Šarlota Württemberská

Technology

12 hours ago

Author

Šarlota Württemberská, rozená Friederike Charlotte Marie von Württemberg, (9. ledna 1807 - 2. února 1873) byla jako velkokněžna Jelena Pavlovna Ruská manželkou velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky Marie Fjoforovny (Žofie Doroty Württemberské).

Život

Šarlota se narodila ve Stuttgartu jako nejstarší dcera Pavla Württemberského a Šarloty Sasko-Hildburghausenské. V dětství žila s otcem a mladší sestrou Pavlínou v Paříži. +more Jejich dům byl ve srovnání s královskými standardy velice skromný. V Paříži přišla Šarlota pod vedení několika intelektuálů.

V roce 1822 byla zasnoubena s otcovým bratrancem Michailem. Šarlota byla prý výjimečná dívka, vysoce inteligentní a zralá na svůj věk patnácti let. +more Na velkoknížete zřejmě zapůsobila svou krásou a držením těla, a během recepce, konané na její počest, okouzlila všechny hosty konverzací. 17. prosince 1823 přestoupila na pravoslavnou víru a přijala jméno Jelena Pavlovna. 20. února 1824 byl pár oddán v Petrohradu a usídlil se v Michajlovském paláci. Když v roce 1828 zemřela carevna vdova Marie Fjodorovna, přešel palác Pavlovsk na Michaila, který jej s Jelenou často navštěvoval. Jejich manželství nebylo šťastné: Michailovou jedinou vášní byla armáda a Jelenu zanedbával. Z manželství se narodilo pět dcer:.

* 1. Marie Michajlovna Ruská (9. +more 3. 1825 Moskva - 19. 11. 1846 Vídeň), svobodná a bezdětná * 2. Alžběta Michajlovna Ruská (26. 5. 1826 Moskva - 18. 1. 1845 Wiesbaden) ** ⚭ 1844 Adolf Lucemburský (24. 7. 1817 Wiesbaden - 17. 11. 1905 Lenggries), velkovévoda lucemburský v letech 1890-1905 a poslední vládnoucí nasavský vévoda v letech 1839-1866 * 3. Kateřina Michajlovna Ruská (28. 8. 1827 Petrohrad - 12. 5. 1894 tamtéž) ** ⚭ 1851 Jiří August Meklenbursko-Střelický (11. 1. 1824 Neustrelitz - 20. 6. 1876 Petrohrad) * 4. Alexandra Michajlovna Ruská (28. 1. 1831 Moskva - 27. 3. 1832 tamtéž) * 5. Anna Michajlovna Ruská (27. 10. 1834 Moskva - 22. 3. 1836 Petrohrad).

Jelena si byla blízká se svým švagrem, carem Alexandrem I. +more a jeho manželkou Jelizavetou. Rychle se také spřátelila s plachou Marií Alexandrovnou, manželkou cesareviče Alexandra.

Když v roce 1849 zemřel Šarlotin manžel, stala se patronkou několika dobročinných organizací a umění. Založila například +more_A. _Rimského-Korsakova_v_Petrohradu'>Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu a podporovala skupinu sester s pečovatelskou službou, která se stala předchůdkyní červeného kříže v Rusku. Byla také iniciátorkou a donátorkou pravoslavného chrámu svatých apoštolů Petra a Pavla v Karlových Varech.

Jako patronka skladatele Antona Rubinsteina ho pověřila zkomponováním první z jeho tří oper: Fomka blázna (1853), Sibiřští lovci a Pomsta.

Jelena zemřela ve Stuttgartu ve věku 66 let.