Televizor

LCD televizor První československý televizor Tesla 4001A z roku 1953. Televizní přijímač čili televizor, často nepřesně nazývaný televize, je označení pro koncové zařízení pro příjem televizního vysílání (obvykle se jedná o zvláštní elektronický přístroj), na kterém lidé sledují televizní vysílání nebo vysílání průmyslové televize.

Historie

První přenos obrazu se uskutečnil v roce 1926 v Londýně. Za úspěchem stojí Skot John Logie Baird. +more V roce 1928 provedl první dálkový přenos obrazu mezi Londýnem a New Yorkem. První mechanické televizory byly prodávány do roku 1934. Poté se prodávaly jen elektronické.

V roce 1944 byla poprvé představena Bairdem zcela první elektronická barevná televize.

První televizor v Československu byl sestaven v roce 1935 docentem Jaroslavem Šafránkem.

Způsob přijmu a zobrazení

V televizorech se dříve (mimo doby vzniku televize a televizorů) používala výhradně klasická televizní obrazovka na bázi katodové trubice (CRT), později plazmové obrazovky a LCD (tekuté krystaly). Dnes převažují LED televizory (klamavé označení; jedná se o LCD televizory, jejichž LCD panely jsou podsvětleny bílými LED diodami, nikoliv CCFL trubicemi) a tzv. +more „3D televize“, které umí zobrazovat i vysílání a filmy stereoskopicky („ve třech rozměrech“). Současné televizory umožňují přijímat hybridní způsob vysílání HbbTV („hybridní TV“) a přístup na internet (televizor lze ovládat i pomocí klávesnice a myši zapojené v USB). Televizory umožňují komunikaci s PC, prohlížení fotografií a videí uložených na flash paměti. Televizory s operačním systémem (např. Android) mívají funkce tzv. smart TV („chytré TV“).

Nedílnou součástí každého televizního přijímače je zvukový díl. U analogového televizoru je to vlastně rozhlasový přijímač pro příjem FM (frekvenční modulace), který přijímá signál, jehož kmitočet se (v české normě) liší o 6,5 MHz od kmitočtu obrazového signálu.

Paradoxem současných typů (analogových i digitálních) televizorů je poměrně nízká kvalita zvukové části (kvůli tenkému profilu) - televizory ze sedmdesátých nebo osmdesátých let dvacátého století mají zvukový díl (a tím i reprodukci zvuku) podstatně kvalitnější.

K televizoru je možno také připojit další zařízení určená pro přehrávání nebo záznam televizního obrazu a zvuku, např. videorekordér, videokameru, DVD přehrávač, DVD rekordér, digitální fotoaparát, herní konzole, HDD apod.

Kromě toho lze televizní vysílání také sledovat na obrazovkách počítačů. V takovém případě se může jednat o: * příjem klasického televizního signálu (šířený bezdrátově nebo v systémech kabelových televizí) za použití speciálního hardwaru - televizní karty; * internetové vysílání televizního signálu - signál bývá v tomto případě interpretován především pomocí specializovaného softwaru.

Reference

Související články

Televizní zkušební obrazec * Televizní společnost

Externí odkazy

[url=http://www. oldradio. +morecz/tvp. htm]Virtuální muzeum československých televizorů[/url] * [url=http://digiweb. ihned. cz/c1-25786910-pred-osmdesati-lety-se-zrodila-mechanicka-verze-barevne-televize]Před osmdesáti lety se zrodila mechanická verze barevné televize[/url], DigiWeb. cz, 1. 7. 2008.

Kategorie:Televize Kategorie:Masmédia