Papežská akademie věd

Pius XI., znovuobnovitel akademie Papežská akademie věd (latinsky Pontificia Academia Scientiarum; italsky Pontificia Accademia delle Scienze; zkratka PAS) je vědecká organizace, založená v roce 1936 papežem Piem XI. (1857-1939).

Akademie sídlí ve Velké aule, přistavěné v roce 1936 k Letohrádku Pia IV. +more ve Vatikánských zahradách. Prostory sdílí společně s Papežskou akademií společenských věd a Papežskou akademií sv. Tomáše Akvinského. Papežská akademie věd a Papežská akademie společenských věd mají i stejného kancléře.

Patronát nad akademiky drží papež, přesto je výzkum prováděn bez omezení, nezávisle na státu. Probíhá zejména v oboru matematiky, fyziky a jiných přírodních věd a věnuje se studiu příslušných epistemologických problémů. +more Velmi důležitá je podpora mezioborové spolupráce a zdůrazňovány jsou rovněž etické a environmentální otázky.

Členy akademie jsou nejuznávanější vědci 20. století z různých zemí světa, mnohdy držitelé Nobelovy ceny.

Historie

Vstupní průčelí Papežské akademie věd Současná Papežská akademie věd navazuje na Accademia dei Lincei (Papežskou akademii rysů), založenou v Římě v roce 1603 papežem +more'>Klementem VIII. (1536-1605) a Fredericem Cesim (1585-1630). Jedná se o druhou nejstarší vědeckou akademii na světě (po Academia Secretorum Naturae v Neapoli, která však byla nařčena z čarodějnictví a roku 1578 na příkaz papeže Pavla V. zrušena). Název akademie byl odvozen z latinského výrazu pro rysa, který má velmi dobrý zrak. Právě tak dobrou pozornost měli akademici věnovat výzkumu. Členem byl od roku 1610 i Galileo Galilei (1564-1642).

Federico Cesi usiloval o uplatnění pozorování, experimentů a induktivní metody, akademie však svého zakladatele o mnoho nepřežila a zanikla v roce 1651.

V roce 1847 papež Pius IX. +more (1792-1878) v návaznosti na původní organizaci založil Papežskou akademii nových rysů (Pontificia Accademia dei Nuovi Lincei), která ovšem po zániku papežského státu roku 1870 zůstala mimo hradby Vatikánu a přešla do správy sjednocené Itálie.

Dne 28. října 1936 pak Pius XI. vědeckou akademii znovu obnovil pod názvem Papežská akademie věd.

V roce 1996 papež Jan Pavel II. +more zvýšil počet akademiků ze 70 na 80. Velká aula pro setkávání akademiků.

Činnost

Akademie vznikla z iniciativy papeže, její sídlo se nachází v uzavřeném prostoru Vatikánu a většinu výdajů financuje Svatý stolec, přesto podle stanov mají vědecké aktivity probíhat nezávisle na státu, politice a náboženství.

Hlavním zájmem akademiků je objektivní vědecké poznání, přístupné nejen pro Vatikán, ale také pro širokou odbornou veřejnost. Mezi studované obory patří fyzika, astronomie, chemie, vědy o Zemi a přírodním prostředí, biologie, matematika, aplikované vědy, filosofie a dějiny vědy.

Výzkum v současnosti zahrnuje šest hlavních oblastí: * základní vědecké poznání * věda a technologie celosvětových otázek a problémů * věda ve prospěch řešení problémů třetího světa * etika a politika vědy * bioetika * epistemologie Akademie pořádá konference a pracovní setkání na různá témata, podporuje vědecké výzkumy i vzdělávání veřejnosti, mezinárodní spolupráci a interdisciplinární přístup. Cílem je využití vědy k obecnému lidskému rozvoji, k podpoře spravedlnosti, solidarity a k řešení konfliktů, včetně podpory dialogu mezi vědou a duchovními, kulturními, filozofickými a náboženskými hodnotami.

Akademie je členem Mezinárodní vědecké rady (ICSU; International Council of Science).

Každé dva roky uděluje akademie mladým vědcům do 45 let medaili Pia XI.

Publikace

Výsledky výzkumu jsou zveřejňovány v několika publikačních řadách:

* Pontificiae Academiae Scientiarum Acta - publikace hlavních příspěvků plenárních zasedání; vychází od roku 1937 * Scripta Varia - publikace pracovních setkání na různá témata; vychází od roku 1942 * Extra Series - vychází od roku 1937

K již nevydávaným publikačním řadám patří Documenta a Commentarii, ukončené v roce 1996.

Kromě tištěných sborníků jsou vydávány i elektronické verze, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti. Hlavním komunikačním a publikačním jazykem je angličtina.

Členové akademie

Papež Jan Pavel II. zvýšil v roce 1996 počet stálých členů Akademie ze 70 na 80.

Akademie má osmdesát stálých, doživotně jmenovaných členů. Noví členové jsou vybíráni sborem stávajících akademiků na základě vědeckého významu jejich výzkumů a s přihlédnutím k jejich morálním postojům, ale bez ohledu na rasu či náboženské vyznání. +more Vybrané kandidáty poté oficiálně jmenuje papež. Zcela výjimečně mohou být jmenováni i čestní členové akademie.

Kromě řadových akademiků jsou dočasnými členy papežské akademie z titulu svého úřadu i kancléř akademie, ředitel Vatikánské observatoře, ředitel astrofyzikální laboratoře Vatikánské observatoře, prefekt Vatikánské knihovny a prefekt Vatikánského apoštolského archivu.

V čele Papežské akademie věd stojí prezident, kterého z řad akademiků jmenuje na čtyřleté funkční období papež po doporučení sedmičlenné akademické rady a kancléře. Jmenován může být i opakovaně. +more Prezidentovi v řízení akademie asistuje právě kancléř a členové akademické rady, kteří jsou rovněž pověřeni papežem na čtyři roky s možností opakovaného jmenování.

Mezi bývalé akademiky českého původu patří chemik Karel František Wiesner a agronomka Johanna Döbereiner. České kořeny měl též chorvatský chemik Leopold Ružička.

Seznam prezidentů

Agostino Gemelli (1936-1959) * Georges Lemaître (1960-1966) * Daniel Joseph Kelly O'Connell (1968-1972) * Carlos Chagas (1972-1988) * Giovanni Battista Marini-Bettòlo (1988-1993) * Nicola Cabibbo (1993-2010) * Werner Arber (2010-2017) * Joachim von Braun (2017-)

Řadoví členové (2023)

Zeresenay Alemseged * Werner Arber * Frances Arnoldová * Vanderlei Salvador Bagnato * David Baltimore * Antonio M. +more Battro * David Baulcombe * Paul Berg * Eric Betzig * Helen Blau * Thierry Boon-Falleur * Joachim von Braun * Luís Angel Caffarelli * Emmanuelle Charpentierová * Chien-Jen Chen * Steven Chu * Aaron J. Ciechanover * Claude Cohen-Tannoudji * Francis Collins * Suzanne Cory * Edward De Robertis * Stanislas Dehaene * Francis Delmonico * Ewine van Dishoeck * Jennifer A. Doudna * Gerhard Ertl * Albert Eschenmoser.

* Elaine Fuchs * Antonio García-Bellido * Reinhard Genzel * Fabiola Gianotti * Takashi Gojobori * Theodor W. +more Hänsch * Mohamed Hag Ali Hassan * Edith Heard * Stefan W. Hell * Michał Heller * Krishnaswamy Kasturirangan * Klaus von Klitzing * Jürgen Knoblich * Eric Lander * Nicole Marthe Le Douarin * Li Čeng-tao * Yuan Tseh Lee * Jean-Marie Lehn * Pierre Jean Léna * Jane Lubchenco * Juan Maldacena * Jürgen Mittelstraß * Erna Möller * Salvador Moncada * Rudolf Muradyan * Sergej Petrovič Novikov * Rjódži Nojori.

* José Onuchic * William D. +more Phillips * Stefano Piccolo * John Charles Polanyi * Ingo Potrykus * Stanley Prusiner * Yves Quéré * Veerabhadran Ramanathan * Chintamani Nagesa Ramachandra Rao * Peter H. Raven * Martin John Rees * Carlo Rubbia * Roald Sagdeev * Hans Joachim Schellnhuber * Maxine Singer * Wolf Singer * Susan Solomon * Donna Strickland * Hans Tuppy * Rafael Vicuña * Cédric Villani * Edward Witten * Maryanne Wolf * Šin’ja Jamanaka * Jang Čen-ning * Ada Jonathová * Antonino Zichichi.

Čestní členové

Jean-Michel Maldamé

Z titulu úřadu

Guy Joseph Consolmagno (ředitel Vatikánské observatoře) * Sergio B. +more Pagano (prefekt Vatikánského apoštolského archivu) * Mauro Mantovani (ředitel Vatikánské knihovny) * Peter Turkson (kancléř Papežské akademie věd).

Ocenění členové

Nositelé Nobelovy ceny

Pieter Zeeman (fyzika, 1902) * Ernest Rutherford (chemie, 1908) * Guglielmo Marconi (fyzika, 1909) * Alexis Carrel (fyziologie, 1912) * Max von Laue (fyzika, 1914) * Max Planck (fyzika, 1918) * Niels Bohr (fyzika, 1922) * Robert Andrews Millikan (fyzika, 1923) * Chandrasekhara Venkata Raman (fyzika, 1930) * Charles Scott Sherrington (fyziologie, 1932) * Werner Heisenberg (fyzika, 1932) * Paul Dirac (fyzika, 1933) * Erwin Schrödinger (fyzika, 1933) * Thomas Morgan (fyziologie, 1933) * James Chadwick (fyzika, 1935) * Victor Franz Hess (fyzika, 1936) * Peter Debye (chemie, 1936) * Albert Szent-Györgyi (fyziologie, 1937) * Corneille Heymans (fyziologie, 1938) * Leopold Ružička (chemie, 1939) * George de Hevesy (chemie, 1943) * Edward Adelbert Doisy (fyziologie, 1943) * Otto Hahn (chemie, 1944) * Alexander Fleming (fyziologie, 1945) * Artturi Ilmari Virtanen (chemie, 1945)

* Edward Victor Appleton (fyzika, 1947) * Bernardo Houssay (fyziologie, 1947) * Arne Tiselius (chemie, 1948) * Walter Rudolf Hess (fyziologie, 1949) * Hideki Jukawa (fyzika, 1949) * Cyril Norman Hinshelwood (chemie, 1956) * Jang Čen-ning a Li Čeng-tao (fyzika, 1957) * Joshua Lederberg (fyziologie, 1958) * Severo Ochoa (fyziologie, 1959) * Rudolf Ludwig Mössbauer (fyzika, 1961) * Max Perutz (chemie, 1962) * John Carew Eccles (fyziologie, 1963) * Charles Hard Townes (fyzika, 1964) * Feodor Lynen (fyziologie, 1964) * Manfred Eigen a George Porter (chemie, 1967) * Har Gobind Khorana a Marshall W. +more Nirenberg (fyziologie, 1968) * Luis Federico Leloir (chemie, 1970) * Gerhard Herzberg (chemie, 1971) * Christian B. Anfinsen (chemie, 1972) * Christian de Duve (fyziologie, 1974) * George Emil Palade (fyziologie, 1974) * Martin Ryle (fyzika, 1974) * David Baltimore (fyziologie, 1975) * Aage Niels Bohr (fyzika, 1975) * Vladimir Prelog (chemie, 1975) * Werner Arber (fyziologie, 1978) * Abdus Salam (fyzika, 1979) * Paul Berg (chemie, 1980).

* Kai Siegbahn (fyzika, 1981) * Roger W. +more Sperry (fyziologie, 1981) * Ken’iči Fukui (chemie, 1981) * Sune Bergström (fyziologie, 1982) * Carlo Rubbia (fyzika, 1984) * Klaus von Klitzing (fyzika, 1985) * Rita Levi-Montalcini (fyziologie, 1986) * John C. Polanyi (chemie, 1986) * Yuan Tseh Lee (chemie, 1986) * Jean-Marie Lehn (chemie, 1987) * Joseph E. Murray (fyziologie, 1990) * Gary S. Becker (ekonomie, 1992) * Paul J. Crutzen a Mario J. Molina (chemie, 1995) * Steven Chu, Claude Cohen-Tannoudji a William Daniel Phillips (fyzika, 1997) * Stanley B. Prusiner (fyziologie, 1997) * Ahmed H. Zewail (chemie, 1999) * Günter Blobel (fyziologie, 1999) * Rjódži Nojori (chemie, 2001) * Aaron Ciechanover (chemie, 2004) * Theodor Hänsch (fyzika, 2005) * Gerhard Ertl (chemie, 2007) * Ada Jonathová (chemie, 2009) * Šin’ja Jamanaka (fyziologie, 2012) * Eric Betzig a Stefan W. Hell (chemie, 2014) * Frances Arnoldová (chemie, 2018) * Donna Stricklandová (fyzika, 2018) * Emmanuelle Charpentierová (chemie, 2020) * Jennifer Doudna (chemie, 2020) * Reinhard Genzel (fyzika, 2020).

Nositelé Templetonovy ceny

Charles Hard Townes (2005) * Michał Heller (2008) * Francis Collins (2020)

Odkazy

Reference

Literatura

COLLINS, P. Michael 2009: Vatikán. +more * DENZLER, Georg, JÖCKLE, Clemens 2007: Vatikán - význam, dějiny, umění. * SOPOUCH, Jaromír, SOPOUCHOVÁ, Hana 1991: Za památkami Říma a Vatikánu. * Pecold, Lumír 1992: Vatikán.

Externí odkazy

[url=http://www. pas. +moreva]Oficiální stránky[/url] * [url=http://www. casinapioiv. va/content/accademia/en/about/history. html]Historie Papežské akademie věd[/url] * (anglicky) [url=https://www. youtube. com/watch. v=h9B1edKJ074]Reportáž o Papežské akademii věd[/url].

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Akademie věd Kategorie:Náboženství a věda