Knihovnictví

Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví a který je - jako vědní a studijní obor - součástí informační vědy. Jeho předmětem ve 20. a 21. století už není pouze činnost veřejných a odborných knihoven, ale též specializovaných informačních středisek a podobných informačních institucí a organizací kamenných i virtuálních, veřejných i soukromých, komerčních i nekomerčních, které se specializují na zpracovávání dat a informací. Ve 20. a 21. století se tak knihovníci (resp. informační pracovníci či informační specialisté) zabývají nejen zjišťováním, získáváním (popř. akvizicí), shromažďováním, evidencí (popř. katalogizací), ukládáním, uchováváním, vyhledáváním, komunikací a distribucí (popř. vypůjčováním) dokumentů a informací požadovaných čtenářem (resp. uživatelem) knihovny či informační instituce (popř. "informačními službami"), ale správou a komunikací informací obecně zahrnující také správu a komunikaci informací o uživatelích informací, včetně analyticko-syntetického zpracování a vyhodnocování těchto informací. Zatímco v rámci oboru knihovnictví jsou výše uvedené informační procesy převážně pouze vykonávány, v rámci informační (popř. knihovní) vědy pak zkoumány. Příbuzným pojmem (resp. termínem) k praktickému pojetí oboru knihovnictví je informační profese, jehož význam je (a jak vyplývá z předchozího) širší než význam pojmu (termínu) knihovnictví.

Historie

Zřejmě první text pojednávající o knihovnictví Advis pour dresser une bibliothèque sepsal v roce 1627 francouzský knihovník a učenec Gabriel Naude. Své zkušenosti získal v době, kdy zakládal a udržoval knihovnu kardinála Julese Mazarina.

Thomas Jefferson, jehož knihovna v Monticello sestávala z tisíců knih, navrhl klasifikační systém inspirovaný Baconovou metodou, jenž třídí knihy více či méně podle tématu spíše než abecedně, jak tomu bylo dříve. Knihovna T. +more Jeffersona byla základem knihovny Kongresu (Library of Congress).

20. století

Ve třicátých letech 20. století měla finanční krize výrazný dopad na společnost. +more Je popisována krize školství, krize inteligence a krize kultury či mravů.

Knihovny a vzdělávací instituce obecně byly v době krize výrazně podfinancovány. V letech 1932 až 1933 byla dokonce dočasně uzavřena Státní knihovnická škola. +more Docházelo i k tomu, že nebyly peníze na nákup nových knížek, tedy především dražších. Navzdory zákonem (Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy) stanovené výši dotací veřejných knihoven nedocházelo k plnění stanovených limitů, některé obce dokonce nefinancovaly veřejné knihovny vůbec. Veřejné knihovny doplňovaly nabídku o velmi levnou romantickou literaturu (Červená knihovna, Rodokapsy), někdy označovanou výrazem „brak“.

16. 6. +more 1935 Jiří Mahen sjednotil dvě nejvýznamnější knihovnické společnosti, tedy Spolek československých knihovníků a Spolek veřejných obecných knihovníků, do jedné společnosti pod názvem Ústřední spolek československých knihovníků. V roce 1935 vešlo v platnost vládní nařízení o povinných výtiscích, avšak ty dostávaly jen akademické knihovny. Knihovní zákon z roku 1919 umožnil, aby vznikaly i knihovny pro jazykové menšiny. Po obsazení Čech a Moravy nacisty byla zavedena přísná cenzura a na důležitá místa byli dosazeni nacističtí pracovníci.

Studium knihovnictví

V současné době je možné v ČR studovat knihovnictví na třech univerzitách. Na Univerzitě Karlově Praze (Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví), Masarykově univerzitě v Brně (Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví) a Slezské univerzitě v Opavě (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Oddělení knihovnictví)

Dále na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze a Vyšší odborné škole a střední odborné škole informačních a knihovnických služeb v Brně, Střední odborné škole v Luhačovicích, Obchodní akademii a Střední odborné škole a Vyšší odborné škole ve Valašském Meziříčí.

Kromě knihovnického vzdělávání má velký význam mimoškolní vzdělávání knihovníků, kterému se věnují knihovnické spolky a další, v prvé řadě Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP).

Systém knihoven v Česku

Národní knihovna České republiky * +more_Macana'>Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana * Moravská zemská knihovna v Brně * krajské knihovny - zřízené příslušným orgánem kraje a Městská knihovna v Praze * základní knihovny - „veřejné knihovny vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti, tvořící podle knihovního zákona součást systému knihoven“ * specializované knihovny.

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Stránky národní knihovny ČR [http://www. nkp. +morecz/] * * [url=http://ipk. nkp. cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb. -a-navazne-provadeci-prepisy]Knihovní zákon ČR 257/2001 Sb. a návazné prováděcí přepisy[/url] * [url=http://ipk. nkp. cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb. -a-navazne-provadeci-prepisy/Knihovnicky_zakon. htm]Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon)[/url] * Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy (. doc, 174 kB), dostupný z: [http://ipk. nkp. cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb. -a-navazne-provadeci-prepisy].