Matyáš Habsburský

První politické kroky

Matyáš byl ctižádostivým synem Maxmiliána II. +more a Marie Španělské, mladší bratr císaře Rudolfa II. Jejich otec odkázal vládu nejstaršímu Rudolfovi a ostatním synům jen skromný roční důchod, s čímž se Matyáš se svou silnou politickou ctižádostí nehodlal smířit.

Již jako dvacetiletý mladík se s podporou katolického umírněného křídla stal v letech 1578-1581 generálním místodržícím v Nizozemí (titulem: Generální guvernér Svobodného Nizozemí), kde předtím vypuklo proti Habsburkům povstání.

Matyáš se kvůli tomuto dobrodružství ocitl v ještě silnější nemilosti svého bratra, který mu na druhou stranu pomáhal k určité moci. Od roku 1594 Matyáš hospodařil v Rakousku, kde byl místodržitelem z vůle Rudolfa II. +more, a vystupoval proti reformované církvi za podpory vídeňského biskupa Melchiora Klesla. Rudolf ho jmenoval do funkce nejvyššího vojenského velitele, když vypukla patnáctiletá válka s Turky, a v roce 1598 za regenta v Sedmihradsku.

Mocenské boje mezi bratry

Custos, Dominicus: Matyáš Habsburský. +more V roce 1606 byl Matyáš tajně jmenován rodinnými příslušníky hlavou rodu a postupně se začal angažovat na územích svého staršího bratra Rudolfa II. (tzv. svár bratří v domě habsburském). V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou. Rudolfovi zůstaly věrné Čechy (i přes Matyášova vojska u Prahy), Slezsko a obě Lužice.

Téhož roku byla sepsána kompromisní libeňská smlouva mezi oběma bratry, která určovala sféru jejich vlivu. V roce 1611 se Rudolf pokusil o převrat (vpád pasovských), avšak neuspěl a Matyáš, kterého české stavy požádaly o vojenskou pomoc, se stal českým králem. +more Po smrti svého bratra v roce 1612 usedl i na císařský trůn Říše.

S vytouženou korunou na hlavě

Matyáš Habsburský jako český král. +more Naděje, že bude Matyáš lepším panovníkem než jeho bratr, se ukázaly jako liché. Matyášovi se podařilo zachránit soustátí v rukou Habsburků, ale za cenu velkých ústupků v oblasti konfese. Současně se po nástupu na trůn projevil jako váhavý a slabý panovník. Obojí dalo příčinu dalšímu vývoji v Čechách.

Nový panovník podpořil katolickou stranu, přenesl své sídlo z Prahy do Vídně, čímž Praha přestala být až do roku 1918 trvalou rezidencí hlavy státu. Matyášovo manželství s Annou Tyrolskou bylo bezdětné, a proto bylo následnictví na základě tzv. +more Oňatovy smlouvy určeno Ferdinandovi II. ze štýrské větve Habsburků.

V roce 1617, ještě za Matyášova života, přijal český sněm (včetně většiny nekatolíků) Ferdinanda Štýrského za budoucího českého krále (pod jménem Ferdinand II. +more). Čeští stavové, kteří věděli o jeho protireformačním tažení v Korutanech a Štýrsku, Ferdinanda zvolili za příslib respektování Rudolfova majestátu, který zaručoval náboženské svobody šlechty a měšťanů. Jak se však brzy ukázalo, svůj slib Ferdinand nehodlal dodržet.

Budoucí král postupně omezoval Matyášův politický vliv. Stárnoucí Matyáš zřejmě tušil nastávající kolizi v Čechách, ale již neměl v rukou žádnou faktickou moc. +more Zemřel v březnu 1619. V srpnu téhož roku odmítl Generální sněm Koruny české Ferdinanda II. uznat králem a zvolil Fridricha Falckého.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Císaři Svaté říše římské Kategorie:Čeští králové Kategorie:Uherští králové Kategorie:Chorvatští králové Kategorie:Arcivévodové Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Narození 1557 Kategorie:Narození 24. +more února Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 1619 Kategorie:Úmrtí 20. března Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni Kategorie:Muži Kategorie:Habsburkové v 16. století Kategorie:Habsburkové v 17. století.