Otto Francl

Otto Francl (rodné jméno: Frantzl) (10. června 1896, Pohořelice (okres Břeclav) - 8. července 1950, Brno) byl příslušník československých legií v Rusku. Po návratu do Československa se stal vojákem z povolání. Během protektorátu se zapojil do domácího odboje (Obrana národa), byl zatčen a odsouzen k doživotí. Po druhé světové válce se vrátil k důstojnickému sboru, byl povýšen do generálské hodnosti ale jeho podlomené zdraví mu nedovolilo dožít se vysokého věku. Zemřel ve svých 56 letech.

Život

První světová válka

Otto Francl se narodil 10. +more června 1896 v Pohořelicích v okrese Mikulov. Po vypuknutí první světové války musel narukovat do rakousko-uherské armády a byl převelen na ruskou frontu. Tady dosáhl hodnosti kadeta u 40. pěšího pluku. Do nepřátelského zajetí padl dne 5. června 1916 (Olyka) a do řad příslušníků československých legií na Rusi se přihlásil dne 1. března 1917 (Makarjev, Kostromsk). V československých legiích na Rusi sloužil od 1. srpna 1917 a to u 6. střeleckého pluku (2. roty) v hodnosti kandidáta na praporčíka. Svoji legionářskou vojenskou kariéru zakončil v hodnosti nadporučíka u 6. střeleckého pluku. Formálně byl vyřazen z legionářské evidence 20. června 1920.

První republika a protektorát

Po návratu do Československa se stal vojákem z povolání v prvorepublikové armádě. Rok 1938 jej zastihl v činné službě v hodnosti podplukovníka ve funkci velitele praporu Stráže obrany státu (SOS) Užhorod. +more Po 15. březnu 1939, vyhlášení protektorátu a likvidaci (rozpuštění) československé armády působil jako aktuárský ředitel. Záhy po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil (od 26. května 1939) do řad členů domácí vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa (zemské velitelství, funkce velitele úderné roty). Zpočátku byl jeho velitelem generál František Slunečko, později spadal velitelsky pod plukovníka generálního štábu Václava Lysáka. Otto Francl se podílel na vytváření úderných oddílů v Brně a v krajích, taktéž organizoval nelegální výrobu ručních granátů zamýšlených pro pouliční boj, zabýval se shromažďováním a ukrýváním zbraní, jakož i zpravodajskou činností, při níž získával a vyhodnocoval zprávy vojenského charakteru. Také rozšiřoval ilegální tiskoviny. Gestapo jej zatklo v Brně 19. března 1940. Lidový soud (Volksgericht) v Berlíně jej 3. prosince 1941 odsoudil za odbojovou činnost k doživotnímu trestu odnětí svobody a k doživotní ztrátě čestných občanských práv. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: František Blabolil (trest smrti), Jaroslav Konopásek (5 let káznice), Václav Kratochvíl (6 let káznice) a Václav Lysák (trest smrti).

Po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války se Otto Francl vrátil do osvobozeného Československa 22. května 1945. +more Byl zasažen otevřenou tuberkulózou (TBC) a i když prodělal půlroční léčení v sanatoriu Na Pleši, nebyl jeho dlouhodobý zdravotní stav trvale uspokojivý, což se později projevilo tím, že ještě v listopadu roku 1947 zůstával v domácím lékařském ošetření. V roce 1946 měl již hodnost brigádního generála a funkci zatímního posádkového velitele v Brně. Otto Francl je znám jako autor základní práce o Obraně národa na Moravě. Za účast v první světové válce a domácím odboji za druhé světové války byl nositelem mnoha vojenských řádů a vyznamenání. Zemřel 8. července 1950 ve vojenské nemocnici v Zábrdovicích. Je pochován na Ústředním hřbitově města Brna, Vídeňská 96, skupina 41, řada 2, hrob číslo 105.

Vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1918 mdz (ministerstvo války, 11. +more března 1921, dekret číslo 9036); * Řád Štefánika s meči mdz (velitel 2. střelecké divize na Rusi, 1919, číslo 13131); * Medaile vítězství Sibiř - Bachmač (ministerstvo národní obrany, číslo 2644/22); * Revoluční medaile rm (ministerstvo války, 30. listopadu 1920, číslo 37693); * Československý válečný kříž 1939 čvk (prezident republiky, 15. dubna 1946, číslo 21473/46); * Medaile za chrabrost čvk (prezident republiky, 15. dubna 1946, číslo 12715/46); * Československá vojenská medaile za zásluhy I. stupně čvk (prezident republiky, 15. dubna 1946, číslo 11685); * Bachmačská medaile čvk (ministerstvo národní obrany, 7. března 1948, číslo 395/48); * Slovenská medaile za věrnost (ministerstvo národní obrany, slovenská národní rada, číslo 761/2251/47); * Spojenecká medaile z roku 1918 wwv a * další pamětní medaile.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

František Blabolil * Jaroslav Konopásek * Václav Kratochvíl * Václav Lysák

Externí odkazy

Monografie: „Obrana národa na Brněnsku 15. 3. +more 1939 - 29. 2. 1940“ * „Místa zkropená krví. Kounicovy Studentské koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940-1945“ * „Album bývalých příslušníků a zakladatelů 6. střeleckého Hanáckého pluku“ * „Matriky, Pohořelice. Narození 1892-1906“ * „Národní výbor města Brna - Kartotéka domovského práva, Brno 1850-1948“ * Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války) * Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války).

Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Českoslovenští legionáři Kategorie:Velitelé praporů Stráže obrany státu Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914-1918 Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Bachmačské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Řádu sokola Kategorie:Narození 1896 Kategorie:Narození 10. +more června Kategorie:Narození v Pohořelicích Kategorie:Úmrtí 1950 Kategorie:Úmrtí 8. července Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Muži.