Cesko.wiki Slezština (lechický jazyk)
Author
Albert FloresNářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Knihy Jindřichovské občas považovaná za nejstarší zapsanou slezskou větu (v moderní slezštině: Dej, ać jo pobrusza a ty (uod)poczywej) Slezština ve veřejném prostoru: transparent Každý jiný, všichni rovní na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít Květinářství: květiny a dárky s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis Mobil nebo život na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk používaný lidmi v Horním Slezsku, v současnosti menšinově. Patří k lechické větvi stejně jako polština a kašubština, vykazuje však mnoho společných rysů s češtinou či slovenštinou a zejména v oblasti slovní zásoby a syntaxe je silně poznamenána německými vlivy.
_Equality_March_2020_in_Katowice.jpg|thumb){kind=link}
.jpg|thumb){kind=link}
Status slezštiny je sporný. Ve 20. +more století ji většina jazykovědců řadila mezi dialekty polštiny a demografické změny po druhé světové válce, jakož i asimilační politika státu, se negativně odrazily na vitalitě jazyka. Současná běžně mluvená podoba kolísá od „čisté“ slezštiny, která je pro Poláky méně srozumitelná než slovenština pro Čechy, přes jazyk smíšeného typu po regionálně zabarvenou polštinu s určitým přízvukem a specifickou slovní zásobou (pak se dá slezština považovat za dialekt polského jazyka). V Česku se slezština používá zejména na západním Těšínsku, kde je silně ovlivňována češtinou a samotnými uživateli nejčastěji označována jako ponašymu.
Ve 21. století zesílily snahy o kodifikaci spisovné slezštiny a nastal rozmach slezsky psané literatury, slezština se též stále více začala objevovat na internetu a ve veřejném prostoru. +more Při sčítání lidu v roce 2011 se k ní jako obcovací řeči přihlásilo 529,4 tisíc obyvatel Polska, pro české území podrobné údaje nejsou dostupné, protože deklarace slezského mateřského jazyka byly sčítány spolu s češtinou. Otázka uznání slezštiny menšinovým jazykem je zejména v Polsku dlouhodobě předmětem politického sporu, který částečně souvisí s problematikou slezské národnosti a požadavků na autonomii Horního Slezska. V roce 2019 polský parlament počtvrté zamítl poslanecký návrh zákona na přiznání slezštině statutu regionálního jazyka, další návrh byl podán v únoru 2020.
Podle klasifikace Alfreda Zaręby, autora Jazykového atlasu Slezska (Atlas językowy Śląska, 1969-1996), se tradiční slezština dělí na deset nářečních skupin: kluczborskou, opolskou, nemodlínskou, prudníckou, hlivickou, hlivicko-opolského pomezí, slezsko-malopolského pomezí, těšínskou, jablunkovskou a slezsko-lašského pomezí. Alternativní členění navrhl Stanisław Bąk, jenž vymezil osm nářečních skupin: dolnoslezskou, opolskou, strzeleckou, nemodlínskou, hornohlohovskou, hlivickou, těšínskou a slezsko-malopolského pomezí. +more S ohledem na současnou sociolingvistickou situaci se hovoří o třech základních interdialektech slezského jazyka: severozápadním (opolském), centrálním (v katovické a rybnické konurbaci a přilehlých oblastech tzv. průmyslového Horního Slezska) a jižním (na Těšínsku). Někteří považují za součást slezštiny rovněž lašská nářečí, která však patří již k česko-slovenské větvi. Slezština se též částečně používá mezi hornoslezskými emigranty v Německu a ve Spojených státech, kde existuje její zvláštní varianta: texaská slezština.
_Equality_March_2020_in_Katowice.jpg)
.jpg)
Pravopis a výslovnost
Vzhledem k tomu, že slezština není oficiálně kodifikována, neexistuje jednotný způsob zápisu. V současnosti je nejrozšířenější variantou slabikářový pravopis (ślabikŏrzowy szrajbunek) navržený skupinou jazykovědců pod vedením Jolanty Tamborové v roce 2009 a zpopularizovaný spolkem Pro Loquela Silesiana při vydání Hornoslezského slabikáře (Gōrnoślōnski ślabikŏrz) v roce 2011. +more Často se používá též Steuerův pravopis (Steuerowy szrajbůnek), který vychází ze zápisu používaného v první polovině 20. století Felixem Steuerem, badatelem sulkovského nářečí.
Slabikářový pravopis obsahuje třicet tři písmena a dvanáct spřežek: * A * Ã - nazální přítomné v západoslezských nářečích * B * C * CH - není samostatným písmenem, uvádí se po C * CZ - tvrdé * Ć - měkké , před samohláskou CI * D * DZ * DŹ - měkké , před samohláskou DZI * DŻ - tvrdé * E - výslovnost může kolísat mezi širokým a úzkým , zúžená výslovnost je běžná zejména na konci slov * F * G * H - v současnosti vlivem polštiny zanikl u většiny mluvčích rozdíl mezi a (ch), jedná se o alofony * I - „měkké“ , používá se také ke změkčení předchozí souhlásky, např. mioł ('měl'), piyńć ('pět') * J * K * L * Ł - * M * N * Ń - (ň), před samohláskou NI * O - široké * Ō - úzké * Ô - prelabializované (řidčeji ) na začátku slov: ôkno ('okno'), ôdewrzić ('otevřít') * Ŏ - pro označení odlišné výslovnosti kontinuant dlouhého na Opolsku oproti ostatním slezským nářečím: farŏrz ('farář') - na Opolsku vyslovováno farouř, ve zbytku Horního Slezska faroř * Õ - pro označení nazální výslovnosti hlásky na Opolsku, případně odlišné koncovky nebo na Těšínsku, na konci slov v některých gramatických tvarech oproti ostatním nářečím: to je Wikipedyjŏ ('tohle je Wikipedie') vs. +more czytōm Wikipedyjõ ('čtu Wikipedii) * 'P * R - standardně alveolární vibranta jako v češtině * RZ - u většiny mluvčích totožné s (ve znělé pozici) nebo (v neznělé pozici), starší výslovnost (jako české ) se zachovala u části mluvčích zejména na Těšínsku * S * SZ - tvrdé * Ś - měkké , před samohláskou SI * T * U * W - (v) * Y - „tvrdé“ , v některých pozicích může též označovat úzké * Z * Ź - měkké , před samohláskou ZI * Ż - tvrdé.
Písmena Ã, Ŏ, Õ jsou nepovinná a v mnoha textech se vynechávají, jelikož pro centrální část Horního Slezska, odkud pochází nejvíce slezsky píšících autorů, nemají žádnou fonetickou hodnotu.
Steuerův pravopis se liší v následujících bodech: * pro nazální přítomné v západoslezských nářečích používá spřežku AU * pro změkčení předchozí souhlásky používá J místo I, např. mjoł ('měl'), pjyńć ('pět') * hlásky, a označuje pouhým Ć, DŹ, Ń, Ś, Ź i před samohláskami * místo Ō používá Ů a místo Ô spřežky UO (pro ) a UŮ (pro ) * nepoužívá vůbec písmena Ŏ a Õ
Dále se zejména na Těšínsku používají alternativní způsoby zápisu vycházející z polského nebo českého pravopisu. Slezská foneticka ortografie populární na začátku 21. +more století, ve které je napsána část hesel slezské Wikipedie, kombinuje prvky Steuerova pravopisu a češtiny: místo spřežek , , a písmena používá , , a .
Ukázky
Prohlášení spolku Uotwarty Ślůnsk
Facebookový příspěvek spolku Uotwarty Ślůnsk (Otevřené Slezsko) komentující aktuální politické dění (2020, Steuerův pravopis):
| Slezsky | Doslovný český překlad | Doslovný polský překlad |
|---|---|---|
| v | We Ślůnsku zowdy mjeli w zocy tradycyjo. Zowdy starali śe uo familijo i porzůndek. +more Nasza tradycyjo to je krisbaum na Gody i gyszynki uod Dźećůntka. Nasza tradycyjo to sům powjarki uo Utopku i Strzigach. Nasza tradycyjo to je zoca do starki i starzika. Nasza tradycyjo to je szkat i gołymbje. Ale ślypo usuchliwość do episkopatu, kery chrůńi pedofilůw, to ńyma nasza tradycyjo. Ńynawiść szyrzůno uod biskupůw i gůn na synkůw, co przajům synkům, to ńyma nasza tradycyjo. Ślůnsko tradycyjo to je Uotwarty Ślůnsk. | v| Ve Slezsku si vždycky vážili tradice. Vždycky se starali o rodinu a pořádek. Naší tradicí je vánoční stromeček a dárky od Ježíška. Naší tradicí jsou pověsti o vodníkovi a strigách. Naší tradicí je úcta k babičce a dědečkovi. Naší tradicí je skat a holubi. Ale slepá poslušnost vůči episkopátu, který chrání pedofily, tohle není naše tradice. Nenávíst šířená biskupy a hon na kluky, kteří milují kluky, není naše tradice. Slezskou tradicí je Otevřené Slezsko. | v | Na Śląsku zawsze szanowano tradycję. Zawsze dbali o rodzinę i porządek. Nasza tradycja to choinka świąteczna i prezenty od Dzieciątka. Nasza tradycja to legendy o utopcu i strzygach. Nasza tradycja to szacunek do babci i dziadka. Nasza tradycja to skat i gołębie. Ale ślepe posłuszeństwo wobec episkopatu, który chroni pedofilów, to nie jest nasza tradycja. Nienawiść szerzona przez biskupów i polowanie na chłopaków, którzy kochają chłopaków, nie jest naszą tradycją. Śląska tradycja to Otwarty Śląsk. |
Vánoční koleda
Vánoční koleda Charlese Dickense v překladu Grzegorze Kulika (2017, slabikářový pravopis):
| Slezsky | Doslovný český překlad | Doslovný polský překlad |
|---|---|---|
| v | Hned ale wieże zawołały wszyjskich dobrych ludzi do kościoła i ôni zarŏz skŏkali bez ulice we nojlepszych ancugach i klajdach, i ze swojimi nojszczyńszliwszymi gymbami. Ôrŏz niyporachowane dziesiōntki ludzi wysuły sie ze ajnfartōw ze swojimi wieczerzami, co je nieśli do piekŏrzy. +more Mŏra wyglōndała zaciekawiōnŏ tymi ludźmi, bo stoła ze Scrooge'ym we dźwiyrzach i ôdkrywała jejich koszyki, i posuwała wieczerze kadzŏkym ze swojij fakle. A to była niyōbyczajnŏ zorta fakle, pōniywŏż rŏz abo dwa, kej szło słyszeć słowa pogorszyniŏ miyndzy tymi, co sie strzaśli, mŏra posuła im kadzidłym gowy i im dobrŏ launa zarŏz wrŏcała, bo hned gŏdali, co żŏl wadzić sie we Gody. Mieli recht. Jŏ wōm gŏdōm, mieli recht. | v| Hned ale věže zvolaly všechny dobré lidi do kostela a oni honem skákali přes ulice v nejlepších oblecích a šatech a výskali u toho štěstím. Rázem nesčetné desítky lidí se vysoukaly z průjezdů se svými večeřemi, které nesli pekařům. Duch vypadal, že ho ti lidé zajímají, neboť stál se Scroogem ve dveřích a odkrýval jejich košíky a osvětloval večeře hořákem své pochodně. A to nebyl obyčejný druh pochodně, poněvadž jednou nebo dvakrát, když šly slyšet slova pobouření mezi těmi, kdo do sebe narazili, duch posypal kadidlem jejich hlavy a dobrá nálada se jim rázem vracela, neboť hned říkali, že je škoda se hádat o Vánocích. Měli pravdu. Já vám říkám, měli pravdu. | v | Zaraz jednak wieże zwołały wszystkich dobrych ludzi do kościoła i oni od razu skakali przez ulice w najlepszych garniturach i sukniach, z przeszczęśliwymi minami. Zrazu niezliczone dziesiątki ludzi wysypały się z bram ze swoimi wieczerzami, które nieśli do piekarzy. Duch wyglądał na zaciekawionego tymi ludzi, bo stał ze Scroogem w drzwiach i odsłaniał ich koszyki, i oświetlał wieczerze palnikiem swojej pochodni. A to nie była zwyczajna pochodnia, ponieważ raz czy dwa, gdy można było usłyszeć słowa oburzenia między tymi, którzy na siebie wpadli, duch posypał im kadzidłem głowy i dobry nastrój zaraz do nich wracał, bo od razu mówili, że szkoda się kłócić w Boże Narodzenie. Mieli rację. Ja wam mówię, mieli rację. |
Z rubriky Co tydziyń po naszymu
Úryvek z rubriky Fryderyka Jana Drale Co tydziyń po naszymu publikované v těšínských novinách Gazeta Codzienna (2020, ukázka těšínského nářečí s vlastním pravopisem):
| Slezsky | Doslovný český překlad | Doslovný polský překlad |
|---|---|---|
| v | Tak rozmyślóm, kiery fórt w naszym mieście je taki uwziynty i sadzi strómy, kiere majóm na sobie tak moc liści. Hańdownij taki stromy rosły jyno w lesie i jak na jesiyń listki ś nich opadły, to nieskorzij skrymiały, bo chroboki i grziby przeca też s czegosi żyć muszóm. +more W mieście je s tym każdego roku yno łostuda, bo tak naprowde żodyn nie wiy co dalij s tymi liściami zrobić. Jedni to śmiatajóm do takich wielkich pytli i nieskorzij kansi to wywożóm. Sóm też tacy co majóm przez pleca przewieszóne taki duchaczki i ty liści s każdej cesty zduchujóm do przikopy. Je przi tym tela krawalu, że jak sie wedla nich stanie to nie idzie ani ze sebóm porzóndzić. | v| Tuhle přemýšlím, kdo je v našem městě furt tak tvrdohlavý a vysazuje stromy, které na sobě mají tolik listí. Kdysi rostly takové stromy jenom v lese a když z nich na podzim popadalo listí, tak pak zetlelo, protože červi a houby taky z něčeho žít musí. Ve městě je s tím každý rok jenom ostuda, protože nikdo doopravdy neví, co má s tím listím potom dělat. Jedni to smetávají do takových velkých pytlů a pak to někam vyvážejí. Jsou též takoví, co mají na zádech zavěšeny takové fukary a to listí z každé cesty sfoukávají do příkopu. Je u toho tolik kraválu, že když se vedle nich postavíte, tak nejde spolu hovořit. | v | Tak się zastanawiam, kto w naszym mieście jest cały czas taki zawzięty i sadzi drzewa, które mają na sobie tyle liści. Kiedyś takie drzewa rosły tylko w lesie i jak jesienią liście z nich opadły, to potem zbutwiały, bo robaki i grzyby przecież też czegoś żyć muszą. W mieście jest z tym co roku tylko wstyd, bo nikt właściwie nie wie, co dalej z tymi liśćmi zrobić. Jedni to zmiatają do takich wielkich worków i potem gdzieś to wywożą. Są też tacy, co mają na plecach zawiesione takie dmuchawy i te liście z każdej drogi zdmuchują do rowu. Jest przy tym tyle hałasu, że jak się koło nich stanie, to nie da się rozmawiać. |
Číslovky
| Slezsky | IPA | Česky |
|---|---|---|
| jedyn | [jɛdɨn] | jeden |
| dwa | [dva] | dva |
| trzi | [tʂi] | tři |
| sztyry | [ʂtɨrɨ] | čtyři |
| piyńć / pjyńć | [pʲɨɳt͡ɕ] | pět |
| szejś | [ʂɛjɕ] | šest |
| siedym / śedym | [ɕɛdɨm] | sedm |
| ôziym / uoźym | [wɔʐɨm] | osm |
| dziewiyńć / dźewjyńć | [ɖ͡ʐɛvʲɨɳt͡ɕ] | devět |
| dziesiyńć / dźeśyńć | [ɖ͡ʐɛɕɨɳt͡ɕ] | deset |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně): : Uojcze nasz, kery jeżeś we ńebje, : bydź pośwjyncůne mjano Twoje. : Przińdź krůlestwo Twoje, : bydź wola Twoja, : jako we ńebje, tak tyż na źymji. +more : Chlyb nasz kożdodźynny dej nům dźiśej. : A uodpuść nům nasze winy, : jako a my uodpuszczůmy naszym wińńikům. : A ńy wůdź nos na pokuszyńy, : nale zbow nos uode złygo. Amyn.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://silling. org/]Slezský jazykový korpus[/url] * [url=http://silesiana. +moreorg/]Webové stránky spolku Pro Loquela Silesiana[/url] * [url=https://wachtyrz. eu/]Slezský informační portál Wachtyrz[/url] * [url=https://www. silesiaprogress. com/]Nakladatelství Silesia Progress zaměřené na vydávání původní a přeložené literatury ve slezském jazyce[/url].
Kategorie:Západoslovanské jazyky Kategorie:Slezština Kategorie:Slezsko Kategorie:Jazyky Česka Kategorie:Jazyky Polska