1984
Author
Albert Flores1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události
:Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1984
Československo
31. +more ledna - V pražském IKEMu lékaři provedli první úspěšnou transplantaci srdce ve východní Evropě. * 16. dubna - Liberec dosáhl počtu 100 000 obyvatel, a stal se tak 8. velkoměstem ČSSR. * 12. května - V Praze zasedal Československý olympijský výbor. Vzhledem k údajným bezpečnostním hrozbám pro účastníky srpnových XXIII. LOH v Los Angeles ze států Varšavské smlouvy bylo jednomyslně rozhodnuto na ně nevyslat československé olympioniky. Ke shodnému rozhodnutí přistoupila také olympijská družstva ostatních členských států tohoto paktu s výjimkou Rumunska. Skutečným důvodem bojkotu LOH byla zřejmě odplata za americký bojkot předchozí letní olympiády v Moskvě v roce 1980. V médiích byly šířeny informace ohledně štvavých a značně agresivních amerických kampaní proti socialistickým zemím. S emotivním projevem, který však schvaloval postoj čs. olympijského výboru, vystoupila v televizních novinách koulařka Helena Fibingerová. * 28. května - V areálu chemičky Synthesia v Pardubicích došlo k výbuchu skladu střelného prachu, který usmrtil 5 pracovníků závodu a dalších 200 osob zranil. Tlaková vlna způsobila materiální škody v širokém okolí. Nejvíce poškozeny byly budovy v přilehlé obci Rybitví a na přilehlých sídlištích Pardubic (poškozené střechy a praskliny ve zdech), vysklená okna však byla zaznamenána i v Hradci Králové a v Chrudimi. * 2. června - V Mostě bylo pro veřejnost otevřeno Planetárium Most. * 11. -12. června - V pražském Paláci kultury se konala celostátní konference učitelů. Hlavním tématem bylo důraznější prosazování cílů „socialistické školy“. Zároveň byl kladen důraz na vyšší uplatňování praktické výuky, zejm. v technických oborech. * 14. června - Na sídlišti v Třinci-Lyžbicích v okrese Frýdek-Místek došlo k výbuchu plynu, který unikal z porušené přípojky do panelového domu. Exploze dům zcela zdemolovala a vyžádala si 12 mrtvých a 9 zraněných. V roce 2010 se objevilo svědectví bývalého spolupracovníka StB Karla Muroně, podle něhož se jednalo o akci zinscenovanou StB, z jejíž organizace měl být dle plánů rozvědky obviněn Václav Havel. Svědkové událostí však tuto variantu odmítají jako zcela nepravděpodobnou. * 23. června - Do Prahy dorazila poslední dvacítka mužů ze skupiny postupně propouštěných 66 československých občanů, která byla zajata v Angole 12. března 1983 při přepadení komplexu celulózky ve městě Alto Catumbela teroristy z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho * 5. -14. září - Ve vojenských prostorech ČSSR se konalo spojenecké vojenské cvičení armád států Varšavské smlouvy Štít 84. Zúčastnili se ho příslušníci československé, sovětské, maďarské, polské, rumunské a bulharské armády. * 11. října - Ve Stockholmu byla udělena Nobelova cena za literaturu pro rok 1984 národnímu umělci, básníku Jaroslavu Seifertovi. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu si básník ocenění nemohl převzít osobně. * 12. října - Do užívání byl motoristům odevzdán první úsek dálnice D11 z Prahy do Bříství. V Praze byla dálnice zaústěna u Horních Počernic do budovaného městského okruhu. * 1. listopadu - Chovanka Ústavu sociální péče v Měděnci na Chomutovsku Eva Kováčová úmyslně založila v objektu požár, který se velmi rychle rozšířil a zasáhl celý dům, který byl z velké části obložen dřevem. Kvůli z úsporných důvodů zamčeným telefonním přístrojům se podařilo pomoc přivolat až se značným zpožděním, jednotky požárníků navíc neměly potřebné vybavení k uhašení tak rozsáhlého požáru. V objektu uhořelo celkem 26 chovanek, převážně těžce mentálně i fyzicky postižených. Motivem k založení požáru byla pro pachatelku zoufalost z poměrů v ústavu, kam ji Okresní národní výbor v Chomutově umístil administrativní chybou poté, co byla týrána a znásilněna svým otcem. Dle vyjádření jedné z vychovatelek sama pachatelka pomáhala při zachraňování postižených děvčat z hořícího objektu. Vysvobození zranění byli postupně převáženi do nemocnice ve Vejprtech. Eva Kováčová byla za žhářství odsouzena na 5 let odnětí svobody nepodmíněně, trest jí byl za napadení dozorců prodloužen, propuštěna byla až na základě amnestie Václava Havla v roce 1993. Přestože o případu informovaly i zahraniční sdělovací prostředky, Rudé právo vydalo až 6 dní po požáru velmi stručnou zprávu o neštěstí v rubrice černá kronika. Tragický případ získal publicitu až po sametové revoluci - novinář Josef Klíma mu věnoval jednu z kapitol své knihy reportáží Brutalita z roku 1990, režisér Filip Renč natočil v roce 1991 na motivy příběhu oceňovaný film Requiem pro panenku v hlavní roli s Aňou Geislerovou. * 3. listopadu - otevření stanic metra C - Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice) a Vltavská * 9. listopadu - Šestadvacetiletý recidivista unesl autobus s 30 cestujícími na pravidelné lince ČSAD Dačice - Plzeň a pokusil se pod pohrůžkou použití zbraně a náloží na hraničním přechodu Strážný na Prachaticku o násilný přejezd státní hranice do NSR. Vyjednávání s únoscem probíhalo několik hodin, příslušníkům Pohraniční stráže a Sboru národní bezpečnosti se nakonec podařilo teroristu odzbrojit a zajistit. Nikdo nebyl zraněn. * 20. listopadu - Ve Valašském Meziříčí v okrese Vsetín byl slavnostně zahájen provoz nové tovární haly na výrobu barevných televizních obrazovek. Závod n. p. Tesla Rožnov byl vybudován nákladem 2,5 mld. Kčs. * 23. listopadu - V areálu n. p. Mesit v Uherském Hradišti se na počátku odpolední směny zřítila část výrobní haly. Na místě zahynulo 17 osob, další oběť podlehla svým zraněním v nemocnici. Příčinou zřícení budovy byl havarijní technický stav cementobetonové konstrukce.
Svět
1. +more ledna - Brunej vyhlásila nezávislost na Spojeném království. * 10. ledna - USA a Vatikán zahájily plnohodnotné diplomatické styky. * 24. ledna - Na trh byly uvedeny první počítače Macintosh. * 13. února - Konstantin Černěnko nahradil Jurije Andropova ve funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu. * 18. února - Mezi Vatikánem a Itálií byl uzavřen nový konkordát. * 4. dubna - Ronald Reagan vyzval k mezinárodnímu zákazu používání chemických zbraní. * 15. dubna - V Římě proběhly Světové dny mládeže. * 8. května - SSSR oznámil, že bude bojkotovat letní olympijské hry 1984 v Los Angeles. * 23. května - Při nehodě přečerpávací stanice v britském Abbeysteadu zahynulo 8 lidí. * 6. června ** Indické jednotky dobyly Zlatý chrám v Amritsaru, nejposvátnější chrám Sikhů, a zabily odhadem 1 000 lidí. ** Ruský programátor Alexej Pažitnov vyvinul pro sovětský počítač Electronika 60 počítačovou hru Tetris. * 30. června - V běloruském Minsku byl zahájen provoz metra. * 1. července - Německým prezidentem se stal Richard von Weizsäcker. * 28. července - 12. srpna - XXIII. letní olympijské hry v Los Angeles. * 1. října - V Sovětském svazu byl zahájen provoz na železniční Bajkalsko-amurské magistrále. * 31. října - Indická premiérka Indira Gándhíová byla zavražděna. * 4. listopadu - Byla založena americká společnost Dell * 21. listopadu - Byla zahájena Operace Mojžíš, při níž bylo ze Súdánu do Izraele přemístěno kolem 8 000 etiopských Židů. * 3. prosince - Při havárii americké chemické továrny v indickém Bhópálu zahynulo kolem 8 000 lidí. * IBM uveřejnil systém TopView, který se však stal neúspěšným a byl nahrazen DESQview.
Vědy a umění
Byl popsán nový druh kosatka jižní (mnozí vědci jej však označují za poddruh kosatky dravé). * Michael Radford natočil film 1984 (Nineteen Eighty-Four) podle stejnojmenného románu George Orwella, jehož děj se v tomto roce odehrává. +more * Tomáš Linka společně s Helenou Maršálkovou založil hudební skupinu Kanafas. * V Československu měly premiéru filmy . a zase ta Lucie. , Co je vám, doktore. , Fešák Hubert, Jak básníci přicházejí o iluze, Lucie, postrach ulice, Rozpuštěný a vypuštěný, S čerty nejsou žerty, Slunce, seno, jahody aj. * V anketě Zlatý slavík zvítězili Karel Gott, Hana Zagorová a slovenská hudební skupina Elán. * Byla založena Mezinárodní taneční soutěž v Paříži.
Nobelova cena
Nobelova cena za fyziku - Carlo Rubbia, Simon van der Meer (Itálie, Nizozemsko; za přínos k objevení částic W a Z) * Nobelova cena za chemii - Robert Bruce Merrifield (USA; objev metodologie chemické syntézy v pevné fázi) * Nobelova cena za fyziologii a lékařství - Niels Kaj Jerne, Georges Köhler, César Milstein (Dánsko, Německo, Argentina/Spojené království; výzkum imunitního systému) * Nobelova cena za literaturu - Jaroslav Seifert (Československo) * Nobelova cena za mír - biskup Desmond Tutu (JAR) * Nobelova pamětní cena za ekonomii - Richard Stone (Spojené království; vývoj systémů národních účtů a empirická ekonomická analýza)
Narození
:Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz :Kategorie:Narození v roce 1984
Česko
Ester Geislerová (* 5. +more března) Markéta Pekarová Adamová (* 2. října) * 27. února - Tommy Wheeler, hudebník * 28. února - Karolína Kurková, supermodelka * 5. března - Ester Geislerová, herečka * 15. března - Jana Birgusová, herečka * 16. března - Tomáš Fleischmann, hokejový útočník * 28. března - Petr Kolečko, dramatik a scenárista * 8. dubna - Alžběta Bublanová, spisovatelka a recenzentka * 15. dubna - Miloslav König, herec * 18. dubna - Ondřej Němec, hokejový obránce * 2. května - Antonín Milata, hudební manažer a podnikatel * 5. června - Jakub Klepiš, hokejový útočník * 9. června - Ondřej Moravec, biatlonista * 12. června - Michal Barinka, hokejový obránce * 27. června - Andy Budka, baskytarista * 7. července ** Tomáš Magnusek, herec ** Igor Orozovič, herec * 15. srpna - Martina Bešíková, modelka * 23. srpna - Štěpán Benoni, herec * 30. srpna - Pavel Samiec, akordeonista a hudební skladatel * 31. srpna - Ondřej Knotek europoslanec * 4. září - Lucie Váchová (Křížková), Miss ČR 2003, modelka, moderátorka * 14. září - Michal Lieberzeit, operní pěvec, režisér a herec * 2. října - Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny * 12. října - Radim Hruška, lední hokejista * 18. října - Ctirad Ovčačík, lední hokejista * 11. listopadu - Eliška Staňková, atletka, diskařka * 21. listopadu - Hana Baroňová, herečka * 24. listopadu - Zuzana Bergrová, atletka, běžkyně * 7. prosince - Milan Michálek, lední hokejista * 13. prosince - Michal Kadlec, fotbalista * 19. prosince - Michaela Ochotská, herečka a moderátorka * neznámé datum ** Ondřej Preuss, právník ** Andrea Vatulíková, básnířka a spisovatelka.
Svět
Kim Čong-un (* 8. +more ledna) Mark Zuckerberg (* 14. května) Princ Harry (* 15. září) Avril Lavigne (* 27. září) Scarlett Johanssonová (* 22. listopadu) * 1. ledna ** Paolo Guerrero, peruánský fotbalista ** Chad Timberlake, americký basketbalista * 7. ledna - Max Riemelt, německý herec * 8. ledna - Kim Čong-un, severokorejský vůdce * 23. ledna - Arjen Robben, nizozemský fotbalista * 25. ledna - Robinho, brazilský fotbalista * 7. února - Alí Mohammadí, íránský zápasník * 15. února - Dorota Rabczewska, polská zpěvačka * 16. února - Oussama Mellouli, tuniský plavec * 27. února ** Akseli Kokkonen, finský skokan na lyžích ** Rhys Williams, velšský atlet, sprinter * 9. března - Julia Mancusová, americká alpská lyžařka, olympijská vítězka v obřím slalomu * 10. března - Olivia Wildeová, americká herečka * 18. března - Michael Schmid, švýcarský akrobatický lyžař * 20. března ** Fernando Torres, španělský fotbalista ** Christy Carlson Romano, americká herečka a zpěvačka * 25. března - Katharine McPhee, americká zpěvačka * 26. března - Arťom Sedov, ruský šermíř * 30. března - Helena Mattssonová, švédská herečka * 31. března - Jack Antonoff, americký hudebník, Martins Dukurs lotyšský skeletonista * 8. dubna ** Austin Ejide, nigerijský fotbalový brankář ** Ezra Koenig, americký hudebník * 11. dubna - Nikola Karabatić francouzský házenkář * 12. dubna - Luisel Ramos, uruguayská modelka († 2. srpna 2006) * 18. dubna - America Ferrera, americká herečka * 1. května - Markus Bendler, rakouský horolezec * 3. května ** Admir Alič, bosenský basketbalista ** Graham Gristwood, britský reprezentant v orientačním běhu * 11. května - Andrés Iniesta, španělský fotbalista * 14. května ** Mark Zuckerberg, americký podnikatel, zakladatel sociální sítě Facebook ** Olly Murs, britský zpěvák, textař a televizní moderátor * 17. května ** Andreas Kofler, rakouský skokan na lyžích ** Christine Ohuruoguová, britská sprinterka, olympijská vítězka v běhu na 400 m * 29. května ** Carmelo Anthony, americký basketbalista ** Alexej Tiščenko, dvojnásobný olympijský vítěz v boxu * 31. května ** Milorad Čavić, srbský plavec ** Ja'el Grobglas, izraelská herečka * 17. června - John Gallagher, americký herec a hudebník * 26. června - Aubrey Plaza, americká herečka a stand-up komička * 30. června - Fantasia Barrino, americká zpěvačka * 7. července - Oleksij Hončaruk, ukrajinský premiér * 9. července - Blaže Ilijoski, severomakedonský fotbalista * 12. července - Amanda Hocking, americká spisovatelka * 21. července - Andrea Růžičková, slovenská herečka a modelka * 1. srpna - Bastian Schweinsteiger, německý fotbalista, Linn-Kristin Riegelhuthová norská házenkářka * 2. srpna - Giampaolo Pazzini, italský fotbalista * 11. srpna - Ljudmila Postnovová ruská házenkářka * 12. srpen - Sherone Simpsonová, jamajská atletka * 14. srpna - Robin Söderling, švédský tenista * 21. srpna - Alizée, francouzská zpěvačka * 25. srpna - Denise Tillmanns, německá zpěvačka * 3. září - Garrett Hedlund, americký herec * 6. září - Luc Abalo francouzský házenkář * 15.
Úmrtí
:Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz :Kategorie:Úmrtí v roce 1984
Česko
František Kovářík († 1. +more října) * 2. ledna - Jan Vlček, letecký konstruktér (* 10. července 1922) * 18. ledna - Jiří Mayer, právník a spisovatel (* 23. července 1902) * 20. ledna - Bohumil Menšík, československý voják a příslušník operace Destroyer (* 11. listopadu 1927) * 30. ledna - Josef Kuhn, varhaník a hudební skladatel (* 17. dubna 1911) * 31. ledna - Josef Charvát, lékař, zakladatel české endokrinologie (* 6. srpna 1897) * 14. února - Bohumil Trnka, jazykovědec a literární historik (* 3. června 1895) * 17. února ** Karel Kolský, fotbalista (* 21. září 1914) ** František Hieke, příslušník Obrany národa a zahraničního protinacistického odboje (* 3. července 1893) * 19. února - Jaroslav Pošvář, numismatik a profesor správního práva (* 1. října 1900) * 24. února - Otto František Babler, překladatel, spisovatel, básník, literární historik (* 26. ledna 1901) * 25. února - Michael Florian, grafik (* 3. června 1911) * 28. února - Bohuš Hradil, herec a režisér (* 27. června 1905) * 11. března - Libuše Paserová, operní pěvkyně (* 8. dubna 1900) * 12. března - Jindřich Schmidt, rytec (* 24. června 1897) * 22. března - Jaroslav Pecháček, prozaik, výtvarník a publicista (* 11. dubna 1909) * 29. března - Aleš Černý, malíř (* 10. listopadu 1920) * 2. dubna - Lubor Matouš, orientalista (* 2. listopadu 1908) * 5. dubna - Jaroslav Kratochvíl, protektorátní ministr průmyslu, obchodu a živností (* 1. května 1901) * 14. dubna - Alois Lukášek, malíř (* 12. října 1911) * 15. dubna - Čeněk Pícha, hokejista (* 17. května 1921) * 3. května - Vilém Wünsche, malíř (* 1. prosince 1900) * 10. května - Václav Zykmund, výtvarný kritik, malíř a fotograf (* 18. června 1914) * 12. května - Jaroslav Kučera, fotbalista (* 28. ledna 1905) * 18. května - Zdenka Hrnčířová, operní pěvkyně (* 27. ledna 1913) * 25. května - Antonín Devátý, houslista, dirigent a hudební skladatel (12. června 1903) * 28.
Svět
Michail Alexandrovič Šolochov († 21. +more února) Michel Foucault († 25. června) Richard Burton († 5. srpna) Carl Ferdinand Cori († 20. října) François Truffaut († 21. října) Indira Gándhíová († 31. října) * 1. ledna - Alexis Korner, britský bluesový hudebník (* 19. dubna 1928) * 7. ledna - Alfred Kastler, francouzský fyzik (* 3. května 1902) * 8. ledna - Baba Sali, marocký sefardský rabín a kabalista (* 26. září 1890) * 10. ledna - Toivo Loukola, finský olympijský vítěz 1928 (* 2. října 1902) * 14. ledna - Ray Kroc, americký podnikatel českého původu (* 5. října 1902) * 17. ledna - Vlado Bednár, slovenský spisovatel (* 11. února 1941) * 20. ledna - Johnny Weissmüller, americký plavec a filmový herec (* 2. června 1904) * 21. ledna ** Alan Marshall, australský spisovatel (* 2. května 1902) ** Gottfried Toskánský, rakouský arcivévoda a titulární toskánský velkovévoda (* 14. března 1902) * 22. ledna - Chajim Perelman, belgický filozof (* 20. května 1912) * 5. února ** Františka Hrušovská, slovenská a československá odbojářka a politička (* 19. prosince 1914) * 6. února - Jorge Guillén, španělský básník, pedagog a literární kritik (* 18. ledna 1893) * 8. února - Philippe Ariès, francouzský historik (* 21. července 1914) * 9. února - Jurij Andropov, nejvyšší představitel Sovětského svazu (* 15. června 1914) * 12. února - Julio Cortázar, argentinský spisovatel (* 26. srpna 1914) * 19. února - Claude Hopkins, americký jazzový klavírista a aranžér (* 24. srpna 1903) * 21. února - Michail Alexandrovič Šolochov, ruský spisovatel (* 24. května 1905) * 23. února ** Uwe Johnson, německý spisovatel (* 20. července 1934) ** Maurice Tabard, francouzský portrétní fotograf (* 12. července 1897) * 26. února - Kosťantyn Daňkevyč, ukrajinský hudební skladatel, klavírista a pedagog (* 24. prosince 1905) * 1. března - Peter Walker, britský automobilový závodník (* 7. září 1912) * 5. března - Pierre Cochereau, francouzský varhaník a skladatel (* 9. července 1924) * 6. března - Martin Niemöller, německý protestantský teolog (* 14. ledna 1892) * 15.
Hlavy státu
Evropa: * Československo - prezident Gustáv Husák * Vatikán - papež Jan Pavel II. +more * Sovětský svaz ** předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Andropov ** předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Konstantin Černěnko * Francie - prezident François Mitterrand * Velká Británie ** královna Alžběta II. ** (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher * Spolková republika Německo ** prezident Karl Carstens ** prezident Richard von Weizsäcker ** (fakticky) kancléř Helmut Kohl * Dánsko - královna Markéta II. * Španělsko - král Juan Carlos I. * Nizozemsko - Beatrix.
Ostatní: * Čína - předseda ČLR Li Sien-nien * USA - prezident Ronald Reagan * Kuba - předseda státní rady Fidel Castro * SSSR ** Nikolaj Andrejevič Tichonov (předseda Rady ministrů SSSR) ** Andrej Andrejevič Gromyko (předseda prezídia Nejvyššího sovětu)
Reference
Externí odkazy
Digitální archivy k roku 1984
Dokumentární cyklus České televize Retro - [url=https://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10176269182-retro/213411000360040/]rok 1984[/url] * Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce - [url=http://prehravac. rozhlas. cz/audio/641195]rok 1984[/url] * Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu - [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=RudePravo/1984]ročník 64 rok 1984[/url].