Pavel I. Ruský

Pavel I. Petrovič (1. října 1754 - 24. března 1801) byl ruským carem v letech 1796-1801 a velmistrem Maltézského řádu v letech 1798-1801.

Mezi ruskými panovníky se sotva najde osobnost, která by byla tak rozdílně hodnocena svými současníky i potomky. Pro jedny představoval ztělesněné zlo, krutého, omezeného a pomstychtivého člověka. +more Druzí ho naopak považovali za čestného rytíře bez bázně a hany, spravedlivého a moudrého vladaře a za člověka hluboce nešťastného, jemuž se v Evropě říkalo „ruský Hamlet“.

Mládí a nástup na trůn

+more94|Pavel_I. _v_dětských_letech_(v_roce_1761)_na_obraze_Fjodor_Rokotov'>Fjodora Rokotova Pavel I. byl synem velkokněžny Kateřiny (pozdější carevna Kateřina II. Veliká). Jeho otcem byl oficiálně carevič Petr (pozdější car Petr III. ), ale historici o tom mají dodnes pochybnosti a jako skutečný otec je většinou uváděn milenec Kateřiny II. Veliké, Sergej Saltykov, spekuluje se i o budoucím polském králi Stanislavu Poniatowském. Pavel přišel na svět v Letním paláci carevny Jelizavety.

Hned po svém narození byl rodičům odebrán a o jeho výchovu se starala tehdy vládnoucí carevna Alžběta I. +more Petrovna. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání, velmi dobře znal historii a literaturu, umění mu nebylo cizí, pěkně kreslil a dobře ovládal francouzštinu. Už v dětských letech se projevovaly některé specifické vlastnosti jeho osobnosti: nesnášel jakoukoliv nespravedlnost, bylo mu odporné tradiční ruské úplatkářství, byl štědrý, pokud mu to možnosti dovolovaly. Roku 1783 mu Kateřina darovala palác s parkem v Gatčině, který se později stal carskou rezidencí.

Jakmile se stal panovníkem, začal Pavel I. ihned rázně provádět reformy. +more Už v den své korunovace (dne 6. dubna 1797), jakmile získal právo podepisovat zásadní panovnické výnosy, změnil Pavel Petrovič zákon Petra I. o následnictví trůnu: od té doby bude mít právo na následnictví jen prvorozený potomek mužského pohlaví. Žena by se mohla stát panovníci jen tehdy, kdyby panovnický rod neměl potomky mužské.

Vláda

Už na samém počátku své vlády se dvaačtyřicetiletý Pavel vymezoval proti politice své matky a negoval mnoho jejích rozhodnutí. Amnestoval mnohé lidi, kteří byli Kateřinou II. +more potrestáni, jako byl například Tadeusz Kościuszko a polští vlastenci, kteří se účastnili jeho povstání, básník Nikolaj Novikov nebo kritický spisovatel Alexandr Radiščev.

Za svou hlavní vnitropolitickou prioritu považoval car Pavel I. upevnění základů ruské monarchie. +more Ze všech sil se snažil oslabit moc gardy, která byla v 18. století vůdčí silou prakticky všech palácových převratů, s rozhodností sobě vlastní učinil pokus omezit práva šlechty (současníci nazývali tyto jeho snahy „politikou železné hole“). Ve své zahraniční politice se po tom, co se odehrálo ve Francii 18. brumairu 7. roku republiky (9. listopadu 1799), když se Napoleon prohlásil za prvního konzula, přerušil Pavel I. vztahy s Anglií a francouzským emigrantským dvorem.

V prosinci 1800 odeslal ruský car poselství adresované Napoleonovi, jehož výsledkem bylo „rozdělení světa mezi dona Quijota a Caesara“. Bylo uzavřeno rusko-francouzské spojenectví, předpokládající mimo jiné společné pozemní tažení do Indie, která byla oprávněně považována za největší perlu na koruně britského impéria. +more Na území Ruska se podle dohody měl formovat spojený rusko-francouzský expediční blok v počtu kolem 70 tisíc mužů, jehož velitelem se měl stát francouzský generál Masséna.

Způsob carova života se jeví jako velmi asketický. Probouzel se ještě před svítáním a v šest hodin ráno už přijímal sanktpetěrburského generálního gubernátora, který mu referoval o aktuálních událostech. +more V devět hodin se bez ohledu na rozmary počasí car osobně zúčastnil střídání stráží, potom následovala procházka, různé vizitace a ve 13 hodin oběd. Je zajímavé, že Pavel I. začínal stolování sklenicí studené něvské vody a pak dával přednost buď hovězímu nebo párkům se zelím. Po tradiční projížďce - v bryčce nebo na koni - navštěvoval obyčejně svou ženu a potom sledoval dvorní představení; tehdy byly v módě Molièrovy nebo Racinovy komedie.

V devět hodin večer začínala večeře a kolem desáté se imperátor odebral na lože. Pavel I. +more projevoval v mnoha věcech střídmost. Celý rok nosil jeden plášť, do něhož se v zimě vkládala kožešina nebo jen obyčejná vatová vložka, výrazně také omezil výdaje carského dvora i svých nejbližších příbuzných.

Za Pavla I. bylo Rusko sužováno mnoha zákazy, často až bizarními. +more Bylo zakázáno tančit valčík, nosit frak a kulaté klobouky, do země se nesměla dovážet zahraniční literatura ani hudebniny. Při tom všem byl car jednoznačně čestný, spravedlivý a milostivý, což dokázal již na počátku své vlády rozsáhlými amnestiemi pro polské povstalce, kteří byli uvězněni za vlády jeho matky. Rytířské vlastnosti, které mu byly vštěpovány už v dětství, měly velký vliv na jeho charakter a světový názor. Nelze se divit, že se Pavel v roce 1798 stal velmistrem rytířského řádu svatého Jana Jeruzalémského, jenž je známější pod názvem maltézský. Pikantní na tom je, že se jednalo o rytířský řád katolické církve, avšak car byl ortodoxního vyznání a ke katolicismu nikdy nekonvertoval.

Rodinný život

Pavel I. byl dvakrát ženat, v obou případech s německými princeznami. +more Jeho první ženou byla Vilemína Luisa Hesensko-Darmstadtská, která po svatbě (10. října 1773) přijala pravoslavnou víru a jméno Natálie Alexejevna Ruská. Zemřela při komplikovaném porodu dne 26. dubna 1776; dítě, o němž nebylo jisté, zda jeho otcem není Natáliin milenec Andrej Razumovskij, zemřelo rovněž. Pavel nesl její smrt velmi bolestně a nemohl se s ní vyrovnat; tehdy mu matka ukázala kompromitující materiály o Natálii a hraběti Razumovském. Pavel Petrovič byl tím krutě zasažen, nepřišel na pohřeb, neobjevoval se u dvora a celá tato historie silně poznamenala do budoucna jeho charakter: stal se nevyrovnaným a podezíravým (později nedůvěřoval své druhé ženě ani dětem; jak vysvitne níže, snad i právem).

Téměř vzápětí po pohřbu se pro něj začala hledat nová nevěsta, jíž se stala Žofie Dorota Württemberská (s pravoslavnou vírou přijala ruské jméno Marie Fjodorovna). Svatba se konala +more_říjen'>7. října 1776 a z manželství vzešlo deset dětí.

* Alexandr I. +more Pavlovič (23. prosince 1777 - 1. prosince 1825), následník trůnu, král polský, velkokníže finský a ruský car od roku 1801 až do své smrti, ⚭ 1793 Luisa Bádenská (24. ledna 1779 - 16. května 1826) * Konstantin Pavlovič (8. května 1779 - 27. června 1831), ruský velkokníže, cesarevič, v roce 1823 se pro nerovnorodý sňatek zřekl následnictví trůnu, *: ⚭ 1796 Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská (23. září 1781 - 15. srpna 1860), rozvedli se v roce 1820 (žili odděleně už od roku 1801) *: ⚭ 1820 Johana Grudzińská (17. května 1791 - 17. listopadu 1831) * Alexandra Pavlovna (9. srpna 1783 - 16. března 1801), ruská velkokněžna, ⚭ 1799 Josef Habsbursko-Lotrinský (9. března 1776 - 13. ledna 1847), rakouský arcivévoda a uherský palatin * Jelena Pavlovna (24. prosince 1784 - 24. září 1803), ruská velkokněžna, ⚭ 1799 Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský (13. června 1778 - 29. listopadu 1819), dědičný meklenbursko-zvěřínský velkovévoda * Marie Pavlovna (16. února 1786 - 23. června 1859), ruská velkokněžna, ⚭ 1804 Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (2. února 1783 - 8. července 1853), velkovévoda sasko-výmarsko-eisenašský * Kateřina Pavlovna (10. května 1788 - 9. ledna 1819), ruská velkokněžna, *: ⚭ 1809 Jiří Oldenburský (9. května 1784 - 27. prosince 1812) *: ⚭ 1816 Vilém I. Württemberský (27. září 1781 - 25. června 1864), král württemberský od roku 1816 až do své smrti * Olga Pavlovna (1792-1795) * Anna Pavlovna (18. ledna 1795 - 1. března 1865), ruská velkokněžna, ⚭ 1816 Vilém II. Nizozemský (6. prosince 1792 - 17. března 1849), lucemburský velkovévoda, limburský vévoda a nizozemský král od roku 1840 až do své smrti * Mikuláš I. (6. července 1796 - 2. března 1855), velkokníže finský, poslední polský král a ruský car od roku 1825 až do své smrti, ⚭ 1817 Šarlota Pruská (13. července 1798 - 1. listopadu 1860) * Michail Pavlovič (8. února 1798 - 9. září 1849), ruský velkokníže, ⚭ 1824 Šarlota Württemberská (9. ledna 1807 - 2. února 1873).

Smrt

V noci z 11. na 12. +more března (23. -24. března gregoriánského kalendáře) 1801 byl Pavel zavražděn spiklenci ve své právě dokončené rezidenci, v Michajlovském zámku, postaveném právě na tom místě, kde kdysi stál Letní palác Alžběty Petrovny (v němž se car narodil). O spiknutí, kterého se účastnili carovi nepřátelé, není známo příliš mnoho. K jeho vůdcům patřil generál L. L. Bennigsen, petěrburský vojenský gubernátor P. A. Palen, kníže Platon Zubov (druhý milenec Pavlovy matky Kateřiny Veliké) a gardoví důstojníci.

Pod rouškou noci pronikli do paláce ze dvou stran, vyrazili dveře a vtrhli do carovy ložnice. Jakým způsobem byl Pavel I. +more zabit, už se nikdy nedovíme, soudí se, že byl zardoušen, stejně jako jeho otec Petr III. Ať se stalo cokoli, ráno 12. března 1801 se Rusko probudilo už pod vládou nového cara Alexandra I. Je otázka jakou roli hrál při této neblahé události. Soudí se, že ji patrně přímo neorganizoval, ale o jejích přípravách zřejmě věděl.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Většina informací z tohoto článku byla vyjmuta z knihy:

Literatura

Zubov, A. B., Dějiny Ruska I. Praha: Argo 2014

Související články

Seznam hlav ruského státu * Carský výnos o následnictví * Statut o carské rodině

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20120208172141/http://www. roca. org/OA/51/51f. htm]Biografie Pavla I. na stránkách Orthodox America[/url], cit. 2012-05-01 * [url=http://www. britannica. com/EBchecked/topic/446907/Paul]Paul (emperor of Russia), Encyclopaedia Britannica[/url], cit. 2012-05-01.

Kategorie:Romanov-Holstein-Gottorp Kategorie:Ruští carové Kategorie:Ruská velkoknížata Kategorie:Holštýnsko-gottorpští vévodové Kategorie:Holštýnští vévodové Kategorie:Oldenburská hrabata Kategorie:Ruští admirálové Kategorie:Pravoslavní panovníci Kategorie:Zavraždění panovníci Kategorie:Lazariáni Kategorie:Narození 1754 Kategorie:Narození 1. +more října Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí 1801 Kategorie:Úmrtí 24. března Kategorie:Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradu Kategorie:Muži.