Gödöllő

Gödöllő [] (česky Jedlová, slov. Jedľovo, Jedľová nebo Gedelov, německy Getterle) je okresní město v Maďarsku v župě Pest.

Geografie

Gödöllő leží asi 30 km severovýchodně od Budapešti, a rozkládá se na ploše 6 198 ha a žije zde 32 131 obyvatel (stav z roku 2018). V severo-jižním směru jím protéká potok s názvem Rákos-patak.

Dějiny

Podle dochovaných dokladů bylo území obce od 14. století osídleno jen řídce. +more Přítomnost lidského osídlení zde nicméně byla již od doby kamenné. Za vlády římského císaře Konstantina I. bylo v okolí dnešního města zbudováno římské opevnění. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Záznamy uváděly obec s různými variantami názvu (Gudulleu, Gudullur, Gödöle, Gedellő), současný se ustálil až roku 1868. Vznikající obec se odtrhla od jiného sídla, s názvem Besnyő. Již tak slabá populace se ještě zmenšila během válek s Turky. Pod tureckou moc padla obec roku 1541, zůstalo zde pouze několik rodin. Po celou dobu turecké nadvlády se o obci nezachovaly záznamy.

Vzestup Gödöllő přišel až roku 1737, kdy panství získal významný uherský velkostatkář Antonín Grasalkovič I. +more, který zde roku 1741 nechal vystavět zámek Gödöllő, největší barokní palác v Uhrách, jako své rodové sídlo. Navrhl jej Andreas Mayhoffer. Z jeho aktivit měla prospěch také obec, a to díky stavbám, které pro obec vystavěl, díky pozvání německých řemeslníků a získáním tržního práva roku 1763.

V blízkosti Gödöllő a Isaszegu dne 6. dubna 1849 velitel revolučních vojsk Artur Görgey porazil v bitvě u Isaszegu císařskou armádu. +more Na zámku také pobýval Alfred Windischgrätz. V roce 1850 místní panství odkoupil pešťský bankéř György Sina. O šestnáct let později jej prodal belgické bance, od níž jej v roce 1867 odkoupila uherská vláda a následně převedla zpět habsburské císařské rodině.

Po zániku rodu Grasalkovičů nakonec panství připadlo uherskému státu, který jej roku 1867 daroval (rakouskému císaři a uherskému) králi Františku Josefovi I. +more u příležitosti oslav korunovace po rakousko-uherském vyrovnání. Časté návštěvy panovnického páru, zejména pak královny (císařovny) Alžběty, vedly k rozkvětu městečka Gödöllő coby světského letoviska pro budapešťské šlechtické rodiny a vzniku tomu odpovídající infrastruktury. V roce 1874 městečka dosáhla i železniční trať. Právě zde se v závěru první světové války dozvěděl Karel I. o rozpadu Rakousko-Uherska. Svojí funkci reprezentativního letoviska si město uchovalo ve zmenšeném měřítku i v meziválečném čase jako letní sídlo maďarského regenta Miklóse Horthyho.

V roce 1890 zde žilo 4844 obyvatel, z toho 4600 Maďarů, 123 Němců, 61 Slováků. 262 osob bylo židovského vyznání. +more V závěru první světové války se rakousko-uherský panovník uchyloval do Gödöllő stále častěji, nejspíše ve vědomí blížící se porážky.

V letech 1901 až 1920 se zde nacházela také secesní umělecká kolonie. Do letoviska zasáhly i události spojené s vznikem Maďarské republiky rad; v roce 1919 zde sídlil generální štáb maďarské rudé armády. +more V souvislosti se zřízení maďarské republiky rad zde byla na jaře 1919 ustanovena komise, která se měla věnovat znárodnění podniků a průmyslu. Vzhledem k tomu, že výroba zde byla velmi malá, uvedená rada se zabývala především znárodnění místních statků. Revoluční režim se nicméně zdráhal ničit nemovitosti spojené s rakousko-uherskou monarchií, a tak byl původní zámek uchován.

V roce 1933 se zde konalo 4. celosvětové skautské Jamboree.

V závěru 2. světové války zde byl umístěn zajatecký tábor Rudé armády, ve kterém bylo až 50 000 lidí. Za války byl palác poničen.

Za socialismu došlo k pokusům o zmírnění „buržoazního“ vzezření místa. Okolo středu Gödöllő vyrostla panelová sídliště, zasazená do okolních parků. +more Umístěna byla tak, aby vyplnila volný prostor mezi venkovskými domy a vznikla tak souvislá plocha městské zástavby. Výjimkou je sídliště Palotakert nedaleko místního nádraží. Roku 1962 byl dokončen místní vysílač.

Došlo také ke zprůmyslnění. Již v roce 1950 byla otevřena továrna na výrobu měřících přístrojů. +more Rovněž došlo k přenesení hlavního sídla zemědělské Univerzity svatého Štěpána Gödöllő. Univerzita získala vlastní kampus jihovýchodně od středu města. Od jeho zbytku je oddělen železniční tratí a nádražím.

Od 1. ledna 1966 je Gödöllő městem.

Současné autobusové nádraží bylo dáno do užívání roku 1986. Po převratu roku 1989 se město muselo vyrovnat s nelehkou proměnou na společnost zaměřenou na služby zákazníkům. +more Od roku 2006 se u nedaleké dálnice nachází průmyslová zóna. Roku 1990 po odchodu poslední sovětské posádky ubytované v královském zámku 1990 byl rozsáhle zrekonstruován a přestavěn na kulturní centrum. V zámku je možné si pronajmout místnosti k různým slavnostním příležitostem (svatby apod. ).

Město získalo značnou pozornost v roce 2011 v souvislosti s evropským předsednictvím Maďarska. Řada jednání se konala právě zde. +more Kromě toho se zde pořádají i jiná setkání mezinárodních organizací, např. ASEM nebo ASEAN.

Další ekonomický rozvoj města v 21. +more století souvisel také s výstavbou maďarské dálniční sítě, na kterou jsou napojené místní logistické areály a průmyslové zóny. Největší z nich se nachází na jihozápadním okraji města.

Volnočasové aktivity a kultura

Vodní věž v Gödöllő Na jižním okraji města se nachází městské lázně , a to v blízkosti hlavního nádraží. +more V samotném centru Gödöllő potom stojí rozsáhlá budova uměleckého domu (. Zajímavá je budova bývalé radnice a dnes Hotel královny Alžběty, postavený v secesním stylu. Z 20. let 20. století také pochází Chopinova socha v Gödöllő.

Město je obklopeno ze severu a ze západu hustými lesy a četnými turistickými trasami. Mezi oblíbené výletní cíle zde patří např. +more zámeček Babati Istállókastély. V samotném městě se nachází nedaleko zmíněného zámku také dolní park . Horní park potom přiléhá k samotnému zámku.

V blízkosti Gödöllő byl zřízen okruh Hungaroring pro závody Formule 1 společně se zábavním parkem. V nejbližším okolí se nacházejí také lázně, zábavní park u Hungaroringu a Veresegyház.

V zámku Hamvay sídlí městské kino a městské muzeum. Arboretum Gödöllő bylo založeno v roce 1902 na ploše o rozloze 190 hektarů a jeho finální úprava byla dokončena v roce 1914. +more Před druhou světovou válkou bylo považováno za nejvýznamnější arboretum v Maďarsku.

V roce 1992 byl v rámci Maďarského dne svobody odhalen tzv. Světový strom , 9,3 m vysoká dubová skulptura. +more Sochu v roce 2008 poškodila vichřice a v roce 2010 bylo předáno 7 metrů vysoké nové dílo na dva metry vysokém kamenném podstavci.

Ekonomika

Průmyslová zóna se nachází u dálnice M31 a silnice celostátního významu č. 3 (její předchůdkyně). +more Slavnostně byl otevřen jako Inovační a logistický průmyslový park v roce 2006. V roce 2017 v něm působilo 34 společností a bylo využita 1/3 jeho celkové plochy. Rozsah činnosti zde založených firem je velmi rozmanitý, působí zde podniky chemického, potravinářského průmyslu, obchodu, strojírenství a polygrafie.

Doprava

Okolo města prochází dálnice M3 a dálnice M31.

Vede tudy také železniční trať Budapešť-Hatvan. Od ní se zde odpojuje příměstská trať, která směřuje do Budapešti přes obec Mogyoród a kterou využívají vlaky systému HÉV. +more Ta zde má několik stanic, ta hlavní je umístěna přímo v samotném centru města (Gödöllő, Szabadság tér), zatímco hlavní nádraží leží na jihovýchodním okraji.

Školství

V Gödöllő působí Univerzita Svatého Štěpána, která vznikla v roce 2000 sloučením Univerzity veterinárního lékařství, Univerzity zemědělských věd v Gödöllő, Vysoké školy zahradnické a potravinářské, Vyšší odborné školy pedagogické v Jászberény a Technické univerzity Ybla Miklóse. Nachází se zde také některé části Korvínovy univerzity, která má hlavní sídlo v maďarské metropoli Budapešti. +more Sídlí tu také Hudební škola Frédérica Chopina a pět základních škol.

Známé osobnosti

Anton I. +more Grasalkovič (1694 - 1771), uherský šlechtic a politik * József Dzurják, fotbalista * Károly Grósz, komunistický politik a premiér Maďarska v 80. letech 20. století * Imré Nagy, vyučoval na místní vysoké škole.

Galerie

Soubor:Godollocivertanlegifoto1.jpg Soubor:Godollocivertanlegifoto2.jpg Soubor:Godollocivertanlegifoto3.jpg Soubor:Godollocivertanlegifoto4.jpg

Partnerská města

Aichach (Německo) * Bad Ischl (Rakousko) * Bogor (Indonésie) * Gießen (Německo) * Laxenburg (Rakousko) * Turnhout (Belgie) * Valdemoro (Španělsko) * Wageningen (Nizozemsko) * Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Česko)

Reference

Literatura

Franz Weller: Die kaiserlichen Burgen und Schlösser in Wort und Bild Aufgrund von Quellenwerken dargestellt Hofburg zu Wien über Augarten, Belvedere, Prater . Gödöllő, Ischl . +morebis über Miramar sind alle kaiserlichen Schlösser erklärt dagelegt. k. k. Hof-Buchdruckerei, Wien 1880, .

Externí odkazy

[url=http://www. kiralyikastely. +morehu/]Královský zámek[/url] * [url=http://www. szie. hu/]Zemědělská univerzita[/url] * [url=http://www. civertan. hu/legifoto/legifoto. php. page_level=202]Letecké snímky Gödöllő[/url].

Kategorie:Obce v župě Pest Kategorie:Okresní města v Maďarsku Kategorie:Okres Gödöllő