Hódmezővásárhely

Hódmezővásárhely [-vášárhej] je město v jižním Maďarsku, druhé největší sídlo župy Csongrád-Csanád a jedno z největších měst země, které nemají status regionálního centra. Nachází se v jižní části země, asi 20 km severovýchodně od Segedína s nímž je propojen vlakotramvají. Území města se rozkládá na ploše 487,98 km². V roce 2019 zde žilo přes 43 300 obyvatel a patřilo tak mezi 25 největších maďarských měst.

Název

Stejně jako v případě řady maďarských měst je název složený z několika slov a v překladu znamená „Trhy na Bobřím poli“. Bobr pochází od Bobřího jezera, které se zde nacházelo; jedná se o starší toponymum než název obce. +more První uvedená část (Hód-) je doložena již z 13. století, později je zaznamenána podoba s příponou -vasárhely. Střední část (-mező-) odkazuje na bývalý status města jako města s tržním právem, tedy právem pořádat trhy. Tento status byl velmi rozšířen v oblasti Uherska, resp. Zalitavska do první světové války.

Do jihoslovanských jazyků bylo převzato v zjednodušené podobě jako Vašarelj. V maďarském jazyce se tato kratší podoba užívá jen zřídka, neboť zde je možná záměna s městem Márosvásárhely (resp. +more Târgu Mureș), v dnešním Rumunsku.

Podnebí a klima

V roce 2022 zde byla naměřena rekordní teplota během léta, a to 41,5 ˚C.

Historie

Na místě dnešního města existovalo ve středověku několik vesnic. Předchůdce dnešní osady vznikl ve 14. +more století sloučením dvou vesnic z období vlády dynastie Arpádovců Hód a Vásárhely. V roce 1432 je doložena první písemná zmínka o existenci Hódmezővásárhely. János Hunyadi zde pravděpodobně postavil pevnost (nejspíše v místech současných kasáren). V roce 1456 získaly status města s tržním právem Rozvoj malého sídla byl přerušen v 15. a 16. století tureckým vpádem. Pod osmanskou nadvládu se město dostalo roku 1542. Řada okolních vesnic byla vypálena a do obce tak přicházeli sedláci, kteří hledali útočiště. Turecké záznamy evidovaly v roce 1557 celkem 135 domů, v roce 1570 již ale tři stovky. Z administrativního hlediska bylo město po nějakou dobu součástí aradského sandžaku (podle dnes rumunského města Arad). V závěru 17. století, když se turecká nadvláda nad Uhrami chýlila ke konci, zasáhla město opět válka a ničení. V roce 1683 byly Hódmezővásárhely vypáleny a obyvatelé se rozutekli. Osada byla obnovena až o šest let později. V roce 1690 Thökölyho vojáci zpustošili město vyhnali koho mohli. V roce 1699 do zničeného města přišli uprchlíci z Szabadszálláse. Roku 1701 zde bylo již napočítáno přes stovku rodin.

V roce 1772 bylo postaveno místní gymnázium (v závěru 19. století potom přesídlilo do nové budovy).

V letech 1816 a 1817 se na území města dostěhovali Rumuni z oblasti dnešního Sedmihradska, které vyhnala neúroda a hlad. Příchod nových obyvatel znamenal změnu statistiky nejen po jazykové, ale i po náboženské stránce, neboť se umocnil ortodoxní prvek. +more Město po dlouhou dobu vlastnila šlechtická rodina Károlyů. Získala jej nedlouho po Rákócziho povstání na počátku 18. století. Obyvatelstvo bylo v této době především kalvinistického vyznání.

Železnice města dosáhla roku 1870. Městská práva získaly Hódmezővásárhely v roce 1873 v období rychlé urbanizace a růstu počtu obyvatel. +more Hlavním průmyslem, který zde vzkvétal, byl potravinářský. V této době zde stálo celkem sedm parních mlýnů. I přes to však stále většina obyvatelstva pracovala hlavně v zemědělství. Vzhledem k tomu, že v závěru 19. století byly jedním z mála měst, které měly gymnázium široko daleko, sem začaly dojíždět studenti z bližších i vzdálenějších oblastí. Kromě Rumunů se jednalo také i o Srby z území dnešní Vojvodiny.

Po povodni z roku 1879, která zničila nedaleký Segedín, bylo rozhodnuto i zde postavit protipovodňovou zeď. Ta se do dnešní doby dochovala a je chráněna jako kulturní památka.

Během 20. století se město vyprofilovalo jako centrum potravinářského průmyslu. +more Co do růstu počtu obyvatel však zaznamenalo vzestupy i pády, které způsobily jak války, tak i společenské změny. Po první světové válce bylo jako nově příhraniční město okupováno nejprve francouzskou a poté rumunskou armádou. Po jejím stažení byla všeobecně rozšířená chudoba a hlad a ve městě platil přídělový systém.

Jen na počátku století bylo 70 % obyvatel města zaměstnáno v zemědělství. Minimální rozvoj zaznamenávalo město v oblasti průmyslu. +more Mezi větší stavby, které byly v okolí města realizovány, byly zavlažovací, resp. odvodňovací kanály. Těsně před první světovou válkou se začala ukazovat stagnace místního hospodářství a nedostatek perspektivy v dalším rozvoji města. Sándor Bródy posměšně označil Hódmezővásárhely v roce 1909 za vesnickou Paříž. Meziválečné období městu nepřineslo větší rozkvět; byly dokončeny nicméně některé infrastrukturní investice, rozšířena byla např. místní nemocnice a vydlážděny některé ulice. Hódmezővásárhely se nicméně ale v této době podstatně zadlužily.

Prvotní nadšení z připojení některých oblastí zpět Maďarsku (např. nedaleké Jugoslávie) brzy vystřídala tvrdá realita, v rámci níž byli místní lidé povoláváni do bojů na východní frontě. +more V závěru války zde nebylo zřízeno ghetto, přestože tak maďarská vláda (po nástupu strany Šípových křížů) žádala. Přesto však před příchodem Rudé armády docházelo např. k procesům s domnělými komunisty (zatčeno bylo okolo osmdesáti lidí). V červnu 1944 zde byly uskutečněny deportace Židů do vyhlazovacích táborů. Rudá armáda dosáhla města v říjnu 1944.

V letech 1950 až 1961 bylo hlavním městem župy Csongrád. V roce 2006 zde bylo otevřeno muzeum Emlékpont, věnované období existence Maďarské lidové republiky.

V roce 2009 bylo město zvoleno Municipalitou roku . V roce 2012 zde byly otevřeny nové pěší zóny ve středu města, které doplnily obnovené kulturní instituce.

Obyvatelstvo

Žije zde asi 43 700 obyvatel, což je podobný počet jako na počátku 20. století, kdy město patřilo mezi nejlidnatější v Uhersku. +more Až do roku 1900 zde počet obyvatel rostl; dosáhl maxima asi 51 000. Poté stagnoval a po roce 1980 opět klesá.

Podle sčítání lidu z roku 2011 se 3 % obyvatel města, tedy 1 292 osob, hlásilo k národnostní menšině. Jednalo se převážně o menšinu německou, srbskou a romskou.

Podle údajů ze sčítání lidu z roku 2011 se naprostá většina (51,4 %) místních obyvatel, kteří se hlásili k náboženské komunitě , považovala za římské katolíky . Kromě toho byla významným kostelem ve městě také reformovaná obec (39,8 %). +more K místní luteránské komunitě se hlásilo 1,8 % obyvatel.

Administrativní dělení

Město se dělí na následující místní části:

* Béke-telep * Belváros (Staré město) * Csúcs * Hód-tó * Kertváros * Kincses-telep * Kishomok * Tabán * Tarján * Susán * Újváros (Nové město)

Kultura

Město je bohaté na archeologické vykopávky. Sídlí zde galerie Alföldi Galéria (v budově starého gymnázia) a Muzeum Jánose Tornyai, dále zemědělské muzeum. +more Významné je rovněž Kulturní centrum Ference Besseneyei. Nachází se zde rovněž Muzeum holocaustu a od roku 2009 i muzeum paměti, věnované dějinám Maďarské lidové republiky (Emlékpont).

Mezi zajímavé kulturní památky patří také Károlyho dům, panské sídlo z počátku 18. století. +more Dochován je rovněž i secesní dům důstojníků .

Místní historickou budovu radnice vyprojektoval architekt Miklós Ybl. Ta stojí, stejně jako řada dalších historických domů (např. +more společenský dům Fekete Sas), na Kossuthově náměstí.

V Hódmezővásárhely se nachází také řeckokatolický kostel, který vznikl v barokním stylu. V obdobném vznikl také kostel sv. +more Trojice na starém městě (na Andrássyho ulici. Na ulici Dr. Rapscásk András utca stojí rovněž i srbský pravoslavný kostel, který byl postaven roku 1792.

Doprava

Městem prochází silnice celostátního významu č. 47, která vede ze Segedína do Békéscsaby. +more Ta město obchází po severním obchvatu. Dále sem směřuje silnice č. 45 z města Szentes. Nejbližší dálnice se nacházejí jihozápadně od města v Segedíně, a to M5 a M43.

Kromě hlavní železniční trati, která je vedena ve stejném směru (trať č. 130), vedou do Hódmezővásárhely i dvě trati regionální, a to z Makó a Szentese.

Od roku 2021 má město také tramvajovou trať, která prochází jeho historickým středem a končí na místním nádraží. Jedná se o část tramvajové sítě nedalekého Segedína. +more Tramvaje využívají železniční trať pro meziměstskou dopravu.

Jižně od města se nachází malé letiště se zatravněnou ranvejí.

Turistika

Navštěvována je místní pláž, termální koupaliště (např. Gyarmati Dezső Sportuszoda v centru města) a sportovní koupaliště. +more Hódmezővásárhely má deset bazénů - tři vnitřní a sedm otevřených.

Zdravotnictví

Ve městě se nachází Alžbětínská nemocnice .

Osobnosti

Katalin Juhászová (* 1932), šermířka, olympionička * József Gyuricza (1934-2020), šermíř, olympionik * Zsigmond Szathmáry (* 1939), varhaník, klavírista, skladatel a dirigent * Péter Márki-Zay (* 1972), politik * Éva Risztov (* 1985), olympijská vítězka 2012 ve vytrvalostním plavání * Ákos Kecskés (* 1996), fotbalista

Partnerská města

Reference

Literatura

Ferenc Kőszegfalvi: Hódmezővásárhely rövid története

Externí odkazy

Kategorie:Obce v župě Csongrád-Csanád Kategorie:Okresní města v Maďarsku