Cesko.wiki Stará švýcarská konfederace
Author
Albert FloresStará švýcarská konfederace či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace , po reformaci také Republika Švýcarů jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798.
Nešlo o národní stát ani o svazek států, ale o volné spolkové spojení jednotlivých kantonů. Z původního jádra, dnešního centrálního Švýcarska, se Konfederace rozšiřovala, takže do poloviny 14. +more století k ní patřily i oblasti měst Curych a Bern. Tento spolek či spříseženství byl bezprostředně podřízen Svaté říši římské.
Historie
+more7'>Idealizovaná podoba složení přísahy při vytvoření Staré švýcarské konfederace roku 1291 Roku 1291 se tzv. lesní kantony Uri, Schwyz a Unterwalden spojily v odboji proti Habsburkům, čímž položily základ Staré švýcarské konfederace. Jejich spojenectví bylo zaznamenáno ve Federální chartě, jež byla pravděpodobně sepsána až ve 14. století. Spolek byl úspěšný - v bitvách u Morgartenu roku 1315 a u Sempachu roku 1386 Švýcaři porazili habsburskou armádu a umožnili tak další existenci Konfederace ve Svaté říši římské.
Do roku 1353 se ke třem původním kantonům přidaly kantony Glarus a Zug a městské státy Lucern, Curych a Bern, čímž vznikla Stará konfederace, která v této podobě setrvala po většinu 15. +more století. Ve 40. letech 14. století byl Curych z konfederace načas vypuzen kvůli rozbrojům týkajícím se území Toggenburgu (takzvaná stará curyšská válka). Připojení dalších členů vedlo k významnému posílení moci a bohatství spolku, zejména díky vítězstvím nad burgundským vévodou Karlem Smělým během 70. let 14. století a také úspěchu švýcarských žoldnéřů. Od roku 1481 se ke spolku začaly připojovat další kantony.
Švýcarské vítězství nad Švábskou ligou roku 1499 přispělo k faktické nezávislosti na Svaté říši římské. V roce 1506 zavedl papež +more'>Julius II. stálou švýcarskou gardu, jež slouží Svatému stolci dodnes. Růst spolku a pověst neporazitelnosti jeho armády utrpěly první šrámy v prohrané bitvě u Marignana roku 1515.
Územní struktura
Územní struktura Staré švýcarské konfederace byla velice složitá. Vedle plnoprávných členů, jimiž byly kantony, zde byla spojenecká území (podobně jako kantony vedly samostatnou politiku, přičemž měly uzavřeny spojenecké dohody s jedním, či více kantony), několik patronátů (byly pod protektorátem spojeneckých území, či kantonů), celá řada společných panství (panství spravovaná více kantony) a několik poddanských území (území spravovaná kantonem, či spojeneským územím.
Třináct suverenních kantonů
8 kantonů
Město a republika Bern (1353) * Město Curych (1351) * Země Glarus (1352 / asi 1388) * Město Lucern * Země Schwyz * Země Unterwalden (Obwalden a Nidwalden) * Země Uri * Město a země Zug
10 kantonů
Město Fribourg (1481), od roku 1454 spojenecké území * Město s republika Solothurn (1481), od roku 1353 spojenecké území
12 kantonů
Město Basilej (1501) * Město Schaffhausen (1501) od 1454 spojenecké území
13 kantonů
Země Appenzell (1513) od roku 1411 spojenecké území
Spojenecká území
Bližší spojenci
Knížecí opatství Sankt Gallen (1451) * Město Biel (1353) * Město Sankt Gallen (1454)
Věční spojenci
Republika sedmi desetin * Svobodný stát tří spolků
Evangeličtí spojenci
Město Mylhúzy (1515/86) * Město Ženeva (1519/36)
Dočasní spojenci
Knížectví/Hrabství Neuchâtel (1406/1529); spojenecké dohody s kantony Bernem a Solothurnem; 1495 spojnecká dohoda s kantonem Fribourgem; 1501 spojenecká dohod s kantomen Lucernem * Údolí Urseren (1317-1410); spojenecká dohoda s kantonem Uri; 1410 připojeno ke kantonu Uri * Weggis (1332-1380); spoojenecké dohody s kantony Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Lucernem; 1480 připojeno ke kantonu Lucern * Město Murten (1353-1475); spojenecká dohoda s kantome Bern; 1475 Společné panství * Město Payerne (1353-1536); Bern; 1536 zu Bern * Údolí Saanen und Château-d’Oex (1403-1555) (Horní Greyerz, část Hrabství Greyerz); spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1555 připojeno ke kantonu Bern * Bellinzona (1407-1419); spojenecké dohody s kantony Uri a Obwaldenem; 1419-22 společné panství * Hrabství Sargans (1437-1483); Schwyz, Glarus; 1483 společné panství * Svobodné hrabství Sax-Forstegg (1458-1615); spojenecká dohody s kantonem Curych; 1615 připojeno ke kantonu Curych * Město Stein am Rhein (1459-1484) spojenecká dohoda s kantony Curych a Schaffhausen; 1484 připojeno ke kantonu Curych * Hrabství Greyerz (Dolní Greyerz) (1475-1555); připojeno ke kantonu Fribourg * Hrabství Werdenberg (1493-1517); spojenecká dohoda s kantonem Lucern; 1517 připojeno ke kantonu Glarus * Město Rottweil (1463-1507 a 1519-1689); spojenecké dohody se 13 kantony; po roce 1632 spojenecké dohody jen s kantony Lucernem, Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Zugem, Solothurnem a Fribourgem * Knížecí biskupství Basilej (1579-1735); spojenecké dohody s kantony Lucernem, Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Zugem, Solothurnem a Fribourgem