Békéscsaba

Békéscsaba je město v Maďarsku, v jihovýchodní části země (okres Békéscsaba, župa Békés). Žije zde obyvatel. Město je sídlem menšinové slovenské samosprávy v Maďarsku. Městem protéká vodní kanál Élővíz-csatorna a je zde také letiště Békés Airport . Město je známé svými gastronomickými specialitami a akcemi, jako např. čabajské klobásy (dokonce i název -csaba) v názvu města je společný s názvem klobás) a festivalu na ní založeném. Pravidelně se zde pořádal také nejnavštěvovanější pivní festival v Maďarsku, ten se však přesunul do Gyuly.

Název

Název Békéscsaba se skládá ze dvou částí. Békés odkazuje na název místního regionu (v blízkosti Békescsaby se nachází také obec Békés). +more Původ tohoto slova je z maďarského výrazu pro klid/mír. Přípona -csaba je tureckého původu a odkazuje na oblíbené mužské jméno. Z maďarštiny byl název převzat do dalších jazyků, většinou fonetickým přepisem, nebo případnou další úpravou.

Přírodní poměry a poloha

Město se nachází v rovné krajině panonské nížiny. Státní hranice s Rumunskem je vzdálená cca 20 km (u obce Vărșand).

Békéscsabou vede kanál Élővíz-csatorna. Vlastní řeku Békéscsaba nemá, nejbližším větším vodním tokem je řeka Kriš, která teče cca 10 km severovýchodně od města. +more Dalším větším vodním tokem poblíž je řeka Maroš. Mezi oběma se Békéscsaba rozkládá. Průměrná nadmořská výška ve městě se pohybuje okolo 85-90 m n. m. Místní část Jamina je nejníže položenou. Město samotné má intravilán nápadně protáhlého tvaru.

Historie

Středověk

Oblast dnešní Békéscsaby byla osídlená již od starověku a pozdní doby bronzové. Archeologický průzkum dohledal přítomnost körörské kultury. +more Nejdříve zde žili Keltové, potom Hunové a Avaři. Po obsazení Maďary zde bylo už několik vesnic. Obec Csaba je doložená poprvé z 30. let 14. století. Vlastníkem obce ve středověku byl rod Ábránfy. Ti zde také vybudoval i opevnění, které stálo nejspíše již v roce 1521 a které bylo postaveno v souvislosti s blížícím se tureckým nebezpečím. První zmínka o pevnosti pochází potom z roku 1529.

Když Osmanská říše dobyla tehdejší Uherské království, tehdejší osada nebyla významněji poničena. Podle tureckých defterů z poloviny +more_století'>16. století zde stálo 29 domů. Z obce utekla řada lidí, došlo zde ale k reformaci a rozšířil se kalvinismus. V roce 1563 bylo napočítáno 99 rodin. Zánik Békéscsabě hrozil až v době, kdy Turci ustupovali na jih. Většina místních před válkou utekla a téměř nikdo nezůstal. Poprvé byla znična v roce 1595. Znovu byla obec dobyta do křesťanských rukou Habsburky v roce 1693.

Doba Rakouska-Uherska

Přestože v roce 1715 byla označovaná jako opuštěné místo, již o několik let později o ní existují zápisy o berních dokumentech. V roce 1717 zde žilo již dvacet rodin. +more Nové město pravděpodobně založil János György Harruckern, který k tomu využil bojů proti Turkům, probíhajících v několika předcházejících letech. Noví obyvatelé přišli z oblastí dnešního středního Slovenska (např. Gemer a Novohrad). Jednalo se o obdobný proces dosídlování, jako tomu bylo v případě i dalších oblastí bývalých jižních Uher, např. ve Vojvodině apod. Díky tomu tak vzniklo pestré národnostní složení města. I přesto byly podmínky života v rychle rostoucí Csabě velmi těžké. V letech 1738 až 1740 ji zasáhla epidemie moru, v roce 1755 část tehdejšího města zničil požár.

V roce 1778 byl postaven místní vodní kanál napájený z řeky Kriš, což umožnilo vysušit okolní močály a rozšířit rozlohu půdy, které bylo možné obdělávat. Do roku 1850 byl původní mokřad zcela vysušen. +more O jedenáct let později začala být pravidelně do města doručována také pošta.

Na počátku 19. +more století byl zbudován místní luteránský kostel. V roce 1841 byl postaven také řeckokatolický kostel. Místní židovská komunita si nechala zbudovat synagogu roku 1855.

Stejně jako v řadě dalších uherských měst i v Békéscsabě vypukla v létě 1831 epidemie cholery, které padlo za obět nemalé množství místních obyvatel. Byli pohřbeni v lese Széchenyi liget. +more O tři roky později poničilo Békéscsabu zemětřesení, největší škody byly zaznamenány na místním luteránském kostele. Okolní domy byly postiženy méně; ve městě tehdy nestálo příliš mnoho vyšších domů. Roku 1841 bylo rozhodnuto o udělení tržních práv městu.

Do roku 1847 už byla Csaba jedním z dvaceti největších měst v Uhersku, přesto stále připomínala vesnici - ulice byly blátivé, domy přeplněné. Dramatický růst téměř z ničeho na úroveň dvacetitisícového města provázel jen slabý rozvoj infrastruktury. +more Ne nadarmo tak Elek Fényes označil město za největší vesnici Evropy. Postupně nicméně byly budovány i vícepatrové stavby, které měnily toto sídlo na skutečné město evropského rázu. Ernő Sztraka nechal vypracovat urbanistický plán města. V druhé polovině 19. století vznikly také Széchenyho sady. Rozvoj průmyslu vedl k myšlence, že by se Békéscsaba měla stát župním městem namísto Gyuly, nicméně v tomto směru zůstalo pouze u diskuze. Mezi oběma městy ale v této době panovala značná rivalita.

Železnici sem zavedli v roce 1858, vznikly tak nové továrny a domy. Jednalo se především o velké mlýny (např. +more István-malom, dokončen roku 1853), vznikla tu ale také velká cihelna (Jaminai). V roce 1887 byla na dnešním Kossuthově náměstí postavena artézská studna, která přispěla k zlepšení zdravotních podmínek ve městě.

V polovině 90. let +more_století'>19. století zde vypukly nepokoje mezi dělníky, které způsobila vysoká míra nezaměstnanosti. Vláda tyto potyčky potlačila za pomocí vojska.

V roce 1911 byl v Békéscsabě při potyčce zastřelen Gábor Zsilinszky.

Meziválečná doba

Během první světové války byla řada místních nasazena na východní frontě a dále na frontě italské. Řada místních v bojích padla; z města pocházel 101. +more pěší pluk. Po skončení konfliktu následovalo (stejně jako v celém nově zmenšeném Maďarsku) období nestability. V letech 1919 a 1920 byla Békéscsaba obsazena rumunským vojskem. Protože Maďaři ztratili po smlouvách z Trianonu a Saint-Germainu Arad a Nagyvárad, pro celou tuto oblast význam města vzrostl. Nové hranice ale způsobily pro Békéscsabu pohromu také z dopravního hlediska, neboť některé železniční tratě do dalších významných měst zmenšeného Maďarska procházely přes území cizích států (např. přes Rumunsko). V meziválečném období bylo sužováno chudobou, nezaměstnaností a v roce 1925 ho poničila i povodeň. Místní průmysl nicméně dokázal nelehké období ustát.

Druhá světová válka a období MLR

+morejpg|vpravo|náhled'>Město po bombardování za druhé světové války. V době německé okupace byli místní Židé poslání do koncentračního tábora v Osvětimi, celkem 3000 lidí. Dne 21. září 1944 bombardovalo spojenecké letectvo klíčové objekty ve městě, především místní železniční uzel. Při náletech zahynulo okolo stovky lidí. Rudá armáda město obsadila 6. října 1944. Z města bylo také po válce odsunuto několik stovek Němců. Další populační změna se uskutečnila v roce 1947, kdy došlo k výměně obyvatelstva s Československem (v okolí Békéscsaby bylo silné slovenské osídlení). Na místo nich byli dosídleni někteří Maďaři z jižního Slovenska (z Komárna, Lučence a Nových Zámků). Přes tyto veškeré změny však počet obyvatel poklesl; zatímco v roce 1941 žilo v Békéscsabě přes padesát tisíc osob, v roce 1949 to bylo jen 44 000 lidí. Správní reformou v roce 1950 se město stalo v souvislosti s rozsáhlou reformou regionální správy na úrovni celého Maďarska sídlem župy na úkor nedaleké Gyuly.

V roce 1956 zde došlo při sovětské okupaci Maďarska k několika přestřelkám, které si vyžádaly mrtvé na obou stranách. Místem odporu byly místná radnice a základní škola v Petőfiho ulici. +more Zahynulo několik sovětských vojáků, dva policisté a jeden civilista. Události dnes připomíná pamětní deska.

Po vzniku socialistického Maďarska se stalo centrem potravinářského průmyslu. Nestalo se tomu ale tak hned. +more V rámci poválečné obnovy byl budován v Maďarsku (stejně jako v jiných zemích tzv. východního bloku) především těžký průmysl. Békéscsaba však byla rozsáhleji industrializována až v závěru 60. let 20. století. Za dvacet pět let se počet obyvatel zvýšil ze 42 000 na 65 000 a bytovou nouzi vyplývající z nárůstu obyvatel z velké části uspokojila panelová výstavba. Od šedesátých let začala plánovaná industrializace a rozvíjel se také drůbežářský a polygrafický průmysl. Dále byla zřízena továrna na obráběcí stroje, továrna na ozubení a výtahy, konzervárna a chladírna. Tehdy vznikla firma Kner Nyomda, a to sloučením několika malých závodů. V roce 1989 a po následujících politických změnách se průmysl ocitl v krizi, neboť přílišná orientace na země východního bloku a především na Sovětský svaz se ukázala být neudržitelnou. Místní konzervárna uzavřela své brány v roce 1999 a drůbežárna zkrachovala v roce 2006, propustila velký počet zaměstnanců.

Roku 1991 byl městu správní reformou vrácen statut regionálního centra, hlavního města své župy. Diskutována byla možnost jejího přemístění zpět do Gyuly, nicméně to nebylo uskutečněno.

V současné době je město je především známé kulinářským mezinárodním Klobásovým festivalem v Békéscsabě, který se zde každoročně pořádá.

Administrativní dělení

Město Békéscsaba se dělí celkem na 13 místních částí, řada z nich jsou bývalé vesnice, které byly připojeny k městu. Z administrativního hlediska je město rozděleno na 6 obvodů, a to: Staré město , Erzsébethely, Fényes, Gerla, Lencsési lakótelep a Mezőmegyer.

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě 67 968 obyvatel, z toho 65 944 respondentů uvedlo svoji národnost. 63 782 z nich jako maďarskou, 287 se deklarovalo jako Romové. +more 4 078 lidí se přihlásilo ke slovenské národnosti, 425 k Němcům a 293 k Rumunům. Historicky bylo město etnicky více rozmanité, především před druhou světovou válkou zde byla více zastoupena německá a slovenská národnost. Slováci se částečně vystěhovali do dřívějšího Československa, částečně se pomaďarštili. Mluvený slovenský jazyk v této oblasti do jisté míry odpovídá slovenštině 19. století.

Dle sčítání lidu z roku 2011 se 17,2 % obyvatel identifikovalo s Římskokatolickou církví, 12, % obyvatel potom s luteránstvím. 27 % odmítlo uvést a 33 % se deklarovalo bez náboženské příslušnosti.

Kultura

V Békéscsabě sídlí Jókaiovo divadlo. Je umístěno v nápadné neoklasicistní budově z 19. století.

Stojí zde také muzeum, které je věnované dílu maďarského malíře Mihály Munkácsyho a kulturní dům, který nese jméno Jánose Arányho.

Největší knihovnou v Békéscsabě je župní knihovna. Sídlí v rozsáhlé budově dokončené roku 1985.

Své kulturní instituce zde má i slovenská národnostní menšina, např. slovenský vesnický dům.

Školství

Békéscsaba se díky své poloze postupně rozvinula do podoby regionálního vzdělávacího centra, a to především v prvních dvou dekádách 21. +more století. 30-40 % místních středoškolských studentů do Békéscsaby dojíždějí. Nachází se zde dále 13 základních škol, 14 škol středních (nebo gymnázií) a od roku 1986 vysoká škola, která je v současnosti obchodní fakultou Univerzity Sámuela Tessedika.

Doprava

Budova nádraží. +more Kašna a panelové domy. Pěší zóna ve městě. Platanová alej. Dálnice M44 u Békéscsaby. Do Békescsaby směřuje dálnice M44, které po svém dokončení povede do města Kecskemét a dále na dálnici M5 do Budapešti a Bělehradu. Békéscsaby dosáhla dvěma úseky v letech 2020 a 2021, celkově vzato však město je posledním regionálním centrem v Maďarsku, které bylo napojeno na síť dálnic. Kříží se zde také významné silnice celostátního významu a to, č. 44 a 47. Dříve procházely samotným centrem města, později byl ze severní strany zbudován silniční obchvat.

Město je rovněž i významnou železniční křižovatkou. Vedou odsud celkem koleje do čtyřech směrů; na jih (do Rumunského Curtici a do Aradu), na východ (do města Salonta rovněž v Rumunsku), dále na sever (do Szolnoku) a na západ (do Szegedu). +more Hlavní trať (č. 120) prochází ze Szolnoku směrem na Arad do Rumunska) Békéscsaba má jedno velké nádraží, umístěné západně od středu města. Rekonstruováno bylo v letech 2013 až 2015. Je doplněno rovněž i nádražím autobusovým.

Městskou dopravu zajišťují autobusy. V Békéscsabě je také rozsáhlá síť cyklostezek.

Sport

V roce 2002 se zde konalo 11. mistrovství Evropy v plachtění, kde se mistry Evropy stali dva čeští piloti Petr Krejčiřík a Tomáš Suchánek.

Partnerská města

Rumunsko Beiuș, Rumunsko * +moresvg|25px'>Finsko Mikkeli, Finsko * Rumunsko Odorheiu Secuiesc, Rumunsko * Rumunsko Salonta, Rumunsko * Polsko Tarnowskie Góry, Polsko * Slovensko Trenčín, Slovensko * Slovensko Krompachy, Slovensko * Ukrajina Užhorod, Ukrajina * Německo Wittenberg, Německo * Srbsko Zrenjanin, Srbsko.

Významní rodáci a obyvatelé

Gábor Miklya (* 1971), sochař narozený v Békéscsabě * András L. +more Áchim (1871-1911), politik * Leslie Chabay (1907-1989), operní a koncertní zpěvák * Alex Crisovan (1919-2012), sportovní novinář, autor a úředník * Ottó Boros (1929-1988), hráč vodního póla, dvojnásobný olympijský vítěz * Károly Klimó (* 1936), malíř a grafik * Imre Simkó (1939-2021), střelec * László Vidovszky (* 1944), hudební skladatel * Mihály Gubis (1948-2006), hudebník, malíř a sochař * Bence Szabó (* 1962), šermíř, dvojnásobný olympijský vítěz * Csaba Kiss (* 1963), hráč badmintonu * Dalma Iványi (* 1976), basketbalistka * Orsolya Tóth (* 1981), herečka * Viktor Erdős (* 1987), šachista * Enikő Mihalik (* 1987), model * Balázs Baji (* 1989), překážkář * Gábor Ancsin (* 1990), házenkář * Imre Balog (* 1991), šachista * András Achim (1871 - 1911), maďarský farmář a zakladatel socialistické strany.

Odkazy

Reference

Související články

Čabajská klobása

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20050208221624/http://turizmus.bekescsaba.hu/latnivalok.php]Fotografie města[/url]

Kategorie:Okresní města v Maďarsku Kategorie:Obce v župě Békés Kategorie:Okres Békéscsaba