Volyň

Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921-1939

Volyň ( starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině. Leží mezi řekami Pripjať a Západní Bug, severně od Haliče a Podolí. +more Je jedním z prvních území osídlených Slovany.

Geografie

S územím historické Volyně se dnes přibližně překrývají Volyňská a Rovenská oblast, většina Žytomyrské oblasti a sever Ternopilské a Chmelnycké oblasti na Ukrajině. Celkem jde o území s rozlohou okolo 70 000 km² (o něco méně než Česko). +more Někdy k němu bývá počítána také malá část Polska (okolí města Chełm). Sever Volyně při hranicích s Běloruskem se částečně překrývá s regionem Polesí; jejich hranice nejsou pevně určeny.

Povrch je převážně rovinatý či mírně zvlněný a z velké části zalesněný. Území se svažuje od jihu, kde se zvedají Kremenecké hory (max. +more 409 m n. m. ), k severním bažinatým oblastem podél řek Bugu, Pripjati a dolních toků řek Styr, Sluč a Horyň. Sever Volyně (resp. Polesí) je bohatý na jezera; největší z nich je Sviťaz ve skupině Šackých jezer.

Významná města jsou: oblastní Žytomyr (278 000 obyv.), Rovno (248 000), Luck (217 000) a dále zejména Zvjahel, Šepetivka, Kovel, Volodymyr (Vladiměř), Dubno, Kremenec a další.

Historie

Znak současné Volyňské oblasti

Raná historie

Volyň byla osídlena již v době kamenné, ale za předky současného obyvatelstva regionu jsou považováni Venetové. V 1. +more-2. století našeho letopočtu jsou Venetové zmíněni v dílech Plinia Staršího, Claudia Ptolemaia, Publia Cornelia Tacita a historika Jordana. Historik Publius Cornelius Tacitus považoval Venety za přímé předky Slovanů. Podle Tacita žili Venetové na severu a východě Karpat; na východ od Lugiů, Gótů a Estů a na sever od Sarmatů na dolním toku Dunaje.

Venetové museli vést válku proti Římu. Je známo, že římský císař Volusianus (III. +more století našeho letopočtu) za vítězství nad Venety obdržel titul „Venetský“ vládce. Římané však nedokázali získat nadvládu nad Venety. Následná invaze Hunů do Evropy v roce 375 způsobila velké stěhování národů. Mezi Venety vynikali Sklavinové, kteří se usadili na území Ukrajiny, Slovenska, České republiky, Polska a Anti, kteří se usadili v Dněpru.

Středověk

Mezi léty 1119 až 1349 byla Volyň významnou součásti Haličsko-volyňského knížectví (jednoho z nástupnických států Kyjevské Rusi). Po rozdělení Haličsko-volyňského knížectví v roce 1366 mezi Polské království a Velké knížectví litevské, připadla Volyň Litvě. +more Po uzavření Lublinské unie se stává součástí Polsko-litevské unie (1569-1791). Po trojím dělení Polska stala se Volyň součástí Ruského impéria, jehož součástí zůstala až do roku 1918.

První a druhá světová válka

Po Polsko-sovětské válce připadla Západní Volyň polskému státu (II Rzeczpospolita), který zde zřídil Volyňské vojvodství se sídlem v Lucku, zatímco Východní Volyň se stala součástí SSSR, resp. Ukrajinské SSR. +more Ještě před druhou světovou válkou, v rámci tzv. konečného řešení české otázky, se s okolím Volyně počítalo jako s destinací pro odsun Čechů z českého území. Dne 17. září 1939 obsadila polskou část na základě paktu Ribbentrop-Molotov Rudá armáda, roku 1941 pak vojska německá. Během druhé světové války byla Volyň významným opěrným bodem Ukrajinské povstalecké armády; kromě osvobozeneckého boje však docházelo také k masakrům civilistů - Poláků, Čechů a Židů, a to jak ze strany Němců, tak ukrajinských nacionalistů a Poláků. Po válce se celá Volyň stala součástí Sovětského svazu (1944-1991). Od roku 1991 je Volyň součástí samostatné Ukrajiny.

Kultura a náboženství

„Volyň vás vítá“ V rámci Ukrajiny představuje Volyň spíše venkovský region s bohatou historií, kulturou a silně zakořeněným ukrajinským folklórem, na který ve svých dílech navazovala nejznámější ukrajinská spisovatelka Lesja Ukrajinka. +more Dosud zde existuje česká, polská, židovská a běloruská národnostní menšina a komunita římských katolíků (Luck a Žytomyr jsou sídly diecézí). Na rozdíl od převážně řeckokatolické Haliče je Volyň výrazně pravoslavnou zemí; nachází se zde i jeden z nejvýznamnějších monastýrů na Ukrajině - Počajivská lávra.

Odkazy

Reference

Související články

Haličsko-volyňské království * Volyňští Češi * Český Malín * Kortelisy * Marchlewszczyzna

Externí odkazy

[url=http://www. vpnvosv. +morecz/documents/Volyne_osidleni. pdf]České osídlení na Volyni[/url] * [url=http://www. rollintl. com/roll/volhynia. htm]mapa Volyňské gubernie[/url] * [url=http://ukrajina. tv/volyn/]Volyň na Ukrajina. TV[/url].

Kategorie:Historická území Polska Kategorie:Historická území Ukrajiny Kategorie:Kremenecký rajón