Marie Španělská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Marie Španělská (španělsky María de Austria y Portugal, německy Maria von Spanien, 21. června 1528, Madrid, Španělsko - 26. února 1603, Villa Monte), ve španělské historii známá spíše jako císařovna Marie Rakouská - Emperatriz María de Austria. Marie byla nejstarší dcerou císaře Karla V. a jeho manželky Isabely Portugalské. Byla manželkou císaře Svaté říše římské Maxmiliána II. a královnou českou, uherskou, chorvatskou a slavonskou.

Život

Původ

Marie se narodila v roce 1528 v Madridu jako dcera císaře římského a krále španělského Karla V. a jeho ženy portugalské infantky Isabely. +more Byla vychována v duchu přísného katolicismu a pod vlivem osudové předurčenosti Habsburků stát včele křesťanstva.

Předsvatební vyjednávání

Od počátku čtyřicátých let byl předpokládán sňatek Marie s arcivévodou Maxmiliánem II. , i když se jistý čas uvažovalo o francouzském následníkovi trůnu Jindřichovi. +more K definitivní dohodě došlo mezi oběma bratry a zároveň otci snoubenců Karlem V. a králem Ferdinandem na zasedání říšského sněmu v Augsburgu počátkem roku 1548. Tam bylo také vyhlášeno zasnoubení jejich dětí. Přestože byli velmi blízkými příbuznými, bratrancem a sestřenicí, církev jim udělila povolení ke sňatku. To pak mělo neblahé následky především na jejich nejstaršího syna Rudolfa.

Maxmilián II. od mládí projevoval sympatie k nekatolickému vyznání. +more Jeho otec Ferdinand předpokládal, že jeho sňatek s přísně katolicky vychovanou španělskou infantkou Marií, přivede Maxmiliána opět ke katolické víře.

Manželka Maxmiliána

Marie, císařská princezna a infantka španělská, se tak stala manželkou svého vlastního bratrance, budoucího císaře, českého a uherského krále Maxmiliána II. +more, syna císaře Ferdinanda I. a královny Anny. Svatba se konala ve španělském Valladolidu v polovině září roku 1548 a ženich Maxmilián se ke sňatku osobně dostavil.

Po sňatku se arcivévoda Maxmilián stal španělským místodržícím a tuto funkci na španělském dvoře vykonával téměř dva roky. Roku 1550 došlo mezi císařem Karlem a jeho otcem k roztržce, která způsobila jeho odvolání do Vídně. +more Marie zůstala s dcerou Annou ve Španělsku. Již v roce 1551 se pro ni Maxmilián vydal s doprovodem českých šlechticů, kteří zůstali v Itálii, a on se vydal lodí do Madridu. Po několika měsících se opět těhotná Marie a Maxmilián dostali zpět do Vídně.

Tato dlouhá cesta měla významný dopad na české šlechtice, kteří se seznámili nejenom s životem v Itálii, ale také s příslušnicemi významných španělských rodů. Někteří je dokonce pojali za manželky. +more Mezi nejvýznamnější patřil sňatek Vratislava z Pernštejna s Marií Manrique de Lara. Jejich dcera Polyxena pak významně zasáhla do dějin českých zemí.

Česká královna

Po smrti svého otce Ferdinanda I. v roce 1564 se manžel Marie Maxmilián stal císařem římským, králem českým a uherským. +more Českou královnou byla Marie korunována již v září 1562. Během manželství pobývala Marie v Praze velmi zřídka, jejím domovem byla Vídeň. Po smrti svého manžela v roce 1576 se však přestěhovala na Pražský hrad. Žila tam se svou dcerou Alžbětou, která byla také vdovou. Obě se podílely na stavebních úpravách hradu a financovaly výstavbu kaple sv. Vojtěcha. Na Pražském hradě pobývala Marie pět let. Pak se ale dostala do vážných sporů se svým synem Rudolfem.

Zpět ve Španělsku

Z Prahy odjela Marie roku 1581 i se svou nejoddanější dcerou princeznou Markétou. Do Madridu dorazily o rok později. +more Útočiště nalezly v klášteře Descalzas Reales na Villa Monte v Madridu, který založila o deset let dříve Mariina mladší sestra Jana. Ten se stal pro obě domovem a Marie tam byla šťastná. Vyjádřila to slovy, že je opravdu šťastná, že může žít v "zemi bez kacířů". Až do své smrti v roce 1603 vedla Marie klidný život a do politiky již nezasahovala. Přesto zemřela roztrpčená a osamělá, neboť byla zklamána chováním svých španělských příbuzných k ní.

Císařovna Marie byla známá patronka španělského skladatele Tomáse Luise de Victoriy, který u příležitosti jejího pohřbu napsal Requiem považované za jeho možná nejlepší skladbu.

Potomci

Manželství Marie a Maxmiliána bylo šťastné a velmi plodné. Z manželství, uzavřeného v roce 1548 a trvajícího do roku 1576, vzešlo 16 potomků. +more Marie byla radikální katoličkou a často nesouhlasila s názory svého tolerantnějšího manžela. Své děti se snažila vychovávat v přísné katolické víře, i když tím často vyvolávala neshody se svým mužem. Velký vliv měla na své syny, budoucí císaře Rudolfa a Matyáše. Na její nátlak byli oba odesláni na výchovu do Španělska, aby nenásledovali svého otce v jeho náboženské vlažnosti. Později tam byli odesláni i mladší synové Albrecht a Václav společně se svou sestrou Annou. Marie s manželem a dětmi. Autorem obrazu je Giuseppe Arcimboldo. Z manželství Marie a Maxmiliána se narodilo šestnáct potomků, ale jenom deset se dožilo dospělosti. * Anna (2. listopadu 1549 - 26. října 1580), ⚭ 1570 Filip II. Španělský (21. května 1527 - 13. září 1598), král španělský, neapolský a sicilský, portugalský, chilský a vévoda burgundský a milánský * Ferdinand (28. března 1551 - 16. června 1552), rakouský arcivévoda * Rudolf (V. ) II. , (18. července 1552 - 20. ledna 1612), císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda * Arnošt (15. července 1553 - 12. února 1595), nizozemský místodržitel, svobodný a bezdětný * Alžběta (5. července 1554 - 22. ledna 1592), ⚭ 1570 Karel IX. (27. června 1550 - 30. května 1574), francouzský král od roku 1560 až do své smrti * Marie (27. července 1555 - 28. června 1556), rakouská arcivévodkyně * Matyáš (24. února 1557 - 20. března 1619), císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda, ⚭ 1611 Anna Tyrolská (4. října 1585 - 14. prosince 1618) * syn (*/† 20. října 1557) * Maxmilián (12. října 1558 - 2. listopadu 1618), velmistr řádu německých rytířů * Albrecht (13. listopadu 1559 - 13. července 1621), arcibiskup toledský, portugalský vicekrál a nizozemský místodržitel ⚭ 1599 Isabela Klára Evženie (12. srpna 1566 - 1. prosince 1633), dcera španělského a portugalského krále Filipa II. (I. ) a francouzské princezny Alžběty z Valois * Václav (9. března 1561 - 22. září 1578), rakouský arcivévoda, velkopřevor řádu maltézských rytířů , svobodný a bezdětný * Fridrich (21. června 1562 - 25. ledna 1563), rakouský arcivévoda * Marie (*/† 1564), rakouská arcivévodkyně * Karel (26. září 1565 - 23. května 1566), rakouský arcivévoda * Markéta (25. ledna 1567 - 5. července 1633), jeptiška * Eleonora (4. listopadu 1568 - 12. března 1580), rakouská arcivévodkyně.