od roku 1966 v závěru srpna koná v Debrecínu karneval květin. Mezi další pravidelné kulturní akce patří debrecínské Jazzové dny, dále soutěž chórů Bély Bartóka a Mezinárodní festival vojenské hudby.

Z Debrecínu je původem maďarská skupina Tankcsapda.

Město bylo dříve součástí župy Hajdú. Den města se slaví 11. dubna

Doprava

Debrecín je významnou silniční i železniční křižovatkou.

Železniční trati směřují do měst Tiszalök, Nyíregyháza, Nyírbátor, do rumunského Valea lui Mihai, Püspökladány a Füzesabony. Hlavní železniční nádraží představuje velkolepá modernistická budova, která byla dokončena roku 1961 a nahradila za druhé světové války zničené nádraží při bombardování. +more V okrajových částech Debrecínu se nachází různé železniční zastávky (Debrecen-Csapókert, Debrecen-Kondoros, Debrecen-Szabadságtelep a Tócóvölgy). Město má celkem 18 vlakových nádraží a zastávek. Z Debrecenu pravidelně směřoval vlak Hortobagy do Vídně.

Město má přímé dálniční spojení s Budapeští a Rumunskem prostřednictvím dálnice M3 (do Budapešti) a dálnice M35 (do Oradei v Rumunsku). Jen z okolí do 40 km od města denně dojíždí za prací a zábavou do Debrecína 35 000 lidí, 10 000 z nich automobilem a zbytek veřejnou dopravou. +more Na 1000 obyvatel města připadá 310 automobilů.

V blízkosti Debrecína se nachází i mezinárodní letiště, které bylo v poslední době kompletně rekonstruováno. Od roku 1994 investovalo město Debrecín do jeho rozvoje 5 miliard HUF. +more Letiště před koronavirovou pandemií v roce 2020 odbavovalo ročně 380 000 cestujících.

Městskou dopravu zde zajišťují tramvaje (dvě tramvajové linky na jedné trati; provoz parní tramvaje byl zahájen roku 1884), trolejbusy a autobusy. Výhledově je zvažována myšlenka mezistátní meziměstské tramvajové trati do rumunského města Oradea. +more Městskou dopravu využívá 35 % obyvatel města. Provozovatelem je společnost vlastněná městem.

V roce 2016 byl v Debrecínu iniciován bikesharingový program s názvem Unibike. Síť cyklistických stezek je dobře rozvinutá především v severní části města.

Školství

Debrecín je od 16. století intelektuálním a kulturním centrem svého regionu. +more Tento status získalo město díky dlouhé tradici vlastní univerzity i přítomnosti protestantství. Debrecín je dnes jedním z největších univerzitních center v zemi, s nejstarší univerzitou v Maďarsku. Ta má 14 fakult celkem a roční rozpočet ve výši cca 123 miliard HUF. Studuje zde většina (4 200) zahraničních studentů z maďarských univerzit. Univerzita má vlastní kampus, který leží na severním okraji města.

V Debrecínu studuje celkem několik desítek tisíc studentů na různých typech škol.

Sport a rekreace

V severní části města se při univerzitním kampusu a velkém lese nachází rozsáhlý areál určený pro různé sporty a rekreaci. Jeho součástí jsou fotbalové stadiony, lázně, zoologická zahrada, divadlo pod širým nebem apod.

Nejnámějším fotbalovým týmem z města je Debreceni VSC. Hraje na moderním stadionu, který byl dokončen roku 2014 . +more Barvy týmu jsou červená a bílá. Tým vyhrál maďarskou ligu v letech 2005, 2006, 2007, 2009, 2010 a 2012. Známý je také pod přezdívkou Loki, která odkazuje na název Lokomotiva z období před rokem 1989.

Od roku 2000 se v Debrecíně konalo přes 10 významných sportovních akcí, mezi které patří např. Evropské mistrovství mužů a žen v gymnastice nebo Mezinárodní šampionát atletiky mládeže. +more Město se také neúspěšně ucházelo o pořádání 1. olymijských her mládeže. .

Galerie

Soubor:Debrecen-nagytemplom2. jpg|Velký reformovaný kostel Soubor:Megyeszékhely - Hajdú-Bihar megye - Debrecen. +morejpg|Centrum s Velkým reformovaným kostelem Soubor:St. Anna Kirche Debrecen. jpg|Katedrála sv. Anny Soubor:"Hortobágy" szélmalom (5221. számú műemlék) 3. jpg|Hotel Větrný mlýn Soubor:Universität Debrecen Nr. 3. jpg|Univerzita Soubor:Déri Múzeum (5226. számú műemlék) 2. jpg|Muzeum Déri Soubor:Krematórium Debrecen. JPG|Krematorium.

Osobnosti

Rodáci * Zsolt Baumgartner (* 1981), jezdec Formule 1 * Mihály Fazekas (1766-1828), spisovatel * Mihály Flaskay (* 1982), plavec * Imre Lakatos (1922-1974), filozof * Paul László (1900-1993), architekt * Magda Szabóová (1917-2007), spisovatelka * Miklós Kocsár (* 1933), skladatel * Chaim Michael Dov Weissmandl (1903-1957), rabín, v době 2. světové války velmi aktivní v úsilí o záchranu Židů * Mihály Csokonai Vitéz (1773-1805), bástník

Žijící ve městě

* Endre Ady (1877-1919), básník * Mihály Csokonai Vitéz (1773-1805), básník * Géza Hofi (1936-2002), komik * Sándor Szalay (1909-1987), fyzik * Árpád Tóth (1886-1928), básník

Partnerská města

Odkazy

Literatura

Gábor Kozma: Place marketing in Hungary: The case of Debrecen

Reference

(zčásti)

Související články

Hajdú-Bihar * Tramvajová doprava v Debrecínu * Trolejbusová doprava v Debrecínu

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20180504081458/http://www.deol.hu/]DEOL - Debrecen Online[/url] * [url=http://www.madarsko.cz/zeme-lazni,-madarske-lazne/debrecen/]Maďarsko.cz - Debrecen[/url]

Kategorie:Okresní města v Maďarsku Kategorie:Obce v župě Hajdú-Bihar