Cesko.wiki Gyula
Author
Albert FloresGyula je okresní město v Maďarsku, v župě Békés (na jihovýchodě země, nedaleko města Békéscsaba). Nachází se 235 km jihovýchodně od Budapešti. Občas bývá považováno za bránu do Sedmihradska. V roce 2018 ve městě žilo 29 606 obyvatel.
Město je známé díky termálním lázním, středověkému hradu (jednomu z mála v oblasti z cihel) a také jako rodiště Ference Erkela, skladatele současné maďarské hymny.
Poloha, popis
Rozkládá se v jihovýchodní části Maďarska. Na jihovýchodě sousedí s rumunskými župami Arad a Bihor. +more V Maďarsku pak sousedí s obcemi Elek a Kétegyháza na jihu, Szabadkígyós na západě, Békéscsaba na severozápadě, Doboz a Sarkad na severu.
Městem protéká zhruba od jihu na sever řeka Fehér-Körös (Bílý Kriš). Při severním okraji pak protéká řeka Fekete-Körös (Černý Kriš). +more Zhruba 2 km od hranice s Rumunskem je z řeky Bílý Kriš vyveden směrem na západ vodní kanál Élővíz-csatorna (vodní kanál Živá voda).
Název
V závěru 13. +more století probíhala v lokalitě okolo řek Mureš a Kriš změna vlastnické struktury rozsáhlých pozemků. Královské pozemky byly z velké části převedeny do rukou hraních pánů a ti se tak stali statkáři, resp. šlechtici. Název města Gyula (v maďarštině se jedná o křestní jméno) nejspíše odkazuje na takto zbohatlého statkáře, podle něhož bylo sídlo pojmenováno.
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1313, kdy byl zmíněn místní klášter (pod názvem Gyulamonostor). Ve stejném století byla budována v jeho blízkosti pevnost, nicméně dokončena byla až v polovině +more_století'>16. století. Pro hrad si vybrali polohu na jednom z meandru řeky Kriše. Gyula samotná byla vlastnictvím rodiny Maróthyů a později Jana Korvína. Turci dobyli Gyulu v roce 1566 po 63 dnech obléhání místní pevnosti. Po nějakou dobu bylo město centrem sandžaku (turecké správní jednotky), byla sem přesunuta správa z nedalekého Aradu. V Gyule se usídlili někteří turečtí obchodníci. Jako město se čtyřmi čtvrtěmi, třemi školami (medresami) a dvěma mešitami jej popsal turecký cestoval Evliya Çelebi v druhé polovině 17. století.
V závěru turecké okupace Uher klesal nápadně počet obyvatel, což snižovalo výnosy z daní pro místní správce. Turci se proto rozhodli v roce 1693 Gyulu dosídlilt. +more S postupem křesťanských vojsk nicméně ztráceli jedno město za druhým, až se Gyula stala jedním z mála měst na řece Mureș, které ještě drželi. Když byli nakonec i odsud Turci vyhnáni (resp. vzdali se bez boje), bylo město zcela opuštěno a následně bylo znovu kolonizováno. Z Gyuly odešlo po dobytí křesťanským vojskem cca 1500 tureckých vojáků. Maďarský šlechtic János Harruckern pozval maďarské, německé a rumunské osadníky, kteří pomohli znovu zalidnit a vybudovat město. Gyula byla obnovena na počátku 18. století, a to i přes Rákócziho povstání a obléhání města. Obléhající si povšimli, že ještě na počátku 18. století byly zdi hradu poškozené z bojů s Turky.
V závěru 18. +more století se postupně se vzrůstajícím počtem obyvatel postupně navyšoval i podíl obdělávané půdy. Roku 1738 zasáhla město epidemie moru.
Během 18. +more a 19. století zasáhly Gyulu časté požáry; jen mezi lety 1782 až 1882 jich bylo sedm. Nejničivější se odehrál roku 1801. Nejinak tomu bylo i v případě povodní, které často decimovaly město. V roce 1843 bylo zaplaveno Bílým Krišem okolo dvou set domů. Další povodeň město postihla roku 1888. Na ochranu před ním bylo rozhodnuto o výstavbě valu, který byl později na počátku 20. století ještě navýšen. V téže době byla také postavena továrna na punčochy, která měla pobočný závod i v dnes rumunském Temešváru. Byla jednou z největších v regionu.
Budova místní radnice byla dokončena roku 1861. V závěru +more_století'>19. století přišli do Gyuly bulharští kolonisté, kteří zde rozvíjeli zahradnickou tradici. Díky tomu je místní zahradnictví proslulé v celém Maďarsku. V 60. letech 19. století za pomoci finančního příspěvku od Jánose Mogyoróssyho byly položeny základy místního muzea.
Konec první světové války a ustanovení nových hranic Gyulu závažným způsobem zasáhly. Nově vzniklá hranice s Rumunskem se nyní nacházela jen několik málo kilometrů východně od města. +more Řada vesnic, které byly na město ekonomicky navázané se ocitly na druhé straně hranice a administrativně byly připojeny k jiným městům, např. Chișineu-Criș a dalším. V bezprostřední blízkosti Gyuly zůstaly pouhé čtyři vesnice. Období nového státu, politické nestability a ekonomické krize (po roce 1929) vedly k velké vlně vystěhovalectví z Gyuly, zavírání podniků a nezaměstnanosti.
V původním zámku Almasy (jižně od historického hradu) byly později (v roce 1942) vybudovány lázně. Označovány bývají od té doby jako zámecké lázně . +more V roce 1959 byly rozšířeny. Jsou obklopeny rozsáhlým parkem a v jejich blízkosti se nachází také další koupaliště. Na počátku 60. let 20. století byl obnoven místní hrad. Nově se v něm od roku 1964 nacházelo také divadlo.
Kultura a turistika
Kromě uvedeného zámku (kaštelu) a hradu se zde nachází také zemědělské muzeum a rodný dům skladatele Ference Erkela.
Nedaleko od města se nachází také les Mályvádi. Jedná se o dávný dubový les a jeden z největších v regionu.
Pozoruhodný je také most Kapus-híd.
V Gyule stojí katolický kostel svatého Jiří (v centru města).
Ekonomika
V Gyule sídlí potravinářský závod na výrobu salámů.
Doprava
Městem prochází hlavní silnice č. 44 vedoucí z města Kecskemét směrem do Rumunska. +more Jihovýchodně od Gyuly se nachází silniční hraniční přechod, jehož význam je vzhledem k silničnímu tahu směřujícímu do Aradu v Rumunsku značný. Byl otevřen v roce 1970. Město je s regionálním centrem (Békéscsaba) spojeno pomocí čtyřproudé rychlostní silnice.
Železniční spojení zajišťuje regionální železniční trať z Békéscsaby na jihovýchod země (do rumunské Salonty) č. 128. +more hlavní nádraží je umístěno severně od středu města. Kromě toho se zde nachází ještě dvě zastávky, a to Gyula-Városerdő a Gyula-Jánoszug.
Školství
V Gyule se nachází celkem pět základních škol.
Známé osobnosti
Z Gyuly pocházely následující známé osobnosti:
* Imre Bródy (1891-1944), maďarský fyzik * Albrecht Dürer starší (1427-1502), otec Albrechta Dürera * Ferenc Erkel (1810-1893), maďarský skladatel * Imre König (1901-1992), hráč šachu * László Krasznahorkai (*1954), maďarský spisovatel * George Pomutz (1818-1882), americký diplomat a generál * Robert Angelusz, sociolog * Béla Bánáthy, vědec