Subotica

Subotica je město na severu Srbska, je to druhé největší město v autonomní provincii Vojvodina (větší je jen Novi Sad, metropole oblasti). Nachází se v historickém regionu Bačka. Subotica je kulturním centrem maďarské a chorvatské národnostní menšiny a jedním z center etnické skupiny Bunjevců.

Zároveň je to správní centrum pro Severobačský okruh a nejsevernější město v Srbsku.

Poloha

Město se nachází na severním okraji Srbska v Panonské nížině, 7 km jižně od maďarsko-srbské hranice, při hlavním silničním a železničním tahu mezi městy Budapešť a Bělehrad (zhruba v jeho polovině). Ze severu jej obklopují lesy (a přírodní rezervace Subotička peščara), z jihu otevřená krajina, která je intenzivně zemědělsky využívána. +more 8 km východně od města se rozkládá Palićské jezero. Nadmořská výška města činí 109 m n. m. Rozloha města (včetně všech jeho městských částí a dalších přilehlých oblastí) činí 1008 km², z toho 123 km² tvoří urbánní zóna.

Subotica se nachází 41 km jihozápadně od Segedínu, 165 km jižně od Budapešti, 80 km jihovýchodně od Szekszárdu, 92 km severně od Nového Sadu a 168 km severozápadně od Bělehradu.

Klimatické poměry

Město (stejně jako celá jižní část Podunajské nížiny) má prvky kontinentálního klimatu, které představují: chladné zimy, teplá léta a proměnlivost srážek v různých ročních dobách. Průměrná roční teplota zde činí 11,4 °C, relativní vlhkost vzduchu 69 %, počet deštivých dní činí 105 a úrhn srážek 491,3 mm.

Dějiny

Subotica je poprvé v písemných pramenech zmiňována 7. +more května roku 1391, nicméně místo bylo osídleno jistě v dřívějších dobách. Středověký vývoj dějin města je nezbytné odvozovat ze skutečnosti, že Subotica jako se jihouherské město nacházela poblíž hranic s Osmanskou říší, která podnikala na sever časté výboje a v mnoha případech i úspěšné.

Mapa města z roku 1911 Válečný chaos vedl k častému stěhování obyvatelstva, díky čemuž se v Subotici kromě Maďarů objevili také Němci, Slováci, Židé, Bulhaři a Srbové. +more Vrchnost se často střídala, stejně jako jméno města. Od původního Zabadka z roku 1391 se vystřídalo více než 200 názvů, nicméně vzhledem k tradici používání latiny v Uhersku jsou nejpoužívanějšími z jmen Szent-Maria, Maria-Theresiopolis, Maria Theresiastadt a samozřejmě maďarské Szabadka a do srbštiny přeložené současné jméno - Subotica.

Jako město vybudované na významných obchodních trasách se stala Subotica místem mnohých historických událostí. Sedmihradský vévoda János Pongrác zde proto vybudoval v roce 1740 pevnost. +more Avšak ani ta nebyla ušetřena vlivu času a agresivitě lidí. Pozůstatky této pevnosti jsou dodnes dochovány; část tehdejší zdi je nyní součástí věže františkánského kostela.

Turci město obsadili roku 1542 a vládli až do roku 1686, kdy byla Subotica spolu s celým Uherskem obsazena vojsky Habsburské monarchie. V roce 1743 prohlásila Marie Terezie Subotici svobodným stoličným městem a roku 1779 rakouský císař vyhlásil, že je Subotica svobodným královským městem. +more Roku 1845 získalo město současný název (maď. Szabadka podle dne v týdnu soboty). V roce 1853 zde bylo vybudováno první divadlo, roku 1869 přijel do města první vlak. Součástí Uherska město zůstalo až do roku 1918, kdy se stalo součástí Království SHS a později Jugoslávie. Konec Rakousko-Uherska v Subotici znamenal příchod francouzské armády dne 13. listopadu 1918.

Konec 19. století znamenal pro město příchod nových vymožeností; otevíraly se školy, spojení se světem zajistila pošta a později i železnice a vznikal průmysl. +more V roce 1896 byl do města zaveden elektrický proud.

Druhá světová válka změnila národnostní složení obyvatelstva, Subotici opustili hlavně Němci a Židé.

Historické centrum města bylo v roce 1986 prohlášeno za památkově chráněné.

V roce 1999 mělo město 100 386 obyvatel.

Ekonomika

Interiér chemického závodu v Subotici +moreJPG|vpravo|náhled'>Secesní synagoga. Mezi hlavní zaměstnavatele na území města Subotica patří především státní, resp. veřejný sektor, dále potom oblasti školství a obchodu. Vyniká ještě i řada subjektů, zaměstnávajících v oblasti průmyslu. Město mělo historicky vyšší míru HDP na obyvatele, než byl celojugoslávský, resp. srbský průměr. V roce 2001 měla místní ekonomika výkon o 38 % vyšší, než v celé zemi.

Ve 20. století byl v Subotici rozvíjen potravinářský průmysl, a to vzhledem k intenzivnímu využívání okolní velmi úrodné rovinaté krajiny. +more Během existence socialistické Jugoslávie byly v Subotici zřízeny četné potravinářské podniky, mezi které patřily např. Pionir, Fidelinka a další. Společnost Simex vyráběla alkoholické nápoje. Společnost 29. novembar (pojmenovaná podle Dne republiky např. vyráběla konzervy, firma Zorka např. umělá hnojiva. Zastoupeno bylo v menší míře i strojírenství, např. výroba kol pro motocykly nebo železničních vagonů (továrna Ferum).

Řada z těchto podniků se adaptovala po složité transformaci jugoslávské, resp. srbské ekonomiky na nové poměry. +more Jen v roce 2009 byly ze Subotice vyvezeny potravinářské výrobky v hodnotě 30 milionů dolarů. V současné době působí v Subotici i nadále společnost Azotara, která produkuje hnojiva a Bratstvo, která se zabývala výrobou/opravou železničních vagonů. Svojí továrnu má ve městě i společnost Siemens. Na území města se nachází volná hospodářská zóna , která má obrat ve výši stovek milionů eur a kde je zaměstnáno na šest tisíc lidí. Podílí se na přílivu obyvatel do města. V roce 2021 bylo oznámeno, že v Subotici vznikne i závod na výrobu baterií do elektromobilů.

V zemědělské produkci Subotice a okolí převažují především obilniny, které jsou využívány v potravinářství (68 % osevní plochy v roce 2010). Cca 88 % území města tvoří obdělávaná půda. +more Dále jsou zastoupeny technické plodiny (okolo 12 %), krmné plodiny (okolo 6 %) a další. 3 571 ha plochy města Subotica pokrývají lesy.

V roce 2021 činil průměrný čistý plat na území města Subotica 59 427 RSD (cca 12 800 Kč). V roce 2007 činila nezaměstnanost 18 000 práceschopných osob (okolo 40 %).

Hlavní turistickou destinací města je Palićské jezero, které je oblíbené jak mezi místními, tak i v regionu. V jeho blízkosti se také nachází zoologická zahrada. +more Další oblíbenou přírodní rezervací v okolí je Zvláštní přírodní rezervace Ludaš. Historické centrum města má řadu secesních památek. V roce 2010 navštívilo město okolo padesáti tisíc turistů, zhruba třicet tisíc z nich bylo domácích návštěvníků. Roku 2021 zaznamenala Subotica 150 000 přenocování, 1/3 byli zahraniční návštěvníci. V rámci své turistické strategie a komunikace k veřejnosti se snaží prezentovat především secesní památky, které vznikly v období, kdy bylo město součástí Uherska.

Město je také oblíbeným cílem návštěvníků z nedalekého Maďarska, především díky nižším cenám zboží nebo bleším trhům.

Obyvatelstvo

V roce 2002 v Subotici a okolních obcích žilo 148 401 obyvatel. Město je etnicky velmi různorodé a je jedním z hlavních kulturních center maďarské národnosti na území Srbska. +more Téměř jednu třetinu obyvatelstva Subotice tvoří Maďaři, zbytek Srbové a další národnosti. Počet obyvatel města rostl až do 80. let 20. století, od té doby se drží zhruba na stejné úrovni okolo sta tisíc. Vzhledem k velikosti města si Subotica udržovala i na počátku 21. století pozitivní trend co se týče růstu počtu obyvatel, byť byl přírůstek relativně nízký. Do Subotice se sestěhovávají lidé z okolních vesnic i vzdálenějších sídel. Z města naopak odcházejí někteří místní do jižního Maďarska nebo do Budapešti.

Náboženství

+morejpg|vpravo|náhled'>Kostel sv. Dimitrije v Subotici V Subotici sídlí římskokatolická diecéze regionu Bačka. Statisticky představuje Subotica obec s nejvyšším podílem katolických věřící na území Srbska, 57 % místních se hlásí k Římskokatolické církvi. Nachází se zde osm katolických farních kostelů, františkánské duchovní centrum a sídlí zde také katolická střední škola, jediná svého druhu v Srbsku. Hlavním římskokatolickým kostelem je bazilika Terezie z Ávily, která se nachází na náměstí obětí fašismu.

Co do počtu věřících je druhou zastoupenou Srbská pravoslavná církev. Hlásí se k ní dle dat ze sčítání lidu 27,79 % místních obyvatel. +more V Subotici stojí dva pravoslavné kostely. Administrativně jsou součástí Eparchie Bačka. Své svatostánky mají v Subotici i věřící, kteří se hlásí ke kalvinismu, resp. luteránství.

Židovská komunita byla v Subotici historicky relativně početná, třetí po Bělehradu a Novém Sadu. Židů zde žilo okolo čtyř tisíc. +more Po druhé světové válce přežilo holocaust okolo 1 000 subotických Židů, značný počet z nich odešel do státu Izrael. V roce 2011 se ve sčítání lidu přihlásilo k judaismu okolo 90 místních obyvatel.

Zhruba šest stovek obyvatel města se hlásí rovněž k islámu, od roku 2008 stojí v Subotici i mešita. Místní islámská obec se rozvíjí postupně od 90. +more let 20. století, jejími příslušníky jsou především obyvatelé bývalé Jugoslávie z oblastí, kde je rozšířeným náboženstvím islám.

Jazyky

Srbský jazyk je nejrozšířenějším jazykem v každodenním životě. Maďarský jazyk je ve svých každodenních rozhovorech využíván téměř třetinou obyvatel. +more Oba jazyky jsou také široce používány v komerčních a oficiálních značkách Městská samospráva používá oficiálně srbský, maďarský a chorvatský jazyk, od roku 2021 k nim oficiálně přibyl i bunjevecký jazyk.

Místní části

Současné dělení města Město Subotica je rozděleno na místní části, které se dále dělí na městské a příměstské. +more Zahrnují části města s počtem obyvatel od 2 000 do 10 500 u městských, a 600 do 9 000 u příměstských. Městské části jsou v Subotici následující:.

* Aleksandrovo * Bajnat * Centar * Dudova Šuma * Gat * Graničar * Ker * Kertvaroš * Makova Sedmica * Mali Bajmok * Mali Radanovac * Novi Grad * Novo Naselje * Prozivka * Srpski Šor * Teslino Naselje * Veliki Radanovac * Zorka * Železničko Naselje

Kultura

Sokolský dům a divadlo pro děti. +more Mezi místní kulturní instituce patří např. místní národní divadlo nebo městské muzeum, nebo knihovna. Stojí zde také Galerie současného umění.

Mezi pravidelné kulturní akce, které se pořádají v Subotici, patří např. Mezinárodní veletrh podnikatelů, Evropský filmový festival u Palićského jezera, Mezinárodní festival dětského divadla, Letní divadelní večery, festival elektronické hudby Summer3P a další. +more U Palićského jezera se rovněž slaví pravidelně od roku 1989 i dny sklizně na místních vinohradech a v ovocných sadech .

Kulturní památky

Subotica má celou řadu kulturních památek. V roce 1918 byla jedním z největších měst v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. +more Značná část budov vznikla ve stylu maďarské secese v období přelomu 19. a 20. století, kdy tehdejší Uhry prožívaly ohromný hospodářský i společenský vzestup.

* Subotická radnice, která vznikla na počátku 20. století, slouží i nadále svému účelu a představuje jeden z největších radničních domů na území současného Srbska. +more Má věž o výšce 45 m. * Raichelův palác, secesní stavba, která vznikla dle návrhu architekta Ference Raichleho. Dokončena byla roku 1904. Uvnitř sídlí Muzeum současného umění. * Národní divadlo, s průčelím inspirovaným antickou architekturou na hlavním náměstí. V rámci divadla působila, resp. působí i maďarská scéna. * Manojlovićův palác v centru města. * Budova městské knihovny v centru města, založené r. 1892. * Palác obchodní banky. * Levićův palác * Městské muzeum, sídlící v budově paláce Mikše Demetera, který vznikl ve stylu maďarské secese. Dokončena byla roku 1906, architektem byli bratři Vágóvé. * Fontány na náměstí z keramiky Zsolnay (původem z dnes maďarské Pécsi.

Mezi náboženské stavby potom patří následující:

* Pravoslavný chrám Nanebevstoupení Páně, vybudovaný v letech 1723-1726. Věž k němu byla dobudována roku 1910. +more * Františkánský kostel z poloviny 18. století * Bazilika sv. Terezy z Ávily z druhé poloviny 18. století. Od roku 1974 se jedná o basilicu minor. * Pravoslavný kostel v Aleksandrovu z roku 1818 * chrám sv. Jiří z roku 1897 * Synagoga v Subotici, rovněž zbudovaná v secesním stylu, stejnými architekty, kteří vyprojektovali místní radnici. * Mešita Muhadžir, otevřená v roce 2008.

File:Svetozar Marković Gimnázium, Szabadka. jpg|Gymnázium Svetozara Markoviće v Subotici File:Wiki. +moreVojvodina VII Subotica 5045 03. jpg|Leovićův palác File:Tehnička Škola - Subotica. jpg|Technická škola File:Wiki. Vojvodina VII Subotica 4779 01. jpg|Žlutý dům - sídlo pedagogické fakulty File:Wiki. Vojvodina VII Subotica 5088 01. jpg|Prokešův palác File:Суботица. jpg|Budova radnice File:Centar I, Subotica, Serbia - panoramio (3). jpg|Rajchlův palác.

Doprava

Místní nádraží +morejpg|vpravo|náhled'>Průchod na místním autobusovém nádraží Městský sportovní stadion Subotica je dobře napojená na další velká města v Srbsku. Východně od města je severo-jižním směrem vedena dálnice A1 která směrem na sever přes Hraniční přechod Horgoš-Röszke vede do Budapešti a jižním směrem do Nového Sadu a Bělehradu. Další hlavní silnice ze Subotice směřují přes hraniční přechod Kelebia do města Kiskunhalas (v Maďarsku), směrem na západ do Somboru, směrem na jih do Bačky Topoly a směrem na východ do Segedínu.

Subotica je také významný železniční uzel. Má jedno centrální nádraží, jižně od něj stojí nádraží nákladové. +more Na západním okraji města se dále nachází stanice Subotica-předměstí . Roli hlavního dopravního uzlu měla již jako jihouherské město. Ta mu do značné míry zůstala i v dobách existence Jugoslávie, byť byly některé původní železniční tratě přerušené vzhledem k vzniku nových hranic po podpisu Trianonské smlouvy. Jako železniční uzel slouží město i dnes. Směřuje sem trať z Budapešti a vede odsud hlavní trať do Bělehradu, uvedené severojižní spojení představuje hlavní napojení města z hlediska železniční dopravy. Kromě toho ze Subotice vede i několik menších regionálních železničních tratí, a to Somboru, Senty a Segedínu v Maďarsku. V minulosti směřovala ze Subotice rovněž i trať na západ (také na území Maďarska), a to do Bácsalmáse, ale ta byla později zrušena.

V blízkosti města se nachází Sportovní letiště Ivana Sariće, které slouží pro potřeby místního aeroklubu.

Nejbližší přístav se nachází ve městě Kanjiža na řece Tise.

Od roku 1897 zajišťovaly veřejnou dopravu v Subotici tramvaje a od roku 1927 i autobusy. Tramvajová doprava byla zrušena roku 1974, v současné době jsou v provozu pouze autobusy.

Infrastruktura

Centrální část města má kanalizační síť, která pokrývá zhruba polovinu všech domů. V případě příměstských sídel, které spadají pod město Subotica, je tento počet ještě nižší. +more Některé kanalizační stoky jsou velmi staré a budovány jsou z cihel.

Zhruba čtvrtina všech domů je vytápěna centrálně z místní teplárny.

V roce 2019 byla dokončena výstavba místní skládky, její zprovoznění však bylo nakonec odloženo a měla by sloužit pro místní odpadové hospodářství od roku 2023.

Média

Vzhledem k pestrému národnostnímu složení pohraničního města vychází v Subotici řada deníků v srbském, maďarském i chorvatském jazyce. Mezi maďarské deníky patří např. +more Magyar Szó, který vychází od roku 1944, dále potom Hrvatska riječ a Zvonik vycházejí chorvatsky a mezi regionální srbské noviny patří Subotičke novine.

Školství

Vyučování v latině probíhalo v Subotici již v polovině 19. +more století. Později zde vzniklo i gymnázium. Do roku 1918 probíhal rozvoj školství v rámci Rakousko-uherského systému, který následně Jugoslávie částečně převzala a doplnila.

V Subotici se nachází 15 základních, 10 středních a 7 vyšších škol nebo fakult. Na základních školách studuje v průměru okolo deseti tisíc žáků, na školách středních je to okolo šesti tisíc. +more Zhruba 20 % místních studentů nebo žáků studuje v maďarském jazyce.

Svojí univerzitu město Subotica nemá, působí zde ale Ekonomická fakulta Univerzity v Novém Sadu, fakulta stavební a od roku 1920 i právnická fakulta. Město má vlastní hudební školu, jejíž tradice sahá až do roku 1868. +more Ekonomická fakulta zaznamenala v roce 2020 a 2021 díky pandemii koronaviru podstatný nárůst studentů.

Sport

V Subotici se nachází městský fotbalový stadion, plavecký bazén a sportovní hala. Místní fotbalové týmy jsou: FK Spartak Subotica a FK Bačka 1901.

Během období existence SFRJ byl v Subotici rozvíjen také pozemní hokej.

Zdravotnictví

V Subotici se nachází všeobecná nemocnice a dále poliklinika .

Osobnosti

Danilo Kiš (1935-1989), spisovatel * Dezső Kosztolányi (1885-1936), maďarský spisovatel * Péter Lékó (* 1979), maďarský šachista * Sylvester Levay (* 1945), skladatel * Branimir Aleksić, fotbalista * Sava Babić (1934-2012), spisovatel * Károly Ács (1928-2007), básník * Ignjat Stanimirović (1812-1878), rektor * Aksentije Marodić (1838-1909), malíř * Ištvan Ivanji (1845-1917), zakladatel místní městské knihovny * Branimir Aleksić (* 1990), fotbalista * Gyula Cseszneky (* 1914), maďarský básník * Sreten Damjanović (* 1946), wrestler * Oliver Dulić (* 1975), politik * Vlatko Dulić (* 1943), herec * Zoran Kalinić (* 1958), stolní tenista * Juci Komlós (* 1919), maďarská herečka * Zoran Kuntić (* 1967), srbský fotbalista * Károly Arnau, (1843-1910), maďarský herec

Partnerská města

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. subotica. +morers]Oficiální stránky města[/url] * Ferdinand, S. and F. Komlosi. 2017. [url=https://www. academia. edu/34510261/The_Use_of_Hungarian_and_Serbian_in_the_City_of_Szabadka_Subotica_An_Empirical_Study]The Use of Hungarian and Serbian in the City of Szabadka/Subotica: An Empirical Study[/url], Hungarian Cultural Studies, Volume 10. Accessed 08 September 2017. * Profil zajednice: Grad Subotica [url=http://www. subotica. rs/documents/pages/4965_7. pdf]http://www. subotica. rs/documents/pages/4965_7. pdf[/url] * Strategija lokalnog održivog razvoja grada Subotice 2013 - 2022 [http://www. subotica. rs/documents/slor/slor_sr. pdf].

Kategorie:Města v Srbsku Kategorie:Severobačský okruh