Dimitrij Zvonimír

Král Dimitrij Zvonimír, či jen Zvonimír ( Zvonimir či Dmitar Zvonimir, nebo Dimitrije Zvonimir, Demetrius, též Demetrius Zvonimirus/Sunimirio, † 20. dubna 1089) byl od roku 1075 až do své smrti králem středověkého Chorvatského království. Byl posledním (či předposledním) chorvatským králem z domácí dynastie Trpimírovců, který panoval nad celým Chorvatským královstvím.

Původ

Zvonimír (lze se také setkat s variantami Suinimir, Suenimir, Zolomer, Zorobel ad. ) pocházel z chorvatského rodu Trpimírovců. +more Byl nejprve zemským bánem Slavonie ve službách krále Štěpána I. Chorvatského a poté se stal chorvatským knížetem ve službách krále Petra Krešimíra IV. Ten před svou smrtí v roce 1074 Zvonimíra určil za svého nástupce. Zvonimír na trůn nastoupil na jaře roku 1075.

Vláda

+more_století)|alt='>vlevo Zvonimír byl korunován 8. října 1075 v bazilice svatých Petra a Mojžíše v Solinu z rukou Gebiza, zmocněnce papeže Řehoře VII. Své královské sídlo měl v Kninu, který dodnes nese přídomek „město krále Zvonimíra“.

Patřil mezi spojence papeže, zaváděl Gregoriánské reformy a během svého panování zrušil otroctví. Zároveň bojoval jako spojenec Normanů s Byzantskou říší.

V roce 1089 požádal papež Urban II. +more Zvonimíra o vojenskou podporu v boji proti Seldžukům u Konstantinopole. Zvonimír svolal sabor (shromáždění) na chorvatském Kosově poli poblíž Kninu, aby podpořil papežské vojsko, zemřel však ještě během shromáždění.

Ohledně jeho úmrtí existují dvě verze: jedna říká, že se stal obětí spiknutí a byl zavražděn, druhá hovoří o přirozené smrti.

Rodina a rodové svazky

Helenou, Celestin Medović V roce 1063 se Zvonimír oženil se svou vzdálenou příbuznou, uherskou princeznou Helenou Spanilou (chorv. +more Jelena lijepa), sestrou králů Gejzy I. a Ladislava I. Tímto sňatkem se Zvonimír dostal do rodové blízkosti s panovnickými rody Uherského království, ale také Polska, Dánska, Bulharska a Byzance.

Helena přivedla na svět dvě děti: syna Radovana, jenž však zemřel ještě za života svého otce a dceru Klaudii, která se později vdala za vojvodu Vinihu z rodu Lapčanů.

Krátce po Zvonimírově smrti vznikla Bašská tabulka, kulturně a historicky významný artefakt, který odkazuje na krále a některé další urozené osoby 11. století.

Odkazy

Reference

Literatura

Srećko Matko Džaja. In: Mathias Bernath, Karl Nehring (nakl. +more), Gerda Bartl (red. ): Biographisches Lexikon zur Geschichte Südosteuropas. Sv. 4. Oldenbourg, München 1981, s. 506-508. https://www. biolex. ios-regensburg. de/BioLexViewview. php. showdetail=&ID=1907.

Související články

Seznam chorvatských panovníků * Chorvatsko ve středověku * Řád koruny krále Zvonimíra * Ferdinand Zvonimír

Externí odkazy

[url=http://www.croatianhistory.net/etf/et01.html]Další informace[/url] na croatianhistory.net

Kategorie:Trpimírovci Kategorie:Chorvatští králové Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Narození v 11. +more století Kategorie:Úmrtí v roce 1089 Kategorie:Úmrtí 20. dubna Kategorie:Úmrtí v Kninu Kategorie:Pohřbení v Kninu Kategorie:Muži.