Prijepolje
Author
Albert FloresPrijepolje (v srbské cyrilici Пријепоље) je město v jihozápadní části Srbska. Administrativně spadá pod Zlatiborský okruh. V roce 2011 zde žilo 13 330 obyvatel. Prijepolje je administrativním centrem stejnojmenné opštiny. Nachází se v horské krajině, sevřené je okolními horami.
Název
Současný název odkazuje na vlastníka pole, které se zde nacházelo, v češtině tedy znamená doslova Prijovo Pole.
Poloha
Město se nachází v horské krajině regionu Sandžak, v údolí řeky Lim v blízkosti hranice s Černou Horou, v místě ústí říčky Mileševka do Limu. Je umístěno 98 km jihozápadně od Užice, u hranice Srbska s Černou Horou. +more Prochází ním Železniční trať Bělehrad-Bar a hlavní silniční tah ze Srbska do Černé Hory.
Historie
Archeologické nálezy dokázaly přítomnost stálého osídlení lokality ještě v době před příchodem Slovanů do jihovýchodní Evropy.
První písemná zmínka o Prijepolji pochází z roku 1332, o jedenáct let později o jeho existenci pochází záznamy i v dokumentech dubrovnického původu. Rozvíjelo se hlavně jako osada na trase karavan, které směřovaly z Dubrovníka dále do Balkánského poloostrova. +more Zboží z Dubrovníka přes Prijepolje směřovalo do měst, jako např. Tărgovište, Sjenica, Novo Brdo (na území dnešního Kosova, Peć a dále směrem k Cařihradu.
V nedalekém Mileševském klášteře se nacházelo v 15. století sídlo metropolity, později zde byla umístěna i tiskárna knih.
Během turecké nadvlády vznikla celá řada dnes nejstarších budov ve městě. Postavena byla Ibrahim-pašova mešita (v roce 1572) a také hodinová věž (v +more_století'>17. století). V roce 1477 turecké záznamy evidovaly neexistenci mostu přes řeku Lim a přítomnost přívozu, který místní využívali.
Na počátku 19. +more století značná část místního obyvatelstva bojovala v prvním srbském povstání a později i v dalších konfliktech mezi křesťanským, resp. pravoslavným obyvatelstvem s Turky. Město nicméně zůstalo součástí Osmanské říše až do začátku století dvacátého.
V letech 1880 až 1912 bylo město součástí pljeveljského sandžaku. Po první balkánské válce se stalo součástí Srbska, později Jugoslávie. +more Na počátku 20. let 20. století tu žilo 2800 obyvatel a stálo zhruba sedm set domů. Za druhé světové války bylo součástí okupované Černé Hory. V okolí města probíhala bitva mezi německým okupačním vojskem a partyzány, které zde provozovali polní nemocnici.
Ekonomika
Vzhledem ke své odlehlosti a skutečnosti, že až do 2. poloviny +more_století'>20. století nebylo napojeno na železnici, nebylo Prijepolje nikterak rozsáhleji industrializováno. Jižně od něj se v lokalitě známé pod názvem Kolovrat nachází průmyslová zóna.
Kultura a kulturní památky
V Prijepolji se nachází Ibrahim-pašova mešita z období turecké nadvlády, potom také Mahmut-begova mešita a dále zmíněný Klášter Mileševa a méně známý Klášter Davidovica. Sídlí zde také Muzeum Prijepolje.
Známé osobnosti
Sari Sulejman Paša, velký vezír * Zvonimir Červenko (1926-2001), chorvatský generál * Vlade Divac (* 1968), basketbalista * Ermin Melunović (* 1973), fotbalista * Ivica Dragutinović (* 1975), fotbalista * Dženan Lončarević (* 1975), zpěvák * Aleksandar Svitlica (* 1982), házenkář * Sead Zilić (* 1982), fotbalista * Fahrudin Melić (* 1984), házenkář * Zlatan Alomerović (* 1991), fotbalista * Miljan Pušica (* 1991), házenkář