Malopolsko

Malopolsko (; ) je historická země v jihovýchodním Polsku, východně od Slezska, Sieradska a Lenčicka, jižně od Mazovska a západně od Volyně a Haliče, rozdělená dnes mezi vojvodství Malopolské, Podkarpatské, Lublinské, Svatokřížské, Mazovské, Lodžské a Slezské. Její metropolí byl Krakov.

Původně se tato země dělila na Krakovsko a Sandoměřsko, z něhož se později vyčlenilo ještě Lublinské vojvodství (to se značně lišilo od toho současného). Po sloučení Polského království a Litevského velkoknížectví v roce 1569 (Lublinská unie) a vytvoření Rzeczpospolité k němu pak až do trojího dělení Polska byla administrativně připojena také většina polské části Ukrajiny - tato nově vytvořená velká provincie se jmenovala Malopolská; v jejím rámci tvořilo historické Malopolsko zhruba 1/8 rozlohy, avšak bylo nejlidnatější a hospodářsky nejbohatší. +more Po prvním dělení Polska (1772) byla v rakouském záboru jižní část původního Malopolska začleněna do nově vytvořené korunní země Královstvi Haličské a Vladimiřské (latinsky Regnum Galiciae et Lodomeriae).

Dějiny

Středověk

Území Malopolska bylo od 6. +more století osídlováno Slovany. V 9. století na území Malopolska existovalo Vislanské knížectví, které se na krátko stalo součástí Velkomoravské říše a později Českého knížectví. V 10. století Malopolsko získali Piastovci a stalo se tak už natrvalo součástí polského státu. Během času se těžiště polského státu přesunulo z Velkopolska do Malopolska a hlavním městem se stal malopolský Krakov. V roce 1138 kníže Boleslav III. Křivoústý rozdělil Polsko mezi své syny, což dalo počátek feudálnímu rozdrobení Polska. Nejstarší představitel Piastovské dynastie byl tzv. seniorem (tedy hlavním knížetem Polska) a bezprostředně vládl v Malopolsku, které se stalo tzv. seniorální provincií, která vždy náležela seniorálnímu (hlavnímu) polskému knížeti. Ostatní části Polska (Slezsko, Velkopolsko, Mazovsko, Pomoří) byly rozděleny mezi ostatní syny Boleslava III. , kteří podléhali seniorovi a během času tam docházelo k dalšímu dělení území mezi syny zesnulých polských knížat (největší rozdrobení postihlo Slezsko a Mazovsko). V roce 1320 původně kujavský kníže Vladislav I. Lokýtek sjednotil část rozdrobeného Polska (Malopolsko, Velkopolsko, Kujavsko), korunoval se králem a na území, které ovládal, vyhlásil vznik polského království s hlavním městem v Krakově.

V Lublinské unii

Správní rozdělení Rzeczpospolité (Malopolská provincie) mezi lety 1598-1621 Své dominantní postavení Malopolsko ztratilo po vytvoření Republiky obou národů (I. +more Rzeczpospolité) v roce 1569: hlavním městem se stala Varšava a těžiště státu se přesunulo do Mazovska, i když část hlavních institucí zůstala v Krakově (korunovace) a v Hnězdně (arcibiskupství). Polská část Republiky obou národů se dělila na 2 hlavní provincie: Velkopolsko a Malopolsko. Malopolská provincie, se správním střediskem v Krakově, se skládala z 11 vojvodství a byla v polsko-litevském soustátí největší (452 000 km²). Zahrnovala kromě historického Malopolska celou jihovýchodní část Polska a také celou polskou Ukrajinu.

Během 1. dělení Polska v roce 1772 Habsburská říše zabrala jihozápadní část Malopolské provincie, která byla z historicko-právních důvodů nazvána Halič, resp. +more Haličsko-Vladimirské království (část krakovského vojvodství, sandoměřského vojvodství a celé ruské a belžské vojvodství). Během 2. dělení Polska v roce 1793 východní část Malopolské provincie zabrali Rusové a Prusko zabralo kousek západního Malopolska (Čenstochová). Během 3. dělení Polska v roce 1795 si zbytek Malopolské provincie mezi sebe rozdělilo Rusko a Rakousko. Téměř celé historické Malopolsko (to, které bylo součástí Polska před připojením Ukrajiny a které bylo obydleno pouze Poláky) se dostalo pod habsburskou nadvládu; pouze malý kousek na západě získalo také Prusko.

Po rozdělení Polska

V roce 1807 Napoleon Bonaparte vytvořil polské Varšavské vévodství, ke kterému v roce 1809 připojil severní Malopolsko po jeho odtržení od Rakouska. V roce 1815 bylo Varšavské vévodství zlikvidováno a místo něj vytvořena Krakovská republika a Polské království (tzv. +more Kongresovka) spojené personální unií s Ruskem. V letech 1815-1846 bylo historické Malopolsko rozděleno mezi 4 státy: Pruské království, Rakouské císařství, Polské království spojené s Ruskem a Krakovskou republiku (v případě dvou posledních šlo o polonezávislé polské státy). V roce 1831 po poraženém polském povstání bylo Polské království fakticky připojeno k Rusku (formálně v roce 1864) a v roce 1846 po prohraném polském povstání v Haliči Habsburkové zabrali Krakovskou republiku, kterou připojili k Haličsko-Vladimirskému království.

V roce 1918 Malopolsko spoluvytvořilo Druhou Polskou republiku (II. Rcezpospolitou), avšak jako země ve svých starých hranicích už obnoveno nebylo. +more Během 2. světové války bylo krátkodobě okupováno nacistickým Německem (1939-1945), které jej začlenilo do tzv. Generálního gouvernementu.

Odkazy

Literatura

Související články

Dějiny Polska

Externí odkazy

Kategorie:Historická území Polska