Cesko.wiki Trest smrti ve Vatikánu
Author
Albert FloresTrest smrti ve Vatikánu byl legální mezi lety 1929 a 1969. Tento trest zde mohl být udělen pouze za pokus o atentát na papeže, ale k jeho udělení nikdy nedošlo. Během existence Papežského státu byly popravy vykonávány mimo Vatikán.
Historie
+more_Zde_je_zobrazen_jak_nabízí_šňupací_tabák_odsouzenci_před_Andělský_hrad'>Andělským hradem. Trest smrti podporovali již první katoličtí teologové, i když i mezi nimi byli tací, jako například svatý Ambrož, kteří vyzývali příslušníky kléru, aby neudíleli ani neprováděli trest smrti. Naopak svatý Augustin na tyto námitky vycházející z prvního přikázání nezabiješ ze spisu O Boží obci odpověděl, že zmocněnec světské autority není ničím jiným než mečem ruky Boží, a tak není v žádném případě v rozporu s prvním přikázáním, aby představitel státní moci odsuzoval zločince k trestu smrti. I Tomáš Akvinský a Jan Duns Scotus tvrdili, že světská autorita k výkonu trestu smrti vychází z písma svatého.
Papež Inocenc III. +more požadoval, aby Peter Valdes a valdenští uznali, že světská moc může bez smrtelného hříchu soudit zločince za předpokladu, že bude trestat spravedlivě, nikoliv z nenávisti, s opatrností, nikoliv unáhleně. Od středověku do novověku byla inkvizice zmocněna Svatým stolcem předávat kacíře světské moci k exekucím a v Papežském státě se popravovalo za různé zločiny.
Římský katechismus kodifikoval učení, že Bůh svěřil světským autoritám moc nad životem a smrtí. V této tradici pokračovali i učitelé církve Robert Bellarmino, Alfons Maria z Liguori, stejně jako novověcí teologové jako Francisco de Vitoria, Thomas More a Francisco Suárez.
Zavedení trestu smrti ve Vatikánu v roce 1929
Lateránská smlouva z roku 1929 převzatá ze soudobého italského právního řádu (týkajícího se pokusů o atentát na italského krále), stanovila trest smrti pro každého, kdo se pokusí o zavraždění papeže ve Vatikánu. Článek 8 Lateránské smlouvy stanoví:Itálie považuje osobu nejvyššího pontifika za posvátnou a nedotknutelnou, a proto prohlašuje, že jakýkoli pokus proti Jeho osobě nebo jakékoli podněcování k takovému pokusu se trestá stejnými tresty jako všechny podobné pokusy a podněcování ke spáchání téhož proti osobě krále. +more Všechny provinění nebo veřejné urážky spáchané na italském území proti osobě nejvyššího pontifika, ať již prostřednictvím projevů, činů nebo písemností, budou potrestány stejným způsobem jako provinění a urážky proti osobě krále. V době, kdy byl tento zákon v platnosti, nedošlo ve Vatikánu k žádnému pokusu o atentát na papeže. Když se turecký ultranacionalista Mehmet Ali Ağca pokusil v roce 1981 zavraždit papeže Jana Pavla II. , nebyl tento zákon již v platnosti. Zároveň byl Mehmet Ali Ağca souzen spíše italským, než vatikánským soudem.
Zrušení zákona
Papež Pavel VI. +more odstranil v roce 1969 zákon o trestu smrti ze „základního zákona“ Vatikánu a zároveň provedl i další úpravy tohoto základního zákona. Stalo se tak čtyři roky po Druhém vatikánském koncilu a změna byla oznámena v latinsky psaném věstníku Gazette v srpnu 1969. Tato změna vešla do povědomí široké veřejnosti až v lednu 1971 poté, co reportéři obvinili Pavla VI. z pokrytectví za jeho kritiku plánovaných poprav ve Španělsku a Sovětském svazu.