Bečej

Bečej (v srbské cyrilici Бечеј; maďarsky Óbecse) je město v srbské Vojvodině na řece Tise, na hranici mezi regiony Banátu a Bačky. V roce 2011 mělo město 23 985 obyvatel. Administrativně je součástí Jihobačského okruhu.

Obyvatele města tvoří Srbové a Maďaři, přibližně v poměru 1:1.

Historie

Oblast byla osídlena již v pravěku, což dokládají nálezy z období neolitu. Sarmati a Avaři zde pak zanechali svá pohřebiště. +more V 8. a 9. století se v oblasti nacházelo několik vesnic, jejichž pozůstatky byly nalezeny při vykopávkách.

Město je poprvé připomínáno k roku 1091; vzniklo z podhradí, které se postupně vytvářelo okolo ostrova na řece Tisa, kde se nacházela středověká pevnost. Jeho název se nejspíše vyvinul od jména uherských šlechticů, kterým patřily okolní pozemky. +more Původní sídlo se nalézalo ale několik kilometrů od centra současného Bečeje.

Až do roku 1551 bylo součástí Uherska (po nějakou dobu se jej zmocnil srbský vládce Đurađ Branković), a hned záhy postupující Osmanská říše. Po podpisu Karlovického míru v roce 1699 a ústupu Turků se stalo součástí tzv. +more Vojenské hranice (též známé jako Krajina) v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska). Přišla sem řada srbských osadníků v souvislosti se znovuosidlováním Dolních Uher po turecké okupaci. V rámci smlouvy s Turky byla stržena původní pevnost. Původní maďarský název v této době zněl Bécse Sánc (Bečejská šance).

Roku 1703 získalo první školu se srbským vyučovacím jazykem a v roce 1765 s jazykem maďarským. Až do roku 1745 (kdy jej nechala zrušit císařovna Marie Terezie) zde sídlil hraničářský pluk.

V revolučním roce 1848 zde probíhaly střety mezi maďarskými vzbouřenci, srbskými povstalci a Jelačićovým vojskem.

V roce 1854 zde vypukl rozsáhlý požár, kterému padlo za oběť 200 místních domů.

Od roku 1918 bylo město součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. Nejprve v rámci ní spadala pod Bělehradský okruh, poté pod dunajskou bánovinu. +more Dnes je součástí Srbska. Průmyslové podniky zde vznikly v meziválečném období.

Kultura a kulturní památky

Nedaleko Bečeje se nachází Zámek Fantast. Ve městě působí také knihovna (založena v roce 1863) a sídlí zde městské muzeum . +more Mezi kulturní akce ve městě patří tzv. Květnové hry .

Místní pravoslavný kostel je zasvěcen svatému Jiří . Mezi další památky patří památník krále Petra I. +more Karađorđeviće (král sjednotitel).

Doprava

Městem prochází západo-východním směrem silnice celostátního významu č. 15, která napojuje Bečej na města Srbobran a Vrbas na západě a na města Novi Bečej a Kikinda na východě. +more V témže směru by ji měla doplnit výzhledově nová dálnice s neformálním názvem Úsměv Vojvodiny . Místní autobusová dopravní společnost nese název Bečejprevoz.

Bečej je regionálním železničním uzlem. Lokální trati, které byly vybudovány za doby existence Rakousko-Uherska, vedou do Kikindy, Žabalje (a dále do Nového Sadu) a Srbobranu. +more Provoz je udržován jen na velmi malé části z nich, např. do Kikindy.

Z jižní strany ústí do Tisy na okraji města také Velký báčský kanál.

Významní rodáci

Melinda Nadjová Abonjiová, německy píšící spisovatelka * Mór Than (1828-1899), malíř

Partnerská města

Galanta, Slovensko

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Srbsku Kategorie:Jihobačský okruh Kategorie:Sídla na Tise