Gabon
Author
Albert FloresGabon (dříve také Gabun), plným názvem Gabonská republika , je stát na západním pobřeží Afriky. V roce 2018 měl Gabon 2,119 milionu obyvatel. V roce 2009 zde žilo téměř 1 500 000 obyvatel. Na severozápadě sousedí s Rovníkovou Guineou (322 km), na severu s Kamerunem (279 km) a na východě s Republikou Kongo (1523 km). Nezávislost na Francii získal v roce 1960.
Historie
Předtím, než sem roku 1471 začali připlouvat Portugalci, zde bylo několik malých kmenových států. Portugalci byli postupně následováni dalšími Evropany. +more Ti bohatli z obchodu s otroky, slonovinou a vzácnými druhy dřeva. Od třicátých let 19. století se Gabon postupně stával francouzskou kolonií. Francouzi jej v roce 1886 přičlenili k Francouzskému Kongu, v roce 1910 ho přičlenili k rozsáhlým oblastem Francouzské rovníkové Afriky. V roce 1849 osvobození otroci založili na pobřeží malou osadu Libreville, tato osada se brzy stala cílem misionářů. V srpnu 1960 země vyhlásila nezávislost.
Moderní dějiny
Mapa Gabonu Poté, co +more_srpen'>17. srpna 1960 Gabon získal nezávislost, se do čela země postavil Léon M’Ba, opírající se mocensky o synkretickou náboženskou sektu Bwiti, jejíž členové pocházeli především z nejpočetnějšího etnika Fang. Přes určitou dominanci Fangů (tvoří kolem třetiny obyvatelstva), nebyl etnický rozpor v Gabonu nikdy zvláště závažný. Přispívá k tomu skutečnost, že v Gabonu, více než v jiných afrických zemích, jsou hranice etnických skupin velmi neostré. Zvláště oblast jižního Gabonu byla v koloniálním období velmi málo zasažena jinak obecným posilováním významu etnické identifikace. Struktura identit je tak v Gabonu do značné míry blízká předkoloniálnímu stavu.
V roce 1964 došlo v Gabonu k puči, který svrhl M’Bu, avšak s pomocí francouzských jednotek se podařilo obnovit předcházející režim. Francouzský zásah přišel o 24 hodin dříve, než o to M’Ba oficiálně požádal. +more Na zásahu se podílel francouzský kontingent trvale přítomný v Gabonu (sídlila zde část z 13 000 francouzských vojáků rozmístěných v době studené války v Africe). Poté, co M’Ba zemřel v listopadu 1967 v úřadě, jej plynule nahradil viceprezident Omar Bongo. Bongův režim jedné strany (Gabonské demokratické strany - PDG; Parti démocratique gabonais) se dá označit za pragmatický a administrativně-hegemonický. Na rozdíl od většiny afrických států neexperimentoval se socialismem či marxismem a uplatňoval relativně liberální ekonomický systém v podobě státního kapitalismu, který do země přilákal zahraniční kapitál.
Vzhledem k rozsáhlým nalezištím ropy Gabon v roce 1975 vstoupil do OPEC a v 70. letech zažíval značný ekonomický růst. +more Přestože se Bongův režim v posledních letech formálně liberalizoval, zůstal pseudodemokratickým a politické směřování země bylo pevně v Bongových rukou. Své postavení si udržoval především obratným rozdělováním opozice a častou kooptací jejích části do neopatrimoniálního systému. Bongův režim bývá označován jako kleptokracie, kdy i přes značné příjmy z exportu ropy žije třetina obyvatel v chudobě, zatímco úzká elita kolem Bonga hromadí bohatství.
V roce 2009 Omar Bongo zemřel a v následných prezidentských volbách byl prezidentem zvolen jeho syn Ali Bongo Ondimba, jedno z jeho 54 dětí. Ten byl následně znovuzvolen ve volbách v roce 2016 a 2023. +more Proti výsledkům voleb v roce 2023 se vzbouřila armáda a v zemi proběhl puč. Vojáci vystoupili v televizi s prohlášením, že přebírají moc a rozpouštějí státní instituce. V hlavním městě Libreville je podle některých zdrojů slyšet střelba z automatických zbraní. Prezident je podle vzbouřenců v domácím vězení. Pučisté anulovali volby a uzavřeli hranice. Francie puč odsoudila a vyzvala k respektování voleb. Prozatímním prezidentem se prohlásil vůdce vzbouřenců generál Brice Clotaire Oligui Nguema. Ten patří k Bongovým příbuzným.
Státní symboly
Vlajka
Gabonská vlajka je tvořena listem o poměru stran 3:4 se třemi vodorovnými pruhy: zeleným, žlutým a modrým.
Znak
Gabonský státní znak je tvořen štítem, v jehož horní části je zelené břevno se třemi zlatými bezanty. Pod ním je vyobrazena černá plachetnice se zlatým pozadím, plující na modrých vlnách. +more Klenotem je zelený strom Aucoumea klaineana, štítonoši jsou dva černí panteři. Nad štítem se nachází bílá stuha s černým latinským nápisem UNITI PROGREDIEMUR , pod štítem je druhá stuha, modrá se zlatým nápisem ve francouzštině UNION, TRAVAIL, JUSTICE .
Geografie
Topografie Gabon leží na západním pobřeží Afriky u Guinejského zálivu, jednoho z největších zálivů světa. +more Délka pobřeží je 885 km. Ze severu sousedí s Rovníkovou Guineou a Kamerunem, na východě a jihu s Republikou Kongo, s níž má nejdelší hranici. 240 km západně od pobřeží leží Svatý Tomáš a Princův ostrov.
Země se rozkládá po obou stranách rovníku. Pobřežní nížina proniká daleko do vnitrozemí, protéká jí 1 200 km dlouhá řeka Ogooué. +more Její údolí rozděluje plošina na severní a jižní část. Na severu se rozkládá vysočina Monts de Cristal. Na jihu se nachází pohoří Chaillu. V zemi jsou tři krasové oblasti se stovkami jeskyní, z nichž mnohé ještě nebyly prozkoumány. Deštný prales pokrývá 85 % rozlohy země. Na východě se nachází nejvyšší hora země Mont Bengoué s nadmořskou výškou 1 070 m n. m.
Podnebí, flóra a fauna
Podnebí Gabonu je rovníkové a velmi vlhké. Na rozsáhlých územích se rozkládají porosty tropických deštných lesů. +more Na území Gabonu rostou především ebenovníky, mahagonovníky, máslovníky a rafie, po kterých se pnou různé liány a epifyty. V lesích žije velký počet druhů hmyzu, zmije, krajty, dikobrazi, paviáni a lemuři. Žijí zde ale i ohrožené gorily. Žije zde několik stovek druhů ptáků, např. mnozí papoušci. Na březích řek odpočívají hroši a krokodýli, v hustých travnatých porostech pobíhají antilopy.
Politický systém
Hlavou státu byl v letech 2009 až 2023 prezident Ali Bongo Ondimba, syn bývalého prezidenta Omara Bongo Ondimby, který funkci prezidenta zastával celých 42 let a stal se tak nejdéle sloužícím africkým prezidentem. Ali Bongo Ondimba svou pozici ve funkci potvrdil i podruhé v prezidentských volbách v srpnu roku 2016. +more Volby roku 2016 byly však provázeny rozsáhlými podvody a Ondimbův protikandidát Jean Ping a další členové opozice odmítli výsledky voleb uznat. Následovala politická krize doprovázena násilnými střety, demonstracemi a napjatá situace pokračovala i v průběhu následujícího roku. Dále zemi postihla ekonomická krize, byla odhlasována změna ústavy a byly zahájeny politické procesy s několika opozičními politiky, kteří byli obviněni z podvracení státu či spiknutí. Politická stabilita tak zůstávala velice křehká a byla doprovázena nepokoji veřejnosti a nařčení opozice z volebních podvodů stávající vlády.
Gabon fungoval jako prezidentská republika a na základě ústavy, přijaté 14. března 1991, praktikoval prezidentský systém moci s existencí více politických stran. +more Po 28 letech vlády jedné strany byly roku 1990 legalizovány opoziční strany a momentálně je u moci Gabonská demokratická strana (Parti Démocratique Gabonais, PDG).
Volba prezidenta byla přímá, byl volen prostou většinou všeobecným hlasováním a to na dobu sedmi let. Zákonodárná moc byla vykonávána dvoukomorovým parlamentem, který se skládal ze Senátu (102 členů, nepřímá volba členů obecními radami a krajskými shromážděními, volba na 6 let) a Národního shromáždění (120 členů, přímé hlasování lidu, volba na 5 let).
Přehled nejvyšších představitelů státu
17. 8. +more 1960 - 21. 2. 1961 - Gabriel Léon M'ba - hlava státu; BDG * 21. 2. 1961 - 17. 2. 1964 - Gabriel Léon M'ba - prezident; BDG * 17. 2. 1964 - 18. 2. 1964 - Daniel Mbene, Valère Essone, Jacques Mombo, Daniel Mbo Edou - Revoluční výbor * 18. 2. 1964 - 19. 2. 1964 - Jean-Hilaire Aubame - hlava prozatímní vlády; voj. * 19. 2. 1964 - 28. 11. 1967 - Gabriel Léon M'ba - prezident; BDG * 28. 11. 1967 - 8. 6. 2009 - Albert-Bernard Bongo (Omar Bongo, Omar Bongo Ondimba) - prezident; BDG, PDG * 6. 5. 2009 - 8. 6. 2009 - Didjob Divungi Di Ndinge - úřadující prezident pro O. Bonga Ondimbu; ADERE * 10. 6. 2009 - 16. 10. 2009 - Rose Francine Rogombéová - prozatímní prezidentka; PDG * 16. 10. 2009 - 30. 8. 2023 - Ali Bongo Ondimba - prezident; PDG * od 30. 8. 2023 - Brice Clotaire Oligui Nguema - prozatímní prezident; armáda.
Administrativní dělení
Gabon se dělí do 9 provincií, které se dále dělí do 50 departmentů. * Estuaire * Haut-Ogooué * Moyen-Ogooué * Ngounié * Nyanga * Ogooué-Ivindo * Ogooué-Lolo * Ogooué-Maritime * Woleu-Ntem
Členství v CEMAC
Gabon je členskou zemí organizace CEMAC (Communauté économique et monétaire de l'Afrique centrale), která sdružuje kromě Gabonu i Konžskou republiku, Rovníkovou Guineu, Kamerun, Středoafrickou republiku a Čad. Jedná se o měnovou unii spojenou s regionální spoluprací. +more V roce 2013 byl předložen návrh o volném pohybu osob v rámci všech členů CEMAC. Návrh byl však vetován Rovníkovou Guineou.
Ekonomika
Zemědělství v Gabonu je velmi málo rozvinuté, orná půda zaujímá pouze 1,1 % rozlohy země, chov dobytka omezuje výskyt mouchy tse-tse. Část potravin se proto musí dovážet. +more Pro tuto zemi je důležitý zejména průmysl. Velký význam pro tamní hospodářství má těžba ropy. Ta zde byla objevena v roce 1956. Zejména díky jejímu vývozu patří Gabon k nejbohatším zemím Afriky (HDP činilo v roce 2013 11 571,08 USD). I přesto žije většina obyvatel Gabonu v chudobě, třetina dospělé populace je negramotná. Kromě těžby a zpracování ropy se ve vnitrozemí těží železné a manganové rudy, určité příjmy plynou Gabonu i z těžby dřeva. Ropa představuje 70 % exportu.
Zaměstnanost
Ačkoliv těžba ropy představuje více než 60 % příjmů do státního rozpočtu, pouze 5 % celkové pracovně schopné populace je zaměstnáno v této oblasti. Podle stejné zprávy nezaměstnanost v zemi dosahuje 20 %. +more Podle jiné zprávy se výroba ropy snížila o 45 % od poloviny devadesátých let minulého století.
Zemědělství v Gabonu
Zbývajících 95% práceschopné populace pracuje v primárním sektoru, v těžbě dřeva nebo zemědělství. Zemědělství tvoří jednu dvacetinu příjmů státu. +more Hlavní zemědělské produkty jsou maniok, banány plantain, podzemnice olejná, kolokázie jedlá, jam, povijnice batátová a kukuřice. Dříve se v Gabonu ve větší míře pěstovala káva i kakaové boby. Nové projekty zaměřené na diverzifikaci gabonské ekonomiky cílí na spolupráci státu a zahraničních investorů, jak je tomu v případě pěstování olejné palmy u Kanga (Olam Gabon).
Doprava
Letiště v Port-Gentil +moresvg|náhled'>Železnice v Gabonu První železnice v délce 332 km byla vybudována v letech 1974-1983 mezi přístavem Owendo a vnitrozemským městem Booué. Dalších 357 km bylo postaveno mezi Booué a Franceville v jihovýchodní části země. Třetí etapy výstavby železniční sítě je plánována z Booué do města Belinga na severovýchodě. Výstavba byla důležitá pro přepravu železné rudy, manganu a pro zpracování dřeva z pralesů. Železnice má standardní rozchod 1 435 mm. Sousední Kamerun a Republika Kongo má rozchod užší.
Železnice mezi Owendo a Ndjolé vede podél řeky Ogooué. Mezi nejzajímavější stavby na trati patří 286 metrů dlouhý tunel Juckville u města Lopé. +more V roce 1999 byla železnice privatizována a uvažuje se o jejím protažení do hlavního města Republiky Kongo Brazzaville. V roce 2006 za podíl na těžbě rudy zavázala Čína na rekonstrukci části železniční sítě.
V roce 2002 bylo v zemi 8 454 km silnic, z toho 838 km se zpevněným povrchem a 30 km rychlostních silnic.
Námořní přístav Port-Gentil slouží k vývozu ropy a dovozu důlního zařízení. V roce 1974 byl otevřen další přístav v Owendu při ústí řeky Ogooue. +more Gabon vlastní dvě obchodní lodě. Z řek je splavných asi 1 600 km, z toho 300 km na největší řece Ogooue. V roce 2004 bylo v Gabonu je 56 letišť, z toho 11 se zpevněným povrchem a tři s mezinárodním provozem: Libreville, Port-Gentil a Franceville. Za rok bylo přepraveno kolem 386 000 cestujících.
Obyvatelstvo
V roce 2022 v zemi žilo asi 2,4 mil. obyvatel. +more S hustotou osídlení 9 obyvatel na km2 v roce 2020 patřila mezi nejřidčeji osídlené v Africe. Naprostá většina obyvatel jsou Bantuové, ale žije zde i nejméně 40 dalších etnických skupin s vlastním jazykem a kulturou. Mísení mezi etniky je běžné a snižuje etnické napětí. Jednotícím prvkem je francouzština, jazyk bývalé koloniální mocnosti. Žije zde také více než 10 000 Francouzů. Největší a hlavní město Libreville má asi 591 000 obyvatel, Port-Gentil 111 000 obyvatel, Masuku 44 000 obyvatel.
Podle odhadů ovládá francouzštinu 80 % obyvatel, v hlavním městě má 30 % obyvatel francouzštinu jako mateřský jazyk. Jinak jsou rozšířené zejména bantuské jazyky fang, mbere a sira. +more V roce 2012 bylo zvažováno zavedení angličtiny jako druhého úředního jazyka.
Náboženství
Dnes se 55-75 % obyvatelstva hlásí ke křesťanství, které je ale silně ovlivňováno místními tradicemi a rituály. 25-44 % populace tvoří animisté. +more Asi 10 % populace tvoří muslimové. Křesťanem byl i bývalý prezident republiky El-Hadž Omar Bongo Ondimba, v roce 1973 však konvertoval k islámu. Ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání a vláda toto právo v praxi respektuje. V Gabonu jsou aktivní zahraniční misionáři. Ve městě Lambaréné je nemocnice, ve které misijně působil nositel Nobelovy ceny za mír Albert Schweitzer v letech 1913 až 1965. V roce 1968 byla z Československa podniknuta Expedice Lambaréné, díky které sem byly dopraveny léky a zdravotnický materiál. Podobná expedice byla z Prahy vypravena i v roce 1988.