Papežská akademie věd

Technology

12 hours ago

Author

Pius XI., znovuobnovitel akademie Papežská akademie věd (lat. Pontificia Academia Scientiarum) je prestižní vědecká organizace, založená v roce 1936 papežem Piem XI. (1857-1939). Současným prezidentem je Werner Arber (od roku 2011). Patronát nad akademiky drží papež, přesto je výzkum prováděn bez omezení, nezávisle na státu.

Papežská akademie věd sídlí ve Velké aule, přistavěné v roce 1936 k Letohrádku Pia IV. +more ve Vatikánských zahradách. Provádí výzkum zejména v oboru matematiky, fyziky a jiných přírodních věd a věnuje se studiu příslušných epistemologických problémů. Důležitá je také podpora mezioborové spolupráce. Členy akademie jsou nejuznávanější vědci 20. století z různých zemí světa, mnohdy držitelé Nobelovy ceny.

Historie

Vstupní průčelí Papežské akademie věd Současná Papežská akademie věd navazuje na Accademia dei Lincei (Papežskou akademii rysů), založenou v Římě v roce 1603 papežem +more'>Klementem VIII. (1536-1605) a Fredericem Cesim (1585-1630). Jedná se o druhou vědeckou akademii na světě (po Academia Secretorum Naturae v Neapoli, která však byla nařčena z čarodějnictví a roku 1578 na příkaz papeže Pavla V. zrušena). Federico Cesi usiloval o uplatnění pozorování, experimentů a induktivní metody. Název akademie byl odvozen z latinského výrazu pro rysa, který má velmi dobrý zrak. Právě tak dobrou pozornost měli akademici věnovat výzkumu. Členem byl i Galileo Galilei (1564-1642).

V roce 1847 Pius IX. +more (1792-1878) v návaznosti na původní organizaci založil Accademia Pontificia dei Nuovi Lincei (Papežskou akademii nových rysů). Ta byla obnovena Piem XI. ve zmiňovaném roce 1936 jako současná Papežská akademie věd.

Aktivity

Členové akademie pracují nezávisle na národnosti, politice a náboženství. Jejich hlavním zájmem je objektivní vědecké poznání, přístupné nejen pro Vatikán, ale také pro širokou odbornou veřejnost. +more Vědci pracují v oblasti fyziky, astronomie, chemie, vědy o zemi a přírodním prostředí, biologie, matematiky, aplikovaných věd, filosofie a dějin vědy. Výsledky výzkumu jsou zveřejňovány ve čtyřech publikačních řadách - Acta, Scripta varia, Documenta a Commentarii.

V současnosti výzkum zahrnuje šest hlavních oblastí: * základní vědecké poznání * věda a technologie celosvětových otázek a problémů * věda ve prospěch řešení problémů třetího světa * etika a politika vědy * bioetika * epistemologie

Important

papež

Werner Arber

Charles Hard Townes

Vatikánská observatoř

Vatikánský tajný archiv

Claude Cohen-Tannoudji

Členové akademie

Papež Jan Pavel II. zvýšil v roce 1996 počet stálých členů Akademie ze 70 na 80.

Akademie má osmdesát stálých, doživotně jmenovaných členů. Původně bylo akademiků sedmdesát, ale papež +more'>Jan Pavel II. jejich počet v roce 1996 zvýšil. Sbor doplňuje několik čestných členů a členové „dočasní“. Dočasní členové jsou jmenováni z titulu svého úřadu a jsou jimi kancléř Akademie, ředitel Vatikánské observatoře, prefekt Vatikánské knihovny a prefekt Vatikánského tajného archivu.

Noví členové jsou vybíráni sborem akademiků na základě vědeckého významu jejich výzkumů a s přihlédnutím k jejich morálním postojům, bez ohledu na rasu či náboženské vyznání. Vybrané kandidáty poté oficiálně jmenuje papež.

V čele Papežské akademie věd stojí prezident, kterého z řad akademiků jmenuje na čtyřleté funkční období papež po doporučení sedmičlenné Akademické rady a kancléře.

Současní členové

Seznam členů k roku 2011:

Prezident

Werner Arber (od roku 2011)

Ocenění členové

Nositelé Nobelovy ceny

Ernest Rutherford (chemie, 1908) * Guglielmo Marconi (fyzika, 1909) * Alexis Carrel (fyziologie, 1912) * Max von Laue (fyzika, 1914) * Max Planck (fyzika, 1918) * Niels Bohr (fyzika, 1922) * Werner Heisenberg (fyzika, 1932) * Paul Dirac (fyzika, 1933) * Erwin Schrödinger (fyzika, 1933) * +more_Debye'>Peter J. W. Debye (chemie, 1936) * Otto Hahn (chemie, 1944) * Alexander Fleming (fyziologie, 1945) * Chen Ning Yang a Tsung-Dao Lee (fyzika, 1957) * Joshua Lederberg (fyziologie, 1958) * Rudolf Ludwig Mössbauer (fyzika, 1961).

* Max F. +more Perutz (chemie, 1962) * John Carew Eccles (fyziologie, 1963) * Charles Hard Townes (fyzika, 1964) * Manfred Eigen a George Porter (chemie, 1967) * Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg (fyziologie, 1968) * Christian de Duve (fyziologie, 1974) * George Emil Palade (fyziologie, 1974) * David Baltimore (fyziologie, 1975) * Aage Niels Bohr (fyzika, 1975) * Werner Arber (fyziologie, 1978) * Abdus Salam (fyzika, 1979) * Paul Berg (chemie, 1980) * Kai Siegbahn (fyzika, 1981) * Sune Bergstrom (fyziologie, 1982) * Carlo Rubbia (fyzika, 1984).

* Klaus von Klitzing (fyzika, 1985) * Rita Levi-Montalcini (fyziologie, 1986) * John C. +more Polanyi (chemie, 1986) * Yuan Tseh Lee (chemie, 1986) * Jean-Marie Lehn (chemie, 1987) * Joseph E. Murray (fyziologie, 1990) * Gary S. Becker (ekonomie, 1992) * Paul J. Crutzen a Mario J. Molina (chemie, 1995) * Claude Cohen-Tannoudji (fyzika, 1997) * Ahmed H. Zewail (chemie, 1999) * Günter Blobel (fyziologie, 1999) * Ryoji Noyori (chemie, 2001) * Aaron Ciechanover (chemie, 2004) * Theodor Hänsch (fyzika 2005).

Nositelé Templetonovy ceny

Charles Hard Townes (2005) * Michał Heller (2008) * Francis Collins (2020)

Odkazy

Reference

Literatura

Collins, P. Michael 2009: Vatikán. +more * DENZLER, Georg, JÖCKLE, Clemens 2007: Vatikán - význam, dějiny, umění. * SOPOUCH, Jaromír, SOPOUCHOVÁ, Hana 1991: Za památkami Říma a Vatikánu. * Pecold, Lumír 1992: Vatikán.

Externí odkazy

[url=http://www. pas. +moreva]Oficiální stránky[/url] * [url=http://rv. omadeg. cz/clanek. php4. id=582]Článek o Akademii a její historii[/url] na českých stránkách Radia Vatikán * [url=http://www. casinapioiv. va/content/accademia/en/about/history. html]Historie Papežské akademie věd[/url].

Kategorie:Akademie věd Kategorie:Náboženství a věda

5 min read

Share this post:

Like it 8