Cesko.wiki Rúholláh Chomejní
Author
Albert FloresRúholláh Chomejní byl íránský politický a náboženský vůdce a zakladatel Íránské islámské republiky. Narodil se v roce 1902 v Chomejnu v Íránu a v mládí byl vzděláván ve šíitské teologii. Chomejní se zapojil do politického aktivismu a kritizoval monarchistický režim vrcholící v íránské revoluci v roce 1979. Po svržení monarchie se stal nejvyšším vůdcem Íránské islámské republiky a papežem v tradičním šíitském islámu. Chomejního vláda se vyznačovala silnou islámskou ideologií a omezením politických svobod. Představitelé opozice byli perzekvováni a země se stala známou svou opoziční politikou vůči Západu a Izraeli. Pod Chomejním byly také uplatněny tradiční šarí'atské zákony a docházelo k tvrdým trestům, včetně poprav. Rúholláh Chomejní zemřel v roce 1989 a byl pohřben v mauzoleu v Kum. Jeho vedení mělo významný dopad na Íránskou islámskou republiku a bylo stále zdrojem inspirace pro klérus a konzervativní politiky v zemi.
Sajjid Rúholláh Músaví Chomejní (Sayed Rūhollāh Mūsavī Khomeynī; 24. září 1902 - 3. června 1989) byl íránský šíitský vůdce (ájatolláh), politik a klerik protišáhovské revoluce v Íránu, v 80. letech de facto diktátor Íránu. Je otcem Ahmada Chomejního a dědem Hasana Chomejního.
Život
Qom, 1964 +moreJPG|náhled|vlevo|Ilegální_perské_vydání_knihy_Satanské_verše_(román)'>Satanské verše, Chomejním odsouzené Rúholláh Músaví pocházel z rodiny šíitského duchovního a v souladu s rodinnou tradicí se rozhodl pro studium teologie. V roce, kdy byl jmenován ájatolláhem (nejvyšší titul pro znalce a vykladače koránu), si osvojil jméno svého rodiště - Chomejní. Patřil mezi nejkonzervativnější náboženské teoretiky a od počátku 60. let bouřlivě vystupoval proti režimu šáha Muhammada Rezy Pahlavího a proti jeho snahám o modernizaci a sekularizaci země.
Byl několikrát vězněn a v roce 1964 donucen k exilu. Jeho chvíle přišla o čtrnáct let později, kdy společenským systémem jedné z nejstarších monarchií na světě otřásaly ekonomické problémy a šáh byl navíc ochromen postupující rakovinou. +more Svým vystoupením dal Chomejní opozičnímu hnutí jednotnou náboženskou formu a po šáhově odchodu do egyptského exilu se v lednu 1979 vrátil jako uznaný vůdce a stal se nejvyšším náboženským představitelem země (tzv. valije fakíh).
Podle nové ústavy byla Íránská islámská republika teokratickým státem, ale ve skutečnosti měla (zejména po odstranění prezidenta Baní Sadra roku 1981) všechny znaky Chomejního osobní diktatury, prosazované náboženskou kontrolou všech státních funkcí a podřízením všech politických stran ideovému dozoru náboženské rady. V důsledku války s Irákem (od září 1980 do srpna 1988) se teokratický způsob vlády spojil s podporou perského nacionalismu - tím si Chomejní sice upevnil pozice v zemi, ale na druhé straně znemožnil sjednocení radikálního muslimského hnutí a jeho prosazení v rámci arabských zemí.
Podle BBC byl Chomejní „takticky flexibilní“. Podle odtajněných amerických dokumentů, jejichž obsah nelze zcela ověřit (a jejichž obsah Chomejní popřel), hrál Chomejní v exilu proamerickou kartu, ale jakmile se karta obrátila (vrátil se do Íránu jako ideový vůdce), nasadil antiamerickou linii, která mu mohla zajistit podporu na desetiletí.
Smrt a dědictví
Ájatolláh Chomejní zemřel ve věku 86 let 3. června 1989 po 11denní hospitalizaci na vnitřní krvácení v důsledku rakoviny. +more Jeho smrt vyvolala masové projevy zármutku po celé zemi. Jeho nástupcem ve funkci nejvyššího představitele Íránu se stal jeho dlouholetý důvěrník a stávající prezident Sajjid Alí Chameneí.
I po Chomejního smrti zůstal systém nadvlády ajatolláhů v Íránu zachován a jejich způsob odmítání euroatlantické kultury (zejména démonizací Spojených států amerických) se stal příkladem pro další náboženská muslimská hnutí, např. pro Tálibán. +more Dlužno podotknout, že relativně neexpanzivní Írán má pro averzi vůči euroatlantickému světu důvody, související např. s podporou západních mocností poskytovanou saddámovskému Iráku v jeho invazi do Íránu v roce 1980, jež si vyžádala cca 1 milion životů. 3. července, v závěru osmiletého konfliktu, sestřelil americký raketový křižník USS Vincennes íránský Airbus s 290 civilisty na palubě na jeho běžném linkovém letu. Íránci to berou jako varování, kterého se jim od USA tehdy dostalo, aby se podřídili rezoluci 598 zakazující jejich jednotkám odvetu vůči Iráku, protože na udržení jeho tehdejší politické, územní a ekonomické konfigurace měl Západ zájem, neboť ji sám z části utvářel.
Citáty
Odkazy
Reference
Související články
Íránská islámská revoluce * Americká rukojmí v Íránu * Muhammad Rezá Pahlaví
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20091214201219/http://www. sajed. ir/en/content/view/27/196/]Sestřelení Airbusu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140413213627/http://www. rozhlas. cz/plus/portrety/_zprava/ruhollah-chomejni-velky-architekt-islamske-revoluce--1337202]Pořad Českého rozhlasu Plus Velký architekt islámské revoluce[/url], obsahuje řadu podrobných informací o Chomejního životě a jeho náboženských i politických koncepcích, pořadem provází íránistka Zuzana Kříhová.
Kategorie:Íránští politici Kategorie:Ájatolláhové Kategorie:Antikomunisté Kategorie:Osobnosti roku časopisu Time Kategorie:Narození v Chomjenu Kategorie:Narození 1902 Kategorie:Narození 24. +more září Kategorie:Úmrtí v Teheránu Kategorie:Úmrtí 1989 Kategorie:Úmrtí 3. června Chomejní Kategorie:Íránští muslimové Kategorie:Muži Kategorie:Diktátoři.