Bern

Historie

Rané dějiny

Na ostrohu řeky Aary Engehalbinsel, severně od středu města, se na ploše asi 140 ha nacházelo keltské osídlení z doby asi 3. až 1. +more století př. n. l. Od přelomu letopočtu do 3. století se na stejném místě nacházelo římské sídliště Vicus Brenodorum s pohřebištěm, divadlem a chrámovou čtvrtí. V roce 1984 zde byla nalezena zinková destička, jejíž nápis obsahuje slovo Brenodor. Může naznačovat antické jméno někdejšího oppida, není však prokázáno, nejde-li o falsum. Prehistorické osídlení bylo prokázáno i v Bümpliz, dnešní městské části Bernu.

Středověké město

Středověké město bylo založeno původně burgundským rodem Zähringů, a sice vévodou Bertholdem V. z Zähringenu roku 1191. +more Podle legendy bylo pojmenováno podle medvěda (německy Bär), kterého zde vévoda měl zabít. Moc rodu Zähringů začala vzrůstat ve 12. století v Horním Burgundsku.

Po smrti vévody Bertholda, který zemřel bez dědice, udělil roku císař Svaté říše římské Fridrich II. +more Štaufský městu tzv. Zlatou chartu Bernu. Tím se Bern stal svobodným říšským městem.

Stará švýcarská konfederace

Bern v roce 1353

V roce 1351 se Bern připojil k Staré švýcarské konfederaci. Tak se stal jedním z osmi kantonů v období formování od 1353 do 1481.

V 1415 Bern vpadl do Aargau a dobyl ho. Podobně dobyl v roce 1536 Vaud a jiná menší teritoria; tím se stal největším městským státem severně od Alp. +more V 18. století zahrnoval většinu dnešních kantonů Bern a Vaud.

Přirozenou ochranu Bernu ze severu, východu a jihu tvořil zákrut řeky Aaare. Na západní straně bylo nutno budovat opevnění. +more S tím, jak se město rozšiřovalo, posouvalo se i opevnění. V letech 1191 až 1256 byla západní hranice Bernu v místě věže, na které je dnes umístěn bernský orloj, tzv. Zytglogge. Poté, do roku 1345, tuto roli převzala západnější vět tzv. Käfigturm a do roku 1622, dnes neexistující Christoffelturm (stával v blízkosti dnešního hlavního vlakového nádraží). Během Třicetileté války byla vybudována 2 další opevnění nazývané Schanze na ochranu poloostrova.

Navzdory šířícímu se moru v 14. století se město pomalu rozrůstalo díky přistěhovalectví z okolních oblastí. +more Po obrovském požáru v roce 1405 byly původní dřevěné stavby zničeny a nahrazeny hrázděnými a ještě později pískovcovými budovami, které jsou dnes charakteristické pro staré město.

Moderní dějiny

Bern byl okupován francouzskými vojsky v roce 1798 během francouzského revolučního období, kdy přišel o některé své území. V roce 1802 Bern získal zpět území Oberland (jižně od Bernu). +more Po Vídeňském kongresu v roce 1814 získal také území Jura (francouzsky mluvící území), čímž se Bern stal opět největším kantonem konfederace. Tak tomu bylo v období restaurace až do roku 1979, kdy se odtrhla oblast Jura a vznikl kanton Jura.

V roce 1848 se Bern stal federálním městem (což byl oficiální název pro Bern jako de facto hlavní město) Švýcarské federace, která vznikla 12. 9. 1848 po 27denní občanské válce.

V Bernu se konalo množství kongresů socialistů, hlavně během druhé světové války, kdy bylo Švýcarsko neutrální (svou neutralitu si zajistilo už na Vídeňském kongresu).

Počet obyvatel města rostl z 5 000 v 15. století na 12 000 do konce 18. +more století a na přibližně 60 000 do konce 19. století. Počet 100 000 překročilo město během dvacátých let 20. století. Nejvyšší počet obyvatel mělo město v šedesátých letech, a to přibližně 165 000. Od té doby populace mírně klesala. V únoru 2015 tu žilo 139 211, z nichž 105 579 bylo Švýcarů a 33 802 (24 %) rezidentů bylo cizinců. V aglomeraci města žije přibližně 391 000 lidí.

Geografie

Město Bern leží v nadmořské výšce 542 m n. m. +more na švýcarské plošině na obou stranách řeky Aara mezi horami Gurten na jihu a Bantiger na východě. Řeka Aare protéká starým městem od východu a vytváří dlouhý zákrut (zvanou Aareschlaufe). Řeka je v oblasti starého města a severně od něj v úzkém údolím zapuštěným asi 30 až 50 metrů hluboko.

Podnebí

Turistické zajímavosti

Mezi nejznámější turistické atrakce patří:

Centrum města

Centrum Bernu se vyvinulo ze středověkého města a bylo uznáno za kulturní dědictví UNESCO. * Zytglogge - Hodinová věž, která do roku 1250 sloužila jako západní vstupní brána do města. +more což je orloj v bernské němčině. Orloj na věži pochází ze 16. století a je opatřen pohyblivými figurami. * Münster - Pozdně gotická katedrála z 15. -16. století (věž byla dokončena až v roce 1893). Tympanon z 15. století (nyní kopie) znázorňuje Poslední soud. * Rathaus - Radnice, původně z 15. století, sídlo legislativních orgánů města a kantonu Bern. * Bärengraben (nyní BärenPark) - Výběh bernských medvědů. Původní kruhové výběhy pod úrovní terénu byly od roku 2009 nahrazeny rozsáhlými výběhy na stráni nad řekou. Náklady na tuto výstavbu činily 24 miliónů švýcarských franků. * Bundeshaus - Paláce federace z let 1857-1902, sídlo parlamentu, vlády a části federální administrativy. V době, kdy parlament nezasedá jsou organizovány prohlídky budovy pro veřejnost. * Bernské kašny (Brunnen) - Ve starém městě je 17 kašen, z nichž většina pochází ze 16. století. Další kašny se vyskytují v jiných částech města. Fontány v chodnících pěší zóny před Palácem federace byly spuštěny v roce 2004. * Kramgasse a Markgasse - na sebe navazující ulice tvořící osu historického města. Po obou stranách je lemují podloubí a jsou zde soustředěny obchody, restaurace a kavárny všech druhů. * Rosengarten - (Růžová zahrada) byla v roce 1913 byla přeměna v park z bývalého hřbitova. Poskytuje panoramatický výhled na středověké centrum.

Menší množství památek je i mimo centrum města (zámeček Elfenau) a nejbližším okolí (zámek Jegenstorf, památník bitvy na Grauholzi aj.).

Muzea a galerie

Kunstmuseum - Muzeum výtvarných umění sídlí v centrální části Bernu. Jeho sbírky zahrnují výtvarné umění od 14. +more do 20. století. Jsou zde zastoupeni nejvýznamnější švýcarští umělci jako Ferdinand Hodler (1853-1918), Albert Anker (1831-1910), Alberto Giacometti (1901-1966), stejně jako významní umělci zahraniční - Henri Matisse (1869-1954), Pablo Picasso (1881-1973), Camille Pissarro (1830-1903), Salvador Dalí (1904-1989) a mnoho dalších. * Zentrum Paul Klee - Centrum, otevřené v roce 2005, je věnováno především dílu a životu výtvarníka Paula Klee (1879-1940). Je též proslavené jako architektonický počin, symbolizující svou konstrukcí z ocele a skla nedaleké vrcholky Bernských Alp. * Einstein-Haus - Muzeum Alberta Einsteina na Kramgasse 49, který zde žil v pronajatém bytě od roku 1903 do roku 1905. * Bernisches historisches Museum - Bernské historické muzeum má ve svých sbírkách např. originální sochy ze západního průčelí Münsteru a zejména dvanáct burgundských tapiserií, z nichž nejstarší pochází z 15. století. * Dalšími bernskými muzei jsou Schweizerisches Alpines Muzeum (Švýcarské alpské muzeum), Museum für Kommunikation (Muzeum pošty a telekomunikací), Naturhistorisches Museum (Přírodovědecké muzeum) a Schweizerisches Schützenmuseum (Švýcarské muzeum pušek).

Doprava

Železnice

Hlavní nádraží je uzlem železniční, autobusové i městské dopravy. Po nádraží v Curychu je se 200 000 cestujícími za den (rok 2014) druhým nejfrekventovanějším ve Švýcarsku. +more Nádraží má 14 nástupištních hran, ke kterým přijíždí vlaky z celé země i zahraničí - EuroCity, Cisalpino, TGV, Talgo, ICE a CityNightLine, čtyři hrany slouží místnímu systému S-Bahn.

Vedle hlavního nádraží se na území města nachází menší nádraží, které slouží jako zastávky S-Bahn: Felsenau, Tiefenau, Wankdorf, Ausserholligen, Stöckacker, Bümpliz Nord, Bümpliz Süd, Brünnen, Riedbach a Weissenbühl.

Systém místních železnic S-Bahn Bern spojuje město 13 linkami s městy Thun, Biel, Solothurn, Neuchâtel, Fribourg a Schwarzenburg, oblastí Emmental a dalšími aglomeracemi. S-Bahn v Bernu je provozován společnostmi BLS a Regionalverkehr Bern-Solothurn (RBS).

V Bernu jsou v provozu také soukromé lanové dráhy Gurtenbahn, Marzilibahn a výtah od řeky Aary do starého města Mattenlift.

Tramvaje, trolejbusy, autobusy a regionální vlaky

Dopravní síť společnosti Bernmobil tvoří pět tramvajových, tři trolejbusové a třináct autobusových linek. V širším okolí města jsou provozovány autobusové linky Postauto (provozované švýcarskou poštou) a regionální vlaková doprava společností RBS. +more a BLS (Bern-Lötschberg-Simplon).

Přívozy

Severně od Bernu jsou v provozu dva soukromé osobní přívozy přes řeku Aare: přívoz Reichenbach do Unterzollikofen a přívoz Zehndermätteli do Bremgartenu. Třetí přívoz Bodenacker u Elfenau již není na území města.

Letectví

Regionální letiště Bern-Belp (IATA: BRN, ICAO: LSZB) se nachází 7 km jihovýchodně od centra Bernu. Provozuje pravidelné vnitrostátní i mezinárodní lety.

Sport

Ve městě hraje velké množství hokejových klubů. Mezi ty nejznámější patří:

* SC Bern

Ve městě hraje velké množství fotbalových klubů. Mezi ty nejznámější patří:

* BSC Young Boys

Ve městě se konalo spoustu sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce, které se zde konaly patří:

* Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 * Mistrovství světa v ledním hokeji 1971 * Mistrovství světa v ledním hokeji 1990 * Mistrovství světa v ledním hokeji 2009

Osobnosti

Jakob Steiner (1796-1863), matematik * Karl Friedrich Brunner-von Wattenwyl (1823-1914), přírodovědec, fyzik, geolog a entomolog - orthopterolog * Albert Einstein (1879-1955), fyzik, žil v Bernu v letech 1903-1905 * Ursula Andressová (* 1936), herečka, narozena v obci Ostermundigen v bernské aglomeraci * Michel Kratochvil (* 1979), tenista českého původu * Fabian Cancellara (* 1981), cyklista

Zajímavost - česká stopa v Bernu

Bernské Museum für Kommunikation vystavuje na nepřehlédnutelném místě československý automobil Tatra 57 z roku 1937, který ve speciální úpravě sloužil švýcarské poště v letech 1940-1949.

Galerie

Soubor:Engehalbinsel Römertheater von oben. jpg|thumb|Engehalbinsel, pozůstatky římského divadla Soubor:Untertorbrücke_Tschachtlanchronik. +morejpg|náhled|upright|Konstrukce mostu Untertor v Bernu, Tschachtlanchronik, pozdní 15. století Soubor:Swiss_Parliament_Building_Bern_2011. jpg|náhled|Federální palác (Švýcarská parlamentní budova) Soubor:Gerechtigkeitsbrunnen, Bern. jpg|thumb|Gerechtigkeitsbrunnen (kašna Spravedlnosti), Bern Soubor:HBBern 7756. jpg|náhled|vlevo|Hlavní nádraží Soubor:Aare river in Bern. jpg|náhled|Řeka Aara s mostem Kirchenfeld Soubor:Zentrum Paul Klee Bern 16. JPG|thumb|Centrum Paul Klee, Bern.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Seznam starostů Bernu

Externí odkazy

http://www.s-bahn-bern.ch

Kategorie:Obce v kantonu Bern Kategorie:Města ve Švýcarsku Kategorie:Hlavní města v Evropě Kategorie:Světové dědictví (Švýcarsko) Kategorie:Svobodná říšská města