Svatý Ladislav

Svatý Ladislav I. (maďarsky: Szent László, latinsky: sanctus Ladislaus, 27. června 1046, Polsko - 29. července 1095, česko-uherská hranice) byl uherský král v letech 1077-1095. V katolické církvi je uctíván jako svatý a spolupatron uherský (maďarský), slovenský, chorvatský, sedmihradský a osobní patron králů toho jména, Ladislava II. Uherského, Ladislava Pohrobka a Vladislava II. Jagellonského.

Život

+morejpg|vlevo|náhled'>Relikviářová busta sv. Ladislava, po roce 1406 Matyášův) kostel v Budíně Narodil se jako prvorozený syn krále Bély I. z dynastie Arpádovců a jeho manželky, královny Ryksy Polské. Měl dva bratry, krále Gejzu I. (* 1044/45, † 1077), Lamperta a tři sestry: Sofii, Eufémii a Helenu. Po Bélově smrti v roce 1063 vtrhl do Uherska německý císař Jindřich IV. , který Ladislava a jeho bratry Gejzu a Lamperta vyhnal do Polska, kde princové požádali o pomoc polského knížete Boleslava II. , které se také dočkali. V letech 1074-1077 byl Ladislav nitranským knížetem.

Gejza bojoval proti uherskému králi Šalamounovi, kterého +more_březen'>14. března 1074 porazil v bitvě u Mogyródu. Po tomto vítězství byl Gejza korunován ve Stoličném Bělehradě na uherského krále. Gejza zemřel roku 1077, po něm nastoupil na uherský trůn Ladislav. Byl politicky úspěšným panovníkem. Zabránil návratu Šalamouna I. , podporovaného císařem Jindřichem IV. , na uherský trůn, roku 1083 dosáhl kanonizace krále Štěpána I. , jeho syna Imricha a biskupa Gellerta. Vydal několik zákoníků, jimiž dosáhl stabilizace Uher. K zemím Uherské koruny připojil roku 1091 Chorvatsko, kde v Záhřebu založil biskupství.

Zemřel roku 1095 při přípravě vojenského tažení do Čech. V téže době vtrhl do Uher z Polska se svým vojskem Koloman Uherský, který nastoupil na uvolněný uherský trůn. +more Byl kanonizován roku 1192. Byl pohřben v Somogyvárském opatství, které sám založil. V rábské katedrále je uložena jeho lebka, která bývá k výroční oslavě jeho svátku prezentována v relikviářové bustě svatého Ladislava ze zlaceného stříbra z počátku 15. století (během roku je busta vystavena v muzeu). Po roce 1106 byly jeho ostatky přeneseny do nově postavené katedrály ve Velkém Varadíně (Oradea) v Sedmihradsku.

Ladislavská legenda

Legenda Sancti Ladislai Regis existuje ve dvou verzích: malé a velké. Pocházejí pravděpodobně z přelomu 12. +more a 13. století a jsou nejstaršími písemnými prameny o králi Ladislavovi. Ten je v ní popisován jako vládce udatný (ubránil zemi proti nájezdům Pečeněhů a Kumánů), urostlý (byl "o hlavu vyšší" než ostatní rytíři) a spravedlivý (je zdůrazněno, že Šalamounovi dovolil návrát do vlasti) a zbožný (obracel se k Bohu často svými modlitbami).

V legendě je popisována zázračná modlitba sv. Ladislava z doby, kdy jeho vojsko trpělo hladem. +more Král se vzdálil a ponořil do modliteb. Prosil Boha, aby nasytil jeho bojovníky. Když se vrátil, uviděl stádo jelenů a buvolů. Byl světcem, rytířem i dobrým králem.

Ikonografie

Bývá vyobrazen jako rytíř ve zbroji s taseným mečem, stojící nebo jezdec na koni, nebo jako král, stojící či trůnící v majestátu s královskými insigniemi: korunou, žezlem a jablkem, s pláštěm. Jeho patroicinium a památky se vyskytují na území Čech, Moravy, Polska, Slovenska (horních Uher) a dolních Uher, také v Chorvatsku, Rakousku a severní Itálii.

Památky (výběr)

Kostely * Kostel sv. Ladislava v Budapešti * Kostel sv. +more Ladislava v Bratislavě * Katedrála sv. Ladislava v Záhřeb|u, (Chorvatsko) * Katedrála sv. Ladislava a Stanislava ve Vilně (Polsko) * Kostel Žehra (Slovensko), nástěnná malba z legendy, 14. století * Kostel Kraskovo, (Slovensko), gotická malba, 14. století Sochy * Jezdecká socha sv. Ladislava, bronz, odlili Martin a Jiří z Kluže, Oradea roku 1390; (zničena Turky roku 1660) * Relikviářová busta sv. Ladislava z katedrály v Györu/Rábu, po roce 1406 * Dóm sv, Alžběty, Košice, socha v průčelí, 19. století Obrazy * Kaple sv. Václava a Ladislava, Vlašský dvůr v Kutné Hoře, votivní obraz Krista v hrobě mezi sv. Václavem a sv. Ladislavem * Muzeum krásných umění, Záhřeb, Gotický křídlový oltář z Bobiče, 15. století * Bernhard Strigel: Votivní obraz krále Vladislava II. Jagellonského, Szépmüvészeti Múzeum v Budapešti * Primaciálny (Arcibiskupský) palác, Bratislava: freska v kupoli kaple, Franz Anton Maulpertsch, 1781 * Altomonte, (Kalábrie, Lippo Memmi (škola): Deskový oltář, 1- polovina 14. století.

Odkazy

Reference

Literatura

LCI 7: Lexikon der christlichen Ikonographie, Wolfgang Barunfels (ed.), Band 7, Herder : Rom-Freiburg-Basel Wien 1992, s. 359-361 (německy)

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Uherští svatí Kategorie:Slovenští svatí Kategorie:Polští svatí Kategorie:Středověcí světci Kategorie:Arpádovci Kategorie:Uherští princové Kategorie:Nitranská knížata Kategorie:Uherští králové Kategorie:Chorvatští králové Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Narození 1040 Kategorie:Úmrtí 1095 Kategorie:Pohřbení v katedrále v Oradeji Kategorie:Narození 27. +more června Kategorie:Úmrtí 29. července Kategorie:Muži.