Senta

Název

Název města pochází od šlechtické rodiny Sent-Magocs.

Poloha

Město Senta se nachází na pravém břehu Tisy, na hranici regionu Bačka. Rozloha opštiny Senta je cca 293 km². +more Z východu sousedí s obcí Čoka, kde přirozenou hranici tvoří řeka. Na západě řeka označuje hranici s B. Topolou a na severu ve směru na Kanjiži a Subotici a na jihu jsou hranice umělé.

Historie

Město vzniklo v prostoru okolo kláštera. Poprvé je připomínáno v roce 1216. +more Díky vhodnému geografickému umístění v Panonské nížině na brodu přes řeku Tisu se mohlo v průběhu staletí postupně ale jistě rozrůstat. Od 14. století je doložena jeho příslušnost k budínskému arcibiskupství. V roce 1506 se stala svobodným královským městem.

V roce 1526 město obsadili Turci na dalších 150 let; část obyvatel pobili a část odvlékli do vnitrozemí své říše jako otroky. Ve válkách mezi Rakouskem a Tureckem představovala bitva u Zenty jedno z největších vítězství Rakouska nad Osmanskou říší. +more Dne 11. září 1697 zde byla turecká vojska poražena. Následně se město stalo opět součástí Uher, jako součást tzv. Vojenské hranice, pohraničního pásma mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší. Vojenská hranice zde existovala několik desítek let.

Během Rákócziho povstání bylo město povstaleckými jednotkami vypáleno, a to proto, že místní srbské stráže jej odmítly vzbouřencům vydat. V závěru +more_století'>18. století je město již vyobrazeno na mapě prvního vojenského mapování. Bylo obklopeno řadou močálů a z jižní strany vinicí. Okolo vinice se nacházely pozůtatky opevnění a také zde byla poznamenána přítomnost tureckého tábora z bitvy u Zenty. .

Do města přišli v 40. letech 18. +more století následně kolonisté z Uher, především Maďaři, Slováci, Němci a Židé.

Ke konci 18. století bylo město vážně poničeno při velkém požáru. +more Škody se podařilo nicméně velmi rychle napravit. Na konci století se město hospodářsky rozvíjelo, byl zde fungující systém cechů a poměrně silná produkce ovoce a textilu. Rozšířený byl chov skotu, na řece Tise se nacházelo několik mlýnů. Počet obyvatel Zenty tehdy činil okolo sedmi tisíc.

V první polovině 19. +more století se zde rozvíjela občanská společnost. Kulturní kroužek pro místní maďarské obyvatelstvo vznikl v roce 1832 a špitál byl založen o deset let později. Na jaře roku 1849 zde došlo k násilnostem, které byly ukončeny až příchodem armády v červnu téhož roku.

V 50. letech +more_století'>19. století byla uskutečněna regulace koryta řeky Tisy. V roce 1873 byl postaven první permanentní dřevěný most přes řeku. V obdobné době vznikla také první školka a srbský čtenářský kroužek. Stála zde i kalvárie, která se nacházela v prostoru poblíž dnešního nádraží a hřbitova. Severně od města ještě vznikl na ploše přiléhající k břehu Tisy také i rozsáhlý park.

V roce 1889 byla do města zavedena železnice a o šest let později město získalo i elektrické osvětlení. V loděnici v Pule byla spuštěna loď SMS Zenta, která byla po tomto městě pojmenována.

Podle posledního sčítání lidu, které se uskutečnilo v Rakousko-Uhersku, měla 29 666 obyvatel, z toho bylo 27 221 Maďarů, 2 020 Srbů a 177 Němců. Drtivá většina obyvatel byla před první světovou válkou maďarské národnosti; Srbové a Němci zde představovali menšinu.

Senta na pohlednici z meziválečného období. +more V roce 1911 poničil Zentu velký požár, během něhož vyhořela původní budova radnice a hlavní kostel. V závěru první světové války město obsadila (dne 16. listopadu) 1918) srbská armáda. Roku 1918 bylo rozhodnuto o nových hranicích mezi Srbskem (později Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) a Maďarskem a město Senta se ocitlo mimo území Uherska. Tuto skutečnost později stvrdila Trianonská smlouva.

V meziválečném obdoví vinou ekonomické stagnace jugoslávského království nedocházelo k přílišnému rozvoji města. Pozemky původních velkých vlastníků byly znárodněny a přerozděleny.

Dne 12. dubna 1941 město obsadila během tzv. +more Dubnové války maďarská vojska. Při ústupu nechala jugoslávská armáda strhnout most přes řeku Tisu. Dne 8. října 1944 vstoupily do Zenty jednotky Rudé armády a jugoslávských partyzánů.

Po skončení druhé světové války byli Němci vyhnáni a dosídleni větším počtem Srbů a Černohorců. Během 50. +more a 60. let došlo k průmyslovému rozvoji města. Byl vybudován nový most přes řeku Tisu a průmyslové podniky společně s velkým cukrovarem. Počet obyvatel, kteří byli zaměstnáni v průmyslu začal růst na úkor těch, kteří ještě stále pracovali v zemědělství.

Obyvatelstvo

V obci žije podle posledního sčítání lidu 16 396 plnoletých obyvatel, průměrné stáří zde činí 40,9 let. Je zde 7938 domácností, průměrně má každá domácnost 2,56 lidí. +more Většina obyvatelstva je převážně maďarské národnosti (77, 14 %), druzí jsou Srbové s 13,12 %. Počet obyvatel města rostl až do 60. let 20. století, kdy dosáhl cca 25 000 obyvatel, od té doby mírně klesá.

Kultura a pamětihodnosti

Hasičská zbrojnice. +more Mezi místní pamětihodnosti patří secesní budova radnice, která byla postavena po velkém požáru v roce 1911. Je nápadná svým monumentálním průčelím; stojí hned u hlavního městského parku. Ve stylu uherské secese byla zbudována rovněž i místní hasičská zbrojnice. Jejím architektem byl Béla Lajta. Významnou památkou z hlediska srbské literatury je rovněž i dům spisovatele Stevana Sremce.

Na břehu Tisy se nachází rovněž památník zmíněné bitvy z konce 17. století.

Ve městě stojí řada kostelů, většina je katolických, kde se káží mše v maďarštině. Jeden sentský kostel je pravoslavný.

Ekonomika

V jižní části města se nachází průmyslová zóna, jejíž součástí je např. cukrovar.

Doprava

Do Zenty vede železniční spojení z měst Subotica a Banatsko Miloševo. Dříve byla v provozu i trať do Bečeje, nicméně ta byla zrušena. +more Hlavní silniční tah do Senty vede do měst Bačka Topola a Čoka, dálnice ani silnice celostátního významu městem neprocházejí.

Na řece Tise se nachází přístav pro rekreační dopravu.

Školství

V současné době má Senta tři střední školy a pět základních škol, z nichž jedna nese jméno realistického spisovatele a místního rodáka Stevana Sremace. Nachází se zde dvě vyšší odborné školy. +more Střední školy vyučují jak v maďarském, tak i srbském jazyce.

První škola byla ve městě založena již v 18. století. +more Od roku 1876 mělo město i první gymnázium. V 60. letech 20. století zde bylo otevřeno několik odborných nižších škol.

Známé osobnosti

Michael Fekete (matematik) * Matija Bećković (spisovatel a básník) * Bernat Klein (návrhář textilu) * Árpád Sterbik (házenkář) * Milorad Krivokapić (házenkář) * Stevan Sremac (spisovatel) * József Törtei (řecko-římský zápasník) * Bojan Pajtić (politik) * Čaba Silađi (plavec) * Nemanja Nikolić (fotbalista) * Zsombor Kerekes (fotbalista) * Attila Juhász (politik) * Kristijan Fris (sportovec)

Partnerská města

Niš, Srbsko * Dunajská Streda, Slovensko * Hódmezővásárhely, Maďarsko * Kraň, Slovinsko * Mukačevo, Ukrajina * Jedlová, Maďarsko

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.zenta-senta.co.rs/]Oficiální stránky[/url] , * [url=http://vajdasag.rs/Zenta]Historie města[/url]

Kategorie:Města v Srbsku Kategorie:Severobanátský okruh Kategorie:Sídla na Tise