Karel Josef Batthyány

Životopis

Knížecí erb rodu Batthyányů Pocházel ze starého uherského šlechtického rodu Batthyányů, narodil se na zámku Rechnitz (Rohonc) v Burgenlandu poblíž uherských hranic jako mladší syn hraběte Adama Batthyányho (1662-1703) a Eleonory, rozené hraběnky Strattmannové (1672-1741). +more Od devatenácti let sloužil v císařské armádě a vzápětí se vyznamenal ve válce proti Turkům pod velením Evžena Savojského. Byl jmenován c. k. komořím a tajným radou, v roce 1731 dosáhl hodnosti plukovníka. Za války o polské následnictví byl povýšen do hodnosti generálního polního vachtmistra (1733) a velel císařským jednotkám na Rýně, později bojoval v další válce proti Turkům. V roce 1739 získal hodnost generála jízdy a téhož roku byl jmenován rakouským vyslancem v Prusku, do Berlína fyzicky ale dorazil až v létě následujícího roku.

Na začátku války o rakouské dědictví z Berlína odešel a zapojil se do bojů proti Prusku spolu s britskými spojenci. Bojoval pod velením Karla Lotrinského, od roku 1745 samostatně, se střídavými úspěchy velel v Čechách a v Německu. +more V letech 1743-1756 byl zároveň bánem v Chorvatsku, kde se ale zdržoval jen výjimečně. V dubnu 1745 proslul vítězstvím u Pfaffenhofenu nad spojenou bavorsko-francouzskou armádou a o měsíc později byl povýšen do hodnosti polního maršála. V závěrečné fázi války o rakouské dědictví velel v Nizozemí, kde byl v letech 1746-1747 zároveň zplnomocněným vyslancem (po odchodu Václava Antonína Kounice). Od října 1748 do dubna 1749 byl krátce úřadujícím generálním guvernérem v Rakouském Nizozemí. Po skončení války byl jmenován nejvyšším hofmistrem arcivévody Josefa (1748-1763), stal se též státním a konferenčním ministrem. V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna, později získal i uherský Řád sv. Štěpána (1764). Před sedmiletou válkou byl odpůrcem projektu rakousko-francouzského spojenectví, které prosazoval kancléř Kounic. V roce 1756 byl propuštěn z funkce chorvatského bána a v armádě již aktivně nesloužil. Vliv ve Vídni si ale uchoval jako státní ministr a do roku 1763 nejvyšší hofmistr arcivévody Josefa. Dne 28. prosince 1763 byl povýšen do českého knížecího stavu, o týden později v lednu 1764 mu byl knížecí titul rozšířen i pro Říši (se jménem Batthyány-Strattmann).

Rodina a majetkové poměry

Muzeu vojenské historie (Arsenalu). +more Zámek Nové Dvory, majetek Karla Josefa Batthyányho v letech 1728-1764 Byl třikrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1721 v pražském Týnském chrámu s hraběnkou Marií Annou Barborou z Valdštejna (1693-1724), po ovdovění se podruhé oženil v roce 1726 s hraběnkou Františkou Marií Strattmannovou (1708-1760). Po třetí se oženil v sedmašedesáti letech se svou neteří Marií Antonií Batthyányovou (1720-1797), která byla dámou Řádu hvězdového kříže a nejvyšší hofmistryní Marie Terezie. Z prvního manželství pocházel jediný syn Eugen František (1722-1742), c. k. komoří a kmotřenec Evžena Savojského, který však zemřel již ve dvaceti letech. Z druhého manželství se narodilo osm dcer, všechny zemřely v dětství.

Titul knížete zdědil synovec Adam Václav Batthyány (1722-1787), syn Karlova staršího bratra, uherského dvorského kancléře Ludvíka Arnošta Batthyányho (1696-1765).

Vlastnil čtyři panství v Uhrách, dlouhodobě měl také majetek v Čechách. Po své první manželce, respektive jejím otci Oktaviánu Ladislavovi z Valdštejna zdědil ve východních Čechách panství Dětenice. +more Kromě toho byl několik desetiletí majitelem panství Nové Dvory u Kutné Hory (1728-1764), které koupil v dražbě za 550 000 zlatých od zadlužených Pachtů z Rájova. Zámek v Nových Dvorech navštěvoval jen zřídka, v letech 1750 a 1754 jej ale nabídl pro ubytování Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského, kteří se zúčastnili cvičení rakouské armády u Kolína. Po skončení aktivní vojenské kariéry a usazení ve Vídni soustředil svůj zájem na vybudování rodové domény v rakouských zemích. Proto nakonec svá česká panství prodal. Dětenice koupil v roce 1758 hrabě Jan Kryštof Clam za 270 000 zlatých, Nové Dvory získal v roce 1764 za 440 000 zlatých hrabě Jan Karel Chotek. Batthyány pak od různých majitelů koupil několik panství v Rakousku, ve Vídni byl jeho sídlem palác Batthyány-Strattmann v ulici Herrengasse 19.

Odkazy

Reference

Literatura

LEDR, Josef: Děje panství a města Nových Dvorů; Kutná Hora, 1884; s. 133-151 [url=https://archive. +moreorg/details/djepanstvamstan00ledrgoog/page/n144/mode/2up]dostupné online[/url] * TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740-1748; Praha, 2019; 464 s. ISBN 978-80-7557-176-2.

Externí odkazy

[url=https://www. batthyany. +moreat/familiengeschichte/]Stránky o historii rodu Batthyány[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/hung/batth2. html]Rodokmen knížecí větve Batthyányů[/url] * [url=https://fr. wikisource. org/wiki/Biographie_nationale_de_Belgique/Tome_1/BATTHYANI,_Charles-Joseph,_comte,_puis_prince_DE. cpPosIndex=1]Karel Josef Batthyány in: Biographie Nationale de Belgique; Brusel, 1866[/url].

Karel Josef Batthyány Kategorie:Chorvatští bánové Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Knížata Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Rakouští maršálové Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Války o rakouské dědictví Kategorie:Slezské války Kategorie:Osmansko-habsburské války Kategorie:Narození v roce 1697 Kategorie:Narození 28. +more dubna Kategorie:Narození v Burgenlandu Kategorie:Úmrtí v roce 1772 Kategorie:Úmrtí 13. dubna Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.