Cesko.wiki Nebory
Author
Albert FloresNebory jsou katastrálním územím a městskou částí města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.
Název
V písemných dokladech z 15. století je vesnice jmenována jako Neborovice. +more Základem bylo osobní jméno Nebor (v jeho druhé části byl obsažen základ starého slovesa bráti - "bojovat"), výchozí tvar Neborovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Neborovi lidé". Podoba Nebory je doložena od 17. století.
Dějiny
Nebory (Neborowicz) jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku 1425 v listině knížete Boleslava I. +more Těšínského. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beesové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory 963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangelíků a 2 (0,2%) byli Židé [V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.
Fojtové vesnice
Jiří Buzek (-1718-) * Matouš Buzek (-1753-)
Starostové obce
Andrzej Oszelda (1870-?) * Adam Baron (1878-?) * Ondřej Roman (?-1923) * Pavel Bobek (1923-?) * Josef Franek (?-?) * Johann Schwarz (?-?)
Předsedové Místního národního výboru
Pavel Ferfecki (1945-1946) * František Macura (1946-1948) * Pavel Ferfecki (1948-1950) * Jan Cymorek (1950-1960) * Josef Turoň (1960-1971) * Jan Václavek (1971-1979[?])
Významní rodáci
Josef Stonawski, pozdější majitel statku Třebovice, otec Marie Stona * Paweł Oszelda, lékař a revolucionář * Karol Pawlica, polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski * Andrzej Cymorek, polský evangelický diákon a publicista
Demografie
Počet obyvatel * Kolem roku 1804 - 350 obyvatel * Kolem roku 1845 - 778 obyvatel * Roku 1961 - 1 501 obyvatel * Roku 1970 - 1 499 obyvatel
Polská menšina
Dům PZKO V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), které bylo založeno 7. +more prosince 1947. Od roku 1954 pořádá festival „Oszeldówka“, připomínající postavu Pawła Oszeldy. Roku 1985 byl otevřen nově postavený Dům PZKO.
Církve
V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. +more (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) se zvonicí, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.
V letech 1919-1952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d. +more; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 1951-1963 byl přechodně součástí Církve bratrské).
Sport
V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. 1963). +more Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory. Oficiálně byl klub založen roku 2003.
Zajímavosti
Roku 1906 byl v Neborech založen Sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.
V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.
Na území Nebor se nacházejí tři památné stromy: dva duby a jeden jírovec.
Pomníky
Památník obětem 1. světové války na evangelickém hřbitově [url=http://www. +moreevidencevh. army. cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista. id=CZE8121-22038](záznam na stránkách Ministerstva obrany v evidenci CEVH)[/url].